KapitánSmrt
přečtené 536
Krize, nebo konec kapitalismu?
2012,
Jiří Pehe
Poměrně zajímavé čtení, minimálně tím, že jsem zde nalezl pár zajímavých autorů, které jsem do této doby neznal. V kostce jde o analýzu finanční krize z roku 2008 a to hlavně z levicového úhlu pohledu. Některé myšlenky se často opakují (vliv neoliberalismu) a některé jsou celkem neotřelé (energetická soběstačnost/ šetrnost). Z odstupu několika let je pak zajímavé i zjištění, že náčrty autorů, jak z krize ven, se snad v žádném případě neuskutečnily...... celý text
Vzdálená hvězda
2017,
Roberto Bolaño
O tíživých věcech, o hrůzovládě Pinocheta v Chille, bez zbytečného moralizování a laciných rozdělení na ty zlé a dobré. Autor se snaží konání lidí, ať je sebevíce zavrženíhodné, zdokumentovat, pochopit (ale rozhodně ne omluvit). Zajímavé je, že právě záporné postavy jsou aktivní, zasahují do děje, něco skutečně vytváří, zato kladní hrdinové jen přihlíží, neschopni odporu či akce. Celkově jde o knihu tíživou, plnou smutku, melancholie a jakési zvláštní únavy.... celý text
Potrat: historická romance 1966
1993,
Richard Brautigan
Chápu záměr se kterým zde autor pracuje. S lehkým, nevtíravým humorem, citem a vhledem do duší hrdinů popisuje něco tak těžkého, kontroverzního a bolestného jako je potrat. Přesto se musím přiznat, že mi tento styl humoru není blízký, míjí mě. Proto tuto svéráznou poetiku nemohu a nedokážu plně docenit. Škoda.... celý text
Pohřbený obr
2017,
Kazuo Ishiguro
Asi nejlepší kniha, kterou jsem za poslední dobu četl. Plná melancholických, chladných obrazů, tíživé atmosféry, pomalého putování vstříc nejistému cíli. V hlavní roli paměť a její selektivnost a nespolehlivost. Je lepší znát hrůznou pravdu nebo žít ve sladké nevědomosti? Věčná to otázka...... celý text
Foucaultovo kyvadlo
2002,
Umberto Eco
Není to dokonalé, člověk se může ve všech těch jménech, datech a událostech lehce ztratit. Na druhou stranu nejsou tyto údaje pro děj tak důležité. Důležité je, jak nadčasově kniha působí. Právě dnes jsme totiž zaplaveni všemi možnými konspiracemi, hoaxy, paranoiou apod. více, než kdy dříve. Je proto moc zajímavé sledovat, jak ze zábavného hraní si s fakty začíná vyvstávat jakýsi Plán, jak jeho autoři začínají pochybovat o tom, zda jde opravdu jen o bohapustý výmysl nebo zda skutečně nenarazili na celosvětové spiknutí. Zajímavé také je, jak tato tvůrčí aktivita zpětně působí na realitu samu, jak smyšlenka či lež dokáže ovlivnit životy hrdinů a potažmo (snad i) světové dění. Připomnělo mi to nedávný dokument o konspiraci QAnon.... celý text
Slavnost bezvýznamnosti
2020,
Milan Kundera
Slabota. Recyklace témat (opět (ne)vinná lež, stárnoucí Don Juanové apod.), povrchně načrtnuté charaktery, vyznění do ztracena. Závěrečný doslov, který má být oslavou této knihy, pak působí spíše jako zoufalá snaha zakrýt prázdnotu a fádnost předchozího textu a pokus přesvědčit čtenáře (a snad i sebe), že Slavnost bezvýznamnosti není jen zapomenutelný, bezvýznamný text.... celý text
1Q84: Kniha 3
2013,
Haruki Murakami
Zklamání. Rozvleklé a zbytečně natahované. Často Murakami odkazuje na Hledání ztraceného času, které je také dost rozvláčné, oproti 1Q84 má ale Proust jednu nespornou výhodu, tou je komplexnost a živost jeho postav, jeho detailní popisy psychologických dějů vyráží dech svou autenticitou a propracovaností. Murakami je v tomto ohledu žabař a jeho postavy jsou spíše strojené, občas patetické, místy dost šablonovité a ploché. Dle mého ještě horší naž první dva díly a to kvůli repetivnosti, recyklaci témat a příběhovému přešlapování na místě.... celý text
Jak umírá demokracie
2018,
Steven Levitsky
Zajímavé zachycení vývoje demokracie v USA. Potěšil mě historický kontext a zachycení proměn Demokratické i Republikánské strany v čase. Současná polarizace společnosti je pak přesvědčivě vysvětlena (i když možná trochu moc stručně, chyběla mi hlubší kritika neoliberalismu), zároveň autoři věcně poukazují na limity a problémy této polarizace. Tedy značné snížení akceschopnosti jednotlivých vlád. Pokud nejsem schopen kompromisu a svého politického oponenta vnímám jakožto nepřítele, bojuji hlavně s ním a to všemi prostředky. Uniká mi tak podstata politiky, tedy že politika není o boji s opozicí, ale o službě lidem a snaze učinit jejich život lepší. Shrnutí? Politikům by prospělo, kdyby se k sobě chovali slušně a s respektem k názorům druhého. Ano, tak jednoduché to je.... celý text
1Q84: Kniha 1 a 2
2012,
Haruki Murakami
Za mě slabé. Poměrně zajímavá myšlenka utopená v podivně rozvleklém vyprávění. To by nebylo to nejhorší. Horší je, jak uměle a nepřirozeně kniha působí. Postavy mi přišly spíše jako karikatury a to, co prožívají a co si myslí, je často v dalších kapitolách popřeno nebo změněno. Chyběla mi kontinuita. Úvahy o lásce mi přišly často patetické (u jinak dospělého příběhu), části o sexu a intimitě až profesorské a strojové. Některé obraty pak působily vyloženě fádně (oči jako studánky apod.). Taktéž korektura byla odfláklá a dost rušivá s množstvím překlepů nebo krkolomnými obraty (záchranné kolo? Snad kruh nebo alespoň lano). Asi se zdá, že jsem příliš kritický. Přesto mě oslovila autorova imaginace a bavilo mě i ono nahlédnutí do jiné kultury, do jiných zvyků, které jsou na první pohled dost jinačí než ty naše, na pohled druhý jsou ale některé prožitky, emoce, myšlenky natolik univerzální, že dokáží spojit i zdánlivě nespojitelné.... celý text
Nádraží Perdido
2010,
China Miéville
China moc dobře ví, jak vytvořit živoucí a dýchající svět plný bizarních postav a bytostí, kouzel a magie a zároveň pletich, politikaření a korupce. Svět je barvitý, detailní a zajímavý. To samé se nedá říci o postavách a ději. Ten oproti krutému a nelítostnému světu působí takřka naivně a genericky. Boj proti příšerám, vše propojené se vším, nějaká ta zrada, morální dilema. Postavy mi přišly dost nesympatické a bylo mi v podstatě jedno, co se s nimi stane. Za mě celkově zklamání, ale číst se to dalo.... celý text
Příliš hlučná samota
1989,
Bohumil Hrabal
Taková ta fádní hrabalovská člověčinka. Hezky se to čte, občas je to vtipné, občas smutné. Někdy se to snaží o hloubku a odhalování velkých životních pravd. Zda se to knize i daří, je otázka. Dle mého tak úplně ne. Hrabal ale opět přesně zachycuje atmosféru doby, pravou českou náturu a hospodskou kulturu. V tom nemá konkurenci.... celý text
Nádherní poražení
1997,
Leonard Cohen
Dokážu si představit, že v 60. letech mohla kniha způsobit docela poprask. Dnes už asi nikoho moc nepřekvapí. Ba naopak. Mě přišla často únávná, zvláště neustálým důrazem na sex ve všech jeho podobách. Díky těmto fantaziím a popisům více méně perverzních či neobvyklých sexuálních praktit se vytrácel samotný příběh, který mi přišel mnohem zajímavější. Příběh o ztrátě, o lásce a fanatické zbožnosti, o brutální historii dobývání Nového světa... Oblíbenou hru jsem si užil mnohem více.... celý text
Slavnosti sněženek
2008,
Bohumil Hrabal
Vršení v lepším případě banálních, v horším přímo patetických zápletek, které postrádají překvapivé či alespoň trochu originální vyústění. Vše končí buď smrtí nebo laciným morálním ponaučením. Povídky tak vyzní do ztracena, mnohdy čtenáře prvoplánově citově vydírají či se snaží za každou cenu dojmout. Něco tak fádního jsem dlouho nečetl. Na druhou stranu potěší jazyk a reflexe staré dobré české nátury a hospodské kultury. Celkově ale bída.... celý text
Sníh
2000,
Neal Stephenson
Takové to promyšlené, strhující akční dobrodružství, které mixuje zdánlivě neslučitelné do jednoho celkem soudružného celku. Náboženství, IT, korporát, který ovládá svět, konspirace a staré dobré snahy o ovládnutí světa. Odsýpá to a je to mnohdy i dost politicky nekorektní. Docela by mě zajímalo, zda by v dnešní době mohlo něco takového vzniknout... Jo a jakožto young adult literaturu bych to teda nepovažoval. Některé myšlenky jsou dost komplexní a krvavého násilí je také docela dost.... celý text
Americká modlitební příručka
2020,
Lucius Shepard
Příběh je celkem přímočarý, bez odboček a zvratů, zároveň je tak poměrně předvídatelný. Nejvíce se mi líbily úvahy ohledně současné formy náboženkých hnutí nejen v USA (letniční hnutí, televizní kazatelé apod.) a kritické poznámky ohledně úpadku kultury. Zároveň text pěkně odsýpá, dobře se čte a potěší i překlad. Celkově je vidět, že si nakladatel dal na knize dost záležet. Určitě si od Gnóma ještě něco přečtu.... celý text
Odysseus
1976,
James Joyce
Chápu, že mnozí vidí Odyssea jakožto přelomovou knihu a jedno z nejlepších litarárních děl 20. století. Já ale toto nadšení sdílet nemohu. Hrátky s formou, invenční zpracování textu, jazyková bohatost, introspekce a myšlenkové proudy hrdinů to ano. Ale zároveň ono množství různých odkazů, jistá chaotičnost ve vyprávění a nepřehlednost v postavách, to vše mi čtení dost znesnadňovalo. Občas jsem měl pocit, že bych ke knize potřeboval návod, mapu, příručku, která by mi poradila a dovysvětlila, co že to vlastně čtu. Závěrečné kapitoly jsou přeci jen přehlednější, jasnější a tím i čtivější. Pro mě osobně jde o dílo nevyrovnané, ale to je spíše mou intelektuální nedostatečností, než samotným dílem. Člověk by měl znát své meze, mou mezí je, zdá se, Odysseus.... celý text