wooloong
komentáře u knih
Čas opovržení
Andrzej Sapkowski
(SPOILER) Yennefer by ráda poslala Ciri do školy čarodějek na Arethusu, ale okolnosti se poněkud vymknou kontrole. Čarodějnický ples začíná jako nudný banket pro snobské čaroděje a končí pořádným průšvihem. Geralt dostane na budku od Vilgefortze a nezbyde mu než si jít léčit rány do Brokilonu a Ciri prchá magickým portálem na Tor Lara.
To se ukáže jako dost špatný nápad, protože se octne na poušti, kde jí hrozí jednak dehydratace, jednak úžeh, jednak smrt hladem a jednak to, že se stane potravou bytostí, které připomínají obřího mravkolva. Část cesty ji doprovází hříbě jednorožce a svým chováním naprosto vyvrací pověst o jednorožcích a pannách. Zato umí na poušti vyčenichat vodu, a to není k zahození. Když je hříbě zraněno, Ciri nemá jinou možnost než použít magii ohně pro jeho záchranu. Hodně nebezpečná zkušenost.
Po dlouhé cestě do takzvané civilizace ji na pokraji smrti najde partička banditů, kteří sice mají vodu a jídlo, ale taky dost špatné vychování. A moc dobře vědí, kdo Ciri je, a jak velkou odměnu za ni mohou získat. Nakonec se jí společně s Kayleighem, zajatým Potkanem, podaří uprchnout.
Tak poznává smečku dětí, pro okolí nebezpečných vrahů a zlodějů, kterým ale nikdo nedal možnost volby, protože válka jim vzala všechny blízké a možnost normálního života.
Docela mě trápí, kam zmizelo hříbě jednorožce, a jestli se v příběhu ještě objeví. Dost jsem si ho oblíbila.
Krev elfů
Andrzej Sapkowski
V první části se Ciri cvičí v boji na Kaer Morhen a učí se být čarodějkou a také ženou pod vedením Triss Ranuncul. Ve druhé části se zdokonaluje zvládat Moc pod vedením Yennefer v klášteře Melitelé. Jenže Ciri je důležitou figurkou na šachovnici světa, a tak po ní pátrá kde kdo, včetně tajemného, krutého a urputného Rience.
Odbočka v lesích
Kateřina Karolová
(SPOILER) Tak tohle byla jízda. Pro mě opravdu horor, protože, ač jsem spala v lese pod širákem mnohokrát, před nočním lesem mám respekt. Mnohem víc než duchové, příšery, hřbitovy a spousty krve mě vyděsí takové ty nenápadné odchylky od normálu, zastavené hodiny, tachometr, co se přetáčí pozpátku, mikina vlající na stromě, kterou tam nikdo nepověsil. Tyhle hororové prvky mi připomněly Trhlinu. Vypravěčský styl mi připomněl Blair Witch s působivou amatérskou kamerou. Autorčin vypravěčský styl je zdánlivě jednoduchý, ať už se týče dialogů, popisu postav, používání vtipů, které jsou notoricky známé jako meme na sociálních sítích, ale přesto drží čtenáře pod krkem, stupňuje napětí a nutí ho číst dál a dál. I konec byl v pohodě. To podstatné se vysvětlilo, pár otazníků zůstalo, ale to mi vůbec nevadilo, naopak. Výborný byl taky dobře zvolený prolog a epilog.
Jeho a její
Alice Feeney
Hodně čtivé, pohledy do minulosti, kde se postupně odhaluje příběh a motivace vraha, napínavé, promyšlená zápletka. Lepší než Kámen, nůžky, papír, který byl hodně na sílu.
Ďáblova cesta
Robert Bryndza
Konečně si může Kate, Tristan i čtenář odpočinout od sériových vrahů. Tenhle příběh je o ztraceném malém chlapci a odhalování toho, co se stalo před deseti lety u Ďáblových kamenů, a jak to všechno souvisí s ubitou sociální pracovnicí a velmi emotivní povídkou vydanou ve sbírce klubu amatérských spisovatelů. I když jsem rozuzlení odhadla už zhruba v polovině knihy, vůbec to nevadilo a závěr jsem si moc užila.
Smrtící volání
Angela Marsons
No, ta zápletka mi přišla hodně přemrštěná, ale jinak jako vždy, krátké kapitoly, čtivé, překvapivý závěr.
Zásnubní prsten
Vlastimil Vondruška
Jedna z těch lepších ze série o Jiřím Adamu z Dobronína. Zprvu se řeší jeden nalezený prstýnek a jedna ztracená snoubenka, aby se od půli knížky začaly hromadit mrtvoly a nakonec jde o záchranu celé Evropy. Nápad jistě dobrý ...
Meč osudu
Andrzej Sapkowski
Další série povídek o Geraltovi z Rivie. Nejlepší Hranice možností, Trochu se obětovat a Něco více, nejslabší, ale přesto hodně dobré, Střípek ledu a Věčný oheň.
Vraní oko
Michaela Klevisová
Tentokrát dost zklamání. Příběh nebyl úplně špatný, ale ta detektivní linka nějak nedržela pohromadě. A vrahovi jsem tu motivaci prostě nevěřila. Autorka umí lépe.
Poslední přání
Andrzej Sapkowski
Dlouho, předlouho jsem se Zaklínači vyhýbala, ani nevím proč. Fantasy mě baví. Poprvé jsem se s autorem setkala v Narrenturm a byla to celkem jízda. Pan Sapkowski je skvělý vypravěč s výborným smyslem pro humor a Geralt z Rivie je sympatická kombinace hustýho chlapíka a totálního losera. Běžím do knihovny pro další díly.
Zatmění
Jo Nesbø
O růžových slimácích z Mount Kaputar jsem neměla do té doby ani potuchy. Nesbo umí napsat poutavou detektivku a pěkně si pohrát se čtenářem, ale Nůž se mi líbil o malinko víc.
Propast smrti
Robert Bryndza
Souhlasím ze ZuK1, že Kate a Tristan dostávají od všech svědků informace překvapivě snadno, stejně jako snadno dostávají informace od policie. Ale budiž, je to kriminální román, ne autentický příběh. Čte se dobře, nejen díky krátkým kapitolám a širokým řádkům.
Kanibal z Nine Elms
Robert Bryndza
(SPOILER) Hlavní hrdinka vyhozená od policie, co má kupu problémů, ale zato dobrý policajtský nos, fakt odporně zvrácenej Padouch, kterého Kate dostala za mříže (ale ještě předtím si s ním stačila uplést syna) padouchův Napodobitel, hromada obětí, grandfinále s hlavní hrdinkou v nesnázích, které potřebuje Padouch s Napodobitelem objasnit vše, co ještě nebylo řečeno a vysvětleno, místo aby vzal nohy na ramena a někde daleko si v anonymitě užíval znovunabyté svobody. Prostě takové klasické literární klišé o sériovém vrahovi a chytré a statečné vyšetřovatelce. Tohle jsme četli už hodněkrát, víme, co čekat, ale jdeme do toho znovu, protože je to (v tomto případě) dobře napsané.
Vyděděnec a jiné povídky
Howard Phillips Lovecraft
Čtyři hvězdičky jsou spíše z nostalgie a jako hold doyenovi žánru. Hodně mi ty povídky připomínaly E. A. Poea, především svou popisností a bohatou slovní zásobou. Vadily mi ovšem formulace "a bylo tam něco tak strašného/hrozného/příšerného, že to nejde ani slovy popsat".
Kámen, nůžky, papír
Alice Feeney
(SPOILER) Čtivá románová hříčka se záměnou osob. Pár věcí mi tam nesedělo, ale jinak jsem knihu jen těžko odkládala, autorka umí pěkně dávkovat napětí.
Co se stane dál
* antologie
Krátké povídky ze života určené především pro čtenářky. Překvapovalo mě, že mi přišly skoro všechny povídky jakoby napsané jednou autorkou. Tak podobný byl způsob vyprávění.
Osudné svědectví
Robert Bryndza
(SPOILER) Erika nejenom, že už tak často nevyštěkává a opět chytila vraha, ale navíc si opatřila Igora (Slovák) a George (černý kocour s bílýma tlapkama). Oba jsou sympaťáci.
Odkaz žítkovských bohyní
Vlastimil Hela
Vůbec jsem nepochopila, proč tahle knížka vznikla. Je to taková směska všeho možného.
