Burák přečtené 735

Záhada španělské truhly 1967, Agatha Christie

Velmi povedený výběr detektivních příběhů, od různých autorek. Agatha hraje zase prim, ale jsem ráda za rozšíření obzorů, protože ostatní autorky jsem neznala. A moc ráda si od nich v budoucnu ještě něco přečtu. ... celý text

Ochráním tě 2019, Peter May

Jsem velká fanynka vypravěčského talentu Petera Maye, takže mi vůbec nevadilo, že příběh, respektive vyšetřování, plyne jen velmi pomalu a má milion různých odboček od hlavní dějové linky. Byla jsem nadšená z toho, že se vyprávění vrátilo zpátky na Hebridy, jako v případě skvělé trilogie Ostrov Lewis. Taky jsem ráda, že jsem se dozvěděla něco víc o místním tradičním textilním průmyslu, protože je to poměrně zajímavé jen samo o sobě. Ale závěr knihy byl tak přitažený za vlasy a postavy se chovali nelogicky, že se mi celkový dojem z knihy dost pokazil. Bohužel.... celý text

Zánik domu Usherů a jiné povídky (38 povídek) 2013, Edgar Allan Poe

Fascinující je, že něco, co bylo napsáno už téměř před dvěma sty lety, si najde své čtenáře i dnes - a ne jen z donucení v rámci povinné četby k maturitě. Atmosféru i jistou originalitu to má, i když je jasné, že se čtivost je u každé povídky jiná. Jsem ráda, že se mi kniha dostala po tolika letech od mých středoškolských studií do rukou, ale radši si teď zase zaměřím na soudobější autory.... celý text

Temná dcéra 2017, Elena Ferrante

Skvěle napsaná (a přeložená) novela, která pracuje s jedním z posledních společenských tabu, která v dnešní době ještě přetrvávají. Opravdu jsem si to hodně užila, byť ústřední téma a chování hlavní postavy je minimálně znepokojivé. Závěr knihy jsem odtušila o něco dříve než asi bylo záměrem, ale pocit, že šlo o  dost výjimečnou literární záležitost rozhodně přetrvává i dlouho po přečtení. ... celý text

Milenec lady Chatterleyové 2008, David Herbert Lawrence

Knihu jsem znala jen z hodin literatury na střední a pak jsem měla povědomí o filmovém zpracování, ale vlastně jsem pořádně nevěděla o čem vypráví. Jen to jako vlnu pobouření ve své době vyvolala. Nedivím se. :) Musím říct, že jsem byla velmi překvapená jak je vyprávění nadčasové a jak jazyk a zápletka bez problémů obstojí i téměř sto let od prvního vydání. Opravdu se mi to líbilo, bavilo mě to a s radostí to doporučím nejen budoucím maturantům.... celý text

Vězněná 2015, Pavel Renčín

Vsadím se, že kdyby se mi tahle kniha dostala do ruky v mých teenage letech, kdy jsem louskala jeden hor za druhým, okamžitě by se Vězněná dostala na první příčku toho nejlepšího. Já jsem to ale četla více jak 20 let později a i když musím uznat, že šlo sice o čtivý příběh s velmi autentickou mrazivou atmosférou, je z toho až příliš vidět snaha čtenáře šokovat a vyžívání se v nechutnostech. Historická skutečnost, která autora inspirovala je sama o sobě děsivá a obstála by i jako hororový příběh, tak moc nechápu tu potřebu ještě tolik "přilévat olej do ohně".  "Zdlouhavý začátek", mě ale bavil a líbila se mi i zdánlivá nesouvislost dějových linek - ovšem jen do chvíle kdy se začalo docházet k propojení, tam pak vyprávění dost ztrácelo na kvalitě. Škoda. :( ... celý text

Zlo pod sluncem 2003, Agatha Christie

Klasický detektivní příběh z pera královny detektivek. Nemůžete udělat chybu, když po téhle knize sáhnete a zpříjemníte si tak třeba vaši dovolenou. Stejně tak to ale bude fungovat i pro potěšení z všedních dní.... celý text

Konec punku v Helsinkách 2010, Jaroslav Rudiš

Nestává se mi moc často, že bych beletrické knihy četla vícekrát. U téhle knihy jsem udělala vlivem okolností výjimku (nic jiného jsem po ruce ke čtení neměla) a jsem za to ráda. Po těch 10 letech od prvního čtení se na to dívám trochu jinýma očima. Příběh mi přijde pořád hodně nosný, líbí se mi tíživá atmosféra i prolínání různých časových dějových linek. S postavou Nancy z osmdesátkových Sudet jsem měla o dost větší problém než 10 lety, přišla mi už prostě "moc". Oproti tomu postavu Oleho jsem docenila pořádně až teď. V každém případě jde o velmi dobrou knihu, která vás přesvědčí že žit jen "no future" fakt nechcete. ... celý text

Zvuk slunečních hodin 2001, Hana Andronikova

Docela se stydím, ale možná ještě víc se divím, že se mi tahle kniha oceněnou Magnesií Literou dostává do rukou až 20 let po jejím vydání. Nemůžu říct, že bych o ni do letošního roku neslyšela, ale prostě strašně málo na to, aby mi to uvízlo v hlavě. Další co mě překvapilo bylo, že styl psaní se velmi podobá třeba knížkám Aleny Mornštajnové. Vsadím se, že kdybych nevěděla kdo je autorem, klidně bych věřila, že čtu nějakou další její knihu. Každopádně je to vážně dobré. Čtivé, zajímavé, historicky věrohodné, emotivní a psané krásnou češtinou. Určitě si kniha zaslouží víc zviditelnit, aby se dostala i k další generaci čtenářů.... celý text

Kříďák 2018, C. J. Tudor

Nejsem úplně fanynkou díla S. Kinga, takže to, že je Kříďák takovou poctou jeho příběhům, mi vlastně vůbec nepřišlo jako motivace, proč se do knihy pustit. Nakonec mě nalákala zdatná marketingová kampaň, zajímavý název a ocenění za Debut roku. Jo, a taky příjmení autorky, které snad víc britské být ani nemůže. :) Upřímně, je v rámci žánru detektivek a krimi, je to takovej průměr. Ale zároveň to nebylo nudné a neměla jsem potřebu knihu odkládat před dočtením. Líbilo se mi střídání dějových linek, kdy se stejnými postavami potkáváme v době dospívání i na prahu středního věku. Pozitivně hodnotím i vykreslení atmosféry anglického městečka, které je sice zajímavé pro turisty ale bydlet v něm už žádná idyla být nemusí. A bavila mě i postava Kříďáka.  Vyřešení případu už bylo trochu na sílu, taky mi tam vadilo pár nelogických kroků (ale je možné, že jsem jen nepozorně četla). Každopádně nebudu mít problém dát šanci i nějaké jiné knížce od této autorky.   ... celý text

Tiché roky 2019, Alena Mornštajnová

Komorní příběh, odehrávající se v několika desetiletích kolem členů jedné rodiny. Už jen po přečtení anotace mi bylo jasné, že tohle si chci přečíst celé. A to, že je autorkou Alena Mornštajnová, to byla víceméně záruka, že to bude dobrá volba. Byla. Opravdu se mi Tiché roky moc líbily, byl to čtenářský zážitek, kdy jsem si šetřila každou stránku. Vyprávění není nijak strhující nebo napínavé, ale je tak realistické, že máte pocit, že všechno prožíváte s postavami jako byste stáli vedle nich. To Aleně Mornštajové jde skvěle. Velké plus dávám za námět důležitosti komunikace mezi členy rodiny!!!... celý text

Břehy nejsou na dohled 2021, Marek Uhlíř

Jsem obrovský fanoušek práce Lékařů bez hranic a hltám všechny rozhovory v médiích, které se tomuto tématu věnují. Četla jsem už knížky od doktorů Trachty i Šebka, a byť nepopisují nic moc optimistického, vždycky jsem byla ráda za osvětu a za realistické přiblížení situace formou jejich deníkových zápisků. Jitku Kosíkovou jsem už taky z několika rozhovorů znala, takže informaci, že bude vydávat knihu, kde se podělí zase o své zkušenosti, jsem měla a byla jsem ráda, že jsem si ji mohla pořídit tak rychle po vydání. Je to opravdu výjimečná kniha, už jen proto, že popisuje životní příběh výjimečné ženy. Nápad na kombinaci zápisků z mise MSF a terénní hospicové péče v ČR považuji za velmi povedený. Popis otřesné situace a zážitků z lodi, kde se dostane nezištně pomoci lidem, kteří by jinak jistojistě umřeli a která se nacházela relativně geograficky velmi blízko našim hranicím, je šokující a rozhodně si zaslouží mnohem větší pozornost celé naší společnosti. Tím se kontrastně prolínají zápisky a přiblížení co to vůbec znamená domácí paliativní péče, její důležitost a nenahraditelnost a jak moc náročné může být takovou službu vůbec uvést do provozu (a to v českých podmínkách, kde zdravotnictví opravdu funguje). Osobní rovina knihy, která je spojená s životem na misích, případně s velmi nepravidelnou pracovní dobou a velmi psychicky náročným zaměstnáním v kombinaci s hledáním životního partnera a vlastního štěstí, už to jen celé krásně dokreslovala. Přeju knize i autorce (respektive oběma autorům - Marek Uhlíř odvedl na redigování textu skvělou práci) hodně štěstí a úspěchů! A pokud váháte nad přečtením, neváhejte a jděte do toho! Není to typ knihy u které vypnete, ale rozhodně vás donutí nad spoustou věcí přemýšlet a třeba i změnit názor.... celý text

Šikmý kostel 2020, Karin Lednická

Už když jsem poslouchala rozhovor s Karin Lednickou v DVTV, věděla jsem, že tohle si prostě musím přečíst. Jen jsem čekala, až na to bude dostatečný klid, takže letní dovolená byla ideál. Je to opravdu velmi čtivé, velmi zajímavé a hlavně realistické. I bez větších historických znalostí se v textu ani samotném příběhu neztrácíte, protože tu dobu prožíváte společně se všemi postavami a velmi nenásilně tak získáváte informace o událostech, o kterých se dneska vůbec nemluví - jako například jak se stalo, že máme v Česku tak početnou polskou komunitu a co to znamenalo být havířem a žít život v oblasti, kde je těžba uhlí téměř jediným možným zdrojem obživy. Rodinná sága na pozadí 1. světové války a  hospodářské krize, vás prostě pohltí a není lepší pocit pro čtenáře, než když víte, že tyhle příběhy budou mít své pokračování v dalším díle. Nemůžu se dočkat!... celý text

Otčina 2012, Robert Harris

Na Otčinu jsem dostala doporučení od jednoho staršího člena rodiny a jsem za to moc ráda. Je škoda, že ke spoustě starších knih se v dnešní době ke čtenáři vůbec nemají šanci dostat, protože knižní trh i nabídka knihoven je zavalena novinkami s obrovskou mediální masáží a marketingem. Přitom spousta z nich kvalitou jistě hravě překoná současnou tvorbu. Otčina (Fatherland) má štěstí, že podle ní byl natočen i film (z produkce HBO a navíc z velké části natáčen v Praze) - ten jsem zatím neviděla, ale určitě se na něj chystám, takže na sebe lépe poutá pozornost. Navíc ten skvělý námět!!! Bavilo mě všechno, alternativní vývoj historických událostí, charaktery postav, napínavá zápletka i skvělá atmosféra. Rozhodně doporučuju nejen milovníkům krimi a špionážně-konspiračním thrillerům.... celý text

Clona 2019, Samuel Bjørk (p)

Předchozí dva díly (V lese visí anděl a Sova) mi sice v rámci žánru severské krimi nepříšly nikterak výjimečné, ale nasadily laťku dostatečně vysoko na to, abych si udělala čas na další pokračování. Což o to, rozjezd knihy byl opravdu slušný, životní příběhy postav vyšetřovatelů pokračovaly stejně zajímavě jako v předchozích knihách a vyšetřovaný případ nepostrádal napětí i originalitu. Jenže čím víc se děj posouval k závěru, bylo jasné, že si tuhle kvalitu nezvládne udržet. Ostatně celé zakončení mi přišlo jak od někoho jiného, celkově to působilo strašně odbytě, zmateně a nepromyšleně. Strašně moc mě to zklamalo. Bohužel, jedna z nejslabších knih, které jsem za poslední roky četla. ... celý text

Babička pozdravuje a omlouvá se 2015, Fredrik Backman

Krásné čtení, u kterého jsem se několikrát opravdu dojala. Tentokrát jsou cílovkou asi trochu odrostlejší děti, teenageři, ale i jako dospělý čtenář se rozhodně u čtení nenudila a bavila se různými skrytými narážkami, které prostě člověk pochopí až s nabitými zkušenostmi a věkem. Moc mě potěšila přítomnost postavy Britt-Marie, kterou znám ze skvělé knížky Tady byla Britt-Marie a dodala mi tak další dílek do skládačky jejího příběhu. Stejně tak jako postava babičky, která by si taky zasloužila vlastní knihu - alespoň tedy já bych si něco takového s chutí přečetla. Velké plus mají ještě pohádky, které pomáhají dovysvětlit různé události z minulosti a jsou vážně velmi nápadité. Natahované ani kýčovoté mi to nepřišlo, prostě to je kniha určena i mladším čtenářům, tak může mít své limity. ... celý text

Bohemia 2019, Jan Svěrák

Ani já se nepřidám k nadšeným čtenářům této knihy. Neměla jsem sice potřebu knihu odložit jako nedočtenou, ale musím se přiznat, že hlavním důvodem byla hlavně moje zvědavost nakolik najdu v příběhu autobiografických prvků. Děj se odehrává v atraktivním, nijak zvlášť okoukaném prostředí, v době, kdy rozdíly mezi Českou republikou a Západem byly ještě obrovské. To si myslím, že je na Bohemii nejcennější, protože z dnešního pohledu už je to tak trochu pravěk, který si představím paradoxně hůř než domu před rokem 1989. Za ztrátu času to nepovažuju, ale velká očekávání bych předem radši neměla. ... celý text

Zuzanin dech 2020, Jakuba Katalpa (p)

Od Jakuby Katalpy jsem četla knihu Němci, která patří k tomu nejlepšímu co jsem kdy vůbec četla, takže očekávání od Zuzanina dechu jsem měla obrovská. Rozhodně jsem zklamaná nebyla, líbilo se mi to dost, byť mi časem asi příběh splyne s mnoha jinými, které jsem na podobné téma četla. Každopádně je to skvěle napsané, hodně se mi líbí čeština, kterou je ta kniha napsaná. A pro příběhy, které se odehrávají na pozadí pohnutých dějin 20. století, kdy můžeme postavy sledovat i několik dekád, já mám prostě slabost. Takže doporučuju!... celý text

Kanibal z Nine Elms 2019, Robert Bryndza

Moje první kniha od Roberta Bryndzy - velmi vychvalovaném a doporučovaném autorovi v žánru thriller a krimi. Asi jsem čekala až příliš, ale tohle mě vlastně dost zklamalo. Čtivě napsané to sice je, ale některé úseky v knize jsou až šablonovité, nedalo velkou práci uhádnout kam se bude děj posouvat. Postavy vyšetřovatelů jsou ale vesměs sympatičtí, ještě jim dám šanci v dalším díle z této série. ... celý text

Můra 2017, Katja Kettu

Nebylo to úplně snadné čtení, ale nenudila jsem se ani náhodou. Syrovost, bratulita, zoufaloství a utrpení hlavních postav se nese celou knihou, ale naštěstí mě to neodradila. Jsem vděčná, že mi Můra rozšířila obzory, protože díky odkazům na reálné postavy, události a místa, jsem se zase spoustu věcí dověděla a mám pocit, že díky tomuto příběhu ty informace z hlavy jen tak nedostanu. ... celý text