Muž, který sázel stromy

od:

Muž, který sázel stromy

Povídka prostoupená fascinací prostým člověkem a jeho dokonalým splynutím s přírodou. Obraz provensálského pastýře je oslavou neokázalé vytrvalé činnosti, která si nedělá nárok na odměnu, a přece se svým výsledkem blíží aktu stvoření. Jean Giono vzbudil touto povídkou zájem o zalesňovací program. Stala se pro ochránce přírody inspirací k zalesňování celých oblastí....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/36_/36765/muz-ktery-sazel-stromy-36765.jpg 4.62442
Originální název:

L'Homme qui plantait des arbres (1953)

Žánr:
Literatura světová, Povídky, Duchovní literatura
Vydáno:, Vyšehrad
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (393)

Přidat komentář
jengibre
15. května

Tak tohle byla láska na první „pohled“ :-) Příběh o tom, jak úžasné a neobyčejné věci může dokázat jeden jediný člověk…příběh o muži, jehož život měl opravdový smysl. Po přečtení, i zhlédnutí filmového zpracování jsem v sobě měla tolik pozitivních emocí. Tenká knížka s výjimečným poselstvím, která ve vás zanechá opravdu mnoho.

los
12. května

lyrika, lyrika, lyrika, synestezie smyslů, multiimprese

Rihatama
07. května

Jean Giono v kratičkém a přece tak velkém příběhu o pasáku ovcí vyjadřuje své niterné pocity a svou celoživotní filozofii. Inspirace, která z něj prýští, se valí hned dvěma širokými koryty vod. Dává a dává - sází a osazuje, den po dni, měsíc po měsíci, rok po roku. Nikoho však nepoučuje, nikomu neradí a taky a především nikdy nic za svou mravenčí práci nečeká. Jeho práce je smyslem jeho života. Život je smyslem jeho života. Stromy jsou život. Většinou přemýšlíme, co (velkého) po nás zůstane. Jak je vidět, někdy stačí dávat do země malá semínka. Podobně jako stačí vločka, na kterou se nabalí další a další, až vznikne sněhová koule, která se kutálí a valí dál a dál a je větší a větší. Myslím, že (normálnímu) člověku není vždy úplně vlastní konat pro obecné dobro a vůbec nic za to nečekat. Tak či onak, bez ohledu na naše pohnutky, "sázet stromy" můžeme všichni :-).

Juicyk
05. května

To je tááák hezká knížka :)
Měla jsem jí jen půjčenou, ale určitě si jí plánuji pořídit do své knihovny.
Malá, kraťoučká, ale Velká a obsáhlá svým sdělením. Jak je jednoduchá a přitom se dokáže dotknout Vašeho srdce. Určitě doporučuji přečíst všem - třeba i díky tomu bude náš svět zelenější :)

Petass
01. května

Krásný příběh, který Vás bude provázet celý život... Letos slavíme 100 let republiky... kdy jindy zasadit strom, který nás přežije? A kdo se necítí na strom.. Kupte semínka... třeba lněná... vezměte psa a jděte ven... rozsejte je po škarpách, parku, polních cestách... ať si příští rok kolemjdoucí lámou hlavu, kde se tam ty krásné modré květy vzaly... Každý má možnost změnit své okolí, stačí málo, netřeba hned bagrovat... :) I malý modrý květ může změnit Váš svět ;) A co já? Jdu sázet stromy... :)

DuncanIdaho
01. května

Nevím, jestli je příběh založený na pravdě. Pokud je pravdivý, pak musim říct: klobouk dolů před Elzeárdem Bouffierem. Tolik let záset stromy, kde nikdo nežije a on nemá jistotu, že se jeho záměr podaří, je určitě obdivuhodný. Příběh je sice krátký, ale krásný a milý. Na několika stánkách toho pověděl víc, než toho nakecaj některá mnohastránkové knihy.

StephenKingje
25. dubna

Vlastně řeknu jenom tohle. Spisovatelé dnešní doby, často píšou dobré knihy. To nepopírám. Ale jejich příběhu jsou velmi komplikované. A proto neuvěřitelně vychvaluji tuhle knihu/povídku-to krásné na ní je, že je vlastně tak jednoduchá. Je to důkaz toho, že je jedno jakou délku vaše dílo má. Je důležité zaměřit se na to nejjednoduší-jelikož to, je právě to nejkrásnější.

adelinka
25. dubna

Knihu, ktorú som za pol hodinu prečítala :-) a naozaj bola super. Len 64 strán a časové rozpätie deja od roku 1910 do 1945, vlastne do roku 1947. Skvelá myšlienka starčeka v horách.....veľmi krásny a silný príbeh.....

MissAngee
11. dubna

Neuvěřitelně silný příběh k zamyšlení o velkodušném muži, který sázel své stromy přes všechny překážky, co ho potkaly.
Kniha zabere něco přes 15 minut, zároveň si tím obohatíte život o poučující čtení a poznáte člověka, který bez jakýchkoli sobeckých pohnutek stvořil tak velké dílo.
Každá stránka byla navíc nádherně výtvarně zpracována, takže si pohrávám s myšlenkou knihu zakoupit, i když jsem ji už četla ( byla vypůjčená ).
Věřte mi, na muže, který sázel stromy, už nikdy nezapomenete. Já osobně doufám, že v tom dobrém smyslu.

jakub2199
24. března

Snad jediné, co je možné vytknout je jak je příběh krátký. Bylo by velkým potěšením strávit s Elzeárdem Bouffierem více času. Přesto jde o knihu, která nestárne je stejně poutavá při každém přečtení.

bookemma
15. března

A tak jsme obdivovali dílo obyčejného člověka, dílo hodno Boha.

Zamýšleli jste se nad tím, co má opravdu smysl v lidském životě? Jsou to snad války? Nesmyslné umírání?
Jako by za každého člověka zasadil jeden strom, a těch stromů bylo moc a moc a lidé umírali, a on, nevěda ničeho, sázel dál své stromy. Za každého člověka jeden strom.

ladyka
11. března

Jemný jednoduchý, leč silný příběh. Výjimečný muž, kterému "víc než deset tisíc osob vděčí za štěstí". Hřejivý pocit po přečtení trochu zhořkl poté, co jsem ze záložky "Zajímavosti" u této knihy tady na databázi zjistila, že jde o fiktivní postavu.. Nicméně věřím, že takoví lidé mezi námi byli, jsou i budou!

Kryptonitka
11. března

Krásná věc! O vytrvalosti, nesobeckosti, o tom, jak dává smysl budování namísto destrukce, která se v naší společnosti tak rozmohla, o naději! Ano, kdyby každý přispěl svým dílem, bylo by tady krásněji, Zemi by se více dařilo, lidé by byli spokojenější. Myslím, že si tuto knížečku brzy otevřu znovu.

Red_Fox
07. března

První dojem - Proč se někdo obtěžoval a vydával takový příběh jako samostatnou knihu?

Ale ono to tam někde v hlavě zůstalo...Říkám si, co kdybychom se takhle začali chovat všichni? Osobně se na to však nedívám jen z pohledu NEVZDAT SE, ale jaký by to mělo přínos pro naši planetu, kdybychom tu a tam všichni sázeli nějaké stromy :)?

Eva2412
04. března

Pohlazení na duši...

Losin
03. března

Zen sázení stromů.

Týnka2819
26. února

Kniha nad kterou, je potřeba se zamyslet. Přečetla jsem si ji dvakrát a pokaždé mi dala něco krásného.

allebra
24. února

Velmi pěkná povídka o smyslu života, krátká, ale přiměje k zamyšlení. Moc se mi také líbily ilustrace a celkové provedení knihy.

danobat
15. února

Hezká povídka k zamyšlení.

M-arta
14. února

Krátký příběh s velkým a hlubokým poselstvím. Povídka, která už mnoho desetiletí hladí duše a poohřívá u srdce v mnoha světových jazycích... Nejdřív mne ani nenapadlo pohlížet na ni také jako na možnou "dětskou knížku", ale po tom, co oslovila a nesmírně zasáhla také naši desetiletou dceru, mi rychle došlo, že tento poklad je nejen nadčasový, ale také naprosto nadgenerační.

hroneczek
28. ledna

Útlonká kniha vypraví o nezištné a nezměrné trpělivosti jedince, která může vyústit v blaho světa. Smutné jenom je, že okolí bere tuto snahu o krásnější a živější budoucnost jako samozřejmost bez vděku, dokonce má tendenci si výsledek nějak přivlastňovat a zjednodušovat. Vřele doporučuji. Inspirativní čtení.

LeňulinaK
20. ledna

Sice maličká, ale moc milá knížka, která nutí k zamyšlení. Užila jsem si jí.

petrakočárová
19. ledna

Rozsahem malá, ale přesto nádherná kniha s velkým hlubokým poselstvím. Jedna z nejlepších, co jsem kdy četla. Mám ji v knihovně na čestném místě.

PokyHiro
17. ledna

Překvapivě kniha velmi na zamyšlení, i na první pohled malé činy mohou mít dalekosáhlé důsledky.

HankaJóga
15. ledna

Krásná kniha s hlubokým poselstvím, kterou bych doporučila každému. Její přečtení zabere jen pár minut a možná v ní najdete odpovědi na otázky o smyslu života, o tom proč jsme na světě a jaký je náš životní úkol.

popeluška
13. ledna

Krásná kniha, ilustrace jsou nádherné. Užila jsem si ji a nechala na sebe působit, krásné :-)

eliska2106
07. ledna

"Muž, který sázel naději a vypěstoval štěstí." - Trefné! :-)

LyttaNeyd
04. ledna

Četba knížky mi trvala asi čtvrt hodiny, ale přemýšlela jsem o ní i dlouho po dočtení. Dumala jsem totiž, proč mě ten jednoduchý a krátký příběh tak zaujal. Velký podíl na tom určitě měly ilustrace – některé dvojstránky jsem si prohlížela opravdu dlouho. Řekla bych, že právě ony způsobily to, že jsem se při čtení cítila tak.. skoro okouzleně. A pak možná taky to, že bylo vidět, jak něco jednoduchého a skoro primitivního vlastně dokáže zázraky, když se to dělá pravidelně a s láskou.

triatlet
01. ledna

Minimalistická povídka s obrovským posláním. I díky ilustracím Pavla Čecha se čtenář dokáže přesunout do kraje, kde vládne mír, klid a pohoda.
"Dubům z roku 1910 bylo tedy deset let a byly vyšší než já i on. Pohled na ně byl udivující. Opravdu jsem nenacházel slov, a vzhledem k tomu, že on nemluvil, strávili jsme celý den mlčky a procházeli se jeho lesem." (s.48)
................................................................................
Čtenářská výzva 2018 - kniha, která má čtyřslovný název

petr94
28.12.2017

Nádherné malé dílko, které člověka prostě musí zasáhnout na duši. Animovaná kanadská verze z roku 1987 mě však zasáhla citelněji než kniha samotná. Hudba a krásná francouzština, co dodat... Kamarád mi přivezl originál knihu z Francie, tomu nešlo odolat, nemít ji v knihovně ve francouzštině.