Varvara
přečtené 588
Jídlo pro duši
2018,
Táňa Havlíčková
Kniha mi mýty o stravování nezbořila, jelikož na to, že není žádný jeden stravovací styl vhodný úplně pro všechny, jsem přišla už dávno a nejsem v tom určitě výjimka. Četla jsem ji, protože mě zajímalo, jestli a jak je vhodná strava propojena s typologií Octo Codes. Něco k tomu v knize je, ale Táňa nechtěla jednoduše naservírovat, co má kdo jíst podle svého typu - a to je dobře. Vede čtenáře k tomu, aby si na to své přišli sami. Nabízí k tomu metodu, která vychází ze systému Whole 30. A s tím já úplně nesouzním (z více důvodů), nicméně věřím, že spoustu lidí kniha dovede namotivovat, aby to zkusili. Nabízí totiž jednak osobní příběh autorky, ale píše se tam i o zkušenostech lidí z prvního Octo Gramu. Z Tániných postojů jsem měla dojem, že bude všem doporučovat výživu na bázi paleostravy, ale není to tak, takže odpůrci masa si v tomhle směru můžou "oddechnout" (kdyby to náhodou tak prožívali...). Uvítala bych, kdyby u kapitol, které nepsala Táňa, byly přímo uvedené autorky. Kniha je čtivá, aspoň pro ty, komu sedí styl T. H.... celý text
Moje milá smrti
2017,
Veronika Hájek Hurdová
Na tuhle knihu jsem slyšela velkou chválu na kurzu Doprovázení pozůstalých, což mě přimělo si ji konečně přečíst. A... U mě se žádné velké wow nekonalo. Souhlasím, že příběh autorky je inspirující a hodně oceňuju, co udělala/dělá pro "popularizaci" nepopulárního tématu, kterým smrt je. Nicméně její náhledy na smrt a její přístup k ní pro mě nejsou nové, mám to v lecčems podobné jako ona. Např. pro mě není zas tak zvláštní, že po smrti manžela zažívá vlastně velmi šťastné období (navzdory smutku, který tam pořád je, jak jsem pochopila). Takové rozpory mi taky nejsou cizí. Co už obdivuju, je, že neřeší, že by manžel umřel "příliš brzy", "příliš mladý" apod. Jinak mě kniha obohatila spíš mimo téma smrti v oblasti cestování s dětmi, minimalismu a práce na volné noze. Ze začátku jsem se od knihy hůř odtrhávala, tempo však postupně sláblo a musím přiznat, že úvahy v cca poslední třetině mě někdy vyloženě nebavily (a to zřejmě právě proto, že tam s postoji a pohledy Veroniky souzním a texty mi nepřinášely nic nového). Myslím, že by kniha snesla přísnější editorské oko. Některé informace se v knize opakují. Podotýkám, že jsem blog V. H. nečetla. Takže za mě tři hvězdy povýšené na čtyři kvůli tomu, co Veronika svou knihou přináší širší veřejnosti.... celý text
Moje Pacifická hřebenovka
2019,
Monika Benešová
Inspirativní kniha. Oceňuju otevřenost autorky i ochotu podělit se se čtenáři o své hlubiny a stíny. Jak už tu mnozí psali, není to až tak cestopis jako osobní příběh - cesta víc k sobě a tedy i k lepšímu zdraví. Monika má můj obdiv, že se na cestu vydala a zvládla ji. Líbí se mi, že si přiznala své limity a nakonec se stejně vrátila do části, kterou prve přeskočila. Nabízí se srovnání s knihou Lucky Kutrové, ale obě knihy jsou dost jiné. Dá se říct, že Lucka se v sobě tak nebabrá a je znát, že je hodně extrovertní. Oproti Moničině knize je tam na můj vkus nějaký ten balast, ale je to deník, tak to má svou logiku. Moje pacifická hřebenovka je stručnější (to vůbec není na škodu - to podstatné tam je) a fotky jsou tam méně kvalitní. Já si ráda přečetla obě tyhle knihy, obě ženy mě zaujaly a inspirovaly.... celý text
151 dní Pacifickou hřebenovkou – Dobrodružství Holky s bucket listem
2019,
Lucie Kutrová
Slečna Střelkyně v akci :-) Já bych z ní asi rostla, kdybych s ní měla "hikovat", ovšem to samozřejmě nehrozí. Sympatizuju s těmi, co zvládli PCT, i když to není vyloženě můj sen. Lůca, jak si sama říkává, chtěla inspirovat, to se jí myslím povedlo. Hlavně tím, jak dokázala být svá. Uvítala bych větší hloubky, ale i takhle je to pro mě v pořádku. Čtení mě bavilo a fotky knihu určitě pozvedají.... celý text
Čas na tarot - 111 Tarotových tipů pro výklad i život
2020,
Anna Bechná
Ač knihy o tarotu moc nečtu, nakonec jsem si tuhle knihu mladé české kartářky objednala a nelituju. Je svěží a rozhodně obohacující, ač se vykládání nějaký ten pátek věnuju. Kniha má říz, stejně jako autorka. Takže to není žádné suché a rozvláčné čtivo, naopak tu chybí zbytečné okecávání a opakování myšlenek. Ne každý musí samozřejmě souznít s přístupem autorky k výkladu, ale tak je to se vším. Kniha ve mně rozhodně vzbudila chuť brát karty do rukou (víc než běžně). Na druhou stranu na spoustu otázek, u kterých autorka taktéž vybízí vyložit si, hledám odpovědi radši jinými způsoby. Ale kniha je o vykládání, takže je to na místě. Jediné "výtky" mám k formě - uvítala bych větší písmo (a to na blízko vidím dobře) a strany v obsahu odpovídající skutečnosti.... celý text
Placentový rituál
2019,
Radana Flavema Chariel (p)
Obohacující kniha. Když jsem prvně narazila na placentový rituál, přešla jsem ho v domnění, že je to záležitost čerstvých matek a novorozeňat. Ale pak jsem se k tématu vrátila a zjistila, že tenhle rituál může být (aspoň podle autorky) přínosný v jakémkoliv věku. Zkušenost zatím nemám, tak nemůžu sama posoudit. V knize je popsaný návrh takového rituálu jak pro děti, tak pro dospělé. První část knihy je takovou ódou na placentu, která mi přišla až příliš růžová (a ve stylu "kdo byl jako dítě předčasně odpojen od své placenty, nemůže plnohodnotně žít a placentový rituál tohle všechno - zkráceně ne-dostatečné uzemnění - vyřeší") a celkem na jedno brdo. Zajímavé byly úvodníky žen z oblasti většinou přirozených porodů. Ve třetí části knihy jsou příběhy. Některé z nich jsou i na blogu autorky. Uvítala bych víc příběhů dospělých, kteří prošli placentovým rituálem. Z hlediska formy je kniha moc pěkná, hezky graficky zpracovaná a s působivými ilustracemi.... celý text
