SimonV
přečtené 159
Předčítač
2006,
Bernhard Schlink
Opravdu příjemné počtení. Kniha není čtenářsky náročná a přitom přináší myšlenky aplikovatelné na různé životní situace a příběhy. Nejvíce mě zaujaly filozofické pasáže hlavní postavy, kde se mísil vypravěčský odstup (ich-forma) s aktuálními pocity hrdiny. Sympatické mi dále přišlo, že kniha začala jako odlehčená “teen četba a postupně se obsahově i tematicky s věkem hlavního protagonisty přesunula k náročnější problematice. To celé na 140 stranách. 4/5... celý text
Cizinec přichází
2005,
Mika Waltari
Na novelu jsem narazil v antikvariátu a byla pro mne příjemným překvapením. Osobně mě příběh moc nezajímal (přestože nebyl špatný). Mnohem víc mě fascinovalo spojení popisů přírody s vykreslením lidských pocitů. Tak krásné a zároveň drsné dokáže vše být. Dovolím si vypíchnout ještě pár postřehů: Autor propracovaně a postupně představuje jednotlivé identity postav a tím nás (čtenáře) ponechává v jisté nejistotě a očekávání. Kniha je vůbec čtivá a zároveň nenáročná. Když jsem ji na týden odložil a pak se k ní vrátil, během pěti stran si mě autor zase získal. Nakonec jen dodám, že pro českého čtenáře se může jednat o zajímavou sondu do severského světa. Všudypřítomné sauny mě na chudém venkově pobavily. 4/5... celý text
Klapzubova jedenáctka
1981,
Eduard Bass (p)
Pohádka pro dospělé je nejpříhodnější označení pro Klapzubovu jedenáctku. Jsem milovník současného fotbalu, a proto pro mě bylo zajímavé číst o kopané z pohledu prvorepublikového autora. Často jsem však měl pocit jako by Bass psal o mých pocitech, když v emocích sleduji zápas. Přestože je příběh pohádkový, myšlenka, že sport spojuje, je zde pravdivě a dobře popsána. Knihu bych doporučil snad úplně každému, kdo si chce odpočinout u něčeho pozitivního. 5/5... celý text
Devatenáct set osmdesát čtyři
2020,
George Orwell (p)
Žijeme v době, kdy jsou nám neustále připomínány hrůzy a chyby minulých generací. Člověk (narozený po roce 89) tak dojde rychle k mylnému přesvědčení, že v plném rozsahu chápe fungování totalitních režimů, a především pocity lidí v takovém prostředí žijících. Stejně jako je dobré jednou za život navštívit koncentrační tábor (nebo jiné zařízení), je dobré přečíst tuto knihu, ve které autor nejen dokonale popsal prostředí a společnost úplné diktatury, ale hlavně pocity a myšlenky jednotlivce. Za mě je poslední část knihy nejhodnotnější a zároveň nejhrůznější. To, jak jde s myšlenkami s pomocí strachu a bolesti manipulovat, je neuvěřitelné, ale pravdivé. Pro mě osobně zde platí podobné pravidlo jako v případě výše zmíněného KT. Jednou a stačilo. 5/5... celý text
Profesor Neřád neboli Konec tyrana
1964,
Heinrich Mann
Při čtení knihy mi byla poměrně rychle jasná hlavní myšlenka díla, tedy komicky laděný popis měšťáctví a s tím spojená jeho kritika. Z dnešního hlediska je to pro mě osobně námět neaktuální, a tedy i méně zajímavý. Na druhou stranu musím uznat, že Mann a překladatel odvedli stylisticky dobrou a zajímavou práci. Kniha si tedy zaslouží čtenářovu pozornost z hlediska historické vypovídající hodnoty a jazykové vytříbenosti. Celkově odpočinková četba. 3/5... celý text
Katyně
1990,
Pavel Kohout
Na Kohoutův styl je potřeba si chvíli zvykat a rozhodně se nejedná o nenáročnou četbu. Zároveň to však není úplná postmoderna, ve které by se čtenář ztrácel. Moc se mi líbilo členění kapitol, které končily v půlce věty. Autor také velmi zajímavě pracoval s “hlavní postavou katyní, která je v zásadě v příběhu zcela pasivní a přitom je hlavním hybatelem děje, respektive ji Kohout použil k posouvání hlavní dějové linky. Příkladem za vše je fakt, že katyně způsobí smrt dvou osob, aniž by je zavraždila. Měl jsem pocit, že spisovatel si se čtenářem v některých chvílích hraje, kniha se totiž pohybuje na hraně možného a nemožného (trošku na styl Kratochvíla). Celkově hodnotím dílo velmi kladně. 4/5... celý text
Smrt je mým řemeslem
1960,
Robert Merle
Rád bych vyzdvihnul první část knihy, která se přímo nezabývá tematikou holocaustu. Autor dobře vykreslil myšlenkovou cestu hlavní postavy, kterou sledujeme již od dětství, kdy jak víme, bývá člověk sám k sobě i k okolí nejupřímnější, a to v dobrém i ve zlém. Za pozornost stojí také postava "německého" otce a "německé" manželky. Celkově knihu hodnotím velmi kladně a děkuji za další z mnoha pohledů na téma problematiky holocaustu.... celý text
Svět podle Garpa
2003,
John Irving
Jedná se o mé první setkání s Irvingem a rozhodně nebude poslední. Kniha má několik rovin a díky tomu si každý čtenář přijde na své. Z hlediska příběhového je dílo plné šťastných i nešťastných zvratů a náhod. Zároveň je dílo napsáno přístupným jazykem a stylem, který zaujme většinu čtenářů. Mě nejvíce zaujala práce s hlavní postavou. Přijde mi, že autor si vystavěl postavu jako jistý věšák, na který věší své nápady a myšlenky. Garp z hlediska děje v zásadě není pro celou knihu moc důležitý. Zároveň je však nepostradatelný, protože je kostrou pro spojení veškerých situací, které Irving v knížce představuje. Za nejelegantnější Irvingův nápad považuji fakt, že udělal z hlavního hrdiny Garpa spisovatele. Díky tomu může autor vkládat do této knihy další svá dílka. Dokonce je nejen vkládá, ale nechá o nich postavy přemýšlet a hodnotit je. 4/5... celý text
Žítkovské bohyně
2012,
Kateřina Tučková
Knihu jsem přečetl s nemalým očekáváním. Vždyť patří k čtenářsky nejpopulárnějším dílům posledních let. Přiznám se, že Žitkovské bohyně v mých očích nepředčily Vyhnání G.S. Autorka je zdatná vypravěčka, to se jí nedá upřít. Kniha je čtivá. Na druhou stranu bych osobně zkrátil "archivní" útržky. Přestože textu dodávají autentičnost, je jich zkrátka moc. Celá detektivní zápletka mě vlastně moc nezaujala (možná to bylo dáno tím, že německé a české jméno hlavní záporné postavy mě okamžitě praštilo do očí, takže jsem odtušil rozuzlení). Samotné téma horských bylinkářek/ošetřovatelek oceňuji, něčemu podobnému se v české literatuře nevěnovalo moc pozornosti. Dobře je zpracována i myšlenka snahy vyrovnání se obětí komunismu s minulostí. Toho je však v české literatuře dostatek. Celkově hodnotím dílo jako sympatické, ne však tak zásadní, jak je prezentováno. 4/5... celý text
Dějiny světla
2013,
Jan Němec
Když tu čtu některé komentáře jsem opravdu zaskočený. Bohužel nejsem znalcem Drtikolova díla a nedokážu říct, na kolik je kniha slučitelná s historickou realitou. Pokud však hodnotím knihu čistě na základě umělecké kvality, jedná se o naprostou bombu. Tak výborně zpracovanou životní cestu jedné knižní postavy, obsahující postupné proměny životních hodnot, postojů a nálad, jsem dlouho neviděl. Proto mě tak zaskočilo, že zde někdo vytýká autorovi nulový vývoj postav a děje. Speciálně bych pak rád vypíchl schopnost pana Němce přecházet z velmi tvrdého stylu do, pro něj typické, jemné poetiky. Nakonec snad jen to, že takto vhodné využití a použití du-formy si pamatuji jen z díla Jakuba Demla.... celý text
