nicol.nyx
přečtené 27
Hobit (aneb Cesta tam a zase zpátky)
2016,
J. R. R. Tolkien
Konečně vím čím byli fanoušci tak rozhořčeni když vyšla filmová adaptace. Příběh jsem zhruba znala, přidaly se filmy a nakonec došlo i na přečtení knihy. Byla bych rozhodně spokojenější, kdyby byl film jen jeden ale za to věrnější předloze. Vedle velmi příjemného milého čtení Hobita, působí filmy jako Matějská pouť nebo Cirkus Berousek. V tomto případě za mě rozhodně platí, že méně je více. Našroubované honičky se skřetoblbem, které v knížce vůbec nejsou... pfff Kniha může na mnohé působit jako pohádka a možná to tak je, ale pro mě po emotivní stránce naprosto skvělá pohádka, úžasný Tolkienův svět. Mám ve zvyku knihy, které mě osobně obohatili, číst vícekrát a už se nemůžu dočkat, až na Hobita zase přijde řada. Plný počet hvězd! Tolkien si je zaslouží!... celý text
Řbitov zviřátek
1994,
Stephen King
Teď použiji možná takový otřepaný instatrend... Když tě nebaví King zkus... to znovu! a znovu! King je láska, zosobněná hrůza, šílenec a genius v jednom. Řbitov zvířátek je toho důkazem. Toto dílo bylo pro mě ještě víc než To a myslím tím To s velkým T. které je asi nejzvučnějším jménem díla, kterým je King znám. Přesto má ale Řbitov ještě něco lepšího a to je uvěřitelný podklad. Pohřebiště původních obyvatel Ameriky (jak já ráda říkám - Indiánů) má prostě svůj vibe. Kniha byla děsivá, přesně tím způsobem, kdy prakticky přivíráte oči před další větou, protože z ní cítíte, slyšíte a vidíte každé slovo... Kdo má bujnou fantazii, už nikdy mu nebude hlína vonět stejně. Chvíle, kdy chcete hlavního hrdinu přetáhnout lopatou po hlavě a říct mu "No to ses asi pos**l chlape!" Na druhou stranu, jako matka malého chlapečka ne vzdáleného věku Gage, jsem určité pasáže musela opravdu rozdýchat, čtenáři nejspíš odhalí, kterou scénu mam na mysli... Protože to je tak strašně reálné, tak blízko nám všem a tak dokonale popsané, do nejmenšího detailu, že mi z toho bylo fyzicky zle... Což mě dostává k jedné výtce, která ale v anglicky mluvících zemích ztrácí smysl. Jak jste proboha vyslovovali a skloňovali jméno "Gage". Jak?? Asi v polovině knihy jsem měla chuť udělat z něj Frantu. Nikdy mě žádné jméno tak neiritovalo, jako právě tohle. Samotný příběh není nijak složitý ale Kingova přednost je udělat i z komára velblouda. Vygradovat předvídatelný děj takovým způsobem, že ani na chvilku nebudete mít čas vydechnout.... celý text
Američtí bohové
2001,
Neil Gaiman
Takhle nějak si představuji snění v kóma nebo umělém spánku. Šílené, nepředvídatelné a přitom položené na "reálném" (jak jen si dokážete spojit realitu a víru v boha) základu. Osídlení Ameriky kolonizátory, kteří si s sebou přinesli svá božstva a své zvyky. Zprvu jsem se nemohla do knihy dostat, pořád mě něco rušilo a Američtí bohové si žádají 100% pozornosti. Rozhodně se nejedná o jednoduché čtení, oddechovku nebo knihu na dobrou noc nebo možná ano, ale rozhodně vám unikne ta pravá podstata. Tato kniha mě upřímně chvilkami vyčerpávala, vyčerpávala mě neustálým soustředěním na děj, na postavy, na svět božstev. Ale byl to příjemný pocit, jako když se vzděláváte v něčem o čem jste ani netušili, že vás baví. Stína, jakožto hlavní postavu, jsem si vyloženě zamilovala a přidala si ho do své imaginární poličky mezi Harryho Holea, Geralta, Toma Stavitele a Arťoma... čím si mě tak omotal, to ví asi jen sám bůh :D Moje hodnocení je lehce neobjektivní, ovlivněné jemnou obsesí severské mytologie a Gaimanovým kouzlem... Tato kniha si rozhodně žádá reread a nepochybuji o tom, že v ní objevím mnohem více než při prvním čtení.... celý text
