sioux
přečtené 267
Pozitivní leader
2017,
Jan Mühlfeit
Je velmi těžké napsat kvalitní knihu o managementu a seberozvoji, je toho na trhu tolik a většina toho je jen omílání už mnohokrát řečeného. U Můhlfeita je to podobné. Už po tom zprofanovaném americkém názvu "pozitivní leader" se pravděpodobně řadě lídrů zvedá žaludek. Můhlfeit v podstatě napsal encyklopedii různých přístupů a návodů na leadership a spokojený život a je tam těžké najít něco nového. Čte se to dost blbě, jako každá encyklopedie. Navíc mě permanentně iritoval ten přemoudřelý styl - to, co vám já říkám je prostě pravda a o tom nepochybujte. No a ten "dobrotrusový" závěr, můj bože! Podle mě může mít kniha smysl jen pro člověka, který chce mít doma takovýto přehled o všem možném v seberozvoji ve vztahu k leadershipu. A přiznávám, že pár věcí z knihy jsem si zapsal, hlavně některé citáty jiných osob než autora. Ten americký styl, kterým je kniha psaná, se pro Česko příliš nehodí... pro místní trh by tomu pomohla trocha humoru, nadsázky, pokory a méně encyklopedie.... celý text
Konec velkých prázdnin
1996,
Pavel Kohout
První část knihy, kdy utíkají ze socialistického ráje na zemi, byla super. V druhé části knihy v Rakousku už se mi zdálo, že to ztratilo tempo a posledních 50 stran už jsem se do četby musel nutit. Děj byl postupně nahrazen takovým zašmodrchaným stylem psaní, který byl sice občas zábavný, ale v konečném výsledku trochu nudný. Pavel Kohout si rád hraje se slovíčky. Z postav jsem měl nejradši pasáže o Bobině, ta byla jednoznačně skvělá a z mého pohledu nejvíc uvěřitelná postava a pak ta slovenská rodina toho zubaře. Takhle nějak si pamatuji týpky za totáče.... celý text
Slepá mapa
2013,
Alena Mornštajnová
O této autorce jsem nikdy předtím neslyšel. Navíc ženské autorky moc nečtu. Ale tady jsem tomu dal šanci, protože mě zaujal styl psaní, kdy autorka dokáže jednou větou shrnout běh dějin a osudů lidí. Bylo to pro mě velmi milé překvapení. Neskutečně čtivé, hezký jazyk, dobře popsané charaktery. Navíc téma, které mám rád - osudy obyčejných lidí, kteří jsou vrženi do osudových historických událostí, které nemají šanci ovlivnit. Doporučuji a rád zkusím i další knihy autorky.... celý text
Válka růží: Bouře
2017,
Conn Iggulden
Conn Iggulden je mistr popisu bojových scén. Ale nezaostává ani v charakterech, postavy jsem si uměl představit, některé nesnášel, některým jsem fandil, nikdo nebyl úplně černobílý. Je to takové chlapské čtení a mohl tam být i nějaký ten sex, pak by ten popis středověku byl dokonalý.... celý text
Evropa na rozcestí
2015,
Stanislav Komárek
Intelektuální paráda. Komárek má úžasný rozsah znalostí, jak historických tak současných, je mistrem kontrastů, má odvahu psát se zdravým rozumem o tématech, které jsou v Evropě v mnohém tabu. Vůbec jsem nevěděl, že člověk takovéhoto formátu v Česku existuje. Podívám se i na jeho další knížky. Jen tak dál, pane Komárek. S úctou Sioux... celý text
Obraz Doriana Graye
2005,
Oscar Wilde
Krásný a bohatý jazyk, zajímavé myšlenky... ale pro mě tomu chyběl děj, který by mě zaujal a nutil číst dál. Takže nakonec nuda a nedočteno.
Tiché dívky
2016,
Eric Rickstad
Slušný nadstandard v plejádě thrillerů, kterých je na trhu dnes nekonečno. Bavil mě cynický styl a kapitoly z pohledu několika osob. Závěr byl takový jednodušší. Přečetl jsem to poměrně svižně, ale teď po týdnu si v podstatě nepamatuji, o čem to vlastně bylo.... celý text
Sharpův Trafalgar
2008,
Bernard Cornwell
Trochu slabší Sharpe. Život na lodi mě bavil jen asi do půlky a Trafalgarská námořní bitva mě moc nechytla. Ono to ve filmu vypadá velkolepě, ale v realitě to byla docela nuda. Nebyl vítr a lodě stály a koukaly na sebe. Indické příběhy mě zatím bavily více.... celý text
Přeběhlík
2016,
Michael Connelly
Průměrný thriller z právnického prostředí. Neurazí, nepřekvapí, nenudí ani nevzruší.
Vysněný život Ernesta G.
2014,
Jean-Michel Guenassia
Hlavní postavy mi byli nesympatické, všichni zanícení revolucionáři s naivními představami o socialismu a komunismu, což člověku, který v tom dlouho žil, přijde směšné. Jak těm blábolům mohli věřit? Takže jsem se nemohl ubránit pocitům, že si ty zklamání a prozření nakonec zasloužili. Ale ke konci mi jich už bylo jen líto. Prostě za hloupost a naivitu se vždy platí. Nicméně se to dobře četlo, první část knihy mě nijak zvlášť nebavila, ale stejně jsem četl dál a od některých částí druhé půlky jsem se nemohl odtrhnout. Hrůzu a temnotu komunismu v Čechách se autorovi podařilo velmi dobře vystihnout.... celý text
Život je jinde
1979,
Milan Kundera
Nehezký ale docela zajímavý román. Kundera si hraje se slovy a fantazií, chvílemi není jasné, o kom se právě píše. Chybí tomu pravidelný děj. Milostná část života Jaromilova a jeho matinky mě docela bavila, věci kolem revoluce, básní a stylizování se do rolí už dávno mrtvých básníků mě otravovala a přeskakoval jsem ji.... celý text
První knihy od Tomana, které jsem četl, Debordalizace hlavy a Motivace zvenčí je jak smrad, mně přišly výborné. Věcné, k jádru věci, psány ostřejším jazykem, zcela jiné než americké "bulshit" motivační knihy. Ale když jsem jich přečetl více, už mě to přestalo bavit. A ta nechuť vyvrcholila u této knihy. Bylo to takové plytké, příliš zjednodušené, jen shrnutí z jiných knih a sepsáno autorovým typickým stylem. A už mně šlo na nervy to neustálé připomínání, jak to má a měl autor v životě těžké. Ale jinak mám pan Toman můj obdiv za to, co při svém handicapu dokázal. Jen by mi to už nemusel v každé větě připomínat. Howgh.... celý text
Sůl moře
2016,
Ruta Sepetys
Jiné. Zvláštní. Zajímavé. Čtivé. Schopné rychle navodit atmosféru. A zachytit pocity hlavních hrdinů. Nádhera. Děkuji.
Hra s ohněm
2016,
Tess Gerritsen
Kdysi jsem Tess Gerritsen četl, ale posledních spoustu let už ne. Teď mě zaujalo, že napsalo něco jiného než obvykle a zkusil jsem to. Nebylo to špatné, četlo se to dost lehce, ale závěr byl takový divný, i když asi jiný nemohl být. Na knihu nebudu mít dobré vzpomínky, možná to asi vzhledem ke zvolené tematice také nemohlo jinak být.... celý text
Dešťová hůl
2016,
Jiří Hájíček
Klidná síla. Promyšlený román. Moc mě to bavilo. S hlavním hrdinou jsem se sžil. Hájíček dobře pracuje s náznaky a představivostí, což je často více než detailní popsání situace nebo charakteru. Hájíček zraje, podle mě jeho nejlepší práce.... celý text
Zklamání. Nedotčeno. Příliš mnoho drog, hulení, psychoušů, rakoviny, chemoterapie, zoufalství, prostě to ve mně zanechávalo jen blbý pocity. Ale moc hezká obálka. Příště už si musím dávat na Maye pozor. Trilogie z ostrova Lewis a Ostrov Entry mi přišly skvělé, knihy z Číny, Útěk, Výjimeční lidé... byly o několik úrovní níže. Má výborné knihy a má slabé knihy.... celý text
Světlo mezi oceány
2013,
M. L. Stedman
Ze začátku mě to bavilo, ale pak se začala řešit neskutečná morální dilemata, která mě nebavila. Ten chlap, který prošel válkou tam je nakonec líčen jako troska špatného svědomí. Ale své čtenáře si to najde, jak je vidět z recenzí.... celý text
Jozova Hanule
2002,
Květa Legátová (p)
Krátký a silný příběh. Lagátová toho dosahuje zvláštně, vlastně tam vůbec není akce, ale přesto tam je stále přítomno určité napětí. Ale také je možné, že to napětí u mě vyvolávala znalost filmu a očekávání některých dramatičtějších situací, které nakonec v knize všechny ani nebyly. Kniha je hodně pocitová a navozuje výraznou atmosféru pohraničních hor a života v horské vesnici za druhé světové.... celý text
Sharpova pevnost
2007,
Bernard Cornwell
Cornwell je prostě výborná oddychovka a Sharpe je velký sympaťák. Po prvních dvou dílech jsem si dal pauza a ta mi prospěla, takže mě třetí zase pobavil. Autor výborně umí popisovat bitvy, slovník vojáků je velmi zábavný, jdou mu dobře padouši. Jediné, co mi tam chybí je nějaká ta drsnější středověká erotika, která k té době určitě patří a té se Cornwell vyhýbá jako čert kříži. Připomíná mi to pohled na svět té staré učitelské panny, co jsme měli na gymplu na češtinu. Follet toto umí mnohem lépe. Ale nikdo není dokonalý, tak to Cornwellovi odpouštím z důvodů jiných plusů.... celý text