Úlomky žuly

od:


KoupitKoupit eknihu

Prozaička Teréza Nováková (1853–1912), známá především svými romány Jan Jílek, Jiří Šmatlán, Děti čistého živého a Drašar, napsala též řadu realistických povídek, mezi nimiž vynikají vesnické „kresby z nejvýchodnějších Čech“, vydané roku 1902 (a rozšířené roku 1919) pod názvem Úlomky žuly. Tyto obrázky a příběhy ze života venkovského lidu na Litomyšlsku představují vrchol autorčiny povídkové tvorby. ...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/16_/16088/ulomky-zuly-16088.jpg 4.126
Žánr:
Literatura česká
Vydáno:, NLN - Nakladatelství Lidové noviny
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (5)

Přidat komentář
u_marketa
20. listopadu

Přispěvatelka do ženských časopisů, odpovědná redaktorka Ženského světa a feministická aktivistka Nováková přišla v roce 1902 se souborem realistických povídek Úlomky žuly. Předcházel jim národopisný průzkum - kniha vyšla s podtitulem Kresby podle skutečnosti z nejvýchodnějších Čech. Autorka zobrazuje život chudých vesnických rodin včetně útrap a napjatých vztahů - vnitřní prožitky tu hrají docela výraznou roli. Nečekejte dobrá, či alespoň smířlivá zakončení povídek. Chudé matce se nedostane důstojného pohřbu, jaký si přála, jiná matka musí v den pohřbu své malé dcery obstarávat domácnost jako jindy a chvilky pro rozloučení s dítětem těžce hledá. Velmi působivý soubor, podle mého skvěle napsaný.

aesedefe
22. října

Námět na tuto knihu jsem dostal od své kamarádky studující literaturu - prý je to skutečně zdařilé dílo vesnické prózy a skutečně se mi to bude líbit.
Musím říci, že zvyknout si na jazyk 19. století nebylo vůbec jednoduché, takže první povídku jsem četl velmi dlouho a zvažoval, zda nebude lepší knihu odložit.
Jsem ale velmi rád, že jsem tak neudělal, protože jsem se potom krásně začetl a musím vyjádřit plné uznání pro paní Terézu Novákovou, neboť mne tato kniha naprosto uchvátila a to nejen naprosto přesnou ukázkou jazyka tehdejších vesnic na Litomyšlsku, nýbrž také úžasnou schopností popisu a to nejen děje jako takového, ale též i pocitů postav.
Kniha měla za cíl především ztvárnění a uchování tradic z tehdejších nejvýchodnějších Čech, ale pro dnešního čtenáře má význam především v tom, že se může vydat na chvíli proti proudu dějin a na vlastní kůži zažít to, jak se žilo před více než 120 lety v nějnižších vrstvách na vesnici, kde lidé pracovali od rána do noci, ale nestěžovali si, neboť byli rádi i za to málo, co měli.
Za mě jednoznačně velké plus a pokud se vám jazyk a děj na začátku nebudou zdát dobré, či přímo nudné - nedejte na první dojem a začtěte se víc, Úlomky žuly vám to oplatí :) .

haki34
21. září

knížka mi náhodně přišla pod ruku v knihovně...
začetla jsem se, což bylo ze začátku trochu náročné - autorka psala konecm 19. století a ve své neorealistické próze ve snaze o zachování a přiblížení lidových zvyků, života používala hodně nářečí a různé lidové výrazy, také je v textu dost archaismů a já jsem Slovenka :) nicméně, po pár stranách si člověk zvykne, rychle odhadne, co které slůvko zanemná, případně lze použít slovníček na konci knížky...

Knížka obsahuje 6 povídek/črt, jak je v doslovu vysvětleno, původní první vydání obsahovalo 4, v druhém vydání za přispění autorčina syna doplnili ještě další 2... vesměs se odehrává v osadách a vískách kolem Litomyšle a říčky Desné.

A její povídky a črty mě dostaly..svou jednoduchostí, opisem těžkého života. Připoměli mi J.G. Tajovského a jeho dielo.....Lidi bořící se se svým osudem, vesměs hluboce věřící, a tu nám zobrazuje i střet "katoliků a helvétů", často spory kvůli rozličnému vyznání v rodinách, u snoubenců a podobně...popisuje vesnické mravy, "divokost" některých holek a komplikace, které sebou nese nemanželský původ..
všudypřítomný hlad a nedostatek jídla, jednoduchost stravy - neumíme si představit, být živi denně dokola jen o zelňačce a bramborech, případně o mléčné polévce a bramborech a chleba mít za odměnu-....
(třeba tu mě překvapil nářečový výraz pro brambory "jabka" a jablka zas byla "jabka štěpová" )

Rituály spojené s běžným životem - svatby, ohlášky, pohřby...ztráty dětí, zejména v črtě "Před pohřbem", která je zaměřená na vnitřní pocity mladé matky, chystající se pohřbít malou dcerku....to jsem jako matka obrečela, přiznávám se dobrovolně..autorka velmi barvitě vylíčila pocity ztráty, přičemž vycházela ze svých vlastních těžkých zkušeností.

Lidi ke smrti přistupovali jinak než dnes.. Pánbůh dal, Pánbůh vzal..smířit se, konejšit se lehčím životem andílků na druhém světě... a samozřejmě rituály rozloučení, aby se cyklus uzavřel... Byly povídky i o radostných událostech, i o komplikacích, které mohly štěstí překazit - třeba "Na faře", ale přeci nejvíc mě zasáhly ty těžké...

Líbil se mi "doslov" na konci knihy, kde je nám přiblížen život a tvorba Terézy Novákové, její nelehký osud, její inspirace. A pak také vysvětlivky patřící k textu spolu se slovníčkem. (ve kterém jsem si ozřejmila ty jabka :))) - se mi zdálo divné, žeby ke snídani vařili ovoce...)

abych to shrnula - určitě doporučuji..není to však knížka pro každého, rozhodně ne odpočinkové čtení na provětrání hlavy na dovolené..za mě poctivých 5*

pakoshka
22.05.2013

Chytne za srdce, udiví, rozněžní a člověk si (možná, nebo možná aspoň na chvíli) začne vážit toho, co má.

WEIL
04.10.2011

Na Litomyšlsku začíná žula a tím pádem i kamenolomy, kterých je pak ve Slezsku bezpočet. Lidé byly jeden čas rádi, že mají práci, ale neradi, že mají za ni nízkou mzdu. Toho si Tereza Nováková všimla a literárně na to poukazovala. A pomohlo to? Ne.