woodward komentáře u knih

Čtu tuhle staroirskou detektivní ságu tak trochu napřeskáčku, začal jsem "spořádaně" prvním svazkem, kde jsem připojil komentář, ale dál už to beru, jak mi co zrovna přijde do ruky. Zatím jsem "zkonzumoval" jenom asi pět dílů a určitě nemám v úmyslu všechny komentovat. Nicméně v tuto chvíli bych rád poznamenal, že kromě potěšení z detektivek jako takových, z vysoké literární kvality a hlubokých autorových znalostí historie, mi tahle série přináší jedno zjištění: Všichni ti Germáni, co se Evropou rozlezli po pádu impéria, sice určitě v průběhu staletí posloužili mocenskému významu Evropy, ale jeden si nemůže nevšimnout, že by možná bylo lepší, kdyby ve středověku charakter celého kontinentu i křesťanství jako tmelícího prvku formovali raději Keltové.

8 26.07.2016

Vedle Ellis Peters a její série o bratru Cadfaelovi je Peter Tremayne dalším výrazně vyčnívajícím autorem žánru historické detektivky. Splňuje obě nejdůležitější kritéria - umí psát a díky odbornému vzdělání má důkladnou znalost doby i prostředí o kterém píše. Synod ve Whitby, kde sestra Fidelma a bratr Eadulf pátrají po pachateli tří vražd, byl významnou historickou událostí nejenom pro svoji dobu; podle některých historiků a teologů díky rozhodnutím přijatým ve Whitby roku 664 obě pojetí křesťanství - keltské i kontinentální - dodnes žijí vedle sebe v anglikánské církvi. Kromě odhalování záhad souvisejících s vraždami dokáže autor čtenáře dokonale zaujmout právě vyprávěním o tom, jak se utvářela podoba křesťanské víry na britských ostrovech v dobách, kdy Anglie ještě dávno nebyla Anglií a kontinent se dosud utápěl v chaosu po rozpadu Západořímské říše.

8 24.07.2016

Ngaio Marshová si z nás občas střílí; viktoriánské postoje farářů, starých, všetečných dam a venkovských šlechticů působí dojmem místy až přehnaně dokonalých karikatur. Nejvíc mě potěšilo, že inspektor Alleyn přechovává v aktovce "pohotovostní láhev" pro případ, že by některý svědek, zdrcený jeho výslechem, potřeboval kapku životabudiče. Prostě dokonalý gentleman! :D

1 22.07.2016

Je to tak trochu panoptikum; gardedámy, debutantky a vůbec všechna ta maličko ošuntělá aristokratická nádhera přežívající z viktoriánských časů ještě ve 30. letech 20. století. Lordi jsou natvrdlí a gardedámy zlomyslné. Nicméně inspektor Alleyn je profík a díky svému původu se mezi těmi figurami pohybuje s graciézní účelností až k nevyhnutelnému závěru. Anglická klasika jak má být. Tedy... žádné velké umění, ale dokonalé řemeslo. Pět hvězd.

5 20.07.2016

Druhý díl je stejně skvělý jako první. Nádherný dobrodružný příběh o velkém putování. A opět se ukazuje jak důležitá, zvlášť u historických románů, je autorova erudice, trpělivost a pečlivost v detailech. Kdoví, třeba se za pár let dočkáme i vyprávění o velké plavbě na západ.

8 16.07.2016

Plnokrevné dobrodružné vyprávění, opravdu mě potěšilo. Má to hlavu a patu, je vidět, že autor ví o čem píše, není to přeplácané temnotou a krví, jak bývá v poslední době módou, a hlavně je to velký příběh o dobrodružné cestě; to se dneska už moc nevidí, určitě ne v takové kvalitě

16 14.07.2016

Jedna z mých oblíbených, kterou jsem jako kluk u nás v knihovně měl vypůjčenou snad desetkrát. Najdete tam Sherlocka Holmese i Herlocka Sholmese, prostě úplně všechno!

2 27.06.2016

Mark Chadbourn napsal třídílný příběh o těžké cestě plné bojů a utrpení. Jeho pět hrdinů, zpočátku velmi nehrdinských, nejenom že pomáhá zbavit lidstvo hnusných vražedných Fomorianů, a ochránit ho před nadutostí "zlaté" božské rasy, ale jejich úkolem nakonec bude uvést svět lidí zpátky do starých časů pevného sepětí člověka se zemí a uvědomění si důležitosti proudů duchovní energie, jež odnepaměti střežila moudrost starodávných keltských kultů i pozdější křesťanská církev. Přetechnizovaný svět ovládaný mocí peněz zaniká, je čas vrátit se ke starým hodnotám ducha a k mezilidským vztahům založeným na přirozených zásadách, na rodině, lásce a přátelství.

26.06.2016

Přečetl jsem celou sérii. Asi nejlepší jsou díly věnované bojům v Británii, zbytek jsou jen "vycpávky" a Císařovi zabijáci jako "vyvrcholení" série jsou asi nejslabší. Je to lehoučký čtení, krvák bez velkých literárních ambicí, ale některé detaily ohledně života římských jednotek v provinciích jsou docela zajímavé.

09.06.2016

Kámen a bolest patří ke klenotům moderní české literatury. Místy nás autor zahrne záplavou slov, směšujících skutečnost viděného světa se zběsilostí obrazů míhajících se v mysli, místy postačí lakonická zkratka: "Slunce roztálo v šedivých mlhách, není."
A tento svůj dar využil Karel Schulz ke stvoření velkolepé fresky o životě umělce Michelangela uprostřed Itálie zmítané bouří. Renesance přinesla osvobození ducha, rozkvět umění, poznávání světa, jenže současně se vyrojily i zástupy ohyzdných démonů. Chamtivost a vládychtivost církevních i světských hodnostářů přinášejí vraždění, ničení, zmar - ale víra zůstává. Michelangelo ani v nejděsivějších chvílích svoji víru neztrácí, stejně jako Benátčan Ugo od sv. Cosimata.
Církevní hodnostáři byli románem Kámen a bolest pohoršeni. Arcibiskupské diecéze v Praze i Olomouci ho daly na lokální index zakázaných knih. Ale Schulzův román není odsudkem církve a už vůbec není namířen proti křesťanské víře. Je to dokonale zkomponovaný obraz země a doby jako pozadí života velkého člověka, který kromě protivenství zlých časů je pronásledován i svými soukromými démony a víra je jeho jedinou oporou.
Můžeme jenom litovat, že předčasná smrt autorovi nedovolila dokončit jeho dílo v původně zamýšleném rozsahu - román o Michelangelovi Buonarrottim měl být trilogií. Můžeme jenom spekulovat, jak by se v dalších dílech vyvíjel třeba Michelangelův pohled na Leonarda. Jejich prudký střet mladého, zarputilého vášnivce, posedlého úsilím vnutit svým dlátem kamenné hmotě otisk své duše, s moudrým mužem, který ani po padesátce neztratil touhu odhalovat tajemství přírody a hledat cesty, jak dosáhnout souznění, jež zpracovanému materiálu umožní vyjevit utajenou krásu, patří k nejsilnějším místům románu.

19 08.06.2016

Přečetl jsem to jednou; víckrát není třeba. Jako "samostatný" román by to nejspíš zasloužilo lepší hodnocení - ale okouzlení prvním mušketýrským příběhem prostě člověku nedovolí tenhle pokus o pokračování brát vážně. Čtenáři si žádali další "mušketýry" a autor jim je dopřál, ale je to jenom chabý odraz zářivého originálu v umolousaném zrcadle.

2 05.06.2016

Na rozdíl od některých zdejších komentátorů musím říct, že mně se ten příběh (zatím) líbí. Dočetl jsem první dva díly, těším se na další. Je to fantasy jak má být. Démoni jako nepřítel lidstva jsou parádně zlí a vražední, lidi jsou každej jinej a rostou, učí se, vyvíjejí se, někdy si pomáhají, občas se mezi sebou perou. Nehledám v tomto žánru žádnou velkolepost myšlenek, je to (zatím) dobře vymyšlená, poctivě psaná série, pestrá, napínavá, zajímavá a bez přehnaného malování všeho na černo, jak to dnes někteří autoři dělávají. Uvidíme, co sem napíšu po čtvrtém dílu (jestli se k němu dopracuju).

4 26.05.2016

Tenhle spoluzakladatel žánru mě baví. Nedeprimuje člověka žádnou apokalypsou, vystačí si s obyčejnýma lidskýma hajzlovinama. Hrdina je v maléru, ale umí se z něj parádně dostat vlastními silami. Svět je drsnej a složitej tak, jak má být, ale kromě vyžírků a padouchů v něm existují i normální slušný lidi. Pro milovníky černočerných surovostí je to asi slabej čaj, ale je to sci-fi se vším všudy a já si nestěžuju. Pět hvězd!

25 20.05.2016

Tentokrát Shardlake řeší případ ve kterém je o něco méně politiky než v těch předchozích. Sledujeme především klasické pátrání po sériovém vrahovi na středověký způsob. Ale ani tentokrát nás autor neopomene fundovaně poučit o poměrech v Anglii za vlády Jindřicha VIII., zejména o složitých manévrech stoupenců různých pojetí nového náboženství, kde král je nejvyšší, neomylnou církevní autoritou. A navíc se tenhle král, starý, nemocný, pověrčivý vztekloun, cítí osamělý a rád by se znovu oženil. Jeho vyvolená, Kateřina Parrová, ovšem váhá, protože to ještě není ani rok, co poslední Jindřichova manželka přišla o hlavu. Její souhlas nebo nesouhlas bude mít samozřejmě dopad i na nábožensko-mocenské půtky kolem trůnu a za této situace je řádění sériového vraha, jehož motiv je zjevně inspirován apokalyptickými vizemi ze Zjevení sv. Jana, nevhodnou komplikací. Pachatele je třeba rychle dopadnou tak, aby se král o jeho běsnění vůbec nedověděl...

4 16.05.2016

Další složitý, napínavý a historií nabitý příběh o právníku Matthewu Shardlakovi se z velké části odehrává v severní Anglii. Jindřich VIII. se tam vypravil na velkou vizitaci v doprovodu zástupu dvořanů, početného vojska a také právníků - včetně Matthewa, kterého do Yorku vyslal sám arcibiskup z Canterbury. Jeho úkoly na této cestě jsou z velké části tajné, důvody k jejich vykonání ještě tajnější a do toho se pletou nejrůznější komplikace, vraždy, intriky, mocenské půtky, prostě je to plnokrevné, spletité vyprávění o událostech neklidné doby, kdy ještě nikoho ani ve snu nenapadlo, že dcera toho surovce na trůně jednou bude vládnout Angličanům a oni ji budou milovat a ještě po staletích uctívat jako "dobrou královnu Bess".
Když čtenář dospěje až k obligátní autorově závěrečné poznámce o historických souvislostech, je až s podivem, jak málo si toho autor vymyslel, pokud jde o popisované události, a jak pěkně se mu podařilo při konstrukci příběhu využít neověřených (ale opakovaně ventilovaných) legend o nelegitimním původu Jindřichova předka Eduarda VI.

7 10.05.2016

Druhý příběh o mistru Shardlakovi se točí kolem tajemství řeckého ohně, což, jak autor přiznává v závrečné poznámce o historických souvislostech, je zápletka zcela fiktivní. Naproti tomu není vůbec nic fiktivního na politických napětích a zvratech, o nichž se v této knize píše a které čtenáři pomohou pochopit, jak se vlastně stalo, že odklon Anglie od Říma nakonec nepřivedl ostrovní království k protestantskému náboženství "kontinentálního" střihu, jak ho známe třeba z německých zemí. Sansomova série detektivek umístěných do bouřlivých časů vlády Jindřicha VIII. je opravdu poutavým vhledem do překotného sledu událostí té doby a pozorný čtenář v ní najde některá historická fakta i vysvětlení, která se v učebnicích dějepisu objeví jen v poznámce pod čarou - pokud vůbec.

5 09.05.2016

V záplavě nejrůznějšího balastu, tvářícího se jako "historické" detektivky, jakých je dneska všude plno, jsem objevil tuhle prima sérii od autora, který očividně ví o čem píše, umí psát, a má k tomu i vzdělání nejen historika, ale i právníka. Jindřich VIII. byl zlostný tyran, který si svou neschopností ukočírovat vlastní život, nemluvě o životě celé země, které měl vládnout, nadrobil spoustu problémů, při jejichž řešení používal praktiky odpovídající jeho povaze. Právník Matthew Shardlake pracuje ve službách jednoho z těch, jimiž se neurvalý panovník obklopil, a kteří pro něj vykonávali "černou", často velmi špinavou práci, jíž si vyžádaly závažné následky, jež postupně vyplynuly z Jindřichova rozhodnutí zapudit Kateřinu Aragonskou. Lord Cromwell, Matthewův šéf, je historickou postavou a je dost pravděpodobné, že Sansomovo vyprávění, pokud jde o postupy používané při likvidaci anglických klášterů, víceméně odpovídají skutečnosti. Sám Matthew však je i přesto postavou vcelku sympatickou - víc neřeknu, abych se nedopustil spoileru. Dávám pět hvězd a těším se na další díly.

11 07.05.2016

Ta Agatha to nemá lehký. Paní spisovatelka na ni vymejšlí jeden podraz za druhým - ovšem většinu těch podrazů jaksi vkládá do osobnosti samotné Agathy. Ostřílená, velezkušená, od života okopaná podnikatelka na odpočinku se vdává a je z toho tak zblblá, že se rozhodne ignorovat své předchozí nerozvedené manželství jen na základě "pocitu", že její bývalý je po smrti. Nemyslím, že by tomu soudný čtenář mohl uvěřit - ale protože tahle autorčina nedůslednost je jejím příběhům vrozena už od začátku, začínám si zvykat.
Tentokrát všechna legrace spočívá v tom, že nejdřív se Agátin bývalý zjeví v nevhodnou chvíli a zavraždí svatbu a zanedlouho někdo zavraždí jeho. Agatha i James jsou podezřelí a musejí začít pátrat. Jako obvykle je to zábavné a svižné. Už se těším na poslední díl.

7 05.05.2016

Paní Clarková napsala román o magii a není pochyb o tom, že sama vládne magickou mocí. Napsala vyprávění, jehož děj umístila do prvních dekád devatenáctého století, ale s tím se očividně nespokojila. Sebe samu přenesla do časů války s Napoleonem a napsala příběh, jehož styl a konstrukce, jistá zdlouhavá košatost i fyzická objemnost hotového díla připomíná veliké počiny anglických autorů té doby. Člověk by přísahal, že tahle dáma si zamlada chodila osobně pro rady k Jane Austenové a v pozdějším věku předávala moudrosti Charlesi Dickensovi. Je to fantasy se vším všudy, fantasy jako hrom, ale fantasy z počátku devatenáctého věku. Kdyby to takhle uměl Bram Stoker, byl by Dracula největším příběhem všech dob. Pět hvězd jako ocenění je žalostně málo, měla by dostat Řád Mléčné dráhy!

19 02.05.2016

Stephen Crane vypráví vcelku prostý příběh venkovského kluka, dobrovolníka v armádě Unie. Jeho první bitvu a všechno, co s tím souvisí - hluk a smrt, úmorná čekání a dlouhé pochody, zběsilý úprk při první srážce, výpady a protiútoky - sledujeme jeho očima a v jeho myšlenkách. Není to vyprávění o válce, jen o vojákovi. Čtenář se nedoví nic o strategii a cílech bojujících stran, není tu ani zmínka o rozmístění vojsk. Po celou dobu zůstáváme v hlavě mladého Henryho Fieldinga a dohlédneme jen tak daleko, jako on sám. A teprve když bitva skončí můžeme se svým hrdinou rekapitulovat, co jsme prožili:

"Chlapcovy myšlenky ještě chvíli vířily ve zmatku a nejistotě. Jeho mysl prodělávala sotva zřetelnou proměnu. Nějaký čas jí trvalo opustit myšlení osvojené v bitvě a vrátit se k obvyklému způsobu uvažování. Jeho mozek se postupně vynořil ze shluku mračen, až konečně byl zase schopen pozorněji pohlédnout sám na sebe i na své okolí.
Uvědomil si, že střelba, vlastní i nepřátelská, náleží minulosti. Pobýval v krajině podivných řvoucích zvratů a vyšel z ní ven. Navštívil místa kypící rudou krví a temnými vášněmi a vyvázl odtud. Jeho první myšlenkou bylo radostné uvědomění si této skutečnosti."

To bylo napsáno a publikováno na sklonku devatenáctého století a není divu, že Američané tuhle útlou knížku považují za základní kámen svojí moderní literatury.

6 29.04.2016