Hyacint
přečtené 185
Dopisy z planety Země
1987,
Mark Twain (p)
Adam a Eva skvělí, Satanovy dopisy jakbysmet, plus ještě modlitby srdce a nejvyšší/nejnižší živočich, za to bych dal i pět z pěti. I proto, že text vyznívá hodně současně. Zbytek útlé knížky je spíše doplněn drobnostmi, které neurazí, ale já jsem se už moc nebavil. Takže tak tři a půl. Každopádně je škoda, že je Twain u nás trochu opomíjen, on to opravdu není jen Tom a Huck...... celý text
Trajekt
2018,
Mats Strandberg
Kdyby zůstal jen ten "sociální realismus" a zmizelo "nadpřirozeno", dal bych tři, možná tři a půl. Ačkoliv jinak proti zombies, upírům, ba dokonce ani zombieupírům nic nemám, calá ta krvavá část mě vůbec nebavila. Asi tak 200 stran jsem si říkal, že je to fakt dobré, a pak jsem se nestačil divit. Krev a nuda.... celý text
Ostré předměty
2013,
Gillian Flynn
Ne-e. Senzacechtivé a laciné, tlačí to na pilu, ale nic moc z toho. Hvězdičku dávám za prostředí amerického zapadákova, tu další (půlku) za... já nevím, asi že do úplného dna to je ještě kus cesty. Anebo za to, že úchylné děti mají v knížkách svoje místo (třeba ve skvělé Vosí továrně). --- MOŽNÝ SPOILER--- Zápletka fakt "promyšlená", rychlý a "šokující" závěr ve stylu "to jsem vás všechny převezla". Chvilku jsem trochu doufal, že třeba umře i vypravěčka, ale nic. V některých dílech mají násilí a zvrácenost svůj smysl, tady je to prvoplánové a bez nějakého aspoň trošku hlubšího smyslu. Působí to na mě, jakoby si autorka přečetla jedno dvě hesla z učebnice psychiatrie a řekla si super, na tomhle postavím knížku. U mě špatný.... celý text
Šťastný Jim
1992,
Kingsley Amis
Anglický univerzitní román v nejlepší formě. Z oblíbeného tria Amis, Bradbury, Lodge mně nejvíc sedí právě Amis, resp. jeho Dixon na hraně smíchu a trapnosti, většinou ovšem daleko za touto hranicí (oběma směry). A pokud někomu vadí happy end, přečtěte si Bradburyho "Jíst lidi je neslušné", tam vás závěrečná věta uvede do slušné deprese a beznaděje. Přejme Jimovi štěstí.... celý text
Vítejte do Zlých časů
1987,
E. L. Doctorow
Drsný. Tahle knížka není pro milovníky happyendů, co bych to neřekl, když už to spoiluje i popisek knihy tady na DK. Když jsem to četl před lety, bylo mi u některých pasáží až fyzicky nedobře, působilo to na mě velmi tísnivě. Teď už to tak hrozné nebylo, ale stejně, je to pořád silné. Svižné a beznadějné.... celý text
Stará dáma vaří jed
2005,
Arto Paasilinna
Suchý humor, někdy se trochu tlačí na pilu, aby to bylo vtipné. Ale má to svoje momenty, kdy si řeknete, že to je vlastně docela zajímavý nápad. Líbí se mi, že autor drží celou dobu určitý odstup, díky čemuž vám možná hlavní hrdinka ani nebude moc sympatická, a možná, pokud ve vás převáží temná strana síly, si budete tak trochu přát, aby její protivníci nebyli takoví zabedněnci a už ji konečně oddělali.... celý text
Eleanor se má vážně skvěle
2017,
Gail Honeyman
Eleanor je skvělá a uvěřitelná, i když ne zrovna tuctová osoba. Problémů má tak za deset lidí a vy jí budete fandit, aby to všechno zvládla a měla se fakt vážně skvěle.... celý text
Všude kolem černý les
2016,
Ruth Ware (p)
Lepší spisovatel by z načrtnutého principu vytěžil víc. Občas dobrá atmosféra skleněného domu uprostřed lesů, který je "jevištěm pro okolí", postavy tak na střídačku, některé zajímavé, jiné až zbytečné (hlavní hrdinka patří tak trochu do té druhé kategorie, navíc jí nedochází zjevné věci, které čtenář pochopí dávno před tím, než to docvakne zmatené běžkyni). Zápletka... no, taková červenoknihovní a podle mě za vlasy přitažená. Celkově odpočinkové čtení, v mém případě poslouchání.... celý text
Války božích bojovníků
2019,
Jan Bauer
Záleží, kolik toho o husitství víte. Pokud jste v problematice jako já spíše nováček, potom je to knížka pro vás, oceníte asi i závěrečnou charakteristiku "hlavních postav" a časovou osu. Pokud jste trochu dál, jděte do Čorneje, například. Trochu mi vadilo, že se některé pasáže doslova opakovaly, stejně jako to, že text evidentně neprošel jazykovou korekturou, alespoň ne pečlivou.... celý text
Dinosauří mozky
1993,
Albert J. Bernstein
Staré, ale dobré, neotravuje tak, jak to činí podobné publikace.
Knihovna duší
2016,
Ransom Riggs
Pro mě nejhorší z trilogie, přičemž první dva byly tak na 3 - 4 hvězdy. Rozdělit podivné děti a sledovat jen ústřední dvojici, to prostě nebyl dobrý nápad, a to i proto, že ti dva jsou prostě ze všech postav ty nejméně zajímavé. Zpočátku to ještě šlo, Ďáblův akr je fajn, stejně jako průvodce po něm, ale jak se to zvrhne v závěrečnou dlooooouhou bitvu, je to nuda. A konec připomíná zakončení Pána prstenů, kdy se ještě musí všechno "dořešit". A to jako proč? Taky mi vadilo, jak už popsal Isew, že jdou děti z jednoho "smrtelného" nebezpečí do druhého, ale nic se nestane, a to nikomu, kromě jedné postavy, což je dost nevěrohodné, uvážíme-li, že bojují se skutečnými stvůrami... Sem tam šrám, ale jinak pohoda. Ale zase to není tak blbé jako film, většinou.... celý text
Zpěv drozda
1986,
Walter Tevis
Občas jsem měl pocit, že čtu 1984, bylo to smutné, a byla v tom i naděje. Jedna z těch knížek, kterou by ocenili asi i mnozí "sci-fi v žádném případě" čtenáři. Není psaná efektně, netahá se na tři díly, ale budete u ní a o ní přemýšlet.... celý text
Čierny dom
2015,
Peter May
Příběh zajímavý, prostředí dokonalé, konec mě ovsem moc nevzal. Kdo je vrah vás napadne dřív, než detektiva a nakonec se všechno v dobré obrátí a hrdinům kyne růžová budoucnost, asi. Ale jak říkám, hlavně atmosféra vás dostane, i když autor si k vyřešení celé zápletky pomohl trochu neferově, o tom žádná.... celý text
Bratři Ramazovi
2007,
Egon Bondy (p)
Moje první setkání s Bondym, kterého jsem vždycky vnímal jako undergroundovou ikonu s temnými běsy v hlavě. A bylo to setkání zajímavé, donutilo mě sáhnout po dalším autorově dílku. Napřed mě dostala atmosféra doby a místa, potom jednotlivé postavy. A nakonec, samozřejmě, nejdelší dialog v dějinách známého vesmíru, během kterého Bondy vysvětluje kousky ze své filosofie (patrně). No, nebyl jsem připraven, ale, ač buran, zvládl jsem to a nebylo to špatné. Jen depresivní, místy dlouhé, občas máte opravdu chuť si dělat poznámky, ale dobré. Takřka v závěru se v ději stane taková lapálie, čímž je zmíněný dialog přerušen, aby se vzápětí znovu na něj navázalo. A konec je taky depka, takže, myslím, dobrá kniha.... celý text