tibby
přečtené 174
Za soumraku
2011,
Michael Cunningham
Jak napsal Vat - není snadné soustředit se na jazyk a celou zápletku. Už dlouho jsem od Cunninghama nic nečetla a musím přiznat, že ze začátku mi dělalo problém se do knihy začíst, už jen pro to dlouhé "brodění se" přes ty pasáže, kde Peter popisoval krajinu, osobu, kde sděloval své myšlenkové pochody a děj zůstal stát na místě. Po překonání prvních několika stránek jsem najednou zjistila, že....Že naprosto hltám slovo za slovem, že zase žiju život mezi Cunninghamovými postavami, pláču s nimi, směju se s nimi. To dokáže prostě jen on, opět nemám slov...Nevstřebávám příběhy, ony vstřebávají mě, pouštějí mě mezi sebe a já se vždycky jen nerada loučím, chci vědět, jak to dopadne, zároveň je mi čím dál tím hůř, když vidím, jak se blíží poslední stránky...A konec u téhle knížky mě opravdu trochu..nechci říct že zklamal, možná bych potřebovala jednu stránku navíc. Jak už jste tady psali, ten konec je takový useknutý, pořád jsem měla pocit, kolik je v té knížce citu a vášně a zoufalství a na konci se to rozprsklo jak balonek naplněný vodou a pak ticho...... celý text
