Airelle přečtené 479

To nejlepší v nás 2019, Colleen Hoover

Další příběh od CH mě doslova dostal. Na jednu stranu jsem ráda, že se v ní objevilo tohle důležité téma, na druhou stranu bych ocenila, aby se téma objevilo i v anotaci, když se objevuje hned na začátku knihy a navíc si tam autorka hodí text o tom, že to na hlavní hrdinku vyskakuje z knih. Celá kniha totiž předestírá jedno důležité téma dnešní doby, a tím je neplodnost. Sama vím, kolik lidí si tím prochází, a tak jsem byla překvapená, že to autorka nezmínila už v anotaci, možná se bála, že to mnohé odradí, ale podle mě by to spoustu lidí naopak přitáhlo. Líbí se mi, jak je kniha opět psaná ve dvou časových linií, že můžeme sledovat, jak se Quinn s Grahamem seznámili, jak vznikal jejich krásný vztah a v přítomnosti zas, že šťastné konce opravdu nekončí svatbou a že mnohdy některé životní peripetie zamávají se vztahem, který se zdál dokonalý. Quinn a Graham jsou prototyp páru, který spolu prostě přestal mluvit o svém trápení a dusí v sobě vše, aby tomu druhému neublížil, což je cesta do pekel. Chvíli jsem jejich trápení rozuměla, ale občas jsem se i já ztrácela v emočním chaosu především toho Quinn. Chvílemi jsem si i říkala, že jsem ráda tomu, že jsem v tomhle jiná... celý text

Tíha vesmíru 2017, Jennifer Niven

Ke knize jsem se dostala mou nejoblíbenější formou, a tou je štafeta. Vždy si užiju poznámky ostatních štafetářek, někdy se s nimi pohádám (ne že by to věděly), někdy si s nim popláču a někdy zasměju, dost často se ale shodneme a to se mi líbí ze všeho nejvíc. Tíha vesmíru je přesně ta kniha, která mě naprosto překvapila, což není tak těžké, když nečtu anotace. Takže jsem si myslela, že jde o fantasy, ale je to YA romantika, která se dotýká docela náročných témat. Libby a Jack mají oba hodně problémů a potýkají se s nimi v průběhu celého příběhu spolu s nepřijetím ostatních ve škole, šikanou nebo nevěrou jednoho z rodičů. Celou knihu jsem Libby fandila, Jack mě štval, protože své problémy tajil a skrýval před ostatními, a kolikrát to bylo úplně zbytečné. Jedná se ale o YA, takže budiž autorce odpuštěno emocionální fňukání obou postav. Moc děkuji za štafetu @sabi_z_knihy a knihu doporučím všem, co mají rádi romantické příběhy ze střední školy.... celý text

Odvrácená tvář lásky 2016, Colleen Hoover

Tahle kniha mi přišla slabší než byla Život jedna báseň, ale stále byla neuvěřitelně čtivá. Autorce opravdu nelze upřít jak čtivost, tak zajímavá témata. Nejde jen o romantické příběhy, ale i o ten přesah, jakým je smrt, nečekané těhotenství nebo rozchod. Už budu vědět, že jakmile vezmu do ruky knihu od CH budu vždycky brečet, umí napsat tak dojemné scény, že mě vždy dostane! Tentokrát mám bohužel i pár výtek, a to především k hlavním postavám, jimiž jsou Tate a Miles. Miles se nemohl rozhodnout, co od života chce, nemohl se posunout dál a chvílemi mi přišlo, že Tate jen využívá na to jedno. Tate se zase chovala jako naivní puťka, co čeká na zavolání a neváží si sama sebe, jinak se nenechala zneužívat. Je tam jedna scéna, která byla dost přes čáru, a za mě se jednalo o naprosto neodpustitelné chování. Na rovinu říkám, že už by mě neviděl a je jedno, co za jeho jednáním stojí za temnou minulost. Vlastně by mi přišlo fajn, kdyby spolu ti dva neskončili, protože celou knihu mezi nimi nedošlo k žádnému vývoji. Oproti tomu epilog byl naprosto dokonalý. Letos už jsem se setkala s tolika knihami, které na rozdíl od epilogu za nic nestály, až je to smutné. Říkám si, že by epilogy měly být mnohem delší. Knihu si určitě přečtěte a třeba dojdete k jinému názoru než já.... celý text

Pod hladinou 2023, Darcy Coates

Září je dalším měsícem, ve kterém vystupuji ze své čtivé komfortní zóny a poznávám nové autory a nečekané žánry. Už jsem se seznámila s Colleen Hoover, teď nastal čas na Darcy Coates. Tuhle knihu jsem si přinesla z podzimního bookstormingu a téměř okamžitě jsem se do ní pustila. Samozřejmě jsem musela mít při čtení rozsvíceno, jinak bych asi umřela strachy. Dělám si legraci. Na rovinu říkám, že jsem ve svém životě viděla jen pár hororů a děsili mě asi víc než knihy, které jsem v tomto žánru četla. Opravdu mě vyděsily možná tak dvě scény, což tedy od vychvalované Darcy úplně nečekáte. Chovaní postav mi přišlo mnohdy nelogické a životu ohrožující. Nejsem si jistá, jestli by je v reálu vůbec pustili do vody, navíc do oceánu. Riskovat život svůj je jedna věc, ale riskovat život i dalších lidí?! Ale je jasné, že autorka chtěla vyvolat emoce. V knize naleznete dvě dějové linky a ani jedna mě upřímně moc nebavila. V minulosti je plno chaosu a člověk z počátku moc netuší, co se tam vlastně děje, a proč se posádka lodi chová paranoidně. V přítomnosti se uskutečňuje jeden ponor za druhým a každý je vždy horší než ten předchozí. Na jednu stranu jsem pak fandila děsům z lodi, aby vyhráli a všechny potápěče si na lodi nechali. Jsou všechny horory od Darcy s dobrým koncem? Mně to k hororům nějak nejde.... celý text

Aristokratka na koni 2016, Evžen Boček

Odpočinek byl potřeba, a tak jsem sáhla na jistotu. Aristokratka mě sice nezklamala, ale byla rozhodně slabší než dva předchozí díly, a to mi druhý díl přišel výrazně horší než ten první. Postavy jsou pořád stejné, což je v rámci časové linky v pořádku, jen bych čekala nějakou gradaci, které se v tomto díle zoufale nedostává. Jedinou novinkou je prateta – psychó, ale už je toho psychó na mě už moc. Nápady na zlepšení situace na Kostce mi někdy přijde hodně přitažené za vlasy, ale to už k tomuhle žánru patří. Trochu mě mrzí, že článek nevyšel, možná bychom se dočkali zajímavé vzestupné tendence. Jsem zvědavá, co přinese další díl, snad mě tentokrát více pohltí.... celý text

Život jedna báseň 2014, Colleen Hoover

Moje první setkání s Colleen Hoover proběhlo za zvláštních okolností. Zapomněla jsem si doma papírovou knihu, tak jsem si otevřela záložní čtečku a tam na mě mrkla a byla to láska na první přečtení. Kniha je tak neuvěřitelně čtivá, že jsem si stále říkala ještě jednu kapitolu a půjdu spát no hádejte, jak to dopadlo šla jsem spát, až když jsem knihu přečetla. Postavy jsou napsané velmi věrohodně, až je někdy chcete obejmout, jindy s nimi zatřást, aby se probudily. Jsou tu zmíněná velmi těžká témata jako je smrt rodičů, rakovina, láska mezi učitelem a studentkou. Líbila se mi hlavní hrdinka Layken, i když se v průběhu knihy vyrovnávala s různými situacemi a někdy jsem byla na facku, tak na osmnáctiletou holku to zvládala nad očekávání dobře. Will mi lezl na nervy tím, jak vlastně nevěděl, co chce. A stále dával přednost rozumu před láskou. Každý milovník romantiky si přijde na své. Koukala jsem, že v originále se jedná o sérii, u nás zatím vyšel jen první díl, ale nevadí to, protože kniha je za mě moc hezky ukončena.... celý text

Galerie mrtvých 2018, Chris Carter

Tenhle díl byl jeden z těch děsivějších. Vrah byl opravdový psychopat a já se děsila, co vymyslí příště a jak svou další oběť zohaví. Chtěla bych být Carterem, abych se v recenzích na jeho knihy neustále neopakovala, ale nedá se to. Každý díl je originální, pokaždé mě něčím překvapí a vyděsí zároveň. Pomalu se blížím s poslechem ke konci a začíná mě děsit, co si budu pouštět potom. Máte njaké nápady na fakt skvělý thriller podobného ražení? Další díl se bude točit kolem Luciena, to Vám povím, ten chlap mě děsí už teď!... celý text

Jsem roztříštěná 2013, Tahereh Mafi

Ke knize jsem se dostala v rámci štafety u @nicacola_knihy a musím říct, že je psaná opravdu zajímavým stylem. Chvíli jsem si myslela, že jsem roztříštěná i já. Kniha se velmi dobře četla, na to, že se tam vlastně ve finále nic moc neděje, svět není vůbec vystavěný a nic se o něm nedozvíte, je to až s podivem. Ráda bych napsala, že s charaktery a vývojem postav je na tom kniha lépe, ale bohužel tomu tak není. Juliett mi nejdřív bylo líto, pak mě štvala a až potom jsem si jí trochu oblíbila, hlavně pro její statečnost. U Adama si polovinu knihy nejste jistí, jestli je klaďas nebo záporák, ale Warnera si ostatní štafetářky na rozdíl ode mě oblíbily. Za mě je to teda psychopat a padouch a jedno velký NE. Oblíbila jsem si asi nejvíc z celé knihy Kenja a Adamova malého bratra Jamese. Hodně mi to připomínalo mojí oblíbenou Divergenci, takže nejsem tak přísná, jak by si kniha možná zasloužila. Říkám na rovinu, že se na 288 stranách dozvíte tak tři informace z fantasy světa, dvě o Juliett a jednu o Adamovi, což je hodně málo.... celý text

Hovor se smrtí 2017, Chris Carter

Už jste si pustili knihy Chrise Cartera jako audioknihu? Ne? Tak to děláte chybu. Když už si říkám, že mě Carter žádným vrahem nepřekvapí, tak se naskytne psychopat, který zabíjí a přitom telefonuje formou videohovoru blízkým obětí. Opravdu jsem z tohohle dílu měla hrůzu a šla jsem se učit telefony, důležitá data, protože člověk nikdy neví. Tentokrát jsem měla pár typů, kdo může být vrah, ale nakonec jsem se netrefila, což ale hodnotím jako pozitivní. Opět musím vyzdvihnout skvělé načtení Jakuba Saice! Jo a jinak vzkaz pro hlavního detektiva Roberta Huntera: „Roberte, já taky hodně čtu, ale tak chytrá tedy nejsem!“... celý text

Řeka času 2023, Bianca Iosivoni

Dlouho jsem si rozmýšlela, jak se k této knize postavit. Je to už čtvrtý díl, tak má člověk svá očekávání, a když jim kniha nedostojí, automaticky se dostaví zklamání. Hlavní postavy Ellu a Waynea jsme poznali už v minulých dílech a já se na jejich příběh fakt těšila, ale nemám pocit, že bych dostala víc než ufňukané postavy, chaotický a občas hodně, ale opravdu hodně uspěchaný posun v ději. Řeka času mi přišla zatím jako nejvíc výplňový díl ze všech. Hlavní zápletka s královnou duchů byla natolik okrájená a upozaděná, že jsem z toho pořád hodně rozladěná. Kdyby to byla prvotina, tak jsem ochotná mnohé odpustit, ale tady nechápu, co se autorkám stalo. Hunteři se vydají do světa duchů na záchranou akci absolutně bez přípravy, bez znalostí, bez dostatečné magické síly Oba hlavní hrdinové si procházejí těžkým obdobím, což můžeme sledovat prostřednictvím dvou časových linek, kdy v minulosti se dozvídáme, co se mezi nimi vše stalo. Závěrečná bitva byla bohužel jeden velký chaos a za mě tedy jedna z nejhůř napsaných závěrečných bitev, co jsem, kdy četla. Měla to být sázka na jistotu, sáhnout po zaručeně skvělé sérii (i přesto že se mi první díl nelíbil, si myslím, že je ta série skvělá), ale těžko jsem se prokousávala a litovala jsem, že jsem nedala přednost jiné knize. Jako plus hodnotím, že se děj odehrává v Praze, to je velmi příjemný bonus, romantická linka by bez zbytečných emočních kolotočů byla taky naprosto skvělá, to autorkám opravdu jde. Nejvíc jsem si oblíbila postavu ducha Elišky, její setkání s mámou prostřednictvím Elly mě dojala, takže jsem si i poplakala.... celý text

Čas čarodějnic 2011, Deborah Harkness

Přiznám se, že jsem nejdřív viděla seriál, takže jsem už věděla, o čem to bude, a těšila jsem se na skvělý příběh. Naneštěstí se ale prvních 100 stran neuvěřitelně vleklo, ale že jsem se do čtení hodně nutila. Jenže já jsem chronický dočítač a navíc to byla štafeta od skvělé @adule_books , která mi dala téměř neomezený čas na čtení, tímto ti ještě jednou děkuji. Co se týče hlavních postav, tak já nevěřím na lásku na první pohled, čili je pro mě cokoliv, co se týká rychlého zamilovávání špatně uvěřitelné. Může se tu autorka točit na osudovosti, předpovědích, ale já tomu odmítám uvěřit. Navíc mi u někoho tak inteligentního jako Diana, přijde podivné, že se pak chová jako poslušná ženuška, oproti tomu ani Mathewovi jsem ten jeho macho styl nevěřila jedinou minutu. Nemám tyhle typy vztahů ráda v životě, natož v příbězích. Podle mě by mohla kniha být klidně o 150 stran kratší a určitě by měla rychlejší spád. Nejvíc jsem se paradoxně bavila u scény, kdy Satu Dianu mučí, pardon Fakt to bylo skvěle napsané, a kdyby byla tímto způsobem napsaná celá kniha, tak by to bylo jedno velké wau! Taky se mi moc líbil dům, ve kterém bydlí Dianina rodina, umíte si představit, že ten dům pozná, že přijde návštěva a vytvoří další místnost? Můj byt to neumí, škoda :D... celý text

Každé další léto 2023, Carley Fortune

Za recenzní výtisk a možnost si knihu přečíst ještě před jejím vydáním moc děkuji @knihydobrovsky Musím hned na začátku říct, že tohle bylo milé čtení. Velmi odpočinkové a okamžitě jsem byla vtažena do děje, což se hned tak nestává. Příběh je vyprávěn ve dvou časových rovinách a to v minulosti po dobu 12 let a v přítomnosti během jednoho víkendu. Postavy Sama i Percy (Persefona) poznáváme jako děti a postupně stárnou, co mi tedy trochu vadilo, že se nikam nevyvíjely. I jako dospělé jsem je vnímala spíš jako děti než dospělé, hlavně kvůli jejich nevyzrálému chování. Největší zápletkou je tu to, že nevíte, co se pokazilo a proč spolu dříve nejlepší přátelé a zároveň pár už 12 let nemluví. Moje podezření se naplnilo, ale ve finále mi přišlo nelogické, jak to autorka pojala. Snad poprvé se mi stalo, že bych brala jiné vyústění příběhu, i kdyby se jednalo o milostný trojúhelník. Přišlo by mi to zábavnější. Doufám, že se dočkáme i dílu s Charliem. Knihu Vám ale rozhodně doporučím přečíst. Ještě si jí klidně vezměte k vodě, když je venku pořád 30 stupňů.... celý text

Les v domě 2023, Alena Mornštajnová

Příběh je vyprávěn z pohledu Cácory, od úplně malého dítěte po dospělou ženu. Málokdo vyrůstá v tak toxickém prostředí jako cácora, je tu babička, která ale spíš působí jako ježibaba, pak maminku, která ale mateřstvím neoplývá, dědu, který je hlavou rodiny a otce, který se ovšem moc nezdrží. Největší prostor v knize dostává babička, která mi pila krev od začátku do konce, její názory, chování a nutnost Cácoru za každou cenu děsit a strašit mi dlouho zůstanou v paměti. Navíc celou dobu jsem sdílela pocit hlavní hrdinky, že každého v rodině svou existencí obtěžuje. Cácořina matka je jedna z postav, kterou jsem nepochopila, ač sama nejsem mámou, tak za své dítě bych bojovala, ať to stojí, co to stojí. Ona ne, ona je přesný opak milující mámy, a já i přestože jsem měla tušení, že Cácora není jedinou obětí lesa a možná i právě proto, tak jsem se do ní nedokázala vcítit ani na jednu jedinou vteřinu. Všechny postavy se v knize chovaly skutečně podle hesla: „Co je v rodině, zůstane v rodině. To, že kvůli tomu zničí další rodinu, jim bylo naprosto ukradené, Cácory nevyjímaje. Neomlouvá jí ani to, že byla obětí, ti kluci si to rozhodně nezasloužili a co teprve jejich máma. Závěr příběhu mě vyloženě naštval a přišel mi hodně přitažený za vlasy. Tady se přikláním k názoru, že autorka chtěla pouze šokovat. Mojí nejoblíbenější knihou od A.Mornštajnové i nadále zůstává Hana! Na tuhle knihu jsem četla už tolik recenzí, že jsem tu svou vyloženě odkládala. Myslím si, že už tu není nikdo, kdo by nevěděl, o čem kniha je, a přesto Vám nabídnu svůj pohled na knihu. Pokud jste knihu ještě nečetli, tak doporučuji tuto recenzi vynechat, obsahuje spoilery.... celý text

FadeAway 2022, Anabelle Stehl

Série Away má jeden velký problém, a to je ten, že neumí úplně zaujmout a je lehko zapomenutelná. Věřte, že já si jsem schopná pamatovat minimálně děj příběhu včetně hlavních témat a z prvního dílu jsem si pamatovala, akorát to, že Lia přijela do Berlína, celý příběh se odehrává v Německu (protože to je nezvyklé), Noah měl rodinné trable, a že jeli na výlet do Čech, jinak nic. Pří čtení druhého dílu jsem si tedy začala vzpomínat na víc podrobností, a přesně jsem si říkala, že u druhého dílu si budu snad pamatovat víc. Kyru už jsme zahlédli v prvním díle, měla tam docela důležitou vedlejší linku, je to Noahova sestra. První díl nám samozřejmě vyzradil, co se jí stalo, a v jejím příběhu dostane hodně prostor to, jak se s tím poprala a jak to ovlivnilo její život. Milan Nowak je v příběhu nováček, hraje házenou a s Kyrou se potká zcela náhodně a přeskočí mezi nimi jiskra. Milan je ten, kdo v téhle knize paradoxně nemá žádný problém, nemá žádné své vnitřní démony, kostlivce ve skříni, což mi přišlo hodně ojedinělé. Kniha je vyprávěna z pohledu obou hlavních postav, je to můj nejoblíbenější styl vyprávění, protože hned vím, co si postavy vzájemně myslí. Jsem zvědavá, jaký bude třetí díl RunAway, který se zase zaměří na Miriam a Eliase. Doufám, že se k němu brzy dostanu.... celý text

Kniha ztracených přátel 2020, Lisa Wingate

Od autorky jsem nedávno četla Než jsme byly tvoje, a líbil se mi tam její styl vyprávění, i jak srdceryvný je to příběh. Kniha ztracených přátel je psaná podobným stylem, dokonce si autorka dala tu práci a psala hodně slangově, což pro mě byl paradoxně kámen úrazu. Víc mě bavil pohled Benny z roku 1987 než Hannie z roku 1870 a dál. Ze začátku jsem se do čtení vyloženě nutila a knihu odkládala z mnoha dalších důvodů. Jedním z nich je i to silné téma, které zmiňuje, a tím jsou otroci. Je neuvěřitelné, jak daleko až minulost zasáhne, jak se rodové linie propojí, a jaká tajemství odhalí, když začnete pátrat. Než jsme byly tvoje se mi líbilo přeci jen o něco víc, myslím si, že jsem je měla číst obráceně, že by to pro mě mělo ještě větší efekt.... celý text

Do posledního dechu 2018, Robert Bryndza

Další díl ze série Inspektorky Eriky Fosterové se opět četl jako po másle. Jen mě trochu mrzí, že tu opět nebylo nic nového. Řeší se tu Eričiny vztahy, povýšení, jestli dostane nebo nedostane případ, jak se chová nebo nechová. Upřímně už to začíná být celkem nuda. Vrah mi začal být jasný už ve chvíli, kdy se objevil v kapitolách, trochu nechápu proč se tam vyskytuje jmenovitě a není aspoň trochu utajen. Víc se mi líbilo, jak to bylo řešeno v Nočním lovci, kde se sice vrah objevil, ale ze začátku jen jako Noční lovec a ne hned pod svým reálným jménem. Za mě je tedy, co se odhalení vraha na tom nejlépe první díl Dívka v ledu, kdy jsem do poslední chvíle skoro nevěděla, kdo vraždil. Dokud nevím, kdo je vrah, tak je pro mě kniha vždy poutavá, ale jakmile je to vyřčeno, tak už mě nebaví jen sledovat policejní a vyšetřovací práci. Mám to tak i u kriminálek. Každopádně pozitivně hodnotím opět propracovanost, nápaditost, charaktery postav a čtivost. Doufám, že se Erika dá dohromady s Petersonem a zároveň se z toho nestane romantické drama. Do dalšího dílu se pustím zase brzy, protože Robert Bryndza je sázka na jistotu.... celý text

Já jsem smrt 2016, Chris Carter

Sedmý díl mojí oblíbené série Robert Hunter je opět brutálnější než díl předchozí. Sama musím říct, že to pro mě bylo někdy velmi náročné, obzvlášť pasáže s Červem ve mně vyvolávali vztek, soucit, Vraždy jsou opět popisovány tak věrohodně, že máte pocit, že jste se ocitli na místě činu, že jste v kůži vraha, oběti a pak vyšetřovatelů. Tohle Carter prostě umí a nedá se mu to upřít. Také nemůžu opomenout opět vynikající přednes Jakuba Saice, který knihy načetl a myslím, že si neumím představit, že by mě Carterovým thrillerem provázel někdo jiný. Dávám si teď čtecí a poslouchací pauzu, protože se mnou tenhle díl naprosto zamával.... celý text

Temné hlubiny 2017, Robert Bryndza

Tentokrát je případ, který vyšetřuje, odlišný od ostatních. Bylo osvěžující, že tentokrát nebojuje se svými nadřízenými a má prostor na svou práci. Dozvídáme se víc ze života Eriky, poznat její sestru bylo velmi obohacující. Případ jako takový byl hodně zamotaný a já jsem trochu očekávala přesně tohle vyústění. Když se najde kostra dítěte, není vyšetřování nikdy jednoduché a vždy se věci ještě více zkomplikují. Trochu mě mrzí, že se člověk dozví, kdo je vrah mnohem dřív, než by bylo vhodné. Konec pak už pro mě není tak zajímavý. Přesto se Bryndzovy detektivní thrillery moc dobře čtou a já už mám skoro přečtený další díl.... celý text

Dopisy, které nikdo nečetl 2017, Iona Grey

Před šesti lety jsem knihu zahlédla v knihkupectví a zaujala mě svou obálkou, od té doby jsem na ní všude narážela. Stále jsem ale otálela, až se mi jednoho dne dostala do rukou jako ekniha a já si řekla, že nastal čas si knihu přečíst. Začátek byl velmi pozvolný a prvních 100 stran jsem si říkala, jestli se kniha vůbec rozjede. Druhý den jsem se ke knize vracela trochu z obavami a během chvíle jsem byla skoro na konci, jak moc mě příběh chytl. Možná se budu ve svých recenzích opakovat, ale tahle kniha mi opravdu roztrhala srdce na kousky. Příběh je vyprávěn ze dvou paralel, prolíná se přítomnost s minulostí, a to nejen prostřednictvím dopisů. Postavy jsou napsané velmi věrohodně a i já sama jsem se zamilovala do Dana a jeho kouzelných dopisů. Litovala jsem jeho i Stelly, neměli to lehké a osud jim házel ne klacky, ale klády pod nohy. Ani příběh z přítomnosti nezůstává pozadu, Jess, která otevře dopis od Dana, neměla taky na růžích ustláno a možná i její život se s otevřením dopisu změní.... celý text

Labyrint osudu 2017, Lenka Dostálová

Příběh je to rozhodně neotřelý a hodně mi to stále připomíná můj milovaný seriál Čarodějky, bohužel jsem druhý díl četla ve špatnou dobu. Nejdřív jsem se nemohla začíst, pak mě rozčiloval styl psaní. Oproti prvnímu dílu se tu nevyskytuje tolik opakujících se slov, bohužel stále dochází k tomu, že je kapitola psaná z více pohledů v er-formě, jenže se v odstavcích ztratíte, jestli jste zrovna s Leou nebo se Sárou nebo s někým úplně jiným. Nejhorší je, když stránka začíná novým odstavcem a vy se neustále vracíte zpátky, jestli jste něco špatně nepochopili. Pro mě to mělo naprosto rušivý efekt. Přitom by stačilo časové a prostorové skoky oddělit hvězdičkou nebo novou kapitolou. Jinak tedy stále dávám přednost Lee, která je bojuje sama se sebou a se svými schopnostmi. Poslední třetina knihy nabrala spád, stejně jako u prvního dílu, takže si třetí díl nejspíš přečtu, zajímá mě totiž, jak to bude s Leou dál, a jestli zjistíme i něco víc o postavě, o které jsme se dozvěděli v tomhle díle, viděla bych to na zajímavou linku.... celý text