Paulika přečtené 192

Už je tady zas 2013, Timur Vermes

V Nemecku tato kniha obsazovala prvni pricky v ctenosti, ale u me zase tak nezafungovala. Autor mel skvelou ideu, bouzel jeji potencial zustal temer nevycerpan. Mela to byt humorna kniha, ale ja se teda moc nesmal - zkratka to nebylo nejak komicky, ale spise nudny. Tou hlavni osobou nemusi byt ani tak Hitler, ale jakykoliv clovek, ktery se prenese z roku 1945 do nasi doby a seznamuje se s vydobytky moderni doby. Kladne hodnotim grafiku na titulni strane knihy.... celý text

Netopýr 2013, Jo Nesbø

Světové krimipovídky 2013, * antologie

Kvantová teorie nikoho nezabije 2010, Marcus Chown

Autor se snazi ozrejmit to, co se pred nim snazili S. Hawking, B. Greene, Thorne, ale moc se mu to nedari a na jejich latku nedosahuje. Zkuste spise tyto tri autory (jejich knihy jsou i s obrazky ;-)... celý text

Musíme si promluvit o Kelvinovi 2010, Marcus Chown

V knize brakuje sam sebe a temer opisuje svoji knihu: "Kvantová teorie nikoho nezabije". Nechapu, delat znovu recyklat z toho, co uz napsal?!

Sto roků samoty 2006, Gabriel García Márquez

Malý princ 2005, Antoine de Saint-Exupéry

Vesmír 1979, Zdeněk Horský

Společenstvo Prstenu 2006, J. R. R. Tolkien

To 1993, Stephen King

Dvě věže 2006, J. R. R. Tolkien

Pilíře země 2001, Ken Follett

Pád titánů 2011, Ken Follett

Kolo štěstěny 1996, Ken Follett

Babička 2005, Božena Němcová

Hanýžka a Martínek 1999, Jindřich Šimon Baar

Útek z tábora 14 2012, Blaine Harden

Moje třicetiletá válka 1984, Hiró Onoda

Ošklivá vévodkyně Markéta Pyskatá 2008, Lion Feuchtwanger

Kniha se mi docela libila jako historicke ctivo. Zajimave je, jak autor hlavni hrdinku stale dokola shazuje a popisuje jeji ohavnost a prirovnava ji k ropuse, jako on sam by ji opovrhoval. Styl psani mi hodne pripomina Parfem - pribeh vraha od Suskinda.... celý text

Parfém: Příběh vraha 1990, Patrick Süskind

Kniha me ze zacatku velice nadchla. Autoruv zvlastni zpusob popisu hlavniho hrdiny u me doposud nevideny. Autor svym hrdinou temer opovrhuje a obcas se mu i vysmiva. Grenouille pusobi tak zapsklym, odpornym dojmem, ktery nesnese ani slitovani. Je to odporne kliste, ktere se prisaje a parazituje. Jinak pribeh je take zajimavy. Naucil jsem se i novy termin: "olfaktoricky" ;-). Bohuzel, ale ten konec je totalne idiotsky a jako by napsany narychlo v kreci. Kroutil jsem nad tou zbytecnou, az groteskni, morbidnosti hlavou a zkazilo mi tak dojem z cele knihy. Snazil jsem se v tom najit nejaky jinotaj, metaforu, symbol, ale usoudil jsem, ze to byl asi jen casovy natlak nakladatele na autora. Skoda.... celý text