gretl74
přečtené 834
Záhadný duch
2014,
Thomas Brezina
Další z příběhů Klubu Tygrů. Vhodné zejména pro mladší čtenáře, kteří potřebují hodně akce a děje. Jednoduchý příběh s dobrým koncem a pořádnou dávkou napětí. Jen musím jako rodič konstatovat, že ve většině těchto knížek mívají Tygři víc štěstí než rozumu...... celý text
Sběratelka parfémů
2016,
Kathleen Tessaro
Knížku jsem jen tak přihodila za pár drobných k nákupu v bazaru a vůbec nic od ní neočekávala. Ale teď musím přiznat, že mě naprosto dostala. Nepřeslazený dobový román s velmi působivě vykreslenou atmosférou. Proměna ošklivého (ale chytrého) káčátka, elegantní hotely a kasina a to vše obestřeno alchymií vůní a parfémů. I když byla hlavní linie příběhu víceméně jasná, stejně jsem nemohla přestat číst. No a taky jsem oprášila pár flakónků v koupelně a objednala několik vzorků vůní, jen tak pro jistotu ... 4,5*... celý text
Palác stříbrných panterů
2011,
Thomas Brezina
Vítaná hodinová oddychovka. Klasický případ Klubu Tygrů v atraktivním prostředí maharádžova paláce, nenáročné odpočinkové čtení.
Židovka z Toleda
2008,
Lion Feuchtwanger
Krásné a přitom tak strašně smutné. Knížka, která vám zanechá v duši otisk. Navzdory svému roku vydání je pořád neskutečně aktuální, ukazuje, že historie se bohužel neustále opakuje a že mocným hybatelem mohou být úplně malicherné lidské pohnutky.... celý text
Hotel Magnifique
2023,
Emily J. Taylor
Tři hvězdičky s odřenýma ušima. Po první třetině jsem byla rozhodnuta s knížkou skončit, hlavní hrdinka mi šla na nervy, dějově nic moc a vyfantazírovaný svět hotelu mi přišel přeplácaný. Když už se po sté objevilo slovo pleť, naskakovala mi vyrážka. Nicméně se to někdy po polovině trošku rozjelo a nabralo i trochu spád. Uznávám, že uz dávno nejsem cílovka, ale i YA by mohla mít o chloupek vyšší nároky.... celý text
Kafka na pobřeží
2010,
Haruki Murakami
Nedopatřením jsem knížku uložila mezi přečtené do poličky. Až teď po pár letech jsem zjistila, že si nějak nemohu vzpomenout, o čem to vlastně bylo ... a ejhle, já to ještě vůbec nečetla. Okamžitě napraveno a zařazeno mezi skvosty. I když netvrdím, že se mi všechny Murakamiho knížky líbí (třeba opěvované Norské dřevo nebo Podivná knihovna mě zrovna nenadchly), některé zanechaly v mé čtenářské dušičce pořádné otisky (třeba 1Q84, Hon na ovci nebo Komturova smrt). Miluji jeho styl, nadpřirozené se objevuje tak přirozeně, že to čtenář automaticky přijímá a ani se moc nediví (mluvící kočka? ok, plukovník Sanders? proč ne), a i když u jiného autora bych se možná podivovala, co to při psaní šňupal, u "mistra" se nepodivuji a jen přijímám a žasnu. Vždycky mě ohromí jeho neskutečný rozhled co se týče nejen hudby, ale i celé západní kultury. Po každé přečtené knížce mívám seznam několika skladeb, které se v příběhu objevily a které si plánuji přehrát, a nebývám zklamaná. I já bych asi v některých explicitních scénách ubrala, ale většinu připisuji autorovu japonskému původu ... a k jeho knížkám to prostě patří (rozervaný hrdina, tajemná kráska, zástupce nadpřirozena, troška nechutného násilí, sex tak nějak po japonsku a spousta hudby). Asi to není čtení pro každého, ale já jsem nadšená. Děkuji za zážitek!... celý text
Vévodkyně a kuchařka
1987,
Ladislav Fuks
Vůbec jsem netušila, do čeho jdu ... a teď jsem naprosto nadšená! Vzhledem k letošnímu výletu do Vídně jsem se nechala do atmosféry snadno vtáhnout a společně s vévodkyní si užívala nejen vyhlídku do zahrad Belvederu. Skvostný jazyk, dokonale vymyšlené postavičky, perfektní znalost doby, prostředí a samozřejmě i lidských charakterů. Pohřební téma ani tentokrát nemohlo chybět, ale tady se tak nějak odbylo v lehčích tónech a nenavodilo depresivní nálady. Určitě to není knížka pro každého, ale vy, koho nevyděsí pár stránek navíc a nepřeskakujete "nudné popisné pasáže", dejte jí šanci vás okouzlit, možná objevíte drahokam.... celý text
Smrt a jiné vrcholy mého života
2016,
Sebastian Niedlich
Do poloviny knížky jsem nějak nechápala vysoké hodnocení na DK. Přišlo mi to spíš jako pubertální výplod nějakého velmi mladého autora pro young adult kategorii čtenářů. Slibovaného humoru bylo na můj vkus velmi poskrovnu. Později se přeci jen objevilo trochu citu i vážnějších témat k zamyšlení a nakonec jsem byla už i zvědavá, jak to vlastně celé skončí. Z postavy smrti-smrtě-smrťáka jsem byla trošku zmatená, jednou on, jednou ona, nakonec ještě aby to bylo nějaké ono ... Zatím u mě v této kategorii vede Smrť od pana Pratchetta a druhého mám v paměti z muzikálu Elizabeth. I když jsem z knížky nebyla bůhvíjak odvázaná a nadšená, nakonec jsem ráda, že jsem ji přečetla. 3,5*... celý text
Dracul
2020,
Dacre Stoker
Pomaloučku plynoucí upírský román, který zajisté potěší všechny milovníky klasického žánru. Stránku po stránce se napětí stupňuje a atmosféra houstne. Perfektní lokace, poctivě vykreslené charaktery ... rozhodně neudělá praprastrýčkovi ostudu :) 4*... celý text
Vysněné světy
1931,
André Maurois
Po dlouhé době návrat ke starší literatuře - v případě André Mauroise chybu neuděláte, tyhle knížky jsou totiž o lidské povaze a tím pádem moc nestárnou.
Sůl moře
2016,
Ruta Sepetys
Nemám moc v oblibě knihy, kde jednotliví aktéři vyprávějí ze svého pohledu po kapitolách, mě to většinou ruší a narušuje celistvost a plynulost děje. Po pravdě mi také ani jeden ze čtyř hrdinů nebyl zpočátku moc sympatický. Jenže asi tak po třetině knížky do sebe začínají jednotlivé věci a informace zapadat, nabalují se detaily a s postavami jsem se začala sžívat, což byla vzhledem k předem danému osudu samozřejmě "chyba". Nakonec mě celý příběh strhl - autorka měla vše do detailu promyšlené, některé malé pointy bych přirovnala třeba k těm v Haně od Mornštajnové. Veskrze originální, napínavé, depresívní čtení, od kterého se v posledních kapitolách nemůžete odtrhnout, a i když znáte předem osud celé lodi a strašlivé statistiky, do poslední chvíle doufáte a držíte palce.... celý text
Báječný čas života
2020,
Abby Williams (p)
To nebyl můj šálek čaje. Na můj vkus všeho moc - moc dlouhé, moc jednoduché, moc červené... A když už si autorka zvolila styl střídání dvou vypravěček, z nichž jedné je přes dvacet a druhé skoro osmdesát, ale obě se vyjadřují naprosto stejným stylem, postrádá to na důvěryhodnosti. Pro milovnice sladkých příběhů možná dobrá oddychovka, ale já bych se s tím nudila i na pláži. Za mne 3* s odřenýma ušima.... celý text
Citadela
2013,
Kate Mosse
Moje první kniha od autorky a asi to bude chvíli trvat, než dám šanci další. Nebylo to úplně špatné čtení, zhruba prostřední třetina měla spád i děj, byla napínavá, postavy známé a karty rozdané a svištělo to jako na drátkách. Ale velký problém jsem měla s prvními dvěma stovkami stran. Za prvé se to táhlo jak turecký med (nevadí mi dlouhé popisy, když mají smysl, tlusté bichle mě vážně nevylekají, ale musí to mít nějakou míru a význam pro příběh). A potom - stovky francouzských slov a názvů vložené do textu, kde ty francouzské výrazy neměly ve většině případů ale vůbec žádné opodstatnění. Netuším, zda to tak bylo i v originále či zda je to "bonus" od překladatele, který si s tím prostě nevěděl rady, tak nám to tam prsknul v originále. Sem tam vložený název by nevadil (alespoň se dozvíme, že "bagaudes" jsou bandy dezertérů a "passeur" je převaděč, ale když si přečtu, "Aujourd´hui, appelez-moi Jeanne", jak si jen tak mezi sebou povídají Francouzi francouzsky, nějak nechápu, proč se nám nedostalo překladu a jaký je speciální význam vložené cizojazyčné věty. Pro rýpaly podotýkám, že základy francouzštiny mám :) Vyrostla jsem na dobrodružných a fantasy knížkách, takže linie Kodexu mi vůbec nevadila, ale jeho závěrečné použití v příběhu se mi nelíbilo a k celkovému pojetí knížky mi to vůbec nesedělo. Takže první a třetí třetina za 3*, ta prostřední by klidně mohla být i za 5*.... celý text
Cirkadiánní kód
2020,
Satchin Panda
Spousta zajímavých informací, spousta nápadů pro zlepšení celodenního rytmu a zdraví. S knížkou mám jen jeden problém, popírá totiž existenci skřivanů a sov. Já jsem, bohužel nebo bohudík, sova, ale nikdo mě nikdy nenutil chodit pozdě spát, nikdo mi násilně nepřevracel denní rozvrh, nikdy jsem nechodila na noční směny. Přesto jsem sovou od malička. Už jako mimino i malé dítě jsem vstávala pozdě, na všech táborech i školách v přírodě ostatní radostně vyskakovali, kamarádky už si před budíčkem četly nebo povídaly, jen já byla k neprobuzení. Učení na zkoušky mi šlo vždycky líp v noci. Ráda fotím, už mám nafocené desítky západů slunce, ale jeho východ jsem spatřila asi dvakrát v životě ;) Možná by si to zasloužilo ještě nějaký další průzkum. Jinak to určitě stojí alespoň za přečtení.... celý text