Ajrad1981 přečtené 459

Osvícení 2010, Stephen King

Jack je těžce nesympatická osoba a divím se Wendy, že ho nekopla do zadku po té Dannyho "nehodě" - protože tohle měl být ten impuls, aby přestal s tím negativním, co dělal. No, pak by ale nebylo o čem psát, že, protože celá rodina by do Overlooku nikdy neodjela. Každopádně to, že mi byl Jack děsně protivný, asi trochu ovlivnilo moje hodnocení. Prý by to měla být Kingova nejstrašidelnější kniha. Neposoudím, já se nebála. Jenže si za to můžu sama, poslední dobou čtení děsně drobím, než jsem se stačila se pořádně vyděsit, musela jsem knížku odložit a do dalšího čtení to vyprchalo. I přes rozkouskovanou četbu jsem byla dost napjatá, jak to dopadne. Bude happyend, kdy všichni přežijí? Tohle je King, takže asi ne. Tak přežije někdo? Možností se skýtala řada a asi jsem trochu zklamaná z toho, co zvolil King. Jedna mrtvola navíc by ničemu neuškodila a tady by mi ani nevadil konec, do kterého by byl zamotán ještě někdo další osvícený. I přes tyto drobnosti byla kniha super a mám v plánu v dohledné době mrknout na film, prý taky stojí za to.... celý text

Kult zločinu 1992, Franklin W. Dixon

Těžké to rozhodování! Když to vezmu čistě racionálně, je neuvěřitelné, jaké dovednosti a schopnosti Joe a Frank ve svém věku mají, takoví malí supermanové. Fakt reálné. A dále si člověk říká, kdy vlastně stíhají chodit do školy? Ovšem když se odpoutám tady od toho, tak je to pro mě milá vzpomínka, návrat k mým studentským rokům, kdy mě Stopy hrůzy a Stopy zločinu děsně bavily. Navíc je to taková jednohubka, na rozptýlení, zvednutí nálady. Podtrženo, sečteno, zprůměrováno a hodnocení je hodně ovlivněné nostalgií. :-)... celý text

Dívka, která si říkala Tuesday 2016, Stephen Williams

Nápad není špatný, napsáno to je čtivě, ale dost dlouho mě poháněla jedině zvědavost zjistit, jak to bylo s tou DNA. To mi přijde dost málo. Navíc ta 17letá holka. Co to má být? Malý génius? Jedině tak, protože pochybuji, že by jinak mohla mít takové znalosti a přehled. Konec byl reálný, aspoň co se týče ne/dopadení gaunera/gaunerů (to abych nespoilerovala). Ale Loss a Stoneová? Tak půl napůl. U Stoneové bych čekala takovou, hm, jak to napsat, kariéru? Není to úplně to správné slovo, ale pokud nechci nic vyzradit... Zato u Losse se mi to fakt nezdá. I když, nejsem psycholog, možné je všechno. Dost jsem váhala mezi 3 a 4 *. Každopádně bylo by to něco málo přes 3, zaokrouhleno dolů.... celý text

Žena v kleci 2011, Jussi Adler-Olsen

Přestože byl Adler-Olsen už dlouho na mém hodně širokém seznamu autorů, které někdy vyzkouším, nebýt Čtenářské výzvy, ještě hodně dlouho by tam trčel. Což by byla celkem škoda. Kniha je čtivá, o tom žádná. Chybělo mi tam víc napětí, ale to možná bude tím, že mi bylo hned jasné, kdo za zmizením Merete stojí, takže už jsem jenom čekala, kdy to docvakne i Carlovi. Mimochodem, ten mi vůbec nebyl sympatický, doma bych ho nechtěla. Mnohem víc mě zajímá Asad, strčil by celé kriminální oddělení do kapsy. Doufám, že někde v dalších dílech bude víc poodhalena jeho minulost. Konec taky úplně nebyl podle mého gusta. Nejdřív nastíněné snad ty nejhorší možné scénáře a pak najednou málem zázrak. Když už chtěl autor zázračný happy end, mohl ho zaměřit na jinou osobu.... celý text

Zlámané kosti 2019, Angela Marsons

Musím říct, že jsem zklamaná. A přitom to tak vůbec nevypadalo!! Skoro po celou dobu jsem myslela, že dám 4-5*, ale ten konec, ten mě neuspokojil. Ano, pachatelé byli odhaleni, ale to člověk u detektivky tak jaksi očekává, aspoň jsem zatím ještě neslyšela o žádné, kde by byl na konci pachatel neznámý. Pachatelé byli i zatčeni, což sice není tak úplně pravidlem, ale většinou to tak dopadá. Jenže to, co mě zajímalo, tam nakonec vůbec nebylo! Hlavně mi tam chyběly výslechy těch dvou, co se s Kim střetli u letadla. To by dalo nějaké odpovědi. Např. co se stalo se všemi těmi dívkami? Podařilo se je vypátrat? A hledal je vůbec někdo?! Dále:Jeden z těch pachatelů je vyčůraný parchant, který má všechno stokrát posichrované, to mám věřit, že se nechá jen tak zabásnout? Že to nehodí na triko někomu jinému, že se nepokusí s pomocí právníků vyklouznout? Vždyť Kim na něj měla spadeno nějakou dobu a nedostala se mu na kobylku, a najednou že by jí jen tak spadl do klína? Osobu, která vraždila, bych teda netipla ani náhodou, nedocvaklo mi to ani po té větě, která nakopla Kim. Navíc, ten motiv, hm... Vždyť to by ten dotyčný člověk už musel jen vraždit (kdyby ho nechytili) a na vlastní řemeslo by mu nezbýval čas! Nějak se mi to nepozdává. A totálně to zabila poslední kapitola. Takový sentimentální výlev bych skousla v případě, že by se jednalo o poslední díl série. A zazvonil konec, pohádky je konec. Ale tady mě to akorát otrávilo. A že "rumunská story" taky není podle mého názoru uspokojivě ukončena, je asi už jen detail...... celý text

Jsou světla, která nevidíme 2015, Anthony Doerr

Kniha, která vypráví osudy dvou dětí z různých států, jejichž cesty se na jediný den spojí. Kniha o tátovi, který s láskou a oddaně pečuje o svoji slepou dceru. Kniha o tom, jak fanatismus nacistického Německa napumpovat do hlavy i malým dětem. Kniha o.... Nebudu všechno vypisovat, bylo toho hodně. Je to čtivá kniha, která není jen románem pro ukrácení dlouhé chvíle, předává nám i tajná poselství, více či méně zjevná. Je plná odvahy, osobní statečnosti, lásky v různých podobách, strachu, války, smrti. Jednu chvíli jsem se bála, že z toho autor udělá tak moc happy happyend, až tím celý příběh pohřbí, naštěstí se moje nejhorší obavy nevyplnily. Naopak, když se po X letech někteří hrdinové příběhu potkávají, aniž by se během války osobně znali, to považuji za zajímavé završení. Jo, a úplně nejvíc je mi líto Fredericka.... celý text

Smrtící extáze 2001, J. D. Robb (p)

Asi bych dala přednost spíš klasickým vraždám, tedy mám na mysli takovým, o kterých není pochyb. Tohle nebylo tak úplně ono. Ale mnou podezíraná osoba byla pachatelem.... celý text

Sova 2016, Samuel Bjørk (p)

Mně se knížka líbila, byť mě některé věci štvaly. Hlavně Mia. Psychicky nevyrovnaný vyšetřovatel, ideálně s nevyřešenou minulostí, je teď in, ale Miu fakt nemusím. Ať se už konečně rozhodně, jestli si hodí nebo nehodí mašli, ale to neustálé "pojď, Mio" už mi trochu lezlo krkem. Dále Miriam. Člověk by řekl, že po minulém díle bude víc ostražitá, a ono ne. Totálně jí rupne v bedně - a proč? Kvůli chlapovi. Výhledově uvidím, jak se předvede ve třetím díle - pokud tuhle zkušenost teda rozchodí. A moje "soukromé" hledání pachatele opět dopadlo bledě. Bylo mi jasné jen to, že to není ten, u koho by se to předpokládalo - ale to je taky celkem běžné (mistrem v tomhle ohledu byla Agatha Christie). Sice jsem se zaměřila správným směrem, ale stejně to ze dvou lidí, které jsem měla v hledáčku, byl až ten třetí. ;-)... celý text

Děti, které přežily Mengeleho 2015, Eva Mozes Kor

Styl, jakým je kniha napsaná, mi přišel poměrně jednoduchý, což vlastně i je, je to vyprávění z pohledu desetiletého dítěte (byť bylo sepsáno v době, kdy byla Eva dávno dospělá). Tím pádem tam ty osvětimské hrůzy nejsou popsány do nějakých detailů (na to jsou jiné knihy). Já spíš nedokážu vydýchat chování spoluobčanů. Je zde židovská rodina, bezproblémová (aspoň z pohledu dětí), s ostatními vycházejí bez konfliktů (a oni s nimi), pak přijde nové "náboženství" a najednou jsou z této rodiny špíny, zloději a já nevím co ještě a všichni kolem se k nim chovají s opovržením a násilně. Zmatek, který to nadělalo v dětských myslích, je pro mě asi to nejsilnější z knihy. A jen tak mimochodem - podtitul kecá. Není to zpověď Evy a Miriam, ale jen Evy.... celý text

Moje Antonie 1975, Willa Cather

Některé pasáže - a celkem dlouhé pasáže - vůbec nejsou o Antonii, což je podle mě škoda. Její příběh by mě zajímal víc než nějaký Jimmy. Možná proto, že byla Češka? Vlastně bych asi víc ocenila, kdyby to stejné bylo vyprávěno z pohledu Antonie, protože pocity přistěhovalců, kteří jsou nuceni vyrovnat se s úplně jinými podmínkami, začínat od píky a to vše bez znalosti jazyka, tyto pocity nejdou převyprávět někým dalším. Každopádně je tam krásně popsáno prostředí i rodina Šimerdova. Jen v jednom okamžiku to vypadá, jako kdyby autorka označovala šmahem všechny Čechy za zloděje. Naštěstí jen v té jedné chvíli.... celý text

Ve službách zla 2016, Robert Galbraith (p)

Začátek super. Pak to na dalších cca 100 stranách nebylo tak zajímavé a napínavé, ale neřekla bych, že by tam bylo něco zbytečného. A dál už to jelo jako po másle. Jo, a zmínka o kytkách mně osobně k odhalení pachatele opravdu nepomohla. :-)... celý text

Kde kvete tráva 2018, Han Kang

Tak tohle bylo drsný! Vydržím v knihách ledacos, ale psychickou nevolnost jich zatím u mě vyvolalo jen pár (v čele s Mistrem Campanem) - tahle je jedna z nich. Znovu ji na 99,9% číst nebudu, nejsem masochista. Co se knihy jinak týče, každá kapitola se týká někoho jiného (ale všechny jsou spojeny jednou událostí) a každá je psaná jiná formou. Hned ta první je v du formě, se kterou jsem se snad dosud nesetkala, a četla se mi špatně, dlouho trvalo, než jsem si na ni zvykla. U některých dalších kapitol nebylo hned zřejmé, koho se týkají, a u Unsuk mě zmátl časový posun, než jsem pochopila, že jsme o pár let jinde. A ještě jedna malá, opravdu malá výtka: Unsuk má podlitinu na pravé tváři, ale pak najednou na levé. Chyba překladu, nebo autorky?... celý text

Dopisy z ostrova Skye 2014, Jessica Brockmole

Mě snad začne bavit i romantika! Anebo se občas změna hodí? Každopádně kniha byla super. Příběh je sdělovaný formou dopisů a ve dvou časových liniích, kdy dcera odhaluje matčino tajemství. Nápad i podání super. Jen mě trochu mrzí, že nebylo vysvětleno, jak to bylo s Williamem, vypadá to, že se neoženil, ale proč?... celý text

Mé nepálské lásky 2018, Michaela Gautam

Co jsem čekala, když jsem si knihu kupovala? Je to už dlouho, fakt nevím. Možná jsem jen byla zvědavá na příběh holky, co se sama rozhodne courat po světě. (Sama si o sobě občas říkám, že jsem cvok, ale abych se sebrala a sama vyrazila do třeba do toho Nepálu, na to fakt nemám koule). Nejdřív jsem nečekala ani nijak extra literárně vyvedenou knihu, ale když jsem na začátku zjistila, že Michaela psala články o cestování, usoudila jsem, že by mohla umět psát. Celkově mě kniha ale spíš překvapila, pozitivně. Hlavně asi příběhem samým a trpělivostí, že to nezabalila, přestože ji spousta lidí jen využívala. Já bych s tím asi sekla ve chvíli, kdy by mi hodil klacek pod nohy i Sanjay s Binou (ta mě teda sakra zklamala a to jsem o ní jen četla!).... celý text

Jahody se šlehačkou 2012, Hana Prošková

Dost nuda. U první povídky se mi zdál motiv dost přitažený za vlasy a u té druhé nám ho autor pro jistotu tajil až do konce (aspoň tedy já jsem zaregistrovala jen jedinou zmínku, podle které ale motiv snad ani najít nešel). Třetí povídka se mi líbila nejvíc, tedy ve srovnání s těmi předchozími, ale jinak mě taky moc nebrala. A to byl motiv celkem reálný, jenom mi přišlo jako moc velký kontrast tak mazaně promyšlené provedení zločinu a tak velká náhoda v jeho objasnění.... celý text

Jak jsem vezl kůrovce a jiné neobyčejné povídky 2013, Michal Vaněček

Sice tam bylo i něco vtipného, ale většinou mě ty povídky nijak neoslovily. A povídka, podle které se kniha jmenuje, může připadat legrační jen tomu, kdo nemá tušení, jakým způsobem probíhá ""sběr" kůrovce. Protože popsaná metoda je úplně padlá na hlavu.... celý text

Pohřbená pravda 2018, Angela Marsons

Tak to byla jízda! Sice jsem si jednu chvíli říkala, jestli nevyšetřují moc případů naráz, ale ne, nakonec se ukázalo, že je jich akorát. Sice mi to jejich propojení místy připadalo trošku nereálně přehnané, ale čtení to bylo perfektní.... celý text

Duch znojemských katakomb 2019, Vlastimil Vondruška

Vondruška se nějak rozjel, tolik mrtvol snad v jeho knížkách ještě nebylo (a pokud ano, tak v díle, který jsem nečetla). Každopádně o to víc to bylo zajímavé. A pobavila mě poslední věta Oldřicha z Chlumu - tedy poslední v téhle knize, Oldřich nemůže umřít, když už je vydaný další díl. :-) Ráda bych ji ocitovala, ale byl by to spoiler jak hrom, takže se nechte překvapit. :-D... celý text

Bílá cesta 2003, John Connolly

Tak nějak mi ta kniha přišla "soft" - teda s ohledem na to, že hlavní postavou je Charlie Parker. Mrtvoly se začaly kupit až cca v poslední třetině knihy, ale ve srovnání s předchozími díly se mi to nezdálo jako nějaký extra masakr. Trochu mě to zklamalo, moje aktuální nálada si žádala něco drastického, ať si vyléčím aktuální splín (ve stylu "na hrubý pytel hrubá záplata"), ale moc mi to nepomohlo. Za normálních okolností bych asi přidala i čtvrtou hvězdičku, ale bohužel.... celý text

Zapomenutá vražda 1986, Agatha Christie

Přemýšlím, jestli jsem tohle viděla v televizi. To s těmi dveřmi mi přijde matně povědomé, nicméně odpověď na otázku mi to nedává. Koneckonců to není důležité. Podstatné je to, že jsem tento příběh buď neznala, nebo si ho nepamatovala, což vyjde skoro nastejno. Slečna Marplová se mi tady zdá trochu upozaděna, sice přijde s pár nápady a postřehy, ale na její poměry se mi to zdálo málo. Tedy až do osudného finále. Vrah mi byl jasný (výjimečně) už ve chvíli, kdy se zjevil na scéně, ale knize to na přitažlivosti v nejmenším neubralo. Nesmrtelná Agatha :-)... celý text