Zdeniczka komentáře u knih
Na tuhle knihu jsem se těšila, první od Murakamiho. Autor vychvalovaný do nebes, bude to zjevně pecka. Mno… Patřím zjevně k těm, ve kterých bohužel žádný zvláštní dojem nezanechala. Teď se mi do Kafky, která také čeká na přečtení, vlastně ani nějak nechce.
Kdo by neznal Chlapce a chlapy? Knihu jsem dostala už tenkrát, když vyšla, a bavila mě stejně jako seriál samotný.
První díl mě dost bavil, možná i proto, že jsem jej četla v době, kdy byla dítka podstatně mladší (4 a 6 let). Člověk si tak ještě celkem čerstvě pamatoval, jak to doma vypadalo a leckdy si říkal, to je přesný. Příjemná oddechovka, když má člověk všeho plný kecky a potřebuje si přečíst, že může být hůř... :D
Pokolikáté už jsem ji vzala do ruky a nemohla se odtrhnout? Nevím, ale tento příběh prostě miluji. Už jsem to ostatně dříve psala. Fascinuje mě, že tam vždy najdu něco nového, čeho jsem si dřív tak nevšimla. :)
Tentokrát jsem sáhla po vydání z r. 2007 z edice Klokan (nakladatelství Alpress). Přeloženo čtivě, ale těch chyb. Chjo. Nesprávně oddělené věty, špatně označená přímá řeč, a co mě tedy málem zvedlo ze židle, bylo slovo 'nejideálnější' při popisu příprav domku Na Blatech. Přijde mi, že poslední roky se na korekturách asi dost šetří. Tak nádherné dílo si zasluhuje být bez sebemenší rušivé chybičky...
Úžasná knížka vracející mě zpět do dětství, kdy jsem u babičky a dědy na vesnici objevovala různé knížky. Tahle, značně letitá a používaná, mi padla do rukou také. Krásně malováno, krásně vysvětleno. Je na čase představit ji po letech i svým dítkám. :)
Završení příběhu, opět výborné. Za tuto trilogii Jean Plaidy miluji, je to brilantní dílo. Možná právě díky ní mám tak v oblibě historické romány, které čerpají ze skutečných událostí, kdy je píše někdo, kdo tématu rozumí. Vřele doporučuji k přečtení, nebudete se nudit! :)
Druhý díl je stejně dobrý jako ten první. Opět se nemůžete odtrhnout, dokud to celé nepřečtete.
Historické romány miluji a tahle trilogie mě na střední zcela pohltila. Bylo neuvěřitelné, co všechno dokázala vymyslet a zorganizovat, aby dosáhla, po čem zrovna toužila. Opravdu skvěle napsané dílo, škoda, že jsem je měla jen půjčené z knihovny, v mé vlastní by se také dobře vyjímala. :)
Jestli mě v dětství bavil nějaký loutkový večerníček, tak to byl jednoznačně Hurvínek. I knihu jsem měla velmi ráda a dodnes má své místo v knihovně. Ty vtipné příběhy a dokonalé hlásky obzvlášť z paměti ani po letech prostě nevymizí. :)
Další z knih, kterou můžete přečíst za život několikrát a stejně vás neomrzí. Čtení plné milých příběhů, podávaných s laskavostí, která je autorovi vlastní. Opět typická anglická krajina, aktuální lékařské (ne)znalosti a možnosti, se kterými se v rámci svého poslání potýká. Lidé, kteří své zvířecí kamarády zbožňují, a trpí, pokud jsou nemocní, kteří se po ztrátě svého zvířecího kamaráda ujmou nového, a může se tak psát další společný osud. Jamesova snaha spřátelit se s divokými kočkami u domu, která jde jen velmi pozvolna. Calumm, postavička vůbec úsměvná. Prostě další nálož příběhů, které vyjasní člověku pošmourný den, a které stojí za to číst. :)
Knížečka na odpoledne, která ve vás žádný zvláštní pocit nezanechá. Snad jen, že jste mohli raději sáhnout po něčem jiném. Bohužel, jedna z mála knih, která snad za přečtení ani nestála...
Tuhle knihu jsem koupila už v době jejího vydání. Léta pak odpočívala v knihovně a já ji s respektem míjela a čekala, až na ni přijde ta vhodná doba. Letos zřejmě nastala a já se začetla. Kniha nutí člověka prakticky celou dobu přemýšlet. Mohlo by něco takového být? V takovémto rozsahu? Když ne s anděly, tak třeba s jinými existencemi? I když se děj dehrával v několika dějových liniích, četlo se to dobře. Ač jsem ateistka, kniha mi přišla zajímavá, ale asi k ní člověk musí vyspět. Myslím, že před těmi deseti lety by mě nezaujala. A rozhodně není pro každého, jak je patrné i z některých předchozích komentářů.
Povídková kniha, u kterých už to tak často bývá, že nás některé povídky osloví více, některé méně. Ani tento počin není výjimkou.
I když to není úplně můj šálek, je to docela příjemné čtení.
Tato kniha se mi velmi líbila, kombinace historie, kostí, tehdejších postojů a souvislostí mi přišla zajímavá. Nejedná se o klasický příběh, spíš soupis souvisejících témat. Ať už se jedná o lupiče mrtvol, smutné osudy lidí s různými genetickými vadami, se kterými si tehdejší věda a poznatky neuměly poradit, přístupy, které se časem velmi pozvolna měnily. Na jedné straně odpor lidí s vykradači hrobů, kteří jim často uloupili jejich blízké, na straně druhé lékaři a studenti medicíny, kteří by se bez oněch vykradačů neobešli, protože získat tělo legálně bylo kdysi prakticky nemožné. Na tato témata člověk občas okrajově naráží ve filmech nebo historických románech, tady se o problematice dozvíme opravdu hodně. Koho toto téma zajímá, tomu knihu určitě doporučuji k přečtení.
Moje druhá s Tempe v hlavní roli a opět jsem se nemohla od knihy odtrhnout. Zajímavý případ, několik událostí, které spolu určitě nějak souvisí, ale sakra jak... než si to všechno sedne. Zase jsem se dozvěděla něco nového, ať už o genetických vadách a jejích příznacích nebo třeba o pašeráctví. Skvělá kniha.
Moje první čtená Tempe a rozhodně ne poslední. Jako malá jsem chtěla být antropoložka nebo archeoložka (ne, opravdu ne princezna, kadeřnice apod. :D). Sice jsem se tím nestala, ale zajímá mě to dodnes. A když vznikli Sběratelé kostí, byla to láska na první dobrou. :) Odtud je jen krůček ke knihám. Autorka ví, o čem píše, člověk se dozví leccos zajímavého - takové příběhy mám nejraději. Tempe je v psaných příbězích jiná, ale přesto skvělá. Kniha se čte velmi dobře, je těžké se odtrhnout. Sehnat všechny díly je trošku oříšek, ale sbírka se postupně rozšiřuje. :)
Miluji knihy o stromech, sbírám je a tahle je trochu netypická. Stromy mají různé příběhy a zde se o některých z nich dozvídáme. Některé budou pravdivé, některé zřejmě ne, ale pro vykreslení osudů stromů to určitě nevadí. Nechybí krásné kresby od velmi známého J. Turka. Z našeho KV kraje tam sice není ani jediný, ale tato kniha navazuje na dříve vydanou Paměť stromů, kde se o nějakých našich pamětnících píše. Příjemná oddechovka, která vás pohladí na duši po těžkém dnu nebo vám zkrátí cestu domů z práce, pokud dojíždíte vlakem nebo busem. :)
Skvělý počin. Spolu se svými dětmi (ale klidně i jen tak) se můžete vrátit do dětství a prostě dělat, co se po vás chce. Naklánět, třást, klepat, prostě hrát si. Hodně nás to s dětmi bavilo. :)
Moje první čtená Agatha, vlastně kvůli Čtenářské výzvě. Nebylo těžké něco najít, v knihovně u rodičů je spoustu starých vydání Poirota, Maigreta, Holmese apod. Detektivky mám ráda, ovšem tohle byla první, která je zasazená do tak dávné doby. Agatha si s tím poradila skvěle, je vidět, že věděla, o čem píše. Mám ráda knihy, kdy si autor necucá vše z prstu, ale tématu rozumí. Určitě zase brzy po nějakém příběhu od Agathy sáhnu, už jen pro svou oblibu v Poirotovi. :)