tsal
přečtené 542
Agenti světla a temnoty
2006,
Simon R. Green
Green má zajímavé zápletky, úžasné postavy, ale trochu nezvládá vysvětlování. Příliš dlouhé a často na nevhodných místech, takže příběhu pak kolikrát ubere na tempu. Je to škoda.... celý text
Něco z Noční strany
2005,
Simon R. Green
Zajímavá věc, která se čte sama. Jediné, co mi občas trochu vadilo, bylo autorovo zbytečné opakování se, nebo vykecávání se na nesprávných místech.
Polštář z trávy
1958,
Sóseki Nacume
Je pravdou, že tato kniha ode mě dostala čtyři hvězdičky, jen protože jsem ji četla ve správný čas na správném místě, kdy jsem chtěla a byla schopna rozjímat. Díky tomu na mě poklidná atmosféra ryze uměleckého díla působila správně. Být to kdykoliv jindy, nedočetla bych. Kniha nemá děj, je to vlastně jen jakýsi soubor autorových názorů na umění, venkov a přírodu. A jakožto každá úvaha, i tato je stavěná na rozporech. Nacume zde srovnává poklid přírody s chaosem měst, japonské umění se západním a různé náhledy na tvůrčí činnost jako takovou. Pokud vás takové věci zajímají, bude se líbit. pokud raději nějaký román s dějem, sáhněte po něčem jiném.... celý text
Anna Karenina
2008,
Lev Nikolajevič Tolstoj
Krom linie s Levinem, který mi jako postava naprosto nebyl sympatický, to hodnotím jednoznačně jako skvělou knihu. Annino chování jsem sice považovala za silně nepochopitelné a soucítila jsem spíše s jejím manželem a Vronským, ale přesto se to četlo samo.... celý text
Noční hlídka
2005,
Sergej Lukjaněnko
Velmi zajímavá a čtivá městská fantasy, na níž mě asi ze všeho nejvíc zaujalo nečernobílé pojetí dobra a zla.
Velitel šalupy
2000,
Patrick O'Brian
Této knize bych vytkla dvě věci. Tou první jsou technické popisy lodi a jejího fungování, které pro mě bylo dost komplikované (ze mě mořský vlk asi nikdy nebude), ale na druhou stranu se delší pasáže daly prostě přeskočit, aniž byste přišli o něco důležitého. Tou druhou pak jistá nelibost vůči kapitánu Aubreymu, což je ovšem věc osobní. Jeho chování mi prostě chvílemi přišlo jako chování malého děcka a proto jsem si ho jen těžko stavěla do pozice klíčové postavy knihy. Celkově vzato ale knihu řadím mezi čtivé. Kde měl být příběh napínavý a rychle odsýpat, tam napnul a udržel tempo. Navíc pobavil i historickými zajímavostmi, na kterých si autor dal opravdu záležet. Takže pokud jde o mě, nejspíš se pustím i do dalšího dílu a rozhodně doporučuji každému, kdo rád knižně plachtí.... celý text
Rusalčina píseň
2009,
Tony DiTerlizzi
Zachtělo se mi zase jednou přečíst něco pro děti, plného fantazie a barvitého světa. Rozhodně jsem udělala dobře, když jsem sáhla po téhle sérii. Nemůžu se dočkat, až se mi do pacek dostanou další díly. Krom příběhu navíc oceňuji i vzhled knihy jako takové a ilustrace. Je prostě radost to číst.... celý text
Alej prokletí
1994,
Roger Zelazny
Oproti ostatním Zelaznyho pracím je Alej prokletí dost přímočará a nekomplikovaná. Hell Tanner (v obsahu je překlep nebo to v čj skutečně změnili?) se prostě "jen" musí dostat z města A do města B. Byť to není snadná cesta a Tanner má co dělat, aby jednotlivé nástrahy vydýchal, jsem od Zelaznyho zvyklá na trochu komplikovanjší záležitosti, v nichž ponechává prostor intrikám. V každém případě ale pěkná, akcí nabytá scifárna.... celý text
Liga výjimečných
2002,
Alan Moore
Je až s podivem, že když jsem namátkou kupovala své první dva komiksy v životě, náhodou jsem sáhla po takřka geniálních dílech, k jejich čtení jsem se měla opakovaně vracet. Liga výjimečných je právě jedním z nich. Shrňme si to. Fascinuje mě steampunk, miluji vše kolem viktoriánské Anglie, britskou literaturu tohoto a přilehlých období čtu poměrně často, mám sklony ke kousavému ironickému humoru, fantastické a dobrodružné literární hrdiny této doby znám z desítek různých adaptací. S takovou výbavou jít na Ligu výjimečných je zkrátka trefa do černého, protože právě všechny tyto mé oblíbené složky tu dostávají svůj prostor, skvěle se doplňují a kombinují, a nejslavnější hrdinové ožívají v nejslavnějších dobrodružstvích bez ohledu na kdy, kde a jméno autora. Alan Moore je mistr svého řemesla a sám pravděpodobně fanoušek všech těchto žánrů, protože krom dobře a zábavně napsaného příběhu se nám na stranách komiksu objevuje jedna narážka na známé či méně známé dílo za druhou. Čtení samo je tedy jedním velkým literárním testem, který zkoumá, jak moc je čtenář sečtělý. Čím více toho znáte, tím více se bavíte a tím hlubší a bohatší svět Ligy je. Kresbu bych pak nenazvala líbivou, spíše zvláštní a svébytnou. Často využívá kontrastu, výrazných stínů a než by postavy činila krásnými, šperkuje je nelichotivými detaily.... celý text