Yarwen komentáře u knih

Nádherná kniha, jež si zaslouží výjimečné hodnocení. V době komunismu se na Západ dostal málokdo, Vladimír Paulišta se však zabýval organizováním loveckých výprav, v rámci kterých v Československu utráceli své drahocenné valuty západní hosté. Zároveň pracoval ve francouzské lovecké kanceláři a jezdil s lovci po Evropě, Africe i Americe, projezdil téměř celý svět. Říkal jsem si, to bude asi notně protekční člověk, ale naštěstí tomu tak není - autor v knize velmi zajímavě vypráví své příběhy z cest, o myslivosti, lovech i fotografování, o zvycích lidí žijících mimo civilizovaný svět, vkládá do nich svou životní zkušenost i svou moudrost. Velmi působivé, pro čtenáře hloubavé. Za mě mimořádných 95%.

14.01.2018

Milo Manara je, co se týče kresby ženského těla, prostě bezkonkurenční. Tato kniha nám přináší všechny čtyři příběhy o Klaudii Cristiani, do jejíhož mozku byl voperován přijímač, jenž s pomocí malého vysílače vzbuzuje sexuální touhu. Kolem toho se pak točí mnohé pikantní a vzrušující příhody, bez ohledu na hloubku příběhu, protože toto dílko je zaměřeno jednostranně na erotiku. A byť zejména druhý příběh je plný logických kiksů do té míry, že je hloupý a já váhal se čtvrtou hvězdou, nakonec jsem ji přidal za stránku 194, na které Manara zpodobnil pro mě nejkrásnější auto, co se kdy vyrábělo (Jaguar S-type, tomu v mých preferencích konkuruje jen Tatra 603) - ech, kde je mému Kocourovi dneska konec?

1 31.12.2017

Kovář protentokrát navštíví houbový svět a od prvních stránek knihy je jasné, že se režie ujal autor, který nám předkládá JFK takového, jakého známe, a nebojí se rozvíjet i postranní příběh na pozadí Agentury. Dalším bonusem je mohutná nálož vtipných hlášek, kde sice kvantita předstihuje kvalitu, ale párkrát jsem se v duchu pousmál. Konec knihy je hanebně useknutý.
Suma sumárum - nic, při čem by se čtenář musel mohutně zamýšlet, jedná se o jednoduchou oddychovku - dobrá volba pro čas strávený někde v čekárně, pro vzácný volný čas bych však sáhl po něčem hodnotnějším.

1 30.12.2017

Výběr slavných osobností, ať už z našich luhů či z cizích zemí, kteří, když byli ještě dětmi, ničím nenaznačovali, že se v budoucnu něčím proslaví. Ostatně název knihy je trochu zavádějící, protože ne všichni byli špatnými žáky či rebely, nicméně dílko se věnuje právě tomu období jejich života, kdy byli ještě mladými. A to je zároveň i největší minus této knihy, protože po skončení studií se mnohdy životopis osobnosti utne, v podstatě v tom nejzajímavějším okamžiku - tato koncepce je špatná, možná by stálo za to zúžit počet popisovaných postav a věnovat se jim důkladněji. Přesto je knížka zajímavá a doporučuji ji k pročtení, dávám nadprůměrných 55%.

1 12.11.2017

Jednoduchý, ale slavný klasický kousek o cti, zradě a pomstě. Četl jsem a čekal, kdy přijde to nadšení a zážitek jako u Romea a Julie, ale nic nepřišlo. Navíc s blížícím se závěrem paní Smrt máchá se svou kosou až v příliš širokém záběru, tohle Shakespeare na můj vkus trochu přepískl. Dávám nakonec 52% s tím, že to, co knížku vytahuje nad průměr, jsou kapky moudrosti, jež autor tu a tam v textu utrousil a z nichž některé jsem si opsal do svého "deníčku moudrých vět".

2 08.11.2017

Kniha vycházející ze slavné povídky rozvádí původní příběh do větší šíře. Nedá se říct, že by kvalitu příběhu nějak měnila, milostný románek s Alicí považuji za celkem zbytečný, nicméně námět je stále velmi silný a nechává nahlédnout čtenáře hluboko do propasti, ze které se hlavní hrdina téměř vyškrábal.

4 01.11.2017

Tlustá bichle, u které hlavní zápletka vychází z premisy, že zachráněním Kennedyho by byl svět lepší. No, nečekal jsem od knihy mnoho, ale nakonec jsem jí nadšen. Příběh Sadie a George se do mě nesmazatelně vepsal, vyvolal hluboké emoce a nikdy na něj nezapomenu. To je ta chvíle, kdy by měl čtenář vytasit mimořádných pět hvězd, aby oddělil špičku ledovce od masy pod ním.

14 01.11.2017

Ve druhém díle Milénia se autor pustil do prostituce, která je dle něj nechutná a špatná a měla by se zakázat. Fakt, že se jeho hlavní postavy chovají promiskuitně, mu ale vůbec nevadí. Ostatně veškerý text popisující v knize erotiku, sex, nebo rozhovory na toto téma, není ani tak pikantní, jako veskrze trapný, a čtenář se jím musí útrpně prokousávat stejně jako přes prvních 150 stránek knihy, působících jako nastavovaná kaše, kde je zcela nesouvisející část o pobytu Lisbeth v Karibiku a seznam toho, co si koupila z Ikey do svého nového bytu.
To, co se snaží posunout knihu nad průměr, je stejně jako v prvním díle zápletka a děj, jenž se začíná rozvíjet okolo dvousté stránky a činí konečně knihu zábavnou. Drobné logické kiksy, neutuchající kapky feminismu tu a tam roztroušené na stránkách, stejně jako useknutý konec však nedovolí knize zmíněný průměr překročit. Za mě 49%.

4 26.10.2017

Výběr fejetonů Jana Nerudy - některé čtené s potěšením, jiné méně zajímavé, ale co vytahuje kvalitu knihy nahoru, je skvělá Nerudova práce s českým jazykem. Mimoto z textu čiší sympatická povaha Nerudova, ve které jsem se tak trochu našel i já. Nakonec tedy pro mě dobrá kniha a nadprůměrných 60%.

3 26.09.2017

Famózní kniha, nádherný příběh, veliké dílo a hlavně nezapomenutelný zážitek z četby. A i po takové době to čtivé je převelice, napínavé, reálné, prosté logických kiksů a podbízivé sentimentálnosti, jak je tomu často jinde. Kniha je psána s jasnou koncepcí, každá postava (a že je jich spousta) má své místo, není jen prvoplánovitě na jedno použití.
Přečetl jsem stovky knih a tuto bych zařadil určitě do své první desítky. Tady naprosto s čistým svědomím dávám 100%. Jen to mě mrzí, že zde na databázi dostane lecjaký škvár stejné hodnocení, s poznámkou čtenáře "docela se mi to líbilo". Boha jeho! Pro někoho je šestistupňový systém hodnocení asi příliš složitý. Je to holt podivný svět...

1 11.09.2017

Novinář Mikael Blomkvist s hackerkou Lisbeth Salanderovou se pokoušejí rozmotat klubko záhady okolo zločinu spáchaném v rodině Vangerových před několika desítkami let. A nejen proto má toto klubko notně prohnilý střed.
Z mého pohledu je třeba vyzdvihnout solidní příběh i složitost zápletky, jakožto dobrou dedukci v pátrání. Na druhé straně autor ohýbá reálnost děje i chování postav tak, aby mu to zapadalo do mozaiky, nevyvaroval se ani včlenění svých feministických a demagogických názorů do textu, jakkoli má na to právo - nicméně v míře, kterou lze akceptovat, byť např. názor, že u mladého děvčete je zcela běžné, aby během pár let vystřídala 50 partnerů, považuji za extrém. Za mě 50% a do dalších dílů půjdu, když už jsem jako dárek dostal ten čtvrtý...:)

2 30.08.2017

Na obálce knihy se píše o výtečně zkonstruovaných psychologiích postav, ale opak je pravdou. Po první kapitole jsem se musel ujistit, že je to fakt první díl - nebojím se obtížných knížek, tady to ale autor přehnal. Svět je poměrně originálně vymyšlený, čtenář ale nemá šanci se zorientovat v jeho fungování, je mu to podáváno postupně po malých kapkách a teprve ve druhé polovině knihy je schopen si je dávat do souvislostí, což je pozdě. Ale přesto dejte tomuto fantasy šanci - příběh je nadprůměrný a byť je závěr poněkud hektický, hodnotím nakonec pozitivně (65%) a půjdu do dalšího dílu.

4 24.08.2017

Garen opět předkládá oddechový příběh s jednoduchou zápletkou na planetě Ryg, a zase v prostředí středověku. Mark s Rayem si tedy navlečou brnění, uchopí do rukou meče a pustí se do zvelebování svého území, jakožto do boje s nepřátelskými Byany. Nic překvapivého, ale čte se to docela dobře, byť zápletka v tomto příběhu je z pohledu série už značně repetetivní (55%).

1 06.07.2017

Takový pokus o foglarovku, není špatný, kvality Foglara však nedosahuje. Zápletka je poměrně jednoduchá, postavy nevýrazné a rozuzlení čtenáře rovněž nijak nevytrhne. Kdybych knížku četl jako malý kluk, asi bych hodnotil o hvězdu výš, takto ale zůstávám na 47%.

12.06.2017

Hypomené, právoplatná dědička trůnu heptarchy, si útěkem z uzurpátorova paláce zachraňuje život a vydává se na cestu za naplněním dávného proroctví.
Slibně rozjíždějící se příběh je rychle nahrazen nezáživností, a byť mu nechybí originalita, tak ji autor mohl lépe využít. Je pak docela úsměvné, jak třináctiletá Hypomené poskočí najednou na patnáct, a pro sychr v závěru raději na šestnáct let...:) Z mého pohledu kniha není špatná, ale průměru nedosahuje (36%).

26.05.2017

Poměrně jednoduchý příběh dokázal King svým skvělým vypravěčským umem rozvinout do výborného výsledku. Byl jsem zvědavý na konec, zda udrží kvalitu a v závěru ji nezařízne, ale spíše to byla zlatá tečka na závěr. Za mě jeden z nejvydařenějších Kingových románů.

2 08.04.2017

Pět krátkých podprůměrných pohádek je doplněno o Brumbálovy poznámky, jež neshledá nudnými jen nadšenec Harryho Pottera. Vše dokonává doslov ohledně příspěvků do nadačního fondu dětí, kde mám velkou pochybnost ohledně efektivity využití vybraných peněz (vytváření strategií či vydávání příruček, jak bychom jim mohli pomoct).

5 07.02.2017

Ocelová krysa přilétá na planetu, na níž vládne totalitní režim zdejšího despotického prezidenta, jenž se neštítí ničeho. Řešení je jasné - vyhrát volby, prezidenta nahradit a planetě tak získat věčné blaho a sociální jistoty.
Opět nelze očekávat, že by děj příběhu byl jakkoli reálný a prostý logických kiksů, co bylo napsáno na jedné stránce, na další už neplatí, postavy vystupující v knize jsou často na jedno použití a vše je obětováno tomu, aby co chvíli přišel nějaký zvrat. V druhé polovině knihy musí jako vždy dojít k odevzdání se do rukou nepřítele, aby vzápětí krysa opět vyklouzla. V doslovu autor čtenáře ubezpečuje, že esperanto je opravdu existující jazyk. Boha jeho! Kdyby alespoň na několika místech nebyla napsána vydařená vtipná poznámka, nezasloužil by si tento škvár ani tu jednu hvězdu.

02.02.2017

Škoda, že kniha nemá ještě druhý (válka) a třetí (návrat a komunistická perzekuce) díl - tak se mi to líbilo, že jsem litoval toho, že už kniha končí. Co je třeba, myslím, vyzdvihnout, je smysl pro čest Franty Fajtla, jež se formovala už v jeho dětství. Z knihy čiší ryzost jeho povahy a upřímnost ve vyprávění.

28.01.2017

Kniha čtenáři ukazuje, jak pozitivně působit vůkol sebe prostřednictvím oslovování náhodných lidí a vytváření tak úsměvů na jejich tvářích stejně jako na líci své či ve svém nitru. Je protkána množstvím autorových příběhů, které inspirují a ukazují, že to jde - je to takový výběr z hroznů ze životních zkušeností a jsem si jistý, že kdyby byl Ivan o deset let zkušeností starší, podal by výběr z bobulí, a to při stejném mladickém nadšení.
Já se osobně těšil na příběhy, ale i sebezdokonalování je pro mě vždy výzvou, a tak jsem některé věci vyzkoušel. Přesto cítím značný rozpor v přístupu k hovorům s cizími lidmi - zatímco Ivanovi připadá nepatřičné sedět s cizími osobami v kupé vlaku a nevyužít příležitosti k rozhovoru s nimi, můj vnitřní postoj zase vychází z převeliké ohleduplnosti, tzn. přistupovat k neznámým lidem opatrně, distinguovaně, s odstupem džentlmena a hlavně - za žádnou cenu nedopustit, abych působil vtíravě či dokonce vlezle. Lidé jsou různí, pro Ivana je důležitější s nimi hovořit i za cenu toho, že občas může narazit na někoho, komu to nebude po chuti, já prostě na to jdu naopak velmi ostražitě, pro mě je podstatnější vyhnout se tomu, abych nebyl někomu po chuti i za cenu menšího počtu interakcí. Holt, každý jsme jiný a netvrdím, že můj přístup je lepší jiného. A tak zatímco si i nadále budu ve vlaku rezervovat oddělené sedadlo, protože chci mít klid na čtení či na spaní a v takové konstelaci nechci s nikým vést dialog, přesto díky knize zkouším být krapet otevřenější a přístupnější k povídání, pokud je atmosféra jasně příznivá. A rozdávat více úsměvů, k tomu je třeba se pozitivně naladit, a to už samo o sobě je dobrým protipólem stresu.

5 29.12.2016