Neal Stephenson

Přidat do oblíbených Koupit knihy

americká, 1959

Nová kniha

Systém světa

Systém světa - Neal Stephenson

Píše se rok 1714. Daniel Waterhouse, přírodní filozof, který byl u všeho důležitého, když se rodily vědy, jak je známe dnes, se na naléhavou žádost z vysokých m... detail knihy

Populární knihy

/ všech 11 knih
Sníh
Sníh
Anatém
Anatém
Rtuť
Rtuť
Diamantový věk
Diamantový věk

Nové komentáře u knih Neal Stephenson

Anatém Anatém

„Skvěle propracovaný svět, lepší a mnoha způsoby vyspělejší než ten náš. A přece ne futuristicky, spíše duchovně a filozoficky dospělejší. Autor přiznává ovlivnění matematikem, fyzikem a především filozofem Edmundem Husserlem. Hluboké úvahy z oblasti kvantové fyziky, morálky, vývoje lidského druhu, stavby mozku coby nástroje k reflexi světa, uspořádání jsoucna, platonova jeskyně se stínovými světy a skutečným světem. Připomněl se mi, při čtení Anatému, poslední díl Letopisů Narnie, kdy hrdinové procházejí z jednoho světa do druhého a každý další svět se jim zdá skutečnější a opravdověší než ten předchozí. Takže souhrně Anatém je naprosto nevšední sci-fi. Jsem moc rád že jsem na tuto knihu narazil. Velmi mě obohatila. Je potřeba říct, příběh je podřízený sdělení a to může vadit. Není to v první řadě dobrodrůžo. Je to pohled na svět(y) a člověka v něm(nich). Jde spíš o filozoficko-náboženské dílo. Takže pro nerdy a mudrlanty jasných pět hvězd, pro ostatní tahle kniha může být oříšek. Jsem si toho vědom a tak dávám 4 a 1/2 .“... celý text
— Elmaestro

Diamantový věk Diamantový věk

„Dávám 4 hvězdy, protože je to nestandardní kniha plná zajímavých myšlenek i žánrových experimentů, ale rozhodně to není kniha pro mě. Vlastně dost pochybuju, že ji dokáže normální český čtenář plně docenit. K tomu je totiž potřeba znát nejenom díla dickensovské doby, ale hlavně jeho (dickensova díla) význam v ní. A pak také tehdejší anglickou tradici literatury pro děti, na kterou tak podvratně útočila Carolova Alenka. I tady se knihou útočí podvratně na kulturu. I tady se paroduje, nebo spíš staví na hlavu didaktický vliv knih pro děti. Jenže mě to nebaví. Nebaví mě, jak to Stephenson hraje (stejně tak mě nebavil ani Sníh, takže mám s ním nejspíš problém jako s autorem osobně). Začíná to skvěle. Jako hutný kyberpunk dovedený až do stephensonovské absurdní komičnosti tonerových válek, které jsou paradoxně pořád ještě uvěřitelné. Ani ten kastovní systém mi nevadil. Ale ve třetině, když se Nell začne víc a víc brodit svojí Čítankou, mě to nudilo. Ztrácel jsem pozornost a nutil se ke čtení. (Scény Bubeníků mi přijdou vyloženě pitomé.) Jak jsem se brodil s Nell Čítankou, vzpomínal jsem si na vložené příběhy v Problému tří těles. Na počítačovou simulaci, na pohádky, které mají vysvětlit fyzikální principy... Jenže tady mě to prostě nudilo. Tvoří to podstatnou část knihy. Autor taky neustále mění hlavní postavy. Začíná to už otcem hlavní hrdinky a pak pořád dokola hledáte, kdo je další důležitou postavou. Chvilku to vypadá na tuhle, ta se pak potká s jinou, tak je to chvilku ta jiná, pak zase někdo. Některé postavy (Doktor X) v průběhu totálně změní svůj charakter (tomu twistu fakt nerozumím), v závěru se z ničeho nic objeví boxeři, kteří to de facto rozhodnou, jedna postava hledá jinou, aby zjistila, že je to ona sama (další totálně nelogický twist)... Nevím. Parodie sebe sama. Vlastně jsem si k žádné postavě nevytvořil vztah a žádné nedržel palce (snad až na soudce, který má chvilku vedlejší roli, pak hlavní - a to až do té míry, ze se dostane na českou obálku - pak zmizí úplně). V závěru je kniha nesmyslně totálně akční, ačkoli se jako akční celou dobu vůbec netváří... Ta kniha mě rozčiluje. Nedoporučuju.“... celý text
— R47

Anatém Anatém

„Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četl.“
— FrancoisSvalis

Sníh Sníh

„Kryptonomikon se mi líbil víc (ačkoli byl občas obtížněji srozumitelný), ale tohle mě taky dost bavilo. Hlavně samotný nápad hlavní zápletky mi přišel dost zajímavý, bohužel rozuzlení a vůbec finále knihy už mi přišlo trošku slabší.“... celý text
— knihomolka_68

Sníh Sníh

„Na tuhle knihu jsem se strašně těšil, ale ve výsledku mě docela zklamala. Popisy věcí a míst v tak dlouhých větách, že než dojdete na konec, tak už nevíte, o čem věta byla. A když se vrátíte na začátek věty, tak zjistíte, že pro děj není ani potřebná, protože popisuje třeba budovu, ve které se hlavní postavy zdrží asi jen dalších deset stran. Kdyby se kniha udělala asi poloviční a soustředila se jen na děj, tak bych si ji užil víc. Po dočtení mi přijde, že vlastně skoro ani nevím, o čem to pořádně bylo, protože jsem zahlcen všemi popisy. Každopádně jsem oceňoval humor, který se místy vyskytl a hlavní postavy mi neskutečně sedli.“... celý text
— denoush

Přejít na knížky autora