Fred Saberhagen

americká, 1930 - 2007

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

/ všech 8 knih
Války s Berserkry
Války s Berserkry
První kniha Mečů
První kniha Mečů
Berserkova planeta
Berserkova planeta
Dracula
Dracula

Nové komentáře u autorových knih

Černý trůn Černý trůn

„Nějak jsem nepochopil, co tím chtěl autor říci.“
— Bulba

Dracula Dracula

„Pro milovníky filmové adaptace z roku 1992 naprostá povinnost.“
— richard7959

První kniha Mečů První kniha Mečů

„Jiné fantasy, ale fantasy :) jděte do toho vážení čtenáři“
— ales1191

Třetí kniha mečů Třetí kniha mečů

„Třetí kniha mečů zakončuje Saberhagenovu fantasy ságu světa, kterému vládne dvanáct mečů Moci. Z každého z předchozích dílů série si bere rádoby to nejlepší a hněte z toho nový příběh, který pak dovádí až k závěrečnému vyvrcholení. Jestliže o dvojce se dalo říct, že je to samostatně stojící vyprávění, které by šlo číst i bez znalosti předchozích událostí, o trojce se totéž už říct nedá, neboť Třetí kniha mečů splétá všechny nitky do jedné osnovy, do níž pak vetkává svůj vlastní vzor a ornamenty, odrážející minulé děje, náznaky a epizody. Čte se to dobře a má to i spád, který má tendenci strhnout. Posteskl bych si možná opět nad postavami. Jestliže jsem si u první knihy stěžoval na to, že se mladiství chovají a jednají jako protřelí dospělí, tady mám přesně opačný pocit, totiž, že se dospělí velmi často projevují jako děti. Dokonce se v jistých chvílích přistihnu při myšlence, že už nečtu drsnou hrdinskou fantasy, ale spíš syrovou pohádku. Třetí kniha mečů se mi každopádně líbila víc než kniha první, nicméně úrovně dvojky nedosahuje, byť ji hodnotím stejným počtem hvězd.“... celý text
— ludek.n

Druhá kniha Mečů Druhá kniha Mečů

„Druhou knihu mečů jakoby napsal úplně jiný autor než jejího předchůdce. Jestliže jednička byla neohrabaná a kostrbatá jako rozeklané skalní pohoří, dvojka má pevnou strukturu i tvar precizního monolitu. Pravdou je, že děj druhé knihy na svého předchůdce moc nenavazuje, ale jde si svou vlastní cestou. Zachována zůstala jen základní myšlenka dvanácti mečů Moci a ústřední dvojice hrdinů Perg a Ben, kteří jen malinko zestárli, čímž se ovšem jejich chování a úloha, kterou v příběhu hrají, stala smysluplnější a uvěřitelnější. Vlastní vyprávění pak jakoby z oka vypadlo klasickým hrám na hrdiny v duchu Dračího doupěte, kdy skupina, v níž každý ovládá jinou schopnost, putuje za vytčeným cílem a musí se potýkat se všemi nástrahami cesty, ať už fyzickými nebo magickými. Někteří v průběhu putování zemřou, někteří se ztratí a ti, kteří nakonec dosáhnou cíle, zjistí, že to, co hledali, tady dost možná ani nenajdou. Skoro jako v opravdovém životě…“... celý text
— ludek.n

Přejít na knížky autora