vlkcz komentáře u knih

Je velmi pěkně znát, že Brian byl s tátovým světem velice dobře obeznámen. Celá série, stejně jako následující Historie a dopsání posledních dvou dílů původní série, se může směle měřit s originálem.
Oproti původní Duně se jen, zřejmě s ohledem na čtenáře, trochu změnil vypravěčský styl. Brian s Kevinem vyprávějí současnějším tempem, podstatně střihovějším, skoro filmovým stylem.
Jeden z nejkouzelnějších začátků knihy, které jsem četl: "Princezna Irulán píše: Každý seriózní student si musí uvědomit, že historie nemá začátek. Bez ohledu na to, kde příběh začíná, vždycky existují dřívější hrdinové a dřívější tragédie."
Jen škoda občasných do očí bijících nesmyslů (několik desítek minut trvající cesta ze Země k Jupiteru, maximálně hodina za oběžnou dráhu Pluta, apod.).

2 30.08.2016

Nevím, zda od roku 1968 skutečně nevyšla v češtině serióznější studie o Buddhovi. Kniha není špatná, jen si člověk občas klade otázku, zda ono časté odkazování na marxistické myslitele jako na to nejsvětlejší, čeho ve filozofii bylo dosaženo, je úlitbou dobovým bohům, nebo hlubokým autorovým přesvědčením. Ale jako fundovaný úvod k buddhismu slouží dobře. Jen to asi bude chtít, abych si teď opravdu přečetl nějaký opravdu buddhistický text a srovnal, do jaké míry je tato kniha ideologicky zavádějící.

1 23.08.2016

Skoro stejně dobré, jako Gaimanovo Nikdykde.

1 20.08.2016

Velké zklamání!
Přečkat 350 stránek užvaněné expozice, kvůli necelým 150 stranám nijak zvláštního (a stejně mnohomluvného) příběhu, to může fungovat jedině díky Cimrmanově frustrační kompzici a pravidelně střídaným fázím očekávání a zklamání. Chabon ji zvládl, ale to je tak jediný klad téhle zbytečné knihy.
Vlastně ještě třináctistránková, jednou větou napsaná, ale taky zbytečná kapitola "Pták s bohatými zkušenostmi".

2 20.08.2016

Zhruba na úrovni prvního dílu. Skvělé myšlenky, které jsou znehodnocovány na odiv dávanou vyvoleností Ruska a vina dávána zkaženému Západu, jako kdyby komunistický, korupcí prolezlý aparát, který zatahuje Rusko do stále hlubšího bahna, nestvořili lidé, které sami Rusové považují za největší Rusy historie.
Možná, že původně kniha byla určena pouze pro Rusy a měla jim dodat naději i víru.
Bezdomovec - důstojník KGB - hezky nahrazuje Saula, který se změnil v Pavla, jenže následné oslavování "hrdinů" z KGB, kteří "nastavovali hruď a záda kulkám", když likvidovali nepohodlné režimu, včetně tisíců upřímně věřících, kteří jsou v průběhu knihy oceňováni, to mi už hlava (ale upřímně řečeno ani srdce) nebrala. Ale koneckonců, mě osobně, nic až tak brutálního neprovedli, takže jim vcelku nemám co odpouštět, to je věcí těch, kterým životy ovlivnili větší mírou. Jen ti mrtví jim už asi neodpustí.
Asi ještě nejsem tak duchovně na výši, abych pochopil a přijal tyhle non-sensy.

5 15.08.2016

Stejně jako u první dávky, i tady trochu chybí obrazový kontext. Člověk sice oba protagonisty svým vnitřním uchem slyší, ale místy není úplně jasné, o čem mluví, na co se dívají. Jako televizní série to bylo určitě zajímavější.

1 11.08.2016

Chvíli jsem z úcty k panu Cimickému uvažoval o 2*, ale tohle se opravdu nepovedlo.
Z věcí, které mě zarazily, začnu od těch nejméně podstatných.
Občasné gramatické chyby možná nepadají na vrub autora, ale tiskařského šotka a chybějící korekturní činnosti. Budiž.
Hlavní dějová linka je předvídatelná a nepřekvapivá.
Příběh je uměle nastavován epizodami, které nemají k hlavní dějové linii žádnou vazbu, a slouží jen k vyjádření autorova názoru na témata, která s dějem mnohdy ani nesouvisí (např. zbytečná přednáška o Číně).
Neodpustitelné je ale u detektivky volné nakládání s časovými údaji. Nebudu prozrazovat děj, ale už samotné spáchání zločinu je časově velmi problematické (pouze několik hodin na naplánování zločinu a vypátrání oběti), odbourání tří poctivých panáků slivovice určitě bude trvat déle než 2 hodiny (pane doktore), po dvouhodinové přednášce, která začíná v 19 hod. dvojice odchází hledat vinárnu, aby ve 22:30 odcházela s konzumací 2 džbánků vína (i když, pravda, mohly být malé), aniž by nějak pociťovala účinky alkoholu. Trochu zvláštní je také nelogický postup, kdy přítelkyně oběti volá své kamarádce, že zapomněla mobil na koleji, aby předala vzkaz jejímu příteli. Proč místo kamarádce nevolala rovnou jemu, když pak vyšetřovatelé na jeho mobilu našli během víkendu od ní pět nepřijatých hovorů?
A Hradišťan ani v roce 2008 nepatřil k cimbálovkám, které by v tuto hodinu ještě hrály ke konzumaci několika hostům v malé luhačovické vinárně.
Kdepak, při vší úctě, takhle detektivka nevypadá.

1 29.07.2016

Tato kniha mi, krom jiného, dala nový pohled na comicsovou kulturu.

3 26.07.2016

Upřímně řečeno, nevím přesně, jak hodnotit. Přesto, že jde o román, vychází z autorových osobních zkušeností.
Malá oprava anotace: Děj končí Vánocemi 1941.
Kniha je zajímavá z několika pohledů. Hrdinové jsou lidé, které většinou máme tendenci vidět jako lumpy. Nicméně je vidět, že těch ideologicky přesvědčených v německém ponorkovém vojsku většina nebyla, a ti "ideologové" nebyli osádkami vždy nadšeně přijímáni.
Součástí vyprávění jsou popisy rutinních činností na ponorce, jednotlivých částí tohoto složitého stroje a jejich funkcí, témata hovorů běžných námořníků, ale i popisy počasí, moře apod. Tady může být skrytá zrada. Přece jen padesátistránkový popis téměř měsíc trvající bouře nebo 70 stránek věnovaných opravám nepohyblivé ponorky na mořském dně jsou velkou zkouškou trpělivosti. I když na druhou stranu se díky těmto krizovým situacím daří snáze odhalit skutečné charaktery.
Ale podruhé už tuto knihu určitě číst nebudu.

4 26.07.2016

Zajímavé poselství, které má pro mě jenom jednu, ale zato dost zásadní vadu. Ten nesnesitelný ruský mesianismus. Jako kdybychom nebyli především lidé, pak možná muži a ženy a až někdy na konci té kategorizace Rusové, Němci, Češi, Američani atd.
Pro ssissi: Lepší svět za nás nikdo nezařídí, ten si musíme vybudovat sami a Anastazie a jí podobní nám mohou být jen zpovzdálí oporou. A ten lepší svět nezařídíme tak, že budeme ostatní poučovat, jak být lepší. Jediný, koho člověk může změnit je on sám. A když těch malých kousíčků bude dost, půjde ta změna vidět.

8 22.07.2016

S touhle knížkou to mám trochu zvláštní. Vždy, když jí čtu, tak v ní jsou pasáže, které si od minula pamatuji jinak. Zřejmě jde opravdu o knihu, která je stále živá :-)
Kdyby se Tom Robbins nenarodil už v roce 1932, tak bych přísahal na to, že je Bulgakovovou inkarnací.

10 19.07.2016

Lepší 3 hvězdičky. I když v popisovaném prostředí je autorka "straniera", přece jen se tato kniha od podobných titulů v lecčem odlišuje. Možná díky svým italským kořenům pronikla do mentality lidí z vesnice hlouběji, než bývá zvykem. A díky tomu, že se nezaměřuje jen na své zážitky a pocity, ale dává dostatek prostoru i Barlozzovi a ostatním obyvatelům, má rozměr navíc.
Každopádně člověk by měl tuto knihu číst najedený, jinak ho recepty a popisy místních jídel a hostin dovedou k vyluxování lednice :-)

1 14.07.2016

Přečteno za jeden den a naprosto mě to uchvátilo. A až si tuhle knihu dám za rok, počítám, že to bude stejné. A to přesto, že literárně trochu pokulhává a nabízí velmi depresívní pohled na naši budoucnost. Ale pokud se člověk rozhodne skutečně převzít odpovědnost sám za sebe, tak ho to zase až tak moc trápit nemusí.

1 07.07.2016

Když tuhle knížku dočtete, začnete se na sny dívat jinýma očima. A vlastně nejenom na sny, ale na celý svět a vlastní život.

4 04.07.2016

Skvělý začátek, v prostřední části postupně upadající tempo, zřejmě aby si čtenář trochu oddychl před bezkonkurenčním koncem.

9 04.07.2016

Některé pointy jsou poněkud očekávatelné, v závěru kniha trochu ztrácí švih a tempo, ale jiné absurdity to bohatě vynahradí (Goodbodyho výcvik, válka o flašku, bloudění v Aténách).

5 04.07.2016

Tak pravil Zarathustra patří ke knihám, které je velice obtížné číst a interpretovat. O tom svědčí i to, že byl zneužit nacisty (učení o nadčlověku), přitom z kontextu díla je zřejmé, že stádnost a poslušnost, ke kterým nacismus vedl, jsou právě těmi věcmi, které Nietzsche viděl jako největší překážku v individuálním růstu a objevení božské podstaty v člověku.

6 29.06.2016

Ač chlap, očekávající červenou knihovnu, musím přiznat, že kniha mě víc než příjemně překvapila. I když příběh je zajímavý, daleko zajímavější je popis rozhodování, zda volit pohodlný život, který odpovídá obecným představám, ovšem bez pocitu naplnění, nebo být sám sebou, se všemi riziky, které to nese.
Z formálního pohledu je velice zajímavý postup, kdy dvě dějové roviny, které se potkávají až v závěru knihy, jsou vyprávěny odlišným způsobem. Současnost je podávána v ich formě, předchozí události jsou zprostředkovány jakoby nezúčastněným pozorovatelem.
Rozhodně zajímavá kniha, která navzdory poměrně skromnému rozsahu zůstane člověku pod kůží.

2 29.06.2016

I když mi jsou Guners pro smích, Hornbyho lásku chápu, a obdivuji, s jakou upřímností se z téhle své "úchylky" vyzpovídává. Jak už je u něj zvykem,chvílemi se člověk nad jeho knihou upřímně směje, aby mu nedlouho poté vhrkly slzy do očí.
Skvělé. Jen nevím, jak se ke knize mohou postavit lidé, kteří jsou fotbalem "nepolíbení" a mladí, pro které je popisovaná doba historií.

3 28.06.2016

Velmi pozvolný rozjezd, který se dá snadno překonat díky humoru, který se objevuje na nečekaných místech, zhruba od poloviny se už čte jedním dechem.

5 28.06.2016