Viopes komentáře u knih
Takové pohodové čtení na víkend, žádný krvák, napětí tak akorát. Za mne dobré.
Od autora jsem četla pouze Šelmu a ta se mi líbila. Temný vzorec pro mne zajímavé čtení, napětí tak akorát, hvězdičku ubírám pouze za otevřený konec. To nemám ráda, připadá mi pak příběh neúplný. V každém případě musím přečíst i autorovy ostatní knihy.
Ztotožňuji se s těmi, kteří by knihu zkrátili o rozhovory mezi Táňou a Alexandrem a o erotické pasáže v Lazarevu. "Slaďáky" jsem přestala číst před dvaceti lety, k téhle knize mě přivedla kamarádka a v globálu jsem si ji celkem užila. Určitě si přečtu i další díly, zajímá mě, jak to bude pokračovat a jak příběh nakonec dopadne.
Poklidný příběh, už si připadám jako součást vesničky. Četla jsem prvních pět knih ze série a pak jsem přeskočila k této desáté v pořadí. Proto pro mne bylo jedině dobře, když se v příběhu zabrousí do minulosti a připomenou se události z předchozích dílů. V každém případě se chystám sahnout po zbylých dílech ze série. Autorka, vesnička a její obyvatelé si mě zcela získaly.
Pro mne pozitivum - české prostředí, česká vesnice, téma příběhu. Kniha v globálu celkem dobrá. Ovšem musela jsem si zvyknout na text, trochu mi vadily rozhovory mezi postavami a opakující se scény. Konec na mne byl moc předimenzovaný, ale zajímavý. Byla to první kniha, kterou jsem od autorky četla. Dávám ji šanci a přečtu si další.
Kniha se četla dobře, přestože má tak drsný obsah. Stále jsem si říkala, kdy je ta poslední kapka, která ženu přiměje vystoupit z kruhu, přiznat si, že je něco špatně a hlavně jednat ve svůj prospěch. Časem si přečtu i další knihy od autora, ale musím si dát pauzu.
Jednoduchý příběh o nejednoduchém přestěhování. Potřebovala jsem k přečtení něco oddechového po Keplerově Zrcadlovém muži a to bylo splněno.
Nevím, která kniha od autorky se mi líbí víc. Všechny mají téma k zamyšlení. Tenhle příběh jsem četla téměř bez dechu, držela palce, byla rozčílená a konec jsem nečekala. Řekla jsem si - pěkná ironie.
Téma opět zajímavé, zjistila jsem, že o lidech s Aspergerovým syndromem jsem nevěděla vůbec nic. Příběh jsem hltala a za mě skvělé.
Tady mnou emoce doslova cloumaly, příběh je dojemný a dlouho ve mně zůstane.
Silné kontroverzní téma nad kterým jsem musela uvažovat, za to palec nahoru. Ale byla jsem zklamaná ze stylu vyprávění. Hrozně jsem se ztrácela a často se vracela, abych si srovnala děj. Tohle mi nevyhovuje, takže další takovou knihu už ne. Ale autorčiny ostatní knihy miluji, její témata mě donutí hodně přemýšlet.
Trochu jiný styl a pro mne zajímavý. Líbil se mi a neztrácela jsem se. Na hlavní hrdinku jsem si musela zvyknout. Film jsem neviděla, ale napravím to.
Knihu jsem si přečetla poté, co mi dal syn přečíst úryvek v čítance ze základní školy. Příběh mě bavil, často jsem měla úsměv na tváři.
Pro mne to nebyl silný lidský příběh jako v ostatních autorčiných knihách. Četla jsem jen, abych přečetla. Ještěže jsem Alenu Mornštajnovou nezačala číst od této knihy, to bych jí druhou šanci ani nedala. Ale knihy Hana, Tiché roky, Slepá mapa se mi moc líbily.
Napětí od začátku až do konce, příběh "odsejpal" a četlo se mi dobře, nikde jsem se neztrácela. Často jsem měla husí kůži a asi nevystrčím nohu z postele, co kdyby náhodou... Nějak mi poslední dobou vadí brutální scény a tady jich je dost. Neuhodla jsem pachatele.
Ke knize jsem se dostala přes dceru a její povinnou četbu k maturitě. Kniha se mi dobře četla, ale příběh byl pro mne šokující. Takové mládí a zpackané životy. Stává se mi, že některé přečtené knihy zapomínám, ale tuhle určitě nezapomenu. Silný příběh.
Tuhle knihu jsem četla na podnět dcery, která ji má jako povinnou četbu k maturitě. Velmi silný příběh a zůstane ve mně dlouho.
První kniha, kterou jsem nedočetla. Asi tohle není můj šálek kávy.