willy9203
komentáře u knih
451 stupňů Fahrenheita
Ray Bradbury (p)
Námět je vzdáleně podobný Orwellově 1984, ale nějak mě to chytlo o dost méně. Knížka je plná myšlenek, to nelze zapřít. Jen mi asi nesedla zcela alegorie se zákazem knih a jejich likvidací požárníky.
Ikona
Frederick Forsyth
Skvěle napsaná kniha. Fikce se prolíná se skutečným popisem reálií, ale protože obojí je podáváno stejnou formou, čtenář občas váhá, kde se vlastně pohybuje. Až do vyvrcholení jde o pekelně napínavý příběh. Trochu rozpačitý jsem byl z epilogu, ale je moje chyba, že jsem si tu knížku nepřečetl již v roce 1997, kdy u nás poprvé vyšla. Mohlo to mít zcela jiný náboj.
Nesmrtelnost
Milan Kundera
U Kunderova díla musíte dávat neustále pozor, protože každé slovo je důležité. A zde to platí rozhodně. Přelévání minulosti se současností je řešeno neskutečně plynule a vůbec nepůsobí rušivě. A to je uchvacující.
Smrt ve Vratislavi
Vlastimil Vondruška
Samozřejmě nevím, co bylo ve 13. století běžné, ale chování zloduchů na konci mi připadalo více než naivní. Jinak měl příběh tradiční atmosféru, zajímavou zápletku a špetku humoru, jak to tak v sérii o Oldřichovi bývá. Velmi zajímavým jsem shledal psychologické rozpoložení Oty ze Zástřizlí při finální operaci.
Pavučina lží
Dan Brown
Osobně bych to označil za typickou brownovku. Zajímavé téma, napětí, řada mrtvol, konspirace, to vše velmi kvalitně zabaleno a předloženo čtenáři. Jednu hvězdu jsem ale ubral za to finále, které mi připadalo v první fázi již velmi neuvěřitelné, ve druhé fázi laciné.
Tajemný cizinec
Mark Twain (p)
Bez ohledu na to, zda je to zásluha Marka Twaina nebo A. B. Paina, je dle mého názoru tato kniha dokonalá. Stěžejní je její stránka filosofická, ale ani ten, kdo filosofii nemá rád, se nemusí bát. Vše je zabaleno ve strhujícím popisu scén. Autor trochu láme nad lidstvem hůl, ale podává to tak, že s ním čtenář v hloubi duše souhlasí. Shodně např. s Machiavellim má lidi za zbabělé a pokrytecké a dokonale popisuje, jak je lidstvo ovládáno menšinami (ó, jak aktuální). Jednoznačně nejlepší dílo, které jsem měl letos v ruce.
Lovcovy zápisky
Ivan Sergejevič Turgeněv
Měj jsem ještě povinnou ruštinu, tedy vím o dílu Записки охотника již opravdu hodně dlouho. Dosud jsem ji ale nečetl, asi i proto, že jsem si z tehdejší politické situace nepřinesl právě oblibu v ruských produktech (a dnes to není o mnoho lepší). Ani nevím proč, ale sáhl jsem po této knize nyní a nelituji. Není to sice supermoderní pecka, ale čte se dobře a děj příjemně plyne. O Turgeněvovi jsme se učili, že uměl střídmými prostředky charakterizovat i velmi složité postavy, a musím to potvrdit. A ještě bych k tomu přidal, že umí skvěle mísit poetiku a krutost prostředí a doby.
Smysluplná vražda
Agatha Christie
Celou dobu jsem byl z knížky nadšen. Jak zápletkou, tak nejistotou, kdo je vlastně pachatel. Ale konec byl pro mě daleko méně překvapivý, než bych si býval přál.
Jméno růže
Umberto Eco
Vzorové dílo postmoderny se všemi jejími prvky. Iluze dobového svědectví, vzdělávací hodnota, polemiky atd. Kdo po shlédnutí filmu čeká historickou detektivku, dost se natrápí, protože v knize je opravdu hodně velmi složitých pasáží těžkých na přemýšlení. Dotýkají se velké řady témat a upřímně, některé mě bavily více a některé dost málo. Ale fantazie autorova i jeho schopnost ji zpracovat je obdivuhodná.
Čtvrtý králův pes
František Niedl
Začátek byl trochu obtížný. Musel jsem se přemlouvat, abych ještě chvíli vydržel diskuse s Václavem IV. V druhé půli se ale příběh rozběhl a dostal spád. Hynek je sice trochu jako Rambo XV. století, ale nakonec, proč ne...
Hadí doupě
Agatha Christie
Absence známých autorčiných postav byla pro mě příjemným uvolněním. Zajímavé mi připadlo i pojetí hlavního hrdiny, který byl vlastně jen pozorovatelem a do vyšetřování se zapojoval víceméně z donucení. A ještě bych poznamenal, že počet mrtvol udržela autorka docela nízký, ačkoli v rodině, kde se příběh odehrává, byli na zabití téměř všichni.
Člověk na konci
Michael Crichton
Autor samozřejmě napsal i lepší kusy, ale mně se líbilo i toto dílo. Chvílemi sice chyběl spád děje, ale napětí tam bylo. A klasický Crichtonův filosofický přesah tam bylo možno nalézt rovněž. Až mě skoro mrzí, že ostatní recenze jsou tak kritické.
Králův dluh
Vlastimil Vondruška
V sérii knížek o Oldřichovi a jeho partě bych tento díl zařadil mezi ty nejlepší. Zápletka byla dobrá, rozluštění (při troše dobré vůle) také logické a děj měl spád i napětí. Postavy, na rozdíl od jiných dílů, nebyly tak vyhraněné, což bylo jednoznačně ku prospěchu.
Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
Jonas Jonasson
Té knížce rozhodně nelze upřít humor a zábavnost. Připadala mi ve svých retrospektivách tak trochu jako Forrest Gump. Ale ke konci jsem se již bavil méně a opakovaná šablona mi přestala připadat vtipná.
3x Doug Selby
Erle Stanley Gardner
Dobře namíchaná sbírka, kde protivník Douga Selbyho nejprve vstupuje na scénu, pak na ní působí a následně – kdo ví... Jde o typické gardnerovské detektivky se souboji v soudním prostředí. Dobře vymyšlené a vygradované. Jeho hlavní hrdinové jsou dost neomylní, ale ne tak moc, abych je nemohl mít rád.
Vyhoďme ho z kola ven
Ken Kesey
Nabízí se srovnat knížku s filmem. Osobně jsem měl z obého stejný pocit, což bych připsal rozhodně Formanovi k dobrému. A ten pocit byl takový, že lidem s depresemi rozhodně nepomůže. Pro ty vyrovnané je to ale skvělá četba, ve které můžete hledat hlubší myšlenky (a najdete je tam), anebo jen nechat příběh běžet a i to uspokojí.
Továrna na Absolutno
Karel Čapek
Vynikající nápad podaný i se špetkou humoru. Skvělá Čapkova znalost lidské povahy se projevila v popsaných situacích, které mohly vycházet z dějin, ale překvapivě odpovídají i událostem, které nastaly až po autorově smrti. Dílo samo mělo raketový nástup, ale pak došlo k útlumu. Autor sám popisuje, že šlo o články do novin, které od nějakého 18. pokračování poměrně uměle natahoval. Bohužel, je to znát.
Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye
Michael Chabon
Upřímně, nechal jsem se na začátku napálit a měl jsem ten příběh za autentický, protože byl velmi "ze života". Je ale důležité říci (ostatně to v některých předchozích příspěvcích již zaznělo), že toto není kniha o komiksech, ale o lidech. A to o lidech svým způsobem komplikovaných, kteří ale zároveň žili v komplikované době. První půle je skvělá a napínavá, druhá něco z toho napětí ztratí, ani nevím proč, ale již neplynula tak lehce. Celkově ale rozhodně ta kniha stojí za přečtení.
Pole pro třináct
Dick Francis (p)
Již to tu zaznělo, že některé z povídek byly ve stylu Roalda Dahla, což je přesně můj šálek kávy. Osobně jsem si tuto knihu opravdu moc užil, protože povídky byly velmi různorodé, ačkoli se samozřejmě všechny povinně točily kolem koní, vtipné a s dobrou pointou. Nakonec jsem vyhodnotil jako zajímavé i informace před každou povídkou, proč a pro koho byla napsána. A koho to nezajímá, ten to mohl přeskočit.
Kmen Andromeda
Michael Crichton
Jak bylo u Crichtona obvyklé, perfektně nastudoval problematiku a zapracoval ji do příběhu, který může klidně zítra reálně proběhnout. Je otázkou, zda pak bude rozuzlení tak prosté, jako v této knize.