zdennyrakky komentáře u knih

Některé texty neuvěřitelně vtipné (právě o těch utajených houslích, o balení umyvadla aj.), jiné se musejí trochu vydržet nebo přeskočit. Nicméně pro mě zásadní kniha. Vždycky když my s tátou (25-30 let zpátky) už jsme dávno čekali před domem, máma si dávala na čas a táta vždycky říkal, že "hraje na housle". Už vím naprosto přesně, jak to myslel :-)

8 30.04.2019

Sprosťárničky. Ale i tak typický Václav Čtvrtek: příběhy příšerné, ale vyprávěné tak nádherným a vtipným jazykem s tak neuvěřitelnou slovní zásobou, že za to Čtvrtka musíš milovat. "A když dopočítal, z radničního komína pšouklo, jako když si andělíček zapomene vzadu postavit vartu." No prostě Čtvrtek :-)

2 14.04.2019

Omlouvám se všem nadšeným, ale podle mě blábol. Jistě, místy i velmi vtipný (příprava na operaci), místy dojemný, ale jinak - podle mě - vychrlený jako jedna z mnoha autorových knih, podivně smontovaný (ty příběhy psané jakoby jinými postavami napsal, jak se nakonec ukáže, sám Balda, což absolutně nedává smysl - kde mohl tento omezenec vzít jejich zcela odlišné verze příběhů?), rádoby hluboký (ta věc s Kierkegaardem a s cestou do vlastní minulosti - celé je to ale naprosto scestné, co se psychologie a psychoterapie týká, je autor úplně mimo). Ještě víc sexu než v jiných "lodžovkách", obávám se, že se v tom pán poněkud vyžívá. Tak nějak mi připomíná našeho Viewega. I tím, jak do knih efektně (což nemyslím lichotivě, myslím prvoplánově pro efekt) promítá svou literárně vědnou erudici. I, nutno přiznat, mimořádnou čtivostí (mimo některé rádobyfilosofické tirády a citace), během nemoci jsem to slupnul jako malinu. Ale nezůstane z toho ve mně mnoho. Samostatnou kapitolou je české vydání. Do háje, to nakladatelství nemá redaktory? Nekonečně překlepů, chyb, mě/mně v polovině případů špatně, čárky ve větách umisťovány zcela nahodile, stylistické prasárny, spousta zbytečně explicitních či jinak nevhodně volených výrazů apod. Velká škoda, protože nebýt těchto nedostatků byl by český překlad prima - široká slovní zásoba, spousta vyloženě vtipných českých obratů... No, nakonec jsem měkkej jako vždycky, dávám 3 hvězdy...

17.03.2019

Občas možná malinko na hranici červené knihovny, každopádně perfektní knížka. Přeloženo do skvěle čtivé češtiny. Stylisticky ne úplně dokonalé věty rád odpustím, co mi vadilo trochu víc, byly většinou špatně umisťované čárky ve větách. To nemá sakra slavný Odeon redaktory ovládající pravopis?

4 06.02.2019

Kolega Marvan00 píše, že Driffildovým předobrazem byl evidentně Thomas Hardy. Myslela si to asi už spousta lidí dřív, protože autor to v předmluvě dosti výmluvně vyvrací. Což samozřejmě neznamená, že to tak není :-D Nicméně pro mě ta kniha není ani tak o nějakém mrtvém spisovateli, jako hlavně o živoucích lidech kolem něj a nejvíc o Růžence. Ostatně komu jinému patří závěr knihy než právě jí? Našel jsem tuhle věcičku ve sběru a vzal si ji s sebou do tramvaje, protože jsem neměl zrovna nic jiného ke čtení. Nesympatická předmluva, nic moc začátek knihy a její nízké hodnocení zde mě pak nijak memotivovaly, abych ve čtení pokračoval, leč učinil jsem a dobře jsem udělal, od prázdnin v Blackstablu mě to začalo obrovsky bavit (chytla mě atmosféra anglického pobřeží) a bavilo mě to pak čím dál víc až do konce. Absolutně jsem neměl v úmyslu dát tomu 5 hvězd, protože nejvyšší hodnocení si šetřím na ty úplně top knihy, ale prostě nemůžu jinak, i tahle si je zaslouží - je neuvěřitelně poanglicku zábavná (kdo to tu psal, že autor humorem šetřil??), inteligentní, moudrá, hřejivě lidská... A dalších 5 * za vynikající češtinu, do níž byla převedena!

1 09.01.2019

Nečtu, poslouchám jako rozhlasovou inscenaci. Neuvěřitelné!!!!!!!!!

4 23.12.2018

Největší prasárna, jakou jsem kdy četl. Velké překvapení, že Dahl napsal něco takového - že byl ochoten zajít ještě o dost dál než třeba ve slavné Velké rošádě. Když ale přistoupíš na to, o čem ta kniha je, a dohodneš se sám se sebou, že ti to nevadí, fantasticky se pobavíš. Pravda, je tam i dost primitivních vtípků, vlastně úplně obyčejných dvojsmyslů; převažuje ale velmi inteligentní humor, zvláště v té části knihy, kde Yasmin naštěvuje jednoho génia za druhým. Jako člověka, který studoval hudební vědu, mě asi úplně nejvíc pobavilo jméno Arnolda Schönberga na seznamu zamýšlených "dárců" semene; škoda, že tahle návštěva nakonec popsána nebyla. Taky epizoda s Puccinim byla hodně vtipná (jediný nepotřeboval puchýřníka :-)). Rozhodně nejvíc na knize oceňuju, jak ji Dahl dokázal vygradovat. Jedna historka za druhou, ale ani vteřina nudy, pořád se dělo něco zajímavého. Jo, a ještě jeden pozoruhodný moment - úcta k velikánům: když Yasmin odchází od Renoira či Moneta, je to téměř dojemné. (Proust, Shaw a někteří další "šašci" ovšem dopadli trochu hůř :-D). Ještě krátce k překladu. Převedeno do perfektního vyprávění v češtině, podle mě na úrovni Jaroslava Kořána, nechce se mi věřit, že jinak ten člověk překládá skoro samé blbosti typu Batmana. Jen mohl přitlumit některé výrazy - "píchat" apod., to tam být nemuselo, kniha v těch místech pozbyla typické dahlovské elegance, se kterou dokázal psát i čuňárny. Naopak práce redaktora, byl-li vůbec nějaký (mám na mysli vydání z 90. let), mizerná, nechal tam mraky chyb všeho druhu. Škoda, ale za to Dahl nemůže. Samozřejmě je škoda číst takovouhle literaturu doma, ale cesty metrem s ní ubíhaly nanejvýš příjemně. Jako odpočinkovou knížku naprosto doporučuji.

17.12.2018

Jedna z mých nej dětských knížek - přečtena milionkrát a leccos, co v ní je, dodnes vím jen díky ní.

3 05.12.2018

Nabokov, stejně jako Kundera, mi není ani trochu lidsky sympatický, ale MUSÍM uznat, že byl opravdu mistr pera, kniha je výborně napsaná (přitom - pokud se nepletu - v rámci Nabokovovy tvorby jde o relativně nevýznamné dílečko). Naprosto nesouhlasím s autorkou komentáře, že postavy nejsou psychologicky propracované. A nesouhlasím ani s tím, že je to temná kniha bez naděje. Prostor pro ni tu podle mě je, záleží ovšem na čtenáři. A konečně, i sympatické postavy by tu byly, co třeba Paul? Na druhou stranu, nevím, jak trvalé dojmy ve mně z té knihy zůstanou, jestli jsem si z ní něco podstatného vzal...

1 27.11.2018

Stačilo mi nalistovat kapitolku KDY JE NA MÍSTĚ RANIT NĚČÍ CITY a přečíst si radu, co říct člověku ve Starbucks ve frontě před sebou, který si nedokáže rychle vybrat, zatímco já regulérně pospíchám: "Hele, jste snad krátkozraký? atd." Jiné rady nejsou o mnoho lepší. Kniha vysloveně učí, jak se stát buranem, hovadem. Jak si vygumovat mozek z hlavy. A říká tomu "zázračný úklid v hlavě, kouzlo nehrození." Podle mě absolutní odpad.

Stejně jako byl kdysi Viewegh v módě, dneska je v módě jím a jeho knihami pohrdat. Jistě, z řady důvodů se to tak trochu nabízí, je to kontroverzní spisovatel, ale upřímně, jeho knížky nejsou špatné a najdou se mezi nimi i vysloveně výborné. Spíš ty ranější, podle mého názoru. Tohle má být jeho knižní prvotina a podle mě patří k těm vůbec nejlepším. Kdo ji kritizuje za slabý příběh, ten ji myslím naprosto nepochopil a nic si z ní nevzal. Je to především lyrická kniha o mládí a o životě na malém městě.

8 12.09.2018

Prostě Viewegh - řemeslně dobré, vlastně docela chytré, literárně a jazykově poučené, zábavné, dokonale čtivé, nechybí prasárny, hraje si se čtenářem a trochu ho oblbuje, místy opravdu dobré, místy slabé (ke konci katastrofa) a evidentně psáno pro kšeft. Rozhodně žádné dílo, které by vstoupilo do dějin literatury, ale do autobusu fajn. Jo, oceňuju práci s formou, je to opravdu maximálně sevřená novelka.

2 30.08.2018

Nadšen. Ne úplně od prvních stránek, ale postupně čím dál víc. Absolutně doporučuju jako snadnou a humornou četbu, která je současně mistrovsky napsaná (žádný brak), a hlavně o něčem vypovídá - o dobách, které ve skutečnosti ani trochu veselé nebyly. Jen ke konci to bylo slabší, už zbytečně moc sprostých slov a vyprávění trochu natahované, a závěr podle mě vysloveně špatný. Ale všechno to předtím bylo tak dobré, že zůstávám u 5*.

1 06.08.2018

Vzpomínkové knihy moc nečtu. Tahle je ale naprosto parádní. Málo se vytahuje, spíš si dělá sám sebe srandu. O jiných lidech píše uctivě. Občas je hodně, hodně vtipný, přestože píše o neveselých časech. A hlavně, napsal to v 80. letech do šuplíku, takže předpokládám naprostou otevřenost a pravdivost.

2 30.07.2018

Teď to poslouchám v rádiu načtené samotným Werichem. Čte to tak, jako by to vyprávěl rovnou z hlavy. A ta čeština! Ta poezie! Ty chytré fóry, jeden za druhým. Neuvěřitelné!!

1 04.07.2018

Četli jsme ji ve škole a já si ji pak doma přečetl celou znovu, jak se mi líbila. A to jsem jako dítě četl hodně málo. Teď jsem ji otevřel skoro po 30 letech, a nestačím žasnout, jak je to fantastická kniha, jak nádhernou češtinou je napsaná. Nemám dalších slov.

14 03.07.2018

Rozhodně příjemná kniha a současně k zamyšlení. Extrémně dobře se čte, šikovná k využívání času stráveného např. v autobuse či nějakým čekáním. Přeložená do pěkné češtiny. Na druhou stranu příběh dost umělý, klíčová otázka knihy týkající se míry zodpovědnosti jedince za jiné lidi řešena dosti povrchně a nakonec tak nějak zametena pod stůl a závěr vysloveně zoufalý - když autor neví, jak příběh uzavřít, nechá hlavní postavu tragicky zemřít. Takže z původně zamýšlených 4* nakonec sešlo. Zkrátka příjemný literární popík, ale nic moc víc...

1 22.05.2018

Nesdílím zdejší nadšení pro tuto knihu. Začátek se mi líbil velmi, ale jinak mi to čím dál víc připadá jako užvaněná pseudoduchovní slátanina a nastavovaná kaše. Díky čemu se tohle dílko stalo kultovní knihou?

3 17.03.2018

Nemám rád detektivky! Ale tohle není ani tak detektivka jako hlavně naprosto fantastický román o lidech s bravurním vykreslením charakterů a strhující příběh s neuvěřitelně romantickou (v pravém slova smyslu!) atmosférou. Neoficiálně dávám šest hvězd :-)

4 16.02.2018

Ta kniha má především atmosféru...

1 14.02.2018