StephenKingje
přečtené 349
V melounovém cukru
2018,
Richard Brautigan
Neměl jsem nejmenší tušení, co od „V melounovém cukru” čekat. Znal jsem základní děj knihy (pokud tedy lze v téhle knize nalézt děj...) a opravdu jsem začal pochyboval, že se mi bude líbit. Celá premisa se mi, čistě od slyšení, zdála být trochu moc podivná na to, aby se mi zalíbila. Ale k mému vlastnímu překvapení jsem se po již několika stránkách našel neschopného od knihy odtrhnout zrak. Svět jáMORU mne nutil po dočtení stránky se vrhnout hned na další, po dočtení kapitoly hned začít s další. A tak jsem to měl po celou dobu, dokud jsem tenhle těžko popsatelný příběh nedočetl. Nemám moc v zálibě autory, kteří chtějí svým psaním absolutně bořit pravidla literatury. Ale Brautiganová kniha je jako literární „Strange Little Girl” od The Stranglers. Nemá to moc strukturu, je to neuvěřitelně podivné, ale zároveň fascinující a velmi návykové. Vřele tuhle knihu doporučuji každému, kdo má zájem na něco neotřelého, velmi poetického a částmi až psychedelického.... celý text
Kniha zvláštních nových věcí
2016,
Michel Faber
„Kvítek karmínový a bílý” mám zapsán ve svém srdci jako překrásné umělecké dílo, které v moderní literatuře nemá obdoby. „Kniha zvláštních nových věcí” je úplně jiná. Tak jiná, že byste ani neřekli, že je od stejného autora. Jedná se o poklidný, částmi až meditativní příběh muže, jenž opustil svou ženu, aby šířil náboženství na jiné planetě. Jedná se o sci-fi, jež je však zaměřeno mnohem více na charaktery, než na techniku. A stejně jako „Kvítek karmínový a bílý” je podle mne „Kniha zvláštních nových věcí” skvostným románem, který Vás částmi bude bolet svou velmi destruktivní vizí budoucnosti. Kniha mi jen nadále potvrdila neuvěřitelnou rozmanitost Faberova psaní a velmi mne mrzí, že už nehodlá napsat žádný další román.... celý text
Dobrého člověka těžko najdeš (9 povídek)
1988,
Flannery O'Connor
Dle mého názoru je Flannery O’Connorová takovou ženskou, americkou a poněkud bizarnější verzí Dostojevského. Je stejná moralistka a ukazuje ve svých příbězích svět bez Boha, který je ztracen od samotného počátku. Na jednu stranu nesdílím plně autorčinu víru, ale dokáži její postoj ocenit. Dokázala jej totiž do těchto povídek převézt mistrovsky, přičemž jsou nejhorší povídky v knize docela solidní (mluvím o „Zjevení” a „Soudný den”) a nejlepší jsou neskutečnými skvosty (mluvím o „Dobrého člověka těžko najdeš”, „Řádní venkované” a hlavně o mistrovském díle „Chromí vejdou jako první”). Chápu, proč je autorka považována za mistryni krátké prózy. Její povídky jsou správně úderné, morální a zajímavé, a já se bojím chvíle, kdy od ní dočtu poslední knihu a bude mi hrozivě líto, že nestihla už napsat nic jiného.... celý text
Pí a jeho život
2004,
Yann Martel
Tuhle knihu jsem ve své knihovně opomíjel celý rok. Vždy, když jsem ji už chtěl začít číst, jsem náhle ztratil náladu. Ale teď, když konečně přišla na řadu, mi nezbývá nic jiného, než jí dát zcela zasloužený plný počet. Příběh má potenciál se stát klasikou a je výtečně napsán. Sice to autor občas poněkud přehání s popisy, ale mnohem častěji než přehnaně obšírné jsou velmi působivé, částmi dokonce až magické. Co se týče konce: Zakončení tohoto příběhu může být pro některé poněkud rušivým faktorem. Ale já osobně jej považuji za fantasticky zpracovaný a pro mne znamenal příjemné zamýšlení se o funkci podobenství a celkově funkci příběhů. (Nebudu tenhle aspekt knihy dále rozvíjet, jelikož nechci potenciálním čtenářům knihy zkazit překvapení z pointy.) Mohu Vám tedy dát své vřelé doporučení a (i přes poněkud rozporuplná hodnocení většiny jiných knih autora) s Martelem rozhodně nekončím.... celý text
Smrt Zajdy Munroa
2009,
Nick Cave
„Smrt Zajdy Munroa” je překvapivě znepokojivá kniha. Ať už je velmi temná, či cynická, všemi scénami se táhne určitý znepokojivý podtext. Jako by něco zlého číhalo ve větru. Něco, co nás chce zničit. Mne osobně Caveova druhá kniha nezklamala. Je velmi odlišná od jeho legendární Oslice, avšak neřekl bych, že je o moc horší. Ano, autorův debut je příběhově komplexnější, ale tohle je stejně velice dobrá kniha s vyjímečnou atmosférou. Je jasné, že se Cave inspiroval u spousty především jižanských autorů (některé scény mi připomínaly „Modrou krev” od Flannery O’Connorové a ústřední dvojce je očividně inspirována hlavními hrdiny McCartyho „Cesty”), ale dokázal v téhle knize stvořit něco velmi svébytného. Pro všechny fanoušky Nicka Cavea se jedná o povinnost; jen neočekávejte novou Oslici.... celý text
Maminka
1986,
Jaroslav Seifert
Je opravdu málo knih, kterým popis „nádherná” sedne tolik, jako „Mamince” od Jaroslava Seiferta. Tahle krátká sbírka básní je prostě nádherná. Nenaleznete v těchto verších, vzhledem k jejich přímosti a průzračnosti, příliš prostoru na interpretaci, což chápu, že dokáže být pro některé čtenáře poněkud rušivým faktorem. Na druhou stranu si však myslím, že by ty básně nebyly ani z poloviny tak láskyplné a vstřícné, kdyby Seifert používal samé metafory. Tou otevřeností tvoří právě tu krásnou, dojemnou a neskutečně hřejivou atmosféru vzpomínek, které nosíme všichni na své maminky.... celý text
