Delirium
přečtené 197
Temný karneval
2018,
Ray Bradbury (p)
Tato kniha, výběr z tzv. weird fiction Raye Bradburyho, mi naprosto učarovala. Uchvátila mě. Často mě nechávala na rozpacích, nechávala mě bát se, ale tím hezkým způsobem. Poslední povídka - Další v řadě - mě sice příliš nechytla, ale co naplat... Zbytek se mi líbil, a to velice.... celý text
Na západní frontě klid
1967,
Erich Maria Remarque (p)
Je to dobrý, není to dobrý, někdo umře, není to dobrý, je to dobrý a pak zase není. A opakovat. Pro mě stručný děj této knihy. Ke konci mi už kapitoly připadaly téměř stejné a samotný konec mě naštval. (Myslím poslední odstavec, jakože, co to má být?) Dílo patří mezi klasiku, bylo pro mě čtivé, ale místy jsem si říkala, kdy už to budu mít dočtené. Na druhou stranu si o to tématika říká.... celý text
Stařec a moře
1957,
Ernest Hemingway
!Spoiler! Většinou se mi popisné příběhy líbí, ale tohle opravdu ne. Líbila se mi starcova houževnatost, trpělivost a odvaha, ale příběh o tom, že si někdo chytne rybu, plaví se za ní skoro dva dny a pak mu tu rybu cestou domů stejně ožerou žraloci, mi nepřijde dostatečně zajímavý, aby se to natáhlo na 100 stránek. Dále se mi i líbila chlapcova důvěra ve starce, ale to je asi tak vše...... celý text
Kdo chytá v žitě
2000,
J. D. Salinger (p)
Proč mám být vždycky já ta výjimka, které se buď nenáviděné dílo líbí, nebo naopak milované hnusí? Dobře, to je možná moc silné slovo. Celé dílo jsem se nedokázala nijak vcítit do Holdena. Přišel mi prostě jen jako spratek. (A to pozor - je mi 17 let, takže to nejsou jen rodičovské/učitelské kecy.) Deprimovala mě i chudá slovní zásoba, opakující se věty, jen jinak zformulované a hlášky jako "ostopéro, to mě umrtvilo, bez psiny...". Má to být sice sepsané smýšlením 16-letého, ale tenhle styl se mi prostě nelíbí. Možná, že kdybych si to přečetla před 2-3 lety, líbilo by se mi to aspoň o trošku víc.... celý text
Velký Gatsby
1991,
Francis Scott Fitzgerald
Příjemně oddychové - neurazí. K tomuto nemůžu říct zrovna nenadchne, protože by to tak úplně nebyla pravda. Nevím, prostě mi ten příběh nesedí a nedokážu si vysvětlit proč. Možná je to až nereálně překreslený Gatsby. Citlivý a naivní, přesto ambiciózní a úspěšný.... celý text
Pán much
2003,
William Golding
Kdykoliv čtu něco takového (čtěte jako psychologický román), vždy mě to naprosto dostane. Proto předem upozorňuji, že nehodnotím formu, ale obsah. Tady svůj skromný komentář radši ohraničím, kdo jen kouká po kladných/záporných komentářích dál nečtěte. !SPOILER! : Vlastně jsem se tu chtěla rozepsat hlavně o jedné kapitole, kterou jsem četla pořád dokola a dokola, dokud mi nezačala dávat smysl. Proč? Byla jsem v absolutním šoku, nevěřila bych, že nějaký autor překoná znechucení, které se mě zmocňovalo při čtení antiutopistického románu 1984. (Což není myšleno zle, koneckonců čtu, protože to ve mně vyvolává nějaké pocity - ať už pozitivní či negativní.) Simonova smrt pro mě byla naprosto úděsný zážitek. Až do konce jsem se vžila do jeho role a o to to bylo horší. Tak mladý chlapec - jistě se musel tak moc bát - a chtěl jim jen říct, na co přišel - a oni ho nazvali obludou jako jakéhosi obětního beránka a zabili.... celý text
Ví o tobě
2017,
Sarah Pinborough
Jsem naprosto šokovaná. (A výjimečně to není překladem názvu knihy - v originále Behind her eyes, což je oproti Ví o tobě víc než výstižné.) Ale jsem ráda, že to neskončilo tak, jak by se dalo očekávat. Na posledních 2-3 stránkách zjistit něco, co absolutně převrátí příběh? Tak, abych to nečekala ani já? Wow, tleskám.... celý text
