woodward komentáře u knih
Bony a myš je Upfieldovská klasika - buš a Bonyho stopařské kvality dostanou pachatele do pastičky, z níž není úniku. Příběh o jedné botě je nezvykle "roztažený" v prostoru - zemědělský venkov, hluboký les, malé město, velkoměsto, Bony je pořád v pohybu. A Staří mládenci z Brokenhillu to je poněkud fantasmagorický příběh o městě, které na tom mladém kontinentu patří vlastně ke starobylostem. Pátrání po šíleném vrahovi - mnohem šílenějším, než by si Bony pomyslil, je únavné, dlouhé, leč nakonec úspěšné. Dobrý, pestrý výběr titulů. Pět hvězd.
Vrcholem této knihy je bezpochyby celá kapitola popisující přípravy na vylodění a bitvu o Leytský záliv. Historka o tom, jak Halsey odplul stíhat "neškodné" letadlové lodě a nechal otevřená zadní vrátka japonskému protiútoku by si zasloužila podrobnější rozpracování - i když asi v žádném vojenském archívu nebude zcela popravdě a nestranně zazanamenáno, jak mohl Halsey udělat takovou botu, ani to, proč admirál Kurita ujel od skoro proražené clony doprovodných letadlových lodí a od svého hlavního zadání - napadnout vyloďující se jednotky.
Jedno z "klasických" děl o historii a archeologii, určených po laickou veřejnost. Bohové hroby a učenci - a později i Zamarovský, Sabatino Moscati a další autoři ve mě vzbudili zájem o historii.
Hubáček je perfektní jako vždycky. Celkem vzato se dá říct, že válka ve Středomoří je v literatuře faktu pořád ještě relativně "vzácné" téma. Škoda, že Hubáčkova série ustrnula a už se nejspíš dál nepohne.
Aragon je velký autor, i když to není tak docela moje krevní skupina. Nicméně psát rozhodně umí, jeho knihy nelze odložit nedočtené.
Nesmrtelné čtení s nesmrtelnými ilustracemi Cyrila Boudy.
V době, kdy Holubovy knížky o Spojených státech vycházely, to byla pro obyvatele české kotliny četba, která se vyrovnala nejdivočejším scifi. Ale i dneska je nadmíru zajímavé porovnat si tehdejší realitu s dneškem.
Od prvního přečtení téhle knihy toužím splout Amazonku z Iquitosu až do Belému; uplynulo několik desetiletí a začínám se obávat, že už to asi nestihnu.
Šílenost vrahova postupu i neuvěřitelná stopa, po níž se Neru Wolfovi podaří dospět k řešení, činí z povídky "Ne docela mrtvá" jasný vrchol téhle knihy. A to by platilo i tehdy, kdybychom v ní neobjevili hrůzyplný pohled na Wolfa ve svetru a v kanadách, jak se pokouší hubnout pomocí rychlých procházek a živí se jenom švestkami. Jako obyčejně, nebýt Archieho a jeho "svépomocného" konání, kde by byl Wolfe, o inspektoru Cramerovi ani nemluvě?
Ray Bradbury je dokonalý a tahle jeho vize mi připadá čím dál hrozivější. Stačí si přečíst některé komentáře ke knihám na těchto stránkách a je zřejmé, že spousta lidí už vůbec nechápe, co to je literatura. Od nepochopení ke strachu a nenávisti je pak už jenom krůček.
Je to trochu slabší než druhý díl; tahle knížka slouží jenom jako předskokan velkého finále ve čtvrtém dílu.
Scifi je to dobrá, ale moje nejoblíbenější Clarkovy romány to nejsou. První díl Vesmírné odysseje je prostě film - i když román vznikal současně s ním. Ale je to příběh vymýšlený pro kameru, ne po čtenářovo vnitřní oko, a opravdu největší zážitek ten příběh přináší tomu, kdo ho má možnost vidět na nějakém obřím plátně. Rajské fontány jsou docela prima čtení, ale (pozor spoiler) nějak mi nesedí jak autor dlouho dopředu anoncuje smrt svého hrdiny (konec spoileru). Jak říkám je to dobrá scifi, ale tentokrát jen za čtyři hvězdy
Ve Farmě zvířat se George Orwell do popisu revolučního vzedmutí i všeho, co z něj vzejde, strefil dokonale, zatímco tahle apokalypsa mu moc nevyšla - i když kdoví, jednou třeba přijdou i horší věci. Ale dokud to nenastane, dávám tři hvězdy. Kdyby v titulu knihy nebylo to (prošvihnuté) datum, dal bych čtyři.
Dějiny kosmonautiky jsou fascinující čtení mimo jiné i proto, že si člověk uvědomí, jakým fofrem se technický rozvoj ve dvacátém století rozběhl. Mezi prvním motorovým letadlem těžším vzduchu a prvním člověkem ve vesmíru leží pouhých třiapadesát let a do prvního přistání na Měsíci uplynulo jen dalších osm. Tak si říkám, že ve dvaadvacátém století už tyhle zkazky Karla Pacnera o prvních kosmických letech budou možná jen předmětem obskurních studií zanícených badatelů a v dějinách kosmonautiky bude celé období od Sputniku až po raketoplán námětem stručné první kapitoly, aby čtenář získal jakous takous povědomost o tom, jak to celé začalo.
Já a paní Sayersová se zřejmě shodujeme v tom, že detektivka má být především o pátrání a o logických dedukcích vzešlých ze správné interpretace faktů. Pro mě hlavní část napětí spočívá v tom, kdo je pachatel a jak se ho podaří vypátrat. Chápu, že čtenářům posedlým akcí to připadá nezáživné. Já dávám pět hvězd.
Mně se v téhle knížce nejvíc líbí ovdovělá vévodkyně z Denveru, když své dceři dočasně zblblé levicovými ideály s velkým šarmem a inteligencí předvádí, jak se všechny ideologické žvásty dají použít nejméně ve dvou směrech.
Konečně jsem se dověděl, co je za Archieho poznámkou v detektivce Příliš mnoho kuchařů, kde o Wolfovi říká, že "takhle dlouho nebyl vzhůru ode dne, kdy Clara Foxová spala v jeho domě v mém pyžamu". Parádní příběh, škoda, že dvojznačný anglický titul nelze přeložit v plném významu.
Další Wolfův majstrštyk, když muže odsouzeného za vraždu ukradne "hrobníkovi z lopaty". Jedna z nejlepších knih wolfovské série.
Na rozdíl od Marlowa já tuhle knížku řadím mezi nejlepší příběhy z wolfovské ságy. Úmyslné odkládání konečného řešení je jasně a uspokojivě vysvětleno, takže nemá smysl mluvit o tom, že si autor ve druhé polovině knihy nevěděl s příběhem rady. A je pro Wolfa typické, že ke svému cíli - postarat se, aby krásná Phoebe nezemřela zbytečně - spěje téměř přes mrtvoly. Inspektor Cramer málem přijde o kariéru a Archieho málem trefí šlak, když zjistí (nebo si to aspoň myslí) že jeho šéf nemá žádný záložní plán. A když Cramer osobně přijde Wolfovi poděkovat a přinese mu orchidej v květináči, nelze než souhlasit s Archieho povzdechem: k čertu se vší etikou.
Tenhle příběh uzavírá celou Wolfovskou ságu a je dost pravděpodobné, že si to Rex Stout právě takhle naplánoval. Kniha vyšla v roce 1975 a v tomtéž roce Stout zemřel.