vladimir5170 komentáře u knih
Za mě dobrý. Dávám plný počet, přečteno na jeden zátah. Přečetl jsem jakožto skutečnou biografii, skutečný příběh. Až teprve po přečtení jsem dohledal na netu, že někteří zpochybňují autenticitu, pravdivost příběhu. Nevím, soudit nechci, nebudu. No a i kdyby byla část "přibarvená", nic na hodnocení měnit nebudu. Jediné, co mi úplně neštimuje je, že se paní za 18 let v Rusku nenaučila rusky. Takhle nenadaný na jazyky není ani náš pes. To by musel způsobit nějaký vnitřní odpor, ale i tak....v rámci přežití by rozumět snad přeci musela (což v závěru najednou šlo).
Zajímavé, ale spíš "časopisové čtení" a závěr jsem už četl "na brzdu". Ale každopádně poučné a doporučuji každému, kdo si chce rozšířit obzory.
Přestože je opět kniha trochu nadstřelená (aspoň doufám, že se obdobné věci nedějí ), napsána je skvěle. Čte se "jedním dechem". Příjemně strašidelně strávené odpoledne.
Psáno chvílemi poutavě, chvílemi jako slohová práce žákyně 6.třídy a chvílemi jako výlet Cimrmanů do Liptákova. Každopádně zajímavá osobní zpověď reálného příběhu. Takže 3,5*, jenže Mladkov, Orlické hory a mě blízká historie a lokalita ...takže nakonec 5*.
Sladké zákusky. Sladký příběh. Sladká hrdinka. Sladký hrdina. Ale dočetl jsem. To bylo tak sladký, jako když si dáte do ranní kávy - málo kafe do cukru.
Ale jó. Chytlavě napsané. Ždíme emoce už v půlce knihy. Směřované na sentimentální čtenářky závislé na dojemných příbězích. Každá z nich by dala 5*. Nejsem z této množiny čtenářek. Dávám 6* ;-).
To pošlapávání jakékoliv naděje je fakt vopruz. Čte se pěkně, i když je to děsivé.
Knížka na cestu vlakem z Brna do Prahy. A pak ji zapomenout ve vlaku a hledat jinde pozitivní věci.
Svět je malý a o náhody v něm není nouze. Ale v této knize je jich fakt hodně. Trochu přeslazený je i závěr. Na druhou stranu mne zaujaly informace o fungování Baťa Zlín. Asi nejvíce si knihu užijí čtenáři ze Zlína a okolí.
Nepříliš komplikovaný příběh, srozumitelně napsaný a naštěstí chybí zbytečná senzace na závěr. Myslím, že jedna z nejlepších knih A.M. Kniha na zimní odpoledne jako dělaná.
Dávám jednoznačně 5 *****. Za příběh i za formát. Doporučuji opravdu všem. Nejvíce těm, kteří "nemají čas" číst. U těch by to mohlo vyvolat několik efektů. ;-)
Téma silné, o tom žádná. Musím autorce vysmeknout hlubokou poklonu, neboť děj i pocity účastníků by se (včetně obsahu šatníku hlavních hrdinů, obsahu šatníku blízkých i vzdálených příbuzných i včetně detailního popisu všech obývaných místností jmenovaných) vešly na maximálně 3 archy velikosti A4, autorka však dokázala vše natáhnout na 365 stran. Smekám.
Lepší, dramatičtější než Medvědín. Na druhou stranu až plánovitě ždímající emoce. A hokejově to taky moc neštimuje. Ale četlo se to teda parádně. Prásk. A třetí část si ujít nenechám. Prásk. Prásk. Prásk.
Výborně napsáno. Jen mám pocit, že autor sportovní stránku poněkud zjednodušil a stejně tak charaktery a příběhy lidí. Tak trochu pro děti, což na poutavosti děje neubírá. Spíš naopak. Jdu na druhý díl.
Má první kniha, u které jsem bytostně přesvědčen, že autor jede na slušným matroši. Neskutečná kravina, ale sranda to je, o tom žádná. 4*
Na dovolenou, na pohodu, k drinku výborný. Až nečekaně vtipné. Humor nenásilný. Kapitolky krátké. 4*
Psáno jako příručka či návod pro regresní terapeuty, ale i tak skvělé.
Hodnotím z pozice, že jsem již pár knih o pracovních táborech a GULAGu v SSSR četl a zároveň jsem již četl autorčinu knihu "Musím Tě zradit". Ve srovnání se Solženicynem chybí širší záběr, popis fungování lágrů a naštěstí i osobní zkušenost autorky. Ve srovnání s "Musím Tě zradit" je patrné, že "V šedých tónech" je psaná dříve a autorka je ještě "nevypsaná". Obecně mi přišlo, že je celý příběh nedokončený a očekával bych silnější pointu postav příběhu. Jinak velmi dobré a pro čtenáře "nepostižené" možným srovnáváním jistě silný příběh.
Opět skvělé. Minimálně tak dobré jako jednička. Jenže u prvního dílu se ta nenávist dala chápat odplatou Němcům za jejich příkoří. Ta nenávist komunistů ve dvojce ničím předchozím podložit nejde, proto je to snad ještě horší. Dopsáno s otevřeným koncem a musí následovat trojka. Už se těším.
První kniha, kterou jsem nečetl, ale odposlouchal. A trefa do černého. Těch 9 hodin stálo za to. Realistické, obyčejné, bez senzací a přesto - nebo možná právě proto - skvělé čtení/poslouchání. Doporučuji.