laurs přečtené 78

Fáma 2020, Lesley Kara

Podobné knihy jsou zkrátka moje guilty pleasure. Ač ono konečné odhalení není příliš šokující, jsem velmi ráda, jak se nakonec rozhodla autorka s ním naložit především na úplně poslední stránce, kde dala obrovský prostor čtenáři si celou knihu vyložit nějak po svém. A já zkrátka nebudu příběh hodnotit zle nebo po něm plivat jen proto, že se nejedná o hodnotnou literaturu. Téma je podle mě hodně zajímavé, neobvyklé a ne tak často autory zpracovávané. Určitě doporučuji každému, kdo zkrátka jen rád čte.... celý text

Na prahu ráje 2018, Francis Scott Fitzgerald

Obávám se, že nejsem momentálně knihu schopna příliš ocenit. Ať už kvůli nízkému věku, nedostatečnému vzdělání nebo velmi nerozvinutému smyslu pro cynismus. Co se mi ale strašně líbí, je, jak F. Scott Fitzgerald vždy nejprve popisuje ten bezstarostný život plný zábav, alkoholu a lásek se zaujetím, vášní a (hej, on tenhle život přece musel zbožňovat) a ke konci ho vlastně celý zkritizuje a nechá hlavní postavu samotnou. A přitom knihu napsal ještě před svatbou se Zeldou - před tou největší párty svého života. Ten kluk podle mě tušil, co ho čeká.... celý text

Jako zabít ptáčka 2015, Harper Lee

Na to, jak pomalý rozjezd kniha měla, jsem si ji nakonec užila velmi. Jak říká již anotace, opravdu není o rasismu, a tak i když je skvělé a přínosné o rasové segregaci ve Spojených státech něco vědět, ke čtení a užití této knihy to potřeba není. Tenkrát měla kniha úspěch nejspíše pro svoji odvahu, dnes musí mít pro to, jak nadčasová je. ,,Udělali to už dřív a udělali to dnes a udělají to zase, a když to udělají – pláčou, jak se zdá jenom děti.“ ,,Mít u sebe zbraň znamená říkat si o to, aby tě někdo zastřelil.“ Takže ať už je to případ mladíka jménem Ahmaud Arbery nebo často probíraná regulace zbraní, v této knize je o těchto problémech řeč. Co se mi ale líbí, je, že na to během čtení nemyslíte. To si spíš užíváte roztomilost Čipery a jejího bratra a velkorysost jejich otce Atika. Po dočtení se těmto myšlenkám ale nevyhnete.... celý text

Úsměvy smutných mužů 2018, Josef Formánek

Pominu fakt, že hlavní postava (bohužel i samotný autor) jsou pro mě poměrně otravné bytosti a zkusím říct, co se mi líbilo: zážitky a příběhy ostatních alkoholiků a nakonec možná i to, jak byla celá kniha koncipovaná. Po nějaké době se mi zprotivilo mluvení o onom černém draku, kterého je v knize opravdu více než dostatek. Nicméně chápu, že pro autora je důležité o něm pro sebe psát, aby si ho neustále připomínal. Až jsem se vlastně musela dopracovat k tomu, že knihu nemůžu číst klasicky, ale tak jak je psáno: jako zápisky z léčebny. A až pak se mi kniha začala líbit. Něco od tohoto autora nejspíše ještě přečtu. Plus bych všem chtěla doporučit film – stojí za to. (A za mě je lepší než kniha)... celý text

Sbohem, pampo 2003, Luis Sepúlveda

Na to, jak je tato kniha málo čtená, není vůbec špatná. Mám možná menší výtku k samotnému nápadu. Domnívám se, že by byl příběh zajímavější, pokud by bylo oběma najatým pátračům dáno stejně prostoru a každému i stejně smysluplný motiv. Takhle už bylo téměř od počátku rozhodnuto, kdo je ten sympatický a komu přejeme, aby to nedokázal. Autor tak dal poněkud málo prostoru čtenáři a jeho interpretacím. I tak knihu ale hodnotím pozitivně.... celý text

Moře nestvůr 2010, Rick Riordan

Asi jsem z Percyho už vyrostla, což mě moc mrzí, protože jako mladší jsem to zbožňovala. Kniha se mi četla hodně těžko a celkově mě příliš nebavila, ačkoliv vím, že je to především kvůli tomu, že žánru fantasy příliš neholduji. (Trochu spoiler): byly tam hodně hloupé momenty, které mě ale spíše pobavily. Tak například Percy pošle Tysona najít večerku, když se nachází uprostřed lesa. Pak, když se Tyson vrátí s koblihami, Percy Annabeth vysvětluje, že přece není absolutně nic divného na tom, že je uprostřed lesa obchod s koblihami. A pak doslova: ,,Zamyslel jsem se nad tím. Opravdu to bylo trochu divné.“ Trochu, Percy? Trochu? Nemyslím si, že je kniha špatná. Jen mám pocit, že má úzkou cílovou skupinu a já už do ní bohužel nezapadám.... celý text

Kytice / Máj 2000, Karel Jaromír Erben

Nevím, jak moc je to běžné, ale daleko více se mi líbil Máj. Děj samozřejmě odpovídá literárnímu směru, který byl v té době populární. Jedinec vymykající se společenským standardům tehdejších let. Loupežník, vrah, popraven, poutník chodící po jeho ostatcích. Romantická klasika. Upřímně jak velký důraz je ale vlastně kladen na samotný děj? Žádný. Protože je slabý. Mě zaujalo střídání rytmu ve zpěvech a mezizpěvech. Toto střídání dokresluje atmosféru a dělá tak celou báseň rozmanitější, čtivější a celkově zajímavější. Díky formě (díky geniální formě Máje) mi dává smysl, proč je v povinné četbě. Erben napsal hodně zajímavou věc. Na mnoha internetových zdrojích je napsáno, že se v básních jedná o tresty za některé činy postav. Opravdu provedly postavy vždy něco až tak špatného, aby musel přijít tak krutý trest?... celý text

Směšné lásky 2015, Milan Kundera

Nenávidím všechny muže, kteří v povídkách vystupovali. Pokud to byl autorův záměr, pak říkám, že je génius. Pokud ne a na svět, vztahy, sex a ženy skutečně pohlíží takto, je mi z toho zle. To ovšem nic nemění na tom, že je génius.... celý text

Velký Gatsby 2019, Francis Scott Fitzgerald

Já román sama sobě prezentuji jako příběh o zdánlivém štěstí v podobě večírků, alkoholu, hudby, peněz, nádherného majetku a bezstarostnosti. Říkám zdánlivé, protože vlastně přemýšlím nad tím, jestli některá z postav prožívá nějaké dlouhodobější, udržitelnější štěstí. A mezi tímto životním stylem se postavám daří/nedaří milovat. Za mě je to kniha, která pomocí příběhu o nešťastné lásce poukazuje na špinavost tehdejších zvyků. Pohybujeme se mezi bohatými, arogantními, na svou rasu nezdravě hrdými lidmi, co sice žijí nějakým možná záviděníhodným životem, na druhou stranu jim ale chybí páteř. A pak poznáváme Gatsbyho - člověka, který si už kdysi vytvořil představu o sobě samém a svých úspěších. A který musí být zároveň našim srdcím blíž. Jako jediný totiž dělá i něco jiného, než že chlastá a oslavuje a jeho činy a přemýšlení mají i hlubší význam (ač v podobě posedlosti Daisy). Všichni, i ti, co knihu nečetli, konec znají. A asi stačí jen říct, že kniha samotná vyvolává nechutné a odpudivé pocity… no… k lidem. A je to právě ono, co je na knize skvělé.... celý text

Mendelův trpaslík 2019, Simon Mawer

Nebýt zdlouhavých a (omluvte mě) nudných, odborných částí popisující genetiku, byla by to zajímavá kniha s poutavým příběhem. Ne každému mohla připadat hlavní postava sympatická, já se zamilovala do stále stupňující se krutosti, se kterou vystupovala, protože mám vlastně pocit, že takhle lidé zkrátka fungují. Konec knihy je dech beroucí.... celý text

Jáma a kyvadlo a jiné povídky (27 povídek) 2016, Edgar Allan Poe

Velmi by mě zajímalo, co přesně bylo v jámě.

Šťastný princ a jiné příběhy 2008, Oscar Wilde

Oscar Wilde si mě jako dítě získal Strašidlem Cantervillským a na škole románem Obraz Doriana Graye. Za mě to na plné čáře vyhrávají příběhy Slavík a růže a Oddaný přítel. Moje přemýšlení a bloumání nad těmito dekadentními pohádkami mě vlastně donutilo myslet si, že to rozhodně není čtení pro mladší a rozhodně ne čtení před spaním.... celý text

Sluha dvou pánů 2013, Carlo Goldoni

Hra, kterou jsem v podání naprosto geniálního herce Donutila zbožňovala již odmalička. Kniha je chytlavá, čtivá a zábavná. Svým způsobem sice tak trochu jednoduchá, ale i díky své nostalgii s tím vlastně nemám sebemenší problém. Rozhodně doporučuji komukoliv, kdo se chce během cesty autobusem či vlakem pobavit a nemá náladu tahat obrovské bichle.... celý text

Obraz Doriana Graye 2013, Oscar Wilde

Žádná z postav není příliš příjemná. Pokud zrovna nehovoří arogantní cynik, hovoří hloupý a lehce zmanipulovatelný Dorian nebo až příliš naivně romantický malíř. Není to mínus knihy, spíše způsob, jakým se Oscar Wilde rozhodl psát. A funguje to. Ačkoliv mi ze čtení občas nebylo moc dobře, vlastně mě ta zkaženost hrozně bavila.... celý text

Harry Potter a prokleté dítě: Část první a druhá 2016, Jack Thorne

Tartuffe 1944, Molière (p)

Romeo a Julie 2015, William Shakespeare

Sen noci svatojanské 1930, William Shakespeare

Kavárna v Kodani 2018, Julie Caplin

Každý máme někdy náladu si u knihy opravdu jen odpočinout. Neřešit, kdo je vrahem nebo jak to celé dopadne. Kavárna v Kodani je jedno obrovské klišé už od svého počátku. Asi je dobré to na začátku knihy prostě přijmout a číst s nadhledem. Pokud se vám to podaří, budete jistě spokojeni. Ne ohromeni, ale spokojeni.... celý text

Hádej kdo 2018, Chris McGeorge

Vlastně mě na knize nejvíce mrzelo to, jak moc byla předvídatelná. Tak trochu jsme museli všichni tušit, jakým způsobem bude celá zápletka rozpletena. Nápad je geniální. V poslední době jsou celkově podobné náměty velmi oblíbené. Kniha se nečetla těžko, ale příliš užít si ji taky nešlo.... celý text