gretl74
komentáře u knih
Podpora pozitivního chování u osob s PAS a intelektovým postižením
Tony Osgood
„K podobnému chování nedochází, pokud se nenajde někdo, kdo by se tak choval“ … jako vážně? Tak tahle moudra nechť si autor vetkne za klobouk. A že jich v knize pár podobných bylo. Vzhledem k tomu, že doma jednoho „provozovatele“ problémového chování máme, chtěla jsem se trošku dovzdělat a zkusit nové tipy a triky opěvovaného autora. Bohužel se mi jich moc nedostalo. Spousta rad je v českých podmínkách nerealizovatelná (ať už doma či ve speciálních zařízeních), ať už v důsledku nedostatku personálu či financí.
Uznávám, že občas může stačit maličká změna prostředí a mohou nastat velké pozitivní změny v chování. A také že v rodině i zařízeních je občas nutné se zamyslet, jak zkusit dělat věci jinak, aby byly spokojenější obě strany – ta opečovávaná i ta pečující. Jinak na mě ale text působí tak, jako že se dvacet zdravých a (relativně) normálně myslících osob má přizpůsobit jednomu klientovi (nemocnému, postiženému, jinakému … dosaďte dle libosti), aby ten jeden tolik nevyváděl. A zavání mi to tyranií menšiny, která v západní společnosti vesele zapustila kořínky.
Klienta ruší televize, ale odmítá se z pokoje vzdálit … takže se celá rodina přestane dívat na televizi
Na okně nesmí být mříže, protože to je omezení osobní svobody … co na tom, že od teď se celá rodina musí střídat ve službě u okna, aby z něj klient nevypadl.
Hází jídlem kolem sebe, zmatlá veškeré své okolí … ale jídlo mu v té chvíli odebrat nesmíte, protože na jídlo má právo…
A tak dál, a tak dál, a tak dál …
Pro někoho možná bude kniha přínosem, já musím hledat dál.
Všechny cesty vedou do Santiaga
Ladislav Zibura
Tak jsem právě doputovala až k oceánu a na pár posledních stránkách jsem měla skoro slzy v očích. Nechci se ještě loučit ... chci jít ještě kousek dál ... i když jenom na papíře. Jsem strašně zvědavá na autorův další počin, protože tímhle si nastavil opravdu hodně vysokou laťku.
Čarodějova nevěsta 1
Kore Yamazaki
No, docela zklamání. Obrázek s popiskem na obálce byl lákavý, ale uvnitř knihy naprostý chaos. A protože nejsem kovaný čtenář mangy a komiksu, tak mi popisky typu "tup" a "buf" nejen že nic neříkaly, ale šly i pěkně na nervy. Tři hvězdičky s odřenýma ušima, na druhý díl se nechystám.
Objetí mravenečníka
Martin Vitický
Nebylo to špatné, i když pár výhrad by se našlo.
Plusy: Rio, lokace, diplomatické kruhy, originální hlavní zápletka, čtivost
Mínusy: některé akce a postavy "klišoidní", hlavní aktéři se občas chovali jako úplní pitomci, jména hlavních brazilských padouchů se mi dost pletla
Celkově jsem spokojená a další autorově knížce dám určitě šanci (co třeba tentokrát něco s japonskou tématikou ;)
3.5*
Rybí krev
Jiří Hájíček
Po dočtení mám strašně rozporuplné pocity. Jedná se sice o dobu mého mládí, Hana je jen o pár let starší než já, ale možná tím, že nejsem z vesnice, neumím se úplně vcítit a posoudit. Z postav mi, bohužel, nebyl sympatický skoro nikdo, snad jen paní doktorka (kdyby zrovna "nepletla") a možná ještě Anna. Jsem ráda, že jsem po knížce sáhla a přečetla, ale vracet se k ní určitě nebudu. A doteď dumám nad názvem ... nebýt hodnocení na DK, zřejmě bych po knížce s podobným názvem nesáhla
Malevil
Robert Merle
Mám ráda knížky, které mě hned od prvních stránek vtáhnou do děje a kde je už od začátku znát, že autor vážně psát umí. Netvrdím, že to nemá své mouchy, ale jako temná pohádka pro dospělé i po padesáti letech funguje naprosto dokonale. Teď si jen přát, aby to bylo doopravdy jen sci-fi ...
4,5* (ale tentokrát zaokrouhluji nahoru :)
Měsíční pahorek v dlani
Henri Bosco
Za mě to asi nejlépe vyjádřil Tony86. Jazyk, jeho struktura a bohatost, je neuvěřitelný, ale po pár desítkách stran toto nadšení opadne a dalekosáhlé popisy začínají jít spíš na nervy. A po dlooouhých popisných pasážích najednou přijde pár neuvěřitelně hlubokých a třeskutých stran, nabitých "dějem", emocemi, temnotou, tajemstvím, aby téměř v okamžiku zase sklouzly zpět. Určitě je to knížka, u které (a o které) se dá přemýšlet na tisíc způsobů. Přečtení rozhodně nelituji, ale vracet se k ní asi nebudu.
3 a 3/4*
Děvčátka, na slovíčko
Jiřina Strmeňová
V "té" době jediný zdroj informací, pak přibylo ještě "Bravíčko"...
Holky, neděste se puberty
Lizzie Cox
Jasné, stručné, vtipné, za mě OK. Některá lechtivější témata mi tam bohužel chybí, ta budu muset s uzarděním dovysvětlit sama.
Dceru knížka hned zaujala, jiné jsou svým formátem spíš jako učebnice, což od "studia" už a priori odrazuje ,)
Pohlavně s rozumem
Tereza Bartošová
Nechala jsem se zřejmě někde ovlivnit reklamou - ale tato kniha se opravdu nepovedla (můj názor, samozřejmě). Nelíbí se mi ani grafické ztvárnění, ani obsah. Chtěla jsem nějakou ne moc náročnou publikaci, která by mi pomohla zasvětit dítko do těch ožehavějších témat, o kterých málokterý rodič doma vykládá bez uzardění. Ale kromě toho, že máme nějaké hormony, orgány a rosteme jsem se toho v knize moc nedozvěděla.
Co mě naučil tučňák
Tom Michell
Čtení, které neurazí, ale ani nenadchne. Na můj vkus moc málo tučňáka. Na druhou stranu spousta informací o životě v Jižní Americe, po nedávno dočteném cestopisu z JA další malý kousek do skládačky. Nebyla to knížka, od které jsem se nemohla odtrhnout, ale za přečtení asi nakonec stála.
3.5*
Záhadný duch
Thomas Brezina
Další z příběhů Klubu Tygrů. Vhodné zejména pro mladší čtenáře, kteří potřebují hodně akce a děje. Jednoduchý příběh s dobrým koncem a pořádnou dávkou napětí. Jen musím jako rodič konstatovat, že ve většině těchto knížek mívají Tygři víc štěstí než rozumu...
Sběratelka parfémů
Kathleen Tessaro
Knížku jsem jen tak přihodila za pár drobných k nákupu v bazaru a vůbec nic od ní neočekávala. Ale teď musím přiznat, že mě naprosto dostala. Nepřeslazený dobový román s velmi působivě vykreslenou atmosférou. Proměna ošklivého (ale chytrého) káčátka, elegantní hotely a kasina a to vše obestřeno alchymií vůní a parfémů. I když byla hlavní linie příběhu víceméně jasná, stejně jsem nemohla přestat číst.
No a taky jsem oprášila pár flakónků v koupelně a objednala několik vzorků vůní, jen tak pro jistotu ...
4,5*
Palác stříbrných panterů
Thomas Brezina
Vítaná hodinová oddychovka. Klasický případ Klubu Tygrů v atraktivním prostředí maharádžova paláce, nenáročné odpočinkové čtení.
Židovka z Toleda
Lion Feuchtwanger
Krásné a přitom tak strašně smutné. Knížka, která vám zanechá v duši otisk. Navzdory svému roku vydání je pořád neskutečně aktuální, ukazuje, že historie se bohužel neustále opakuje a že mocným hybatelem mohou být úplně malicherné lidské pohnutky.
Hotel Magnifique
Emily J. Taylor
Tři hvězdičky s odřenýma ušima. Po první třetině jsem byla rozhodnuta s knížkou skončit, hlavní hrdinka mi šla na nervy, dějově nic moc a vyfantazírovaný svět hotelu mi přišel přeplácaný. Když už se po sté objevilo slovo pleť, naskakovala mi vyrážka. Nicméně se to někdy po polovině trošku rozjelo a nabralo i trochu spád. Uznávám, že uz dávno nejsem cílovka, ale i YA by mohla mít o chloupek vyšší nároky.
Kafka na pobřeží
Haruki Murakami
Nedopatřením jsem knížku uložila mezi přečtené do poličky. Až teď po pár letech jsem zjistila, že si nějak nemohu vzpomenout, o čem to vlastně bylo ... a ejhle, já to ještě vůbec nečetla. Okamžitě napraveno a zařazeno mezi skvosty. I když netvrdím, že se mi všechny Murakamiho knížky líbí (třeba opěvované Norské dřevo nebo Podivná knihovna mě zrovna nenadchly), některé zanechaly v mé čtenářské dušičce pořádné otisky (třeba 1Q84, Hon na ovci nebo Komturova smrt). Miluji jeho styl, nadpřirozené se objevuje tak přirozeně, že to čtenář automaticky přijímá a ani se moc nediví (mluvící kočka? ok, plukovník Sanders? proč ne), a i když u jiného autora bych se možná podivovala, co to při psaní šňupal, u "mistra" se nepodivuji a jen přijímám a žasnu. Vždycky mě ohromí jeho neskutečný rozhled co se týče nejen hudby, ale i celé západní kultury. Po každé přečtené knížce mívám seznam několika skladeb, které se v příběhu objevily a které si plánuji přehrát, a nebývám zklamaná.
I já bych asi v některých explicitních scénách ubrala, ale většinu připisuji autorovu japonskému původu ... a k jeho knížkám to prostě patří (rozervaný hrdina, tajemná kráska, zástupce nadpřirozena, troška nechutného násilí, sex tak nějak po japonsku a spousta hudby). Asi to není čtení pro každého, ale já jsem nadšená. Děkuji za zážitek!
Vévodkyně a kuchařka
Ladislav Fuks
Vůbec jsem netušila, do čeho jdu ... a teď jsem naprosto nadšená! Vzhledem k letošnímu výletu do Vídně jsem se nechala do atmosféry snadno vtáhnout a společně s vévodkyní si užívala nejen vyhlídku do zahrad Belvederu.
Skvostný jazyk, dokonale vymyšlené postavičky, perfektní znalost doby, prostředí a samozřejmě i lidských charakterů. Pohřební téma ani tentokrát nemohlo chybět, ale tady se tak nějak odbylo v lehčích tónech a nenavodilo depresivní nálady.
Určitě to není knížka pro každého, ale vy, koho nevyděsí pár stránek navíc a nepřeskakujete "nudné popisné pasáže", dejte jí šanci vás okouzlit, možná objevíte drahokam.
Smrt a jiné vrcholy mého života
Sebastian Niedlich
Do poloviny knížky jsem nějak nechápala vysoké hodnocení na DK. Přišlo mi to spíš jako pubertální výplod nějakého velmi mladého autora pro young adult kategorii čtenářů. Slibovaného humoru bylo na můj vkus velmi poskrovnu. Později se přeci jen objevilo trochu citu i vážnějších témat k zamyšlení a nakonec jsem byla už i zvědavá, jak to vlastně celé skončí.
Z postavy smrti-smrtě-smrťáka jsem byla trošku zmatená, jednou on, jednou ona, nakonec ještě aby to bylo nějaké ono ... Zatím u mě v této kategorii vede Smrť od pana Pratchetta a druhého mám v paměti z muzikálu Elizabeth.
I když jsem z knížky nebyla bůhvíjak odvázaná a nadšená, nakonec jsem ráda, že jsem ji přečetla.
3,5*