Podhoubí smrti

Na moravskou pobočku Agentury EF zaútočí agresivní houby. Gigantické hřiby ničí auta, muchomůrky vypouštějí omamné plyny a pýchavky likvidují technologické vybavení pro přestup do paralelních světů. Zbývají jen sekundy a opět přichází na řadu JFK a jeho přátelé. V informačních technologiích dalšího „šíleného" paralelního světa mají významné místo geneticky modifikované houby a plísně. JFK pátrá po důvodech průniků, které zásadně ohrožují nejen náš svět. První kontakt s „houbopunkovou" podzemní organizací Houbaři, která se skládá z nadějných deseti-třináctiletých dětí, vyhlíží spíše na ostrý konflikt než na spolupráci. Ale právě k ní, ke vzájemné spolupráci, jsou Houbaři a Kováři (Kováři Rovnováhy) odsouzeni. Na této misi se Kovář překvapivě dostává i do Palmového světa, ale to není konec překvapivých zvratů. Vypadá to, že je čím dál těžší si náš svět zasloužit… Po téhle misi si lidé důrazně rozmyslí, jestli vyrazit do lesa na houby s tak malým nožíkem. Houbaření totiž už nikdy nebude, co bývalo… Nemluvě o tom, že náš svět si opravdu musíme zasloužit....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/17_/17759/agent-jfk-podhoubi-smrti-17759.jpg 3.571
Série:

Agent JFK (11.)

Žánr:
Romány, Literatura česká, Sci-fi
Vydáno:, Triton, EF - Miroslav Žamboch
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (12)

Přidat komentář
Yarwen
30.12.2017

Kovář protentokrát navštíví houbový svět a od prvních stránek knihy je jasné, že se režie ujal autor, který nám předkládá JFK takového, jakého známe, a nebojí se rozvíjet i postranní příběh na pozadí Agentury. Dalším bonusem je mohutná nálož vtipných hlášek, kde sice kvantita předstihuje kvalitu, ale párkrát jsem se v duchu pousmál. Konec knihy je hanebně useknutý.
Suma sumárum - nic, při čem by se čtenář musel mohutně zamýšlet, jedná se o jednoduchou oddychovku - dobrá volba pro čas strávený někde v čekárně, pro vzácný volný čas bych však sáhl po něčem hodnotnějším.

Ingenír
07.11.2017

Naprosto úžasná šílenost. Mistr Procházka uvařil houbovou polévku a všechny v ní vyválel. Jeden z mála příběhů, který jsem dočetl a, nedivte se, začal jej znovu číst. Strašná škoda, že pan spisovatel nezůstal v rauši déle a nenapsal delší nebo alespoň druhý příběh na toto téma.

Pivoňka12
28.05.2017

Nerada píšu a už vůbec ne komentáře. Ale tohle je prostě šílená bomba. Procházka je magor, ale tohle, to je jako vystřižené z čajového houbového opojení. Asi se od teď budu bát hub :-)
Akční, vtipný a vůbec se to neztrácí v nějakém patosu, spíš někde v podhoubý, kde na vás čeká další útočná houba.
Tleskám. Zatím nejlepší příběh ze série.

NemmamSlov
08.05.2017

Tak po Jeruzalemskom masakry tu mame dalsi diel, ktory nam napisal pan Prochazka. Hubarom by sa urcite tato cast pacila, lebo o takych mega obrovskych hubach sa im moze iba zdat. Prochazkov humor tu tak tiez nechyba, rychle citatelna a zaujimavy koniec. Vedel by som si to predstavit aj dlhsie. :)

T800
05.03.2017

Opět velmi povedený příběh ze série JFK. Pan Procházka se do toho obul a vyrazil na houby. Nezáleží na tom, že si některou z nich před počátkem psaní vylouhoval v čaji, záleží jen na tom, že pak psal jako šílenec. A to dobrej šílenec. Tohle by mohl někdo zfilmovat. Ale probůh, hlavně ne Troška!!!!

Terva
15.08.2016

Materiál nepřístupný lidem.

Již léta vím, jak jsou houby zdravý a jak jejich hledání v tichém lese blahodárně působí na nervovou soustavu. Jiří W. Procházka mi z procházky po lese udělal peklo. Už nikdy nepůjdu do lesa relaxovat, ale spíš se tam budu plížit potichu a s nervama na krajíčku, abych náhodou nějakou tu houbu neprobudil.
Tento příběh je perfektní houbový guláš. Houbičky mi dělají dobře a tohle je dobře uvařeno. Jen to vypadá, že houbičky měli trochu jiný názor na teplý obsah hrnce a všichni, co jej ochutnali, jsou v rauši. Hlavně pan spisovatel. Tohle se v normálním stavu nedá ani napsat. Dědeček „Procházka“ Hříbeček se tu pěkně rozšoupl a vytvořil perfektní, podhoubím prorostlý, svět. Od přečtení tohoto příběhu už opravdu budu na houby a houbaře koukat úplně jinak, už nikdy to nebude, co to bývalo.

Malá ochutnávka:
Samoraidy se rozštěkaly a polétavé střely se mihotaly nad mýtinou, připomínajíce útočný roj muchomůrkových motýlů. Z policejního stroje na zemi i z toho ve vzduchu se zpod sklopených blanitých křídel vyklonily bobtnající bubusy.....

Jiří W. Procházka v tomto příběhu použil snad všechny možné odkazy na filmovou i hudební tvorbu. Mnoho čtenářů tak určitě překvapí (nebo ne?), že John Francis Kovář tu použije jednu z nejklišovatějších filmových hlášek všech dob – Já se vrátím. Slavnější větu by nemohl pronést, ani kdyby se o to snažil. Pro jiné zase může býti lákavé jen samotné pojmenování kapitol. Určitě si každý připomene pár filmů, když si přečte názvy „Pod Jezevčí skálou“ nebo „Za trnkovým keřem“. Mě osobně nadchla debata na film Pulp fiction. A kdo jiný by začal vyprávět na téma „jak říkají čtvrtlibráku se sýrem v Paříži“, než sám Vincent Vega.
A přijde i Richard Miller. (bez „u“)

Už od samého počátku čtení jsem si připadal pod vlivem. Smál jsem se, až jsem brečel. Akce střídá akci, hláška střídá hlášku, houba střídá houbu. Dokonce i Loiza Vašíček, hajný, který viděl draka, byl překvapen Bedlou Jedlou, která měla nohu o průměru dvou metrů. To by bylo řízků, to by byla smaženice a co teprve guláš!!!

Nebojte se, není to jen o houbách. V tomto houbovém světě se dá sehnat i pivo. Plzeň a přineste rovnou dvě. Tady je to jak U Suchánků. Budete-li mít pocit závratě a plného žaludku z hub, najděte si vždy stránku 99 a tam se napijte piva. Nějak ten gůlášek musíte spláchnout.

CITÁT – Já mám lanýže rád, to ano, ale vždycky jsem jedl já je – nikoli naopak.........

Vřele doporučuji. Tohle je spanilá houbová jízda která vás naučí chovat se k houbám s respektem.
Vítejte konečně v tom správném světě!!!!

Jiří W. Procházka věnoval tuto knihu houbařskému guru ing. M. Smotlachovi (1920 – 2007).
Miroslav Smotlacha byl potravinářský chemik a velmi známý popularizátor mykologie a houbaření.
Byl čestný předseda České mykologické společnosti, kde aktivně působil až do své smrti.
V této knize vystupuje i jako jeden, z ne méně, hlavních hrdinů.

fmash
11.01.2016

Na Procházkových JFK epizodách je vždycky nejvíc vidět, že si prostě jenom hraje (aspoň doufám), což je pozitivně konzistentní přístup, ale navzdory obvyklé smršti hlášek, z nichž se uchytí jen několik spór z milionů, mě to moc nebere. Asi pořád lepší, než úporná snaha některých jiných autorů, kterým to prostě jenom nejde.

Fuksinka
07.12.2013

Doporučuju u psaní příště místo žvýkání houbiček raději zahulit, možná by pak vznikl JFK z hippie světa a třeba by mě to i bavilo. Originalita a nové nápady jsou hezká věc, ale nebýt linky s Bytewskou a intrik agentury, stála by kniha opravdu za houby.
Ani čtvrtlibrák se sýrem to nezachrání.

Ronin Roujin
24.06.2013

Zatím určitě nejujetější díl série o Agentovi JFK. Chvilkami jsem si opravdu říkal, zda si pan Procházka nedal nějaké houbičky na "žízeň". Teď je otázkou, zda je to pro vás správné doporučení. . )

OldaB
20.03.2012

Šílená jízda, palivem jsou tentokrát houby. Občas jsem se v ději ztrácel, jako by některé pasáže chyběly.

Eyghon
06.04.2011

Tato kniha by měla následovat do kamen předchozí díl Jeruzalémský masakr. Děs.

Pernak
18.02.2011

Houbový masakr. Nějak obvzlášť mě tento výtvor nebavil.