Hyacint
přečtené 185
Slyšel jsem Zemi...
1984,
Kir Bulyčov (p)
Stará škola. Sevřený příběh, zajímavé myšlenky (jak málo stačí, aby se z civilizovaných lidí staly děti lesa?). Pár postav, ale máte je rádi, držíte jim palce a přiblížení prostředí planety je opravdu dokonalé. Tam byste žít nechtěli. Pro mě ještě lepší než Země je příliš daleko.... celý text
Země je příliš daleko
1988,
Kir Bulyčov (p)
Dobré, atmosférické, takové civilní, a přesto vás to vtáhne. O hlavní postavy máte strach a tu hnusnou planetu prožíváte s nimi.
Hustej nářez
2010,
František Kotleta (p)
Nakonec jsem podlehl a přečetl si to. Říkal jsem si, za páně Kotletovou mediální image se skrývá nějaký zručný spisovatel, tak to třeba nebude zlé. No, nebylo. Bylo to jen nudné, zdlouhavé, bez postav, ke kterým bych mohl něco cítit. Bez uvěřitelného nebo aspoň zajímavého světa. Jeden sympatický odkaz na Renčínovy knížky mi fakt nestačil. Poslední třetinu jsem už dotlačil trochu na sílu, v očekávání nějakého zvratu/zajímavého vyústění/čehokoliv. No, moje blbost. Jo, a není to vtipné.... celý text
Hvězdní honáci
1996,
Jiří W. Procházka
Na čtyři to asi není, ale stejně, dobrý pokus a nadšení pro oba (všechny) propojené žánry, to se musí nechat. Plus ty ilustrace, měl jsem pocit, že zase držím v ruce nějaký rodokaps Boba Hurikána.... celý text