tsal přečtené 542
Loď duchů
1999,
Diane Carey
Řekla jsem si, že je na čase oprášit knihy mého mládí a dala se zase do Star Trekovek. Po dočtení první z nich mi nezbývá než doufat, že zbytek bude lepší než Loď duchů, neb to je brak neskutečný. Příběh jako takový by asi nebyl špatný, kdyby autorka zvládla postavy. Jenže nezvládla. Jejich typické vlastnosti hnala příliš do extrémů, až si vlastně nebyli vůbec podobní a navíc kolikrát jednali rozporuplně. A od filozofování by se asi také měla držet dál.... celý text
Barva kouzel
1993,
Terry Pratchett
Spousta mých přátel si Zeměplochu strašně vychvaluje, ale mě Pratchett stále ne a ne oslovit. Snad protože své knihy staví jen na humoru, který mi sice občas nadzvedne koutky, ale nestačí k tomu, aby mě opravdu bavil a zaujal. Přesto jsem téhle knize dala dvě šance a na podruhé ji i dočetla. Uvidíme, jestli mě zaujme pokračování a já dám Pratchettovi další šanci nebo už ho nadobro pošlu k ledu.... celý text
Ostrov mrtvých
2010,
Roger Zelazny
Byť zde Zelazny zpracovával své oblíbené téma pomsty, tentokrát mu to nějak nešlo. Nepodařilo se mu ani vybudovat napětí, ani stvořit nepřítele hodného svého hrdiny. Všechna snaha o zvraty šla do ztracena a po knize mi zbyl akorát neurčitý pocit a vědomí nevyužitého potenciálu.... celý text
Vchody v písku
2003,
Roger Zelazny
Jednou z věcí, kterou na Zelaznyho stylu obdivuji, je způsob, jakým vás uvede do děje. Obvykle vás hodí do hluboké vody a plavte si! Ve Vchodech v písku tuto metodu však dotáhl k absolutní dokonalosti, jelikož ji nepoužil jen na začátku, ale průběžně během celé knihy. Začne kapitola a vy najdete hrdinu v prekérní situaci, aniž byste jen tušili, jak se do ní dostal. Musíte proto číst dál a čekat, až se vám vše zpětně vysvětlí. Jako bonus je zde Zelaznyho ironický smysl pro humor, zvraty a absurdita vystavěná na neotřelých nápadech. Jediným záporem knihy je občas kostrbatý překlad, pokud jde o idiomy. Je pravdou, že překládat Zelaznyho je překladatelské peklo, ale určitě se to dalo vyřešit estetičtěji, než hromadou poznámek pod čarou, které navíc v polovině případů plnily čistě jen encyklopedickou funkci a seznamovaly s termíny, které si zvědavý čtenář mohl sám dohledat, případně už je znal, nebo mu to bylo jedno a tak poznámky stejně nečetl.... celý text
Čaroděj
2008,
Michael Scott
Dobrodružví pokračuje, hrdinům přituhuje a nepřátelé sahají po stále mocnějších zbraních. Josh i nadále pochybuje o Flamelových úmyslech a jeho závist vůči sestřiným schopnostem je vítaný faktor lidství. Machiavelli, nový Deeho spojenec, je zajímavá, a snad i jednou šedá a nikoliv jen černobílá postava. Nejvíce mě ovšem bavila linie z Alkatrazu. Perenela a její smysl pro humor se vyšvihly na post oblíbené postavy. Jen by to chtělo korektury. Uvozovky na špatných řádcích, hrůzy jako: "...nějaké fotografie z mobilů se objevily na blogách," a tři verze jména Areop-Enap na jedné stránce? Já si na tohle hledání chyb nepotrpím, ale tohle opravdu ne. Celkově vzato je kniha o něco lepší než první díl, ale stále průměr, který neurazí, ale ani nenadchne. Pokud chcete oddychovku, která se přečte rychle, je to fajn počtení a mladším čtenářům fantasy se bude zaručeně líbit.... celý text