zdennyrakky komentáře u knih

S detektivkou to má společného asi tolik jako s pohádkami Boženy Němcové. Ale vůbec nevadí, tím líp :-) V podstatě je to existencialisticky laděná novela o jednom zestárlém alkoholikovi a lidech kolem něj. Vynikající překlad od Jiřího Dědečka, vynikající redaktorská práce, není tam jediná chybička. (Až po dočtení jsem z tiráže zjistil, že odpovědnou redaktorkou byla Anežka Charvátová - takže tím se to vysvětluje :-))

1 07.08.2022

Zázrak to asi úplně není, "jenom" velmi dobře udělaná kniha, řekl bych. Klidně by se dal na to téma napsat románek do červený knihovny, ale tohle takový není, autor neustále drží solidní úroveň - po všech stránkách. Četl jsem to rád. Jen to prostě pro mě není ten zázrak, no...

6 01.08.2022

Má pravdu ten, kdo píše, že to není kniha pro každého. Po sto stránkách už asi tuším, co tím chtěl básník říct, ale prostě mě to nebaví. Podobně jako někoho nebaví Švejk, jinýho zase Pan Kaplan, co má stále třídu rád, holt každej máme jinej šálek čaje...

Těšil jsem se, že si v létě přečtu příjemně odlehčený historický román, a místo toho čtu o slizkým stárnoucím paroháči píchajícím patnáctku, kterou si vyhlídl v klášteře. Stačilo pár stránek. Mmch, člověk, co to překládal, zoufale neuměl česky.

Myslím, že Matějkovu dědkovi Josefovi a jeho kumpánům nesahají tihle "vtipálci" ani po nehty na nohách. Dal bych aspoň jednu hvězdu za krásný nářečí, ale nedám nic, abych tak symbolicky pomstil chudáka malýho Francka, kterýho za úplně nevinnou klukovinu seřezali tak brutálně, že se z toho podělal, a pak ho jen "hodili na pec a šli 'Na Špicu' zapiť zlost". Jak se tomuhle někdo může smát, pane Galuško, to fakt nechápu.

Wow, ve svý době absolutně převratnej pohled na konec války! Bože, jak tohle tehdy mohlo vůbec vyjít?? Vždyť tam je otevřeně popsaný násilí proti Němcům, slavná Rudá armáda vylíčená jako houf zaostalejch mužiků atd. atd. No a je to samozřejmě po všech stránkách dobrý, jen tý Ireny je tam možná trochu moc...

6 07.07.2022

Naprostá pecka, psáno srdcem a nejen vtipně, ale místy i hodně hluboce. Jen je potřeba mít na paměti, že v době, o který takhle knížka vypráví, věšeli doktorku Horákovou, takže nebyla tak idylická, jak ji Matějka podává, a ten pan prezident, na kterýho dědkovi nikdo nesměl šáhnout, byl politickej zločinec. Za to jedna hvězda dolů. A druhá za ultranechutnou kapitolu č. 8, která je prachsprostou propagandou kolektivizace - z tý mi bylo fakt na zvracení. Ale naštěstí se ten hnus víceméně zkoncentroval v ní, jinde je tý politiky jenom stopově.

2 07.07.2022

Dobrý, ale byl by stačil poloviční rozsah...

1 07.07.2022

Uf, zezačátku super, ale pak z toho vylezla prachsprostá červená knihovna pro chlapy, zlomilo se to zhruba s Michaelovým odjezdem do Indie. (Jel tam ostatně úplně zbytečně, jak se později ukázalo - jen aby bylo o čem psát.) Po návratu z Indie už se to nedalo číst, byla to nastavovaná kaše psaná podivně zrychleným tempem a čím dál kýčovitější, úplnej Nicolas Sparks. Ne, tohle opravdu není kniha, která ve mně něco nechala a na kterou si ještě někdy vzpomenu...

1 07.07.2022

Historicky poučené to nejspíš je. Vlastní příběh je třeba taky OK - ale to už jsem nezjistil kvůli osypkám z autorova řemeslně špatného a neroztomile naivního způsobu psaní. Ne, tohle fakt ne.

Nečekaná pecka! Nelákavě vypadající starší kniha zachráněná ze sběru, navíc s otřesně patetickým a matoucím názvem (žádná Hana tam nevystupuje) a vysloveně odpudivou anotací - ale četba opravdu skvostná. Na své si přijde milovník historických románů, dobrodružné četby, krváků i ten, kdo ocení hlavně myšlenku (jen mu nesmí vadit autorovo otevřené levičáctví). Když jsem tohle dočetl a pak otevřel jednu z bezpočtu knih od úřadujícího "krále" české historické detektivky (pana V. V.), velice rychle jsem ji zase zavřel, protože to absolutně nešlo. Yves Gandon totiž narozdíl od něj uměl psát (a překladatel Stanislav Jirsa taky).

25.06.2022

Je zcela zřejmé, že knihu psali dva různí autoři. Zatímco jeden píše skutečně didaktiku a sází jednu jasnou myšlenku a užitečnou radu za druhou, druhý vesměs jen planě teoretizuje a filozofuje a výsledkem je nepříjemně nečtivý, k nepřežití zdlouhavý a zoufale nepřehledný text mlátící prázdnou slámu. Takže místy paráda, místy katastrofa.

Nečtu, poslouchám na Vltavě. Na prvních 5 částí jsem se vůbec nesoustředil, prosvištěly kolem mě nebo jsem je rovnou prospal. Ale dneska jsem se cíleně zaposlouchal a najednou to šlo a bylo to vynikající. A Jan Vlasák je nepřekonatelný interpret. BRAVO!!

Nejsem věřící. Ale absolutně mě to dostalo. Ne hned, musel jsem k hloubce těchto próz pročíst. A ani ne napoprvé, potřeboval jsem dvojí přečtení. Jsou to nejcitlivěji napsané prózy, s jakými jsem se kdy setkal. Plné barev, vůní a všech možných dalších vjemů. Ale hlavně - o čem tyto prózy jsou!! Pomůžou člověku srovnat si žebříček hodnot. Doporučuji každému, každému. P. S. Četl jsem ale zatím jen Letnice, ta hvězdy nedávám.

Hvezdy nedavam, protoze odkladam nedocteno. Za me blabol dusevne nemocneho cloveka a sexualniho devianta s jistym vzdelanim a vysokym IQ. Nevidim v tom prazadnou hodnotu.

(SPOILER) V prvé řadě: velký dík autorovi, že žádné rituální krveprolití, ke kterému to zdánlivě směřovalo, se nakonec nekonalo. Perfektní, skvěle napsaná kniha se silným příběhem, to bezesporu. Občas se tam pro mě objevily nějaké nesrovnalosti, ale budiž. Spíš se nemůžu úplně srovnat s tím, že jsme opustili Polanu s pocitem vítězství a radostného očekávání šťastnějších zítřků v moderní atestické společnosti. Z toho optimistického podobenství jízdy z hor do roviny mě spíš mrazilo. Ale jinak vážně dobré, jen prostě ne na plných 5 hvězd.

2 23.08.2021

Panečku, to byla síla. Vůbec si nevím rady s tím, jestli je to geniální román, nebo mistrovská slátanina. A dokonce ani s tím, jestli je to skutečně reakce na dobové politické okolnosti, nebo "ezoterická" próza k podpoře individuálního duchovního růstu (pro to by mluvil závěr románu, pro mě poměrně silný a přesvědčivý). Každopádně nejvíc ze všeho se mi líbily občasné momenty, které byly jako vystřižené z Čapkových povídek nebo z Devatera pohádek. Zkrátka pro mě Čapek stále zůstává především géniem drobných próz laděných do moudrého humoru. Až časem snad dospěju k Čapkovi coby tvůrci velkých závažných opusů.

9 23.08.2021

Nemůžu hodnotit celou knihu, četl jsem jen poslední povídku (Na faře). Kvalitní příběh, kvalitně napsaný. Úžasné východočeské nářečí. Pravda, tu a tam mi čtení přišlo maličko zdlouhavé, ale ke konci to mělo takový spád, že jsem si nestačil držet klobouk. Rozuzlení mě napřed vyděsilo, že je jako z nějaké halířové červené knihovny, ale úplný závěr povídky vše uvedl na pravou míru. Zkrátka dobré, dobré, po všech stránkách. A podle doslovu tato povídka reprezentuje vrcholnou tvorbu Terézy Novákové. Takže velmi doporučuji každému, kdo se potřebuje seznámit s jejím psaním, ale nemá čas se pouštět do rozsáhlých románů. P. S. Jen těžko jsem se bránil pocitu, že jde o tutéž Helenku, kterou znám z Jiráskova Temna. Ty příběhy se samozřejmě podstatně liší, ale Helenky jsou (aspoň pro mě) charakterem k nerozeznání.

Samozřejmě jsem to nečetl dobrovolně. Ačkoli cca od 50. strany už vlastně ano, protože zhruba tam se mi začalo dobře číst a pak už se mi četlo jen líp a líp. Vynikající kniha, ve které je všechno: historie, milostný příběh, rozverné pasáže jako ze Švejka, strhující triller. Nevím, jak moc se Jirásek odchýlil od toho, jaká ta doba doopravdy byla. (Dnes je móda trochu zdůrazňovat, že při jezuitských misiích šlo o nenásilné obracení na katolickou víru a že jiráskovské chápání pobělohorské doby jako "temné" je nesmysl.) Ale fascinuje mě, jak toto dílo adorovali představitelé režimu, který praktikoval to samé co Jiráskovi jezuité, ba mnohem, mnohem tvrději. Myslím pány Gottwalda, který napsal dojemnou předmluvu k mému vydání, a Nejedlého, který nám vše ještě dojemněji "vysvětlil" v rozsáhlém doslovu. No, říká se, že Jirásek tu ukazuje v nejlepším světle odvážné evangelíky a v nejhorším světle ty, kteří je pronásledují. Ale nepůsobí to tak na mě. Ti evangelíci se tu ukazují jako úplně stejní náboženští fanatici, jen s tím rozdílem, že jsou v roli pronásledovaných. Machovec dokonce kvůli své "víře a svému "svědomí" zdrhne za kopečky a ponechá dvě dospívající děti na pospas osudu! (To jediné mi na autorovi vadí: že o tom píše, jako kdyby to snad bylo nějaké hrdinství.) Ne, Helenka se nestala obětí "režimu", ve kterém "zlí" katolíci pronásledují "hodné" české bratry; stala se především obětí vzájemné zuřivé netolerance obou stran. Jinými slovy, její spoluvěrci se na ní podepsali úplně stejně jako ti druzí. I oni svým způsobem přispívali k té absurdní náboženské nesvobodě. Ale dál. Kromě těch prvních cca 50 stran se Temno opravdu nádherně čte, kolikrát jsem šel spát opravdu pozdě v noci, protože jsem se od ní neutrhl. Čili výborný příběh, skvěle charakterizované postavy, občas trochu rozvláčnější popisy, hlavně oblečení a všelijakých nepodstatných okolností, ale dalo se to vydržet. Prostě není to kniha pro spěchající čtenáře. Ještě k těm postavám - rozhodně jich není příliš, jak tu někteří píšou, a neměl jsem nejmenší problém se v nich orientovat, protože byly všechny velice svérázné. (Mimochodem, nejvíc jsem nesnášel babu Lerchovou a nejvíc si zamiloval starého pana Lhotského, velmi tolerantního vlažného katolíka s velikým srdcem.) Každopádně Temno velmi, velmi doporučuji, je to opravdu skvostné nadčasové dílo, které rozhodně stojí za přečtení.

3 22.04.2021

Pokud Vás láká tento navenek pěkně vypadající svazek všech základních nauk o češtině, důrazně Vás před ním varuji. Jednotlivé kapitoly jsou vesměs špatně napsané, přetékají zbytečnostmi, zato leckteré opravdu podstatné věci si stejně budete muset dostudovat odjinud, a obsahují bezpočet nedomyšleností, matoucích vysvětlení i vyložených nesmyslů. A to vše, prosím, ve "vydání čtvrtém, upraveném". Například celá morfologie je jeden velký telefonní seznam slovních tvarů, ale to nejdůležitější, kvůli čemu vlastně morfologii studujete (tedy morfematická stavba slova), je tam vyloženo naprosto nedostatečně. Podobně slovotvorba: můžete se leda nadrtit pár pouček a nekonečný soupis slovotvorných kategorií a typů, ale na hlubší vhled zapomeňte, o slovotvorné analýze nemluvě (ostatně kapitola o slovotvorbě předchází morfologii - což je podobná zhovadilost, jako kdyby se v historii napřed probírala druhá světová válka a pak teprve první). Že je Čeština pro učitele knihou pro učitele, to byste mimo název a kapitolu o syntaxi vůbec nepoznali. A veškerá její tolik proklamovaná ucelenost? Ve skutečnosti si každý autor hrál na svém písečku, takže jednotlivé kapitoly na sebe nijak nenavazují ani neodkazují, občas si protiřečí, zbytečně se zdvojují, používají odlišných zkratek atd. A snad úplně největší výtka: nejsou tu vůbec žádná cvičení, natož úkoly s řešeními, takže bez dalších materiálů nemáte šanci naučit se zhola nic. Takže doporučuji: neztrácejte mraky času ani nervy s tímto paskvilem a rovnou si najděte něco jiného, lepšího, je toho spousta. P. S. Suverénně nejhorší a naprosto marné jsou zmíněné kapitoly o morfologii a slovotvorbě. Naopak u syntaxe, v zásadě dobře pojaté, by možná stačilo, kdyby si ji uvedené "recenzentky" skutečně přečetly a pomohly ji autorce vyčistit od nepovedeného a dotáhnout do použitelné podoby. Úvodní kapitoly o češtině jsou jakž takž, ostatně na tom není moc co zkazit, lexikologie dejme tomu taky (i tak se ale velmi vyplatí otevřít i jinou učebnici) a fonetiku/fonologii jsem nestudoval, takže tu ze svého hodnocení vyjímám.