Tak tohle byla velká únava...
Předesílám, že mou hlavní motivací ke čtení byla Čtenářská výzva (ptačí příjmení), autorku neznám.
Podle anotace taková ta klasika - totality, propletený osudy, proč ne (ale je už toho v posledních deseti letech na knižním trhu dost).
Kniha mě bohužel nevtáhla, postavy a jejich osudy mi byly celkem jedno, protože se v textu přeskakují dlouhé časové úseky, takže je to celé takové jako z rychlíku. Moc osudů a postav. Stačilo by napsat knihu třeba jen o jedné z ústředních postav, ale do hloubky.
Vida, všímavost nemusí být taková blbost, že?
Ale vážně: miluju knihy, kde je hlavní postava padouch a já mu i přes to musím fandit. Kromě toho tady bylo opravdu vše: humor, spád, lehkost, dobrá zápletka.
Za mě určitě doporučení a těším se na další díl.
Knihu mi půjčila kolegyně a já si o ní moc nezjišťovala, název sám napoví, o čem to asi bude.
A musím říct, že se mi líbila moc, nicméně jsem si prošla typické fáze čtení Kingových knih. Okamžitě mě vtáhla, nemohla jsem ji odložit, pak se to začalo trochu komplikovat, to jsem taky nemohla přestat, ale v poslední třetině se to opět zlomilo. Ne, že by mě to pak už nebavilo, ale už jsem byla utahaná. A nebudu lhát - já ty jeho konce většinou moc nemusím.
Musím říct, že mě mnohem víc zaujala linka s nástupem nacismu než ta detektivní. Ta nebyla úplně špatná, ale nebyla tak hutná.
Jinak ale klasika: Gereona miluju, Charly taktéž, mělo to spád, napětí, všechno.
Už se těším na další díl.
(SPOILER) Okouzlující knížka!
Úplně jsem se zamilovala do postavy mámy, přesně takovýhle ženský v knihách skutečně můžu. Skvělý, že se Billie "pomamila" a taky se nebála a toho svého otce jela hledat.
A ještě jeden plusový bod dávám za to, že si téměř ke konci myslíme, že víme, ale ještě se to trochu zamotá a zároveň objasní.
Pro mě tahle kniha měla takový "TO" navíc, takže dávám plný počet, i když jsem si vědoma, že jazyk je třeba takový prostý, ale to nevadí. "TO" tam fakt je.
(SPOILER) No... ty jo, jak tohle hodnotit. Autorovi se nedá upřít, že umí vybudovat skvělou atmosféru a čtenář (nebo tedy alespoň já) knihu hltá jak o život.
ALE! Druhá polovina byla slabší a ta pointa mi přišla vyloženě bizarní. Takový obrspiknutí, ve kterém jeli evidentně úplně všichni? No tak...
U Jany Jašové pro mě nikdy není to hlavní, kdo to udělal - většinou se to dá zjistit celkem brzy (i když v tomto případě jsem byla na slepé cestě celkem dlouho). Já na jejích detektivkách oceňuju hlavně atmosféru, spád a jakési uvolněné vyprávění, které nevyznívá křečovitě.
Hlavní postavy jsou tady holky v mém věku, tak jsem je docela chápala a na rozdíl od mnoha komentujících zde mě tolik neštvaly :)
Bylo to prostě zase dobrý a těším se na autorčinu další knihu.
Skvělý počin. Osobně mě nejvíc zaujalo Srpnové horko a pak samozřejmě Dům poblíž Prettymarsh.
Nicméně většina povídek měla super atmosféru, někdy to bylo až znepokojivý (více či méně).
Trvalo mi opravdu dlouho než jsem se začetla, ale nakonec jsem si ke knize našla cestu.
Stevens byl přesvědčený o důležitosti svého poslání a o své důstojnosti a to pro něj byla úplná zhouba. Já si myslím, že na tomto příběhu je krásně vidět, že ten největší životní úkol je následující: být k sobě upřímný a umět to ustát.
(SPOILER) Tak tohle mi vůbec nesedlo. Nedokážu se přenést přes hlavní postavu, ta mě štvala nebetyčně a pořád jsem si říkala, že doufám, že Julie uteče, že se nenechá vysávat takovým jájínkem.
Ty výměny s paní profesorkou mi přišly extrémně neautentické, nemyslím si, že by mu takhle vysvětlovala každičkou věc, pokud by byl studentem již magisterského studia.
Škoda času.
To byla síla! Pár stránek mi trvalo, než jsem se naladila na styl a atmosféru vyprávění, ale potom to už šlo samo.
Vše asi bylo řečeno přede mnou, já jen můžu dodat, že na mě kniha zapůsobila velice silně. Tak někdy zanedlouho i ten film :)
Už dlouho jsem nečetla tak dobrou knihu. I přesto, že jsem se s ní docela prala a četla ji poměrně dlouho, jsem si čtení maximálně užila.
Berglundovi mi přirostli k srdci a zajímalo mě, co s nimi bude, a jak se s tím popasují. Nemohla jsem vystát Connie, to byla extrémně nesympatická postava, já tenhle typ lidí úplně nedávám, ale cením, že ve mně vzbudila takové emoce.
Potvrdilo se mi, že někomu prostě prospěje padnout na hubu. A svoboda - budu nad ní ještě přemýšlet. Prostě super.
Já jsem s povídkami taky dost opatrná, to už musí být, aby mě to chytlo.
Nicméně Chudinkové se podle mě povedli, bylo to takové pěkně poťouchlé a hořkosladké.
Líbí se mi, jak se autor zaměřil na situace, které jsou trapné, trapnější o to, že podle mě každý z nás máme nějakou takovou v rukávu. Super.
Sice jsem to dočetla, ale skoro vůbec mě to nebavilo.
První část vyprávěná z pohledu Ine mě docela navnadila, ale potom už jen sešup.
Bylo to celé takové ukecané a roztahané.
(SPOILER) Osud G. W. Pabsta je samozřejmě výborná látka, ale ne každý by ji dovedl tak uhrančivě zpracovat.
Jerzabek a scéna ve sklepě, okolnosti, za kterých Pabst s rodinou zůstávají v Rakousku a potom samotné odhalení toho, jak to bylo se ztraceným filmem - to mě osobně vzalo asi nejvíc. Já občas nechám věci zajít příliš daleko, ale takhle krásně bych to nesvedla ani já.
Skvělá kniha, doufám, že to ocenění dostane.
