Hyaenodon přečtené 229

Koralina 2007, Neil Gaiman

Docela mrazivá jednohubka. Podobně jako v Nikdykde se ani zde nedozvíme moc detailů z druhého světa, ale i tak to funguje. Nejvtipnější mi přišly živé hračky, co se různě schovávají po pokoji, strašidelné to bylo akorát. Zdá se mi to, nebo z příběhu cítím inspiraci Mijazakiho Cestou do fantazie? Ne, že by to vadilo. :)... celý text

Michelup a motocykl 1995, Karel Poláček

Nádherný jazyk, Poláček prostě uměl. Jen mi knížka s přibývajícími stránkami přišla malinko na jedno brdo, ale jazyk to dokázal kompenzovat. Trošku mě také mrzí, že knížka spíš přestane, než skončí. Jinak jsem měl při čtení podobné mrazení, jako MrKrahujec. A scéna v závěru, kdy Michelup vychvaluje rozhlas? "Otočím kotoučkem a slyším řeč pana Hitlera. Chvilku poslouchám (...) Pane Hitlere, účetní Michelup vám bere slovo! Pan Hitler umlkne, jako když utne." Brr.... celý text

Helimadoe 1940, Jaroslav Havlíček

Moje další stará láska. Krásně melancholický příběh z chorobného maloměstského prostředí, kde existují jenom jednosměrné emoční vztahy.

Lady Fuckingham / La Rose d'Amour 1992, Oscar Wilde

Lady Fuckingham je celkem pecka, hlavně se mi líbil svižný překlad. Děj v pornografii hledat nemá smysl, takže mi nechyběl. Ale málo platné, kniha se (logicky) trochu opakuje. La Rose d´Amour se mi nelíbila, na můj vkus to trochu moc smrdí koncepcí harému, která je mi ze své podstaty odporná. 3 a 1 hvězda, dohromady dvě.... celý text

Paní Bovaryová 2008, Gustave Flaubert

Příběh o ženě, která neví, co chce, a nedá pokoj, dokud toho nedosáhne... Bavila mě "malost" všech postav, kterými je Ema obklopena, s lékárníkem Homaisem v čele. Nuda a šeď, ze které se Ema snaží vymanit nakupováním luxusním předmětů a mileneckými vztahy, od kterých marně očekává naplnění.... celý text

Invaze z Aldebaranu 1961, Stanisław Lem

Naprostá klasika. Přestože jsou povídky staré 65 let, neztratily nic ze své působivosti a nějakou tu "elektronku" jim milerád odpustím. Nejvíc mě bavily Vpád a Noc a plíseň, Krysa v Labyrintu zmiňuje základní problém při komunikaci s mimozemšťany - viz Pánův hlas.... celý text

Citová výchova 1965, Gustave Flaubert

S Frédéricem Moreauem bych tedy chtěl mít dvojdomek... Nespolehlivý, nestálý, kam vítr, tam plášť. Svou posedlostí po nedostupné ženě mi připomínal Octavia ze Zpovědi dítěte svého věku, ale ten aspoň neměnil obden své názory. Na druhou stranu, všichni Frédéricovi "přátelé" byli diletanti, tak se není co divit, že chtěl "zapadnout". Perfektně napsaná (otravná) postava.... celý text

Už zase skáču přes kaluže 1976, Alan Marshall

No, tak to byla pecka. Zase jedna z těch knih, u které bych Alanův příběh s chutí sledoval dál - až do jeho smrti. Atmosféra knihy mi poněkud připomněla Kameny mluví od Thórbergura Thórdarsona (venkov, zvířata, toulání se divočinou), příběh je ale samozřejmě o velmi působivé cestě malého Alana k normálnímu dětství.... celý text

Pohádky z naší vesnice 1956, Vítězslav Hálek

Trochu zklamání. Čekal jsem aspoň trochu realistický popis českého venkova, ale dostal jsem... Co vlastně? Popis atmosféry vesnice, pár obrazů, několik silnějších motivů (matka tající úkryt zběhlého syna), ale jinak vlastně nic. Klíčí ve mně podezření, že jsem pointy nepobral, protože tam vesměs nejsou. Dvě hvězdy za jazyk.... celý text

Labyrint světa a ráj srdce 1984, Jan Amos Komenský

Kniha je to jistě zajímavá a z historického hlediska nesmírně cenná. Co mi na ní vadilo bylo opakování jednoho schématu po celou dobu pouti Městem (všichni se hádají, Poutník se naštve a jde se jinam). Druhá část mi přišla paradoxně zajímavější, protože nalezení klidu ve vlastním nitru je něco, co myslícímu člověku umožňuje přežívat setkání s blby a praštěnými ideologiemi, kterými je dnešní svět (Město) přeplněno.... celý text

Solaris 2009, Stanisław Lem

Naprostá klasika, s chutí jsem si ji připomněl. Století výzkumu Solaris - a nic nevíme, i když byly potištěny tuny papíru. Nádhera.

Grimmové 2023, Kenneth Bøgh Andersen

Pecka. Mrazivé příběhy o špatných rodičích, kanibalech a o strachu. Moc jsem si ji užil.

Nana 1985, Émile Zola

Myslím, že je kniha i na dobu, kdy vznikala, zbytečně ukecaná; posledních cca 80 stran je pak vážně jízda. Nanu nechci hodnotit, pouze využívala hlouposti bohatých mužů.... celý text

Les v domě 2023, Alena Mornštajnová

Oproti Listopádu docela jízda. Musím říct, že jsem podezříval (nevlastního) otce, přestože je kniha přecpaná narážkami na skutečného viníka. Trochu nedotaženě na mě působí další osud Jakuba a vlastně i jeho bratra, protože z něj není sňato falešné obvinění. Babi je svině a snese srovnání i s panímámou Boučkovou z Kalibova zločinu (za mě nejotravnější ženská, jakou jsem v literatuře poznal). Ale jo, bavil jsem, šňupl jsem si knížku na jeden zátah.... celý text

Okřídlení tvorové v bouřkových mračnech 2023, Karin Novotná

Svižná jednohubka, možná až trochu hektická. A myslím, že mnohem děsivější je to, co nevidíme (viz Lovecraft). Škoda, že je samotná invaze vylíčena tak zkratkovitě, mohla to být super "zombie" atmosféra.... celý text

Platforma 2008, Michel Houellebecq

Moje druhá autorova kniha - podle mě obecně lepší průměr. Porno části mi nevadily (k Lady Fuckingham se to ani nepřibližuje), komentáře západní civilizace jsou jářku velmi trefné. Neskutečné pokrytectví naší (francouzské) společnosti, která předstírá spořádané rodiny (na sociálních sítích) a jejíž členové se nemohou vystát. Práce pro práci, zavírání očí před skutečnými problémy a morální cirkusy u pseudoproblémů, kde ukazujeme svou správnost... Nemůžu říct, že bych byl autorem ohromen, ale klidně po nějaké další knize sáhnu.... celý text

Atlas majáků na konci světa 2022, José Luis González Macías

Podle mého by kniha mohla být klidně delší. Vždy jsem si říkal, že by mě život na majáku bavil, ale to jsem ještě nevěděl, kolik bylo s jeho obsluhou spojeno dřiny.... celý text

České pohádky Karla Jaromíra Erbena (19 pohádek) 1964, Karel Jaromír Erben

Naprostá klasika. Jaký malý Hyaenodon jsem je poslouchal z gramofonové desky.

Božská komedie 1984, Dante Alighieri

Skvělý překlad. Jedna z knih, u kterých si člověk vyčítá, že ví tak málo o křesťanství nebo o antice.

Stříbrný vítr 1985, Fráňa Šrámek

Ale proč ne, krásné obrazy a detaily v popisech přírody. První část mi připomněla Portrét umělce v jinošských letech, ta druhá mi asociovala Džínový svět. Ve své době to musela být pecka, ale jakožto cynickou bestii po čtyřicítce mě Ratkinovo srdeční pnutí moc nebere.... celý text