Terva přečtené 1700

Zabijáci na Ervě 1998, Jean-Pierre Garen (p)

„Mezi prvním a druhým číslem mi řekla jen to, že je do mě celá pryč, mezi druhým a třetím mi nabídla sňatek a prý abych ji vzal s sebou na Zem. A po třetím čísle usnula.“ (POZOR!!! CELÝ KOMENTÁŘ JE SPOILER) Zabijáci na Erwě jsou zajímavým příběhem. Je to poprvé, kdy Mark Stone nevystupuje jako středověký rytíř, který odešel ze své velmi vzdálené vlasti, protože jeho bratr chtěl být králem. Tato výmluva figuruje ve velkém množství jeho dobrodružství. Zde sice odletí vyšetřovat zmizení dvou pozemšťanů na planetě Venusie, ale Venusie je planeta, kde se soustředí hazard a sex, tak že se za nikoho vydávat nemusí. Malá ochutnávka: „Co jsou zač? Vypadají jako muži . . .“ řekla nevěřícně a napůl zděšeně. „Přesně tak,“ přikývla Lora a zčervenala. „Přicházejí z jiného světa. Naďa je jmenovala pozorovateli a poradci.“ Zvědavost zvedla dívky z lůžek. Obstoupily pozemšťany a osahávaly je, aby se přesvědčily, že jsou opravdoví. „Na seznámení budeme mít bohatě času,“ usmál se Mark a vyprostil se. „Teď se spíš podíváme na výzbroj, ne?“ Problém však nastane, když jsou Mark i jeho věrný robot Ray uneseni mimozemšťany. Navíc ještě na planetu, kde nejsou muži. Už je vám snad jasný, jak si to tam užíval. A nejenom on, ale i Ray, a to hned několikrát. Ovšem, zajímavé prostředí, krásné ženy, mimozemská hloupost a silný rostlinný protivník, dělají z tohoto příběhu skoro až unikát. Rozhodně jsem si to užíval. A co je nejzajímavější, z tohoto příběhu jsem vybral zatím nejvíc citátů, které jsem v příbězích Marka Stonea kdy četl. Jean-Pierre Garen už je má na svém profilu. Citát: Kácet stromy jen pro potěšení by byl strašlivý zločin.... celý text

Dechberoucí Zázrak: Kompletní druhá sezóna 2022, Petr Macek

„Do háje! Dát si dětský smích jako vyzvánění byl fakt skvělý nápad!“ Dechberoucí Zázrak se dočkal další řady. Jako nápad to je skvělé, plné odkazů na Česká známá fakta, postavy a tak dále. Zase zde narazíme na Péráka. Jen ta kresba je zase až moc jednoduchá. Skoro žádné pozadí a komiksová okna se tak zdají chudá na prostředí. To je snad jediné, co by se dalo tomuto komiksu vyčíst. Jinak je to zase plné odkazů na všechno možné, je to napínavé, někdy smutné, akční a je v tom láska. Všeobecná láska, tak že jsem si to užíval. Citát: Zabij svého nástupce a pak sebe a tvá dívka bude žít! Jako asi nejzajímavější postava pro mé ego je magistr Kelly. Nejen, že na obrázcích vyniká, nikdy si ho nespletete, ale ještě dokáže dělat věci, které všechno tak nějak zachraňují. Možná je to kladná postava, i když někdy nad tím pochybujete. Smutný osud čekal Míšu, ale nakonec si vzala to, co potřebovala. Nad Indií se také dějí zajímavé věci. Inu o akci a neustálé překvapení tu rozhodně není nouze. Užíval jsem si to od začátku až do zajímavého konce – nekonce. Bude další řada? Toť otázka. Citát: Nabídl jsem jí ruku, a ona si vzala obě. Na konci svazku najdete dva sešity ze Slovenské série SUPER KÁMO. Hemží se to tam mimozemšťany, tváří se to vtipně, ale je to vážnější. Na první stránce můžete vidět „Bratislavský hrad“ a nějakou tu vesmírnou loď. Jen škoda, že tento projekt nepřežil. Z nějakého, nezveřejněného, důvodu se v tomto projektu nepokračovalo. A při tom to vypadalo velmi zajímavě. Škoda. Citát: Zpátky se nevrátíme! To radši smrt v hlubinách kosmu!... celý text

Ten žlutej parchant 2009, Frank Miller

„Zbejvá hodina. Můj poslední den v práci a pak předčasnej odchod do výslužby. Nařídil to doktor. Mám slabý srdce. Prej Angina pectoris.“ Čuchat k Sin City by se nemělo. Město smrdí kanály, krví, strachem a kouřem z výstřelů. Ale já si čuchnul. A kniha voní. Voní černou barvou a smrdí špetkou žluté příchuti. A hlavně jsem pochopil, proč druhý Rodriguez/Millerův film neměl takový úspěch. Zatím, co první film věrně kopíroval první knihu, ve druhém filmu už byly použity scény ze tří knih. A protože jsem nikdy komiksy nečetl, (až teď) tak až teď chápu tu fanouškovskou filmovou nevoli. Ale věřte, že tento komiks, to je úplně jiný kafe. Citát: Starej chlap umře, malá holka bude žít. Férovej obchod. Hned na počátku nás zastihne šest zajímavých celostránkových kreseb. Jsou to bílé portréty na černém pozadí. Vyprávějí nám příběh, ale neřeknu vám jaký, protože jsme teprve na startovní čáře. Pokud se nechcete nechat zabít, jako inspektor Hartigan, nechoďte tam, nepřekračujte tu pomyslnou čáru. Ale já se těšil jak roztleskávačka na uslintanýho šílence, abych konečně viděl, jak že to vlastně tenkrát v Sin City bylo. A jak se Nancy, jedenáctiletá Nancy Callahanová, (ano, čtete dobře) dostala k biči. Citát: Dovolte mi poznamenati, že nepřítomnost umrlcova jest pro nás přijatelnější variantou, než jeho rozzuřená přítomnost. Zase příběh o lásce. Láska je v Sin City docela běžná věc. Akorát si každý lásku vysvětluje po svém. Opět perfektní scénář, který vás nenechá vydechnout. Malé cameo tu má i Dwight. Pravda, je zde více slov, než v předcházejících příbězích, ale alespoň máte čas si trochu oddychnout. Hlavně se mi líbily rozhovory mezi Shlubbem a Klumpem. Kresba je opět unikátní a úžasná. Doslova jsem hltal každou stránku. A ani jsem si neuvědomil, že Nancy už je devatenáct. Další super příběh z města hříchu - Sin City. Upřímný noirovský konec si vysloužil plných deset půlek Hetešovo žlutých motýlků. ( ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ ) Citát: Uklidňování vyděšený devatenáctky mi jde stejně dobře jako chromýmu operace mozku hasákem.... celý text

Spiknutí za bílého dne 2016, Hartwig Hausdorf

Nevím, kolik lidí zmizí beze stopy na zemi, ale ve vzduchu je to každoročně zhruba 800 lidí. (Mel Noel – americký pilot) Libí se mi, že pan Hartwig Hausdorf tak moc nelpí na mimozemšťanech. Například Erich von Däniken to zase všechno na mimozemšťany svádí. U pana Hausdorfa jdou některé myšlenkové pochody trochu jinam. Je dokonce schopen přiznat, že jsme kdysi měli nad naší planetou satelity, v době, kdy by tam vůbec být neměly. Ale netvrdí, že jsou mimozemské. Vím, že to zní divně, ale pro ty, kteří chápou, je to vlastně logické. Ale samozřejmě, že o mimozemšťanech je toho tady dost. Nemějte obavy, že by na nás zapomněli. Citát: Dělí se někdo o Měsíc s námi? Hartwigovo knihy jsou jemnější, plné úvah, o kterých pak docela dlouho po přečtení přemýšlíte. Má knihy průměrné, špatné, dobré a perfektní. Tajemná historie 2 je skoro dobrá. Opakuje se tu několik teorií z Tajemné historie 1 a proto je tohle spíš taková doplňující kniha. Asi nejvíc mě tu zaujal seznam jaderných elektráren, kde došlo k nějaké nehodě. Je fakt hrozivě dlouhý. A to v něm ani není Černobyl. Zajímavá je také složka ve které figuruje záhadná postava Kašpara Hausera. O němž se například tvrdí, že pozná stromy podle vůně jejich listů. Citát: Hic jacet Casparus Hauser. Aenigma temporis, ignota nativitatis, occulta mors. * Co mě však v této knize nejvíc zaujalo, je povídání o katastrofě, která se stala v USA 11.září 2011. Kam až se pan spisovatel troufnul vydat ve svých úvahách, to rozhodně zaslouží potlesk A v nekonečném přemýšlení o pravdě či lži nad touto událostí jsem se nakonec rozhodl pro plný počet hvězd. Tahle kniha za to rozhodně stojí. Co se tomu dá hodně vytknout je přítomnost velmi nekvalitních a podivných fotografií. Ale vlastně ani není divu. Pokud se zaobíráte teoretickými spekulacemi – nikdy k tomu neseženete kvalitní a cílené fotografie. Citát: Z mnoha lidí je možné si udělat jednou blázny, a z některých i častěji, ale dělat si blázny ze všech a stále, to nejde. (Abraham Lincoln 1809 - 1869) * Zde odpočívá Kašpar Hauser, hádanka své doby, neznámého narození, tajuplných okolností smrti.... celý text

23:55 2023, Jan Hlubek

Já vím, chlapi nemaj brečet, ale holky nemají mít tachometr a řadící páku. (Eugenův bourák) Útlá malá knížečka, která obsahuje šest povídek, mě docela potěšila. Některé příběhy se dají předpovídat, ale jako celek to čtenáře potěší. Jsou to jakési pocty různým spisovatelům jako je třeba Stephen King (Eugenův bourák) nebo Lovecraft (V osidlech temnoty). Pan spisovatel má osobitý styl, na který si lehce zvyknete. Jediné, co by se dalo vytknout je přemíra sprostých slov. U některých se mi zdálo, že jsou zbytečné a do příběhu se nehodí. Jinak to jsou vesměs hororové příběhy. Možná až na postapo sci-fi „Svět poté“. Malá ochutnávka: Obyčejní lidé nemohou evolučně konkurovat „inovovanému“ druhu, jenž přebere nadvládu na touhle žumpou plnou tupců a nastolí novou éru existence. Věk vyvolených! (Pandemie obskurnosti) V sekci „Části díla“ najdete kompletní komentáře ke všem povídkám, postřehy, úvahy a také hodnocení. Co se týče příběhů samotných, tak se mi (krom výše uvedených dvou povídek) líbila upířina „Pandemie obskurnosti“. Povedená je také katastrofická „Sněhobílá smrt“. Nejméně se mi líbila povídka první, „Variabilní lásky“, jejíž obsah je již profláknutý a lehce předvídatelný. Ale je to spisovatelova prvotina, a někde se prostě začít musí. Není to na sto procent, ale 80% se mi zdá dobrých. Citát: Pranic bych se nedivil, kdyby dno ústilo až v samotném pekle. (V osidlech temnoty)... celý text

Biblí svatá 1923, neznámý - neuveden

"Nyní jsem poznal, že větší jest Hospodin NADE VŠECHNY BOHY; nebo touž věcí, kterou se vyvyšovali, on je převýšil." (Exodus kap.18 verš. 11) Mám "Biblí svatou aneb všecka svatá písma Starého i Nového zákona", podle posledního vydání Kralického z roku 1613 vydaného v Praze nákladem biblické společnosti Britické a zahraniční, vydané roku 1929. Bibli jsem četl hlavně pro její nekonečný obsah mimozemšťanů, bohů (ne jen jednoho) jejich počínání, klonování, ničení a v neposlední řadě i pomáhání. V Bibli je velká spousta zbraní, jejichž původ dnes již nezjistíme, je plná létajících strojů, jaderných válek a samozřejmě i lásky. Malá ochutnávka: Ale budete mi svatí, nebo svatý jsem já Hospodin, a oddělil jsem vás od jiných národů, abyste byli moji.(Leviticus kapitola 20 verš 26) Bohužel jsem spíše zastánce první Adamovo ženy Lilith, ale o tý se prý moc nesmí mluvit, protože je spjata se Satanem, ale každý soudný člověk ví, že to byla ona, kdož se v hávu hada do Ráje přikradla a Evu jablko sníce donutila - ale i tak jí fandím. Kniha je velkou pokladnicí všech technických vymožeností, pradávných proroctví, podivných výletů do Vesmíru, záhadných dlouhých lidských věků a spoustou smrti. Citát: Kdo by obětoval BOHŮM, kromě samému Hospodinu, jako proklatý vyhlazen bude. (2 Mojžíšova kapitola 22 verš 20) Je snad jasné, že na Bibli pohlížím pohledem stejným jako takový velikáni jako je Ludvík Souček nebo Erich von Däniken - ano, používám nový zrak, ale nebojte solný sloup z vás nebude. Citát. A tak bylo dnů Izákových sto osmdesáte let (Genesis 35 verš 28... celý text

Noční směna (20 povídek) 1996, Stephen King

Povídky jsem nikdy moc nemusel, člověk se začte, najde si hrdinu, ať už člověka, věc nebo zvíře a - konec povídky. Jak já byl vždycky nas-štvanej. Ale u pana Kinga jsem věděl do čeho jdu a již jsem měl nějaké ty jeho povídky naštudované. Převážně je v nich spousty odkazů na jeho jiné knihy a hrdiny. Tak tedy hrdě do toho. PS - Spousta povídek z této edice byla zfilmována. Například jmenovkině v kině Noční směna, Trávníkář nebo Děti kukuřice.... celý text

Enigma 2023, Peter Milligan

„Já tě znám, řekne si v duchu. Jsi můj starý kamarád ENIGMA, pomyslí si a pak zemře.“ Při čtení úvodního slova tvůrce Petera Milligana – vejde heterosexuál do gay baru - jsem si vzpomněl na slova Jacka Sparrowa: „Měl by sis najít holku, hochu“. Protože, když jste ve svém světě bezradní, mám pocit, že chodit do gay klubu není řešení. Tento příběh však s touto myšlenkou pracuje. Vlastně je na ní postavený. A navíc, hned u čtvrté stránky jsem přestal číst a šel si přepočítat ručníky. Sakra 19. Citát: . . . a také přepočítal ručníky. Má jich pětadvacet. S menším množstvím se snad ani nedá vyžít, ne? Michael má zástrčkový den v úterý. Někde je to středa (středa, je ho tam třeba), Michael má úterý. Těší se na to, dokonce dost nehorázně vyhodí i návštěvu, jen aby mohl /smočit/ být se svou milou sám v posteli . . . a najednou řekne, že nemá náladu? Kde se to v něm tak narychlo vzalo? Mám si myslet, že to je ten první pochybný oslí můstek, aby se příběh mohl vyvíjet tak, jak chtějí tvůrci? Je to nelogické, jak říká Spock. Ale oni začali v Pacific City řádit jeho komiksový hrdinové z dětství. Tak možná tady ta nechuť k sexu. Citát: Pravda je, že ho nikdy neměla tolik ráda jako v tuto chvíli – kdy je zmrzačený a na prahu smrti. Ta nelogičnost však působí strašně mile, je vřele chaotická a mírně směšná. Jinak to snad ani nemůžu popsat. Děj je trhaný, přeskakuje z osoby na osobu, z děje do děje a z času do jiného času. Čtenář musí vyvinout jistý smysl pro chaos, aby v tom nezabloudil. Jako kdy vám někdo vysál mozek, pak ho vrátil, ale neseskládal tak, jak byl před tím. Všechno se to promíchá. Mám pocit, jakoby tvůrci při tvoření tohoto komiksu byli zhulení. Zkrátka výplod totálně vysmaženýho mozku. Obsahově chaoticky zmatené, kresba chaoticky šílená. 70% Citát: Lži, polopravdy a klam, to na nich stojí naše společnost. Jsou jich plné církve, školy i ústa politiků A jsou jich plné i vaše životy. Kdo z vás si troufne tvrdit, že je upřímný? Kdo z vás nelže?... celý text

Velká tučná zabijačka 2006, Frank Miller

"Sakra, Dwighte. Do háje. Ty pitomče pitomá." A jsme zase v Sin City. Máme tu Dwighta, ale dnes již s jiným ksichtem. Plastika z minulého „masakru“ prostě zůstala plastikou na jeho původním obličeji. Tentokrát je v nesnázích naše známá barmanka Shellie. Je trochu ukecaná, ale jinak je to kočka a je fajn. Máte pocit, že se vše opakuje, akorát jsou pozměněné postavy? Možná je to pravda, ale také nemusí. Ovšem láska hýbe městem. A já byl strašně zvědav, kam nás dovede tento příběh. No, dovedl nás do Starého města. Tohle špatně skončí. Citát: Překračujem povolenou rychlost. Výbornej způsob, jak k sobě přitáhnout pozornost. A o to nestojíte, zvlášť když jste jako já vrah s novým obličejem, kterýho dělí od plynový komory jen sejmutí otisků. Úplně jsem se rozplýval, když jsem vzhlížel na celostránkové kresby ve druhé kapitole. Zastihují totiž nebezpečnou malou Miho v akci. Je celá nažhavená a čtyři celostránkové momentky nás nenechávají na pochybách, že chce zabíjet. V dálce opět zaduní hrom. Miho se na zlomek vteřiny podívá čtenářům do očí, čímž jim dá jasně najevo, že ji nemají rušit při tréninku. Pátá celostránková kresba s ní souhlasí. Pokud nechcete přijít o hlavu, raději se jen dívejte. Úžasné, dechberoucí a krvavé scény. Proboha Miho, už ho doraž. Citát: Neusekne mu hlavu úplně, udělá z něj zásobníček na pezky. (vyhledejte si „zásobníky na pez“ - Terva) Všechno je to horší a horší. Bylo jasné, že když měl Dwight nějaké tušení, že to nebylo jen tak. A malér přišel záhy. Na scéně se také objevuje jeden záporák z předešlého příběhu. Šest kulek a ani jedna do hlavy bylo na něj prostě málo. Vše se tím zdramatizuje. Opět perfektní atmosféra, úplatní poldové, krásně sexy kočky (a k tomu ještě v nesnázích) a opět drsné Sin City. Kresba snad úchvatnější než dřív. A ti dinosauři . . . to budete čumět. Co víc si přát? Citát: Jest-li mám dneska pro tebe umřít, udělám to. Pak už to bylo jasné. Velká tučná zabíjačka začala. „Zabíjejí, protože je potřebují mít mrtvé. Hrom nepřestává burácet. Střílí se a dobíjí se a zase střílí a dobíjí a střílí a díváme se, jak jim vybuchujou hlavy a střeva z nich padaj jako vnitřnosti ze řeznickýho špalku. Všude jsou škraloupy krve, kusy kůže a masa. Kouř je tak hustej, že těla do kterej pumpujou olovo jsou vidět jen jako pokroucený, kácející se a ječící rozmazaný šmouhy“. A jako bonus najdete na konci příběhu Galerii kreseb a v ní asi patnáct nádherných výtvorů od různých tvorů. Citát: Jak jednou vyhodíš nějakou putyku do povětří a koukáš se, jak lítaj kusy lidí na všechny strany . . . nějaký malý prásk prásk se tomu nikdy nevyrovná.... celý text

Hulk v pekle 2023, Al Ewing

Hulk ničit! Hulk ničit! Hulk zabít! Zabít všechno! Hulk . . . hulk . . . hulk – ničit! Hned od počátku mě odrazovaly dvě věci. Agresivní červená barva, která se mi k Hulkovi vůbec nehodila a Bůh. Ano, je to o Pekle. Ale Bůh? Přítomnost Pekla hned neznamená, že od nás Bůh odvrátil svou tvář. A to, že existuje Peklo neznamená, že existuje Bůh. Peklo si děláme mi lidi sami, k tomu Boha nepotřebujem. Akorát, když stojíme na špatné straně Pekla, Boha se dožadujeme. Jsme pokrytci a Hulk to netuší. Toliko k příběhu, který, dle mého, nezačal zrovna moc přívětivě. Citát: Nejsi první, kdo mnou začal být posedlý po tom, co jsem mu zničil barák. Hulk tu je docela nesmyslně nakreslený. Skoro až anorekticky vypadající červeno-zelená postava mě v tomto příběhu vůbec nepřesvědčila, že je jako stvořená pro ničení. Mám spíš pocit, že tvůrci tu totálně zničili ikonu HULK, na kterou byl čtenář a sledovač filmů zvyklej. Přičtěte si spoustu náboženských keců kolem a už víte, kam směřuji. Do Pekla. Říkejte si o mě co chcete, ale ať mě gama záření klidně pohltí, ať kvílí mnoha ústy, ať láme spoustou rukou, ale tohle mi nesedlo. Za 40% procent, ať se Bůh moc nevztekne. Citát: Sílu pouze pro silné.... celý text

Marťan 2015, Andy Weir

Wikipedie: „Mark Watney je jediným člověkem, který zemřel na Marsu.“ „Jsem v hajzlu.“ Film mě strašně bavil. Ale asi to bylo hlavně obsazením než obsahem. Tady v knize mě začátek příběhu tak umořil technickýma doplňkama, až jsem málem ze zoufalství otevřel přechodovou komoru - bez skafandru. Všechno jsem to dočetl tak nějak automaticky a nehleděl jsem na nedostatek kyslíku. Vlastně ani vody, protože jsem měl v lednici pivo. Po Artemis (vychvalování terorismu) a příběhu Spasitel (sranda sci-fi z hlubokého vesmíru) je Marťan průměrným dílem. Patří tedy mezi ta dvě již jmenovaná díla. Citát: Pokud člen posádky zemře na Marsu, zůstává na Marsu. Když mrtvolu necháte na místě, sníží se zatížení MAV pro zpáteční cestu. (MAV je kosmická loď) Naštěstí, když už skoro všechno Mark Watney vyřešil . . . ano, vždycky se objevily další problémy . . . přišel konec příběhu. Nutno dodat, že konec se povedl, a já se na něj těšil jako na planetu Zemi. Bylo to technicky celkem náročné čtení. Nějaký ten humor tam byl, ale mě se někdy zdál až moc vycucaný z prstu a nuceně dodaný. Hlavně konce kapitol by se mnohdy mohli zdát vtipné, ale mě to tam prostě nesedělo. Dávám tři hvězdy, dle mého je to průměrný příběh. Ale Andy Weir umí jak horší, tak lepší. Možná bude jeho čtvrtá kniha bombou. I když koukám, že už se dal na dívčí romány. Citát: Moje zadnice se na přežití podílí stejně jako můj mozek.... celý text

Orgie v chomoutu 2023, Carlton Mellick III

„Samozřejmě, že mi budeš chybět, ale pro děti musíš přivést nějakou oběť.“ Absurdita světového myšlení opravdu může někdy takto skončit. Hlavní hrdina se k tomu doslova pro$uk@l. Člověk si někde vrzne a najednou je ženatý. Zákon je zákon a neexistuje žádná výmluva. Svatba nebo vězení? Co bych si asi vybral já nebo vy? Swingers párty s policií a demonstranty mě fakt rozesmála. Svatba mě trochu zamrazila až mi mrzly prsty a trocha šmrncnutí stylem sci-fi a už jsem byl příběhem pohlcen. A to doslova. Ovšem tím problémy hlavního hrdiny teprve začínají. Malá ochutnávka: Pro začátek můžu uvést tenhle příklad: moje matka byla obrácená kleptomanka. Tak jsem tomu alespoň vždycky soukromě říkal. Pravá kleptomanka trpí nutkáním krást věci z obchodů, ale moje matka trpěla nutkáním věci do obchodů tajně nosit . . . Řeknu vám, že Zbouchnul jsem Satanovu dceru byl příjemný kousek. Tento příběh se tak prý dokonce měl jmenovat. Ale jak jsem se dočetl v úvodu, Carlton Mellick III se nakonec rozhodl pro název Orgie v chomoutu. A ani se nedivím, Satanova dcera byla nakonec docela dobrý chutný cukrkandl z Lízátkova. Tohle je sice méně krvavé než Magořina, a ne tak sci-fi jako Dům v písku, ale má to trochu z toho a onoho a jako celek by se to mohlo zdát dobré, chutné. Sice jsem zpočátku byl skeptický, ale trochu sci-fi, už mě měl pan spisovatel v chomoutu. Citát: Jeho stín má nadváhu. Jenže i tak jsem trochu pochyboval nad chováním některých postav. Musím také říci, že mi poslední třetina příběhu připadala zbytečně zdlouhavá s neustále se opakujícími větami. Nejhorší byla máma. Pan spisovatel mi ji silně znechutil. Asi to byl účel. A musím se přiznat, že jsem čekal brutálnější konec. Něco jako pomstu. Místo toho jsem dostal jen sličný srk. Jako celek to na mě působí průměrně ale budu hodnotit 60% Citát: S manželstvím se pojí oběti.... celý text

Ženská, pro kterou bych vraždil 2008, Frank Miller

„Uvažuju, kolika různejma způsobama jsem si zvoral život. Jak rád bych začal znova s čistým štítem a dostal se z toho otupělýho, nudnýho pekla, který teď zažívám“. Netuším, zda Robert Rodriguez a Frank Miller měli v plánu natočit další filmy z této komiksové série. Pravdou je, že „Ženská, pro kterou bych vraždil“ neměla tak obrovský úspěch, jako její předchůdce „Město hříchu“. Mě se líbí oba filmy. Komiksové „Drsný sbohem“ je také perfektní, a skoro přesně jej také kopíruje i filmové zpracování „Město hříchu“. Jak je na tom druhá kniha v této sérii „Ženská, pro kterou bych vraždil“ jsem zjišťoval právě teď. Citát: V Sin City neurazíte ani dva bloky, abyste nenarazili na nějakou hospodu. Jedna věc, která vás asi napadne hned na začátku, je změna osazenstva. Místo Marva tu máme Dwighta a místo Golgi je tu Ava. Ale když kouknete hlouběji, zjistíte, že vlastně Marv může za tu hlášku, která dala celému příběhu název. (Hele, kámo, nechci strkat nos do věcí, do kterejch mi nic není, ale tohle je ženská, pro kterou bych vraždil) Jinak vše kolem zůstává stejný, odporný město, zkorumpovaní policajti, krásné ženy, sexuální choutky a další drsný hrdina. Ten tak trochu zneužije Marva. Co to kecám, prý trochu, on ho zneužije hodně. Citát: K čemu by bylo bejt v Sin City poldou, kdy sis při tom trochu neužil. O násilné scény v tomto komiksu není rozhodně nouze. Ale záhy zjistíte, že ne všechno je takové, jak to vypadá. Násilné otočení děje je milé, překvapivé a málo očekávané. A to je dobře, protože jinak by to bylo moc monotonní. A to čtenář nechce. Změna je život, i když zde to spíš znamená smrt. A tak Dwight musí prokázat jistou laskavost, aby se hra mohla dohrát. Ocitl se v situaci, která rozhodne o celém příběhu. A musím říci, že to bylo opět mrazivé. Ale on to snad zvládne. Musí toho ještě hodně vykonat. Citát: Prokaž nám oběma laskavost a nehýbej se, pokud se mi nepodaří vystřelit ti mozek z hlavy. Jsem rád za Marva. Myslím, že Dwight by si bez něj skoro ani neškrt. Je tu i nádherná deja-vu scénka z první knihy, akorát z jiného úhlu pohledu. To se fakt povedlo. Zazní tu i jméno Goldie, ach, proč zrovna ty, Goldie? Ale zpět k Avě. Dwight a Ava jsou zvláštní dvojice a jejich extempore nás provází celým příběhem. Sluduju jejich osudy, užívám si krásnou černou kresbu a leju do sebe jedno pivo za druhým. A nakonec jsem rád za konec. Propukla panika, lidi křičeli, samopaly rachotili, rozpoutalo se Peklo. Inu běžný den v Sin City. Byla to fakt super jízda. Citát: . . . blbče, šest výstřelů, a ani jeden do hlavy . . .... celý text

Čas psanců (12 povídek) 2008, * antologie

„Jako kdyby to nebyl skutečný běs, ale člověk, kterého v obludu někdo proměnil.“ (Ďuro Červeňák - Černé srdce) . . . Čas byl . . . Opět musím udělat jedno ze smutných prohlášení. Knihu jsem si koupil jen díky tomu, že v ní jsou povídky mých dvou oblíbenců. Jsou to Miroslav Žamboch a Petr Heteša. Zatím co mě pan Žamboch jednou povídkou moc nepřesvědčil, druhou měl perfektní. A mistr Heteša mne jako jediný dokázal totálně rozesmát. Jeho povídku Quak jsem doslova hltal slovo od slova, užíval si jí a ke konci jsem i tleskal. Ostatní povídky spíš začínají počasím a jsou převážně fantasy styl. Nevím, zda je pravidlem, začínat fantasy dlouhým rozpisem meteorologické stanice o předpovědi počasí, ale zde je skoro normou. Malá ochutnávka: . . . Čas je . . . Ve fyzice jsem si četl pod lavicí časopis od Henriho. Byl to kreslený časopis, kterým se říkalo comics a které byly nejlepší. Zeměkouli napadli Marťani, ale byl tam jeden děsně silnej chlápek, jmenoval se DESTROYER, a všechny Marťany zabil. Nakonec ho ale 20 těch zelených příšer přece jenom chytlo, svázalo a odtáhlo někam do hangáru. Tím to skončilo a bylo tam napsáno, že pokračování bude příště. (Petr Heteša – Quag) . . . Čas bude . . . Tak že jen čtyři povídky za to stojí, jsem rád, že jsem je přečetl a že je mám ve své sbírce. Ostatní jsou jen průměrem a někdy i dost podprůměrem. Co považuji za další nešťastnou věc je fakt, že jednotlivé povídky nejsou v knize rozeznatelné. Nahoře chybí jméno spisovatele a název povídky. Tak že když zde hledáte nějaký konkrétní příběh po nalistování jakékoliv stránky, nepoznáte, kde jste. Musíte jít podle čísla stránek, které najdete na konci knihy v obsahu. Přibližnější vyjádření k samostatným povídkám najdete v sekci „Části díla“ u této knihy. A když si pozorně přečtete všechny komentáře ke všem povídkám, uvidíte, k jakému hroznému číslu o počasí dojdeme. Citát: Žádný démon není horší než ten, kterého má člověk v sobě. (Sestra Lukačovičovy - Černá a bílá kočka)... celý text

Sledgehammer 44 2019, Mike Mignola

„To nás do boje s těma řezníkama povede nějakej chlápek, co si sem přilítne jako Flash Gorgon?! První příběh „Sledgehammer“ byl perfektní. Akční nástup, pak nakládačka, umírání a útěk za záchranou. V poslední chvilce přijde překvapení a vše je dokonáno. Příběh nakreslil Jason Latour. A nakreslil ho ve svém stylu, jen sem tam přidal něco málo podobného stylu Mikeho. Tento příběh se mi moc líbil. Citát: Je po nás! Druhý příběh „Blitzkrieg“, navazuje lehce na první dobrodružství. Je však nakreslen Laurencem Campbellem, a jeho kresba mi moc nesedí. Navíc ve scénáři jsou velké díry a oslí můstky. Příběh působí hodně zmateně a neuceleně. Trochu jsem se v něm ztrácel. Tak že celkové hodnocení je 70% A protože to tady nejde vyjádřit přesnými procenty, tak jen tři hvězdy. Citát: Hele, kámo, jestli jseš tak božsky osvícenej, tak jak je možný, že furt tak remcáš? PS – V druhém příběhu nazvaném „Blitzkrieg“ lítá v roce 1944, kdy se příběh odehrává, nadzvuková stíhačka XFV-12. Tento stroj byl ale vyroben až v roce 1977.... celý text

Avatar a jeho svět - Obrazová encyklopedie 2022, Joshua Izzo

Jak říkají Na´vi: „Irayo“ „Děkuji“ Užijte si výlet zpátky na Pandoru. Avatar a jeho svět je obrazová encyklopedie podle příběhu, postav a světa stvořeného Jamesem Cameronem. Krátkou předmluvu k obsahu této knihy má Zoe Saldana a úvod producent Jon Landau. Zoe Saldana si ve filmu zahrála Nyitiri, partnerku JakeSullyho. Ale tohle není jen o těchto dvou. Je to o všem, a o všech. Je to vlastně geniálně vytvořený svět se všemi myslitelnými detaily. Najdete tu věci geografické, fyzické, vojenské, zvířecí, rostlinné a mnohé další. Tuto kompletní encyklopedii doporučuji všem fanouškům Avatara a Pandory, světa ve kterém se odehrává toto velké dobrodružství. Malá ochutnávka: NAVŽDY SPOJENI Utraya Mokri, neboli Strom hlasů, osvětlený zářícími bioluminiscenčními úponky, je místem klidu a útěchy. Mocné spojení s Eywou na tomto posvátném místě zajišťuje, že sliby nebo přísahy zde učiněné jsou závazné na věky. Myslím, že spousta lidí tu najde i mnohé vysvětlující, co jim třeba ve filmu uniklo. Je tu spousta informací. A pozor, do této knihy prosákne i několik situací, které jste neměli zatím možnost vidět. Jedná se o odhalení pro další nadcházející filmové počiny z tohoto světa. Obrazová encyklopedie je vlastně oslavou světa Pandory a spojuje tu i spoustu nitek z různých odvětví, u kterých byste to ani nečekali, nebo by vás to snad nikdy ani nenapadlo. Po přečtení a prostudování této knihy budete o mnohé moudřejší, než jste byli na počátku. Citát: Oel ngati kameie – zřím tě!... celý text

Drsný sbohem 2014, Frank Miller

„Noc je horká jako peklo. Je to jedna z těch nocí, kdy se na vás všechno lepí.“ Mám všech sedm knih od Comics Centra s těmi černobílými přebaly. Zdají se mi výstižnější, než ty původní barevné. Ale jde jen o můj vlastní pohled na estetiku. Je to jen tak pro mé potěšení. Věnujme se Goldie. Ano, čtete správně – Golgie, alespoň si tak říká, ta známá z filmového zpracování. A zase skončila v posteli a zase jí někdo . . . rachotící křáp, co tady vydávaj za klimatizaci, nedokáže udržet pivo studený, ani když ho na něj přímo postavíte. Příběh začíná v jednom odporným bejváku v odporný čtvrti jednoho odpornýho města . . . Citát: Uklidni se Marve, a vem si další prášek. Ve své podstatě již třicet tři let starý příběh Franka Millera vás neustále nutí se zamýšlet na tím, co je to vlastně Sin City. Místo, kde je padouch hrdinou, hrdina padouchem a drsná detektivní noir je v tom jen a jen podporuje? Povídáte si, jde jen o sex, o tu trochu rozkoše, nebo jde o čest . . . kterou byste mimochodem skoro těžko v tomto městě hledali. Nebo je to stvořeno jen pro zábavu? Co je realita a co je jen výplodem temné mysli? Kde je hranice, kdy už nevěříme a nebo se naopak začneme bát? Bát se, že skončíme jako Goldie. Proč zrovna ty, Goldie! Citát: Peklo je probouzet se každej podělanej den a nevědět, proč jseš vůbec tady a proč ještě vůbec dejcháš. Nestačíte se ani pořádně vzpamatovat a zjistíte, že v tom lítáte. A že si to náramně užíváte. Všechno je tak jasný a jednoduchý. Později pak prokouknete i tu nádhernou černou kresbu a uvidíte v ní detaily, které byste při normálním pohledu nezahlédly. Začnete vidět hlouběji a hlouběji až na samotné dno Pekla. Pak jste ochotni i nezakrvácet cizí kabát a necháte dotyčného nejdřív ten kabát sundat, než ho . . . inu, Sin City. Dostal jsem to, na co jsem se těšil – úplatní poldové, korupce, krev, krásné sexy kočky a v neposlední řadě i drsného hrdinu, u kterého si vlastně nejste jisti, zda mu fandit nebo ne. Je to kladný záporák, ale zároveň vraždící maniak jako snad nikdo jiný . . . ale Goldie je Goldie. A Marv zjistil, proč ještě žije . . . ámen! . . . a zapomněl si vzít prášky. 100% Citát: Na nájemnejch vrazích miluju, že ať jim provedete cokoliv, nemáte žádný výčitky. Naopak! Čím hůř se k nim chováte, tím se cítíte líp.... celý text

Šarlatová květina 1998, Jean-Pierre Garen (p)

„Potřebuji dobrovolníka, a to na obtížnou misi.“ „A tím dobrovolníkem budete vy!“ „Řekněme, že nemám rád vůni šarlatových květin.“ Mnozí, kteří čtou sérii tak, jak vyšla u nás, si jistě vzpomínají, že bylo několikrát v příbězích řečeno, jak Mark Stone táhl svého „rozbitého“ robota několik kilometrů neznámým územím, aby jej zachránil. V tomto příběhu tato dramatická situace je. A vysvětlení je opět velmi jednoduché. Šarlatová květina je ve skutečnosti teprve čtvrtou knihou s kapitánem pro dohled nad primitivními planetami Markem Stonem, kterou Jean-Pierre Garen napsal. Malá ochutnávka: Káď zčervenala a potom přešla do žluti. Mark jeho reakci nechápal, ale neustával. Představoval si teď, jaká by asi byla noc s oběma ženami najednou. Pečlivě se soustředil na co nejerotičtější výjevy a opatrně vyňal z krabičky jednu kuličku a hodil jí do kouta, kde podle Raye byl přívod energie. A musím uznat, že jsem byl opět překvapen brutalitou některých střetnutí. Jakoby tu pan spisovatel ještě neměl zábrany a krvavé scény předhazuje svým fanouškům absolutně bez výčitek. Je z toho cítit surovost. Teprve u pozdějších příběhů se snaží krev a násilné scény minimalizovat. Vlastně se tu střetávají dva faktory: kvalita a logičnost příběhu a jeho tvrdší stránka. U novějších příběhů je to obráceně. Dává se tam přednost nenásilným scénám a logičtějšímu ději. A já vám vlastně ani nevím, která ta forma se mi líbí víc. Osm půlek Šarlatových Hetešáků: ( ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ ) Citát: Uvědomil si, jak se on a všichni agenti považují za kdovíjaké dobrodruhy, ale bez ochranného opasku a funkčního androida je to něco docela jiného.... celý text

BRSRKR: Kniha třetí 2023, Matt Kindt

Kde to jsem? Kdo jste? ...jste... ...zde je tvé místo... ...tvé poslání, je čas.... Kniha má opravdu nádherný přebal. Vizuálně to na mě docela působí. A samozřejmě, že to dokáže nažhavit na obsah posledního třetího dobrodružství s Keanu Reevesem. Vyvrcholení trilogie, kterou jsem pravda, zas tak moc neocenil. Předcházejícím knihám jsem dával okolo 50%. Ne jinak je tomu i u této knihy. Nadmíra červené krvavé barvy mi tak nějak vadila. Vím, je to hlavně o krvi, ale já osobně bych ocenil i nějakou jinou vložku. Trochu humoru, třeba, nebo víc propracovanější kresby. No, našlo by se toho víc. Citát: Takže . . . vy mi také umíte číst myšlenky? Nejkrásnější kresby jsou ty momenty, kdy se Diana prochází ve skleníku mezi květinami. Jinak je kresba taková mdlá, moc se tam mluví a zpočátku se ani nic závratného neděje. Vlastně je to to, co tvůrci slibovali. Prostě řežba, krev a ke konci i trocha zvratů. Galerie obálek mi také moc nesedla. Nejkrásnější obálky jsou tu pro mě vlastně jen dvě. Obálka sešitu #12 kterou nakreslil Ron Garney a obarvil Bill Crabtree a druhou obálkou je ta na přebalu. Nakreslil jí Jerome Opeňa a barvy měl na starost Dave Stewart. Jinak celkově opět průměr. Citát: Nikdy jsem ho neviděl být víc berserkrem.... celý text

Lovcův odkaz 2017, Alex Drescher

No, určitá podoba by tu byla. Třeba oči. Ty by mohl mít po (tátovi) Barva i počet sedí, . . . a taky bradu má podobnou. Stejně nic lepšího nemáme. Ačkoliv je tento příběh ze světa Prolnutí, vypadá to, že do něj asi nepatří. Někdo mu dal krabičku s názvem „Světla v temnotách“ i když je tento příběh ze stejného těsta jako Tovaryš a Jeden z devíti. A vlastně se to také ve stejném stylu odvíjí. Zadní část knihy mi sice tvrdí, že je to pro fajnšmekry, nadupané akcí a nenechá mě to oddychnout – inu, co je psáno nemusí být dáno. Pravdou je však fakt, že se to dobře čte, rychle do odsýpá a trousej se tu hlášky jak na běžícím pásu. Ale to je asi tak vše. Protože dva dny po dočtení už jsem docela tápal v Prolnutí, o čem, že to vlastně bylo. „Job tvoju mať!“ Citát: Když někdo zabíjí Lovce, tak já chci vědět kdo a proč.... celý text