Yarwen komentáře u knih

První kniha, kterou jsem přečetl rovnou v knihovně, aniž bych si ji půjčil domů. I když, přečetl - 99% textu je v předmluvě, hlavní část je o kresbě, a ano, kočičí oči zde sehrají ústřední roli. Příběh jednoduchý, možná s překvapivým vyústěním, ale ilustrace pečlivé a ve velkém formátu mnohdy úchvatné.

John Silver se opět vydává za pokladem, tentokrát do Jižní Ameriky za pokladem Inků. Líbila se mi atmosféra, ať už ta mrazivá v Anglii, nebo ta syrová na lodi, pochválím i povedenou ilustraci. Příběh je však spíš takové nakousnutí, které vyvrcholí až v dalších dvou dílech.

Zpočátku to vypadá jako komentář k tvorbě přírodopisného filmu, později je ale před čtenáře postaven fascinující příběh o vlčí smečce, se kterou manželé žili šest let. Některé momenty v knize mě vzaly za srdce. Společenský život vlků, jejich hierarchie, povahy a emoce, souboje o pozice, ale i vzájemná pomoc a hry; na druhé straně upřímná snaha mnohých lidí o zlepšení vnímání vlků ve společnosti, ale i rigidní a hloupá zatvrzelost jiných, kteří by je nejraději vyhubili. Nádherná kniha, byť místy neveselá.

Honza Rehmann žije v pohraničí, když začne druhá světová válka a v Československu se začne lustrovat, kdo je Žid, Slovan... ...nebo má vzdálené předky, jejichž původ může pálit jako vypálená značka na čele. Jeníkovi předci byli Němci a on musí i se svým tátou narukovat do wermachtu. Tam ho přidělí ke speciální jednotce operující v týlu - a musí dělat věci, které stahují jeho duši do pekla.

Dostane dovolenou a vrací se domů. Na jedné straně Češi, kteří ho nenávidí, na druhé gestapo. Jenda začne spolupracovat s odbojem a dostává se mezi dvě mlýnská kola - a také do spirály, která může skončit špatně.

Děkuji Moravské zemské knihovně v Brně, že digitalizovala tuto knihu, jež je v jiných knihovnách většinou nedostupná. Tady zastávám svůj názor, že když už je nějaká kniha vyřazena z fondu, protože je stará (a ne nutně opotřebovaná), měla by být takto, aspoň digitálně, zachovaná.

Je to těžko uvěřitelné, ale nejspíš se jedná o doposavad nejlepší knihu poezie, kterou jsem četl. Viktor Dyk tepe kratší, úderné verše, které do sebe krásně zapadají, a zároveň tvoří epický příběh, kdy se za poetickými kudrlinkami skrývá drsná realita, anebo myšlenka, nad kterou se čtenář zastaví a zamyšleně pokývne hlavou. Nečekal jsem to, o to příjemnější to byla četba.

Futuramu mám velmi rád; je to krapet drsnější forma Simpsonových a nebojí se použít i cynický humor. Komiks se čte dobře a s potěšením, ale vtipnost poněkud kulhá - je to stále dobré, ale v rámci Futuramy slabší. A když už autor svlékl Leelu do naha, měl tomu dát větší šmrnc, tahle kočka si to zaslouží. Holt žijeme v době, kdy krev a končetiny mohou stříkat/lítat na všechny strany, ale na náznak nahoty potřebujeme málem zbrojní pas. (A Futurama není pro děti.)

Světy Midkemie a Tsuranů čelí návratu dávného Nepřítele, který má jako první cíl odstranit Pána západu, kterým není nikdo jiný než novopečený princ Krondoru Arutha. A tak se nám vrací všichni staří známí, všichni, které jsme si oblíbili z první části tohoto neskutečně parádního příběhu. Raymond Feist je mistrem pera a čtenáři přijde líto, když kniha končí.

Bezesporu nejhorší divadelní hra, která se mi doposavad dostala do rukou. Je to nudné, naivní, některé scény na divadelních prknech obtížně hratelné, a kdyby ve zmateném úvodu autor nevysvětlil pointu, marně bych ji hledal. Většina příběhu je napsána v doslovu. Ne, neodradí mě to od dalších divadelních kousků - čeká na mě ještě řada slavných her od neméně slavných autorů - ale tady, jak říkávali naši předci - pánbůh s námi a zlé pryč. I s Pygmaliónem.

Lidstvo je na pokraji sebevyhubení a na Zemi tak přistávají mimozemšťané, aby lidský druh zachránili. Místo aby lidé jásali, chovají se spíše nedůvěřivě až nepřátelsky.
Z komiksu čiší snaha autorů předložit čtenáři to nejlepší, čeho jsou schopni. Ilustrace jsou výborné, zvláště s cizími světy a bytostmi si vyhráli. Ale po většinu četby jsem měl pocit, že příběh je jen průměrný a postrádá napětí - líbivá kresba není všechno. Poslední stránky knihy mě však dokázaly připoutat trochu více, a nakonec tak jednu půlhvězdu přidám - těch 70% si tento kousek zaslouží a těším se na další dva díly.

Mě tenhle Ekhö svět náramně baví - originalita vinoucí se jako nit příběhem, rozjuchaná kresba, postavy a interakce mezi nimi - a samozřejmě prikóni, ti tomu dávají další vtipnou linku. Je to prostě úsměvné a já se těším na každý další díl - z mého pohledu ta nejlepší série v Modré Crew...

Animovaný film byl výborný, komiks ale jaksi jen klouže po povrchu, nedaří se mu jít do větší hloubky a zahalit čtenáře tajemnou atmosférou. Zachraňuje to trochu originalita příběhu Neila Gaimana. Každopádně tu máme ještě klasickou knížku a tam mám naději, že to bude skvělé čtení.

Film jsem viděl jen jednou jako kluk, ale pamatuji si na něj dobře - velmi dobrý snímek, za kterým stál kvalitní scénář, vycházející z povedené knihy. Asi se budu (bohu díky!) opakovat, když použiji sousloví "kapky moudrosti" - prostě moment, kdy se čtenář zastaví, něco si uvědomí, nad něčím zapřemýšlí - mám tyhle chvíle rád a v této knížce je jich dost; a zároveň mě pár věcí i dokázalo rozesmát.
Psáno dospělou rukou a očima malého kluka.

Japonskou tématiku příliš nemusím, mám s ní mentální problém vzhledem k zvěrstvem, které Japonci spáchali ve druhé světové válce - ale nějak postupně jim odpouštím, i vzhledem k jejich současným postojům.
Ale zpátky ke knížce - válkou zmítané Japonsko vytváří prostor, ve kterém se trumfuje bída s utrpením. Hlavní postava, rónin Okko, se živí jako zabíječ démonů. Když se mu mladý rybář zaváže celý život sloužit, pokud mu pomůže najít unesenou sestru, vydáme se skupinkou vstříc zlým běsům - je to syrové a v rámci světa šmrncnutého fantasy prvky i reálné. Kresba solidní, jako celek to vyznívá velmi dobře.

Doufal jsem, že se druhá polovina příběhu oprostí od zmatků, které víří v hlavě čtenáře snažícího se srozumitelně si poskládat děj dohromady, ale vše se nese ve stejném nepřehledném duchu. Do toho epilog, kdy jsem přemýšlel, jestli to autor opravdu myslí vážně, nebo to jednoduše odbyl.
Napsat knihu či komiks dá práci a je velmi jednoduché dílo odsoudit a dát mu nízké hodnocení - tady si za něj ale mohou tvůrci sami. V rámci modré Crew, kterou se snažím celou přečíst, za mě druhé nejslabší dílo.

Před Eduardem Štorchem je třeba se pokorně poklonit - erudovaný historik, český vlastenec, autor, z něhož čerpají skautské prameny, člověk, pro kterého slova jako čest a věrnost nebyly prázdné pojmy. V této knize příběh umístil do doby mezi Sámovou a Velkomoravskou říší, do času, který je jen mlhavě zmiňován v historických pramenech. Pšovanský kníže Běch, budoucí český kníže Neklan se svým strýcem Vratislavem a další slovanské kmeny se bratrsky spojily proti třem armádám Franků, Bavorů a Sasů. Do toho půvabná Radislava, pšovanský rádce Soběrad a další hrdinové jmen, které se dnes již nepoužívají. Buďme vděční za hrdinství a vlastenectví, pro které padli mnozí naší předkové, abychom si mohli říkat Češi. Navzdory slabochům, kteří téměř zlomili naši vlasti vaz, jako byli Boleslav III. nebo Edvard Beneš... Učme se z historie, abychom ji neopakovali.
Je polovina listopadu, zatím nejlepší kniha, kterou jsem letos četl - navíc s nádhernými ilustracemi Zdeňka Buriana - tuhle bych chtěl mít ve své knihovně... (94%)

Lidé jsou přijati do vesmírného společenství inteligentních humanoidů, byť část lidstva se staví proti a jsou vnímáni (dle svých skutků oprávněně) jako teroristi. A náš hlavní hrdina je jako první člověk přijat do diplomatických sborů, které řeší konflikty mezi rasami. Příběh místy naivní, trochu mi to připomíná komiksy, které jsme psali na základní škole poté, co se v 80. letech do polské televize poprvé dostaly Hvězdné války. Kresba průměrná, ta Mézoké mi celou dobu připadala, že má na hlavě černou masku a na rukách černé rukavice. Nu, snad se v příštích dílech aspoň příběh trochu nakopne vzhůru.

Marburk a Elizabeth pátrají po odcizeném starobylém dokumentu, který měl být před vnějším světem utajen. Proti nim se staví templáři a zatím nepředstavený nepřítel, který tahá za nitky zpovzdálí. Povedený komiks jak po stránce příběhu, tak ilustrace, akorát místy - zejména ke konci - působí trochu kostrbatě, párkrát jsem se ztratil v návaznosti jednotlivých oken a odhadoval, co se vlastně stalo.

Dva upíři se nahánějí v prostoru a čase. Chtělo by to na úvod dát trochu víc informací, aby si čtenář srovnal, o co tady vlastně jde a proč. Ale i tak jsem se tímto komiksem bavil, kresba také solidní, proto dávám nadprůměrné hodnocení.

Černobílý komiks s poměrně jednoduchou kresbou, ale ten příběh má hloubku! Jackie, potápěč - svářeč na ropné plošině, by se měl starat o svou ženu, které se blíží porod, místo toho ale opouští přítomnost a utíká do minulosti za svým tátou, který byl také potápěčem a jenž pod vodou i navěky zůstal. Musí si dát příčiny a důsledky do souvislostí a rozhodnout se, co je pro něj to nejdůležitější. Krásně melancholické, ponořil jsem se do knihy jako potápěč pod mořskou hladinu.

Z předmluv jsem nabyl dojmu, že držím v roce jeden z nejlepších komiksů v tom nejlepším zpracování. Nu, jedná se o nadprůměrný fantasy příběh, kresba rovněž velmi dobrá, nejvíc působivá je pak krvežíznivá a krutá atmosféra ostrovní říše Melniboné. Samotný děj toho nenabídne mnoho - bitva, zrada, pomsta, hodně prostoru je věnováno dialogům, které příběh neposouvají, ale to nevadí, více přibližují jednotlivé charaktery postav.
Celkově tedy palec nahoru, jen ty předmluvy byly krapet velkohubé, ale autoři se holt v tomto díle zhlížejí.