Vampucha komentáře u knih

Obálka knihy mě nalákala velmi a těšila jsem se na něco drsného. To jsem dostala pouze z části. Způsob, jakým tento vrah své oběti zabíjí je nechutný a pro mě tedy i originální, s něčím podobným jsem se myslím dosud nesetkala. To jsou body k dobru. Překvapivě mi byla sympatická i hlavní vyšetřovatelka, která pije víc než je zdrávo, netrpí kocovinou, má své způsoby jednání s lidmi a má za sebou nějakou tragickou minulost (který detektiv sakra ne). V průběhu čtení se postupně problémy odhalují a v budoucnu bude potřeba tuto sérii číst od prvního dílu, jinak budete mimo, ale to dost předbíhám.

Spíše než thriller jsem dostala celkem důmyslnou detektivku, protože od nechutného úvodu už se nic moc neděje a jen se pátrá, vyslýchá a tvoří všelijaké teorie kdo je či není vrah. Samozřejmě v průběhu vyšetřování se ke způsobu zabití vyšetřovatelé několikrát vrátí, takže sem tam se mi navalilo. Nemám ráda jisté věci a ty tu jsou v hojném počtu.
První třetina mi celkem uběhla, pak se to trošku vleklo, ale ke konci dostane příběh určitý spád. Je škoda, že je to taková rychlovka. Umím si konec představit mnohem propracovanější, když už se to okecává na tolika stranách, ale já dostala co jsem potřebovala. Ano potřebovala, ne čekala. Očekávání jsem měla mnohem větší, nechutnější co se počtu mrtvol týká a celkově drsnější prostředí.

Napsané to není vůbec špatně a stránky utíkají rychle. Je spousta čtenářů, která ty nechutnosti nevyhledává a naopak bude za jejich absenci ráda.
Pro někoho kdo hltá jeden thriller za druhým toto asi nebude nic převratného.

1 03.02.2023

Kniha z Krve a popela mi skvěle sedla, druhý díl jsem přečetla snad za dva dny a na třetí jsem se neskutečně těšila… Od konce prvního dílu totiž čekám na jistou událost a pořád se neděje, ale náznaky jsou, tak se možná v nějakém dalším díle dočkám :D

Koruna z kostí a zlata začíná přesně tam, kde předchozí díl končil a plynule pokračuje dál. Setkáváme se všemi oblíbenými i neoblíbenými postavami. A tak jak mi začíná lézt na nervy Poppy, tak úplně naopak jsem si oblíbila Kierana.

V knize najdete vše co v předchozích dílech, chemii mezi Poppy a Casteelem, Kieranovo rejpání. Ale taky extrémní množství sexu, není to moc originálně napsané či přeložené, to nedokážu posoudit. Možná to bude od obojího trochu, opakující se slova pro jisté části těl jsou fakt otravné.
V tomto díle se také konečně odhalí skutečný původ Poppy, nicméně je kolem toho mnoho teorií a vlastně se to řeší celou knihu, takže téměř celých 600 stran!! A i tak si myslím, že autorka má ještě nějaké překvapení v klobouku.
Vzhledem k tomu a spoustě dalších okolností, ke kterým dojde, je už tak zamotaný příběh ještě zamotanější.
Už na začátku jsem měla problém vzpomenout si na některé postavy a na určité situace, ale u čtvrtého dílu budu asi úplně mimo.

Svým způsobem mi přišel třetí díl slabší než druhý, sice se tady toho celkem dost děje a dozvíme se spoustu nových věcí o tomto světě, ale přijde mi to už značně překombinované.
Za každou cenu šokovat nemusí být nutně úspěch. A já chvilkami měla pocit, že už autorka neví co by, tak vymyslela nějaký podivný vztah, zvrat, cokoli….

Samozřejmě se to čte dobře, ale u dalšího dílu budu s těšením opatrná a budu ho brát dost s rezervou.

1 28.12.2022

Kniha Brumbálova tajemství je úplný scénář ke stejnojmennému filmu ze světa Fantastických zvířat. Nechybí tedy Mlok Scamander s Větvíkem, Jacob Kowalski, Queenie, Credence, samozřejmě Grindelwald a Brumbál a mnoho dalších.
Tento film je poznamenám změnou hereckého obsazení. Ačkoli Madse Mikkelsena mám jako herce ráda, tak v této roli se tedy nenašel a Depp je Depp. Proč to zmiňuji? No při čtení scénáře si můžete i nadále představovat, že Grindelwalda hraje stále Johny a nikoli Mads.

Kniha není pouze holý text, plný popisů scén a dialogů. Najdete zde mnoho doplňujícího materiálu. Asi nejvíc mě baví krátké texty z pohledu herců a členů tvůrčího týmu. Jak třeba vnímá Mloka Eddie Redmayne nebo co si myslí Jude Law o Brumbálovi?
Další doplňkový materiál jsou skici kostýmů, grafické prvky nebo grafické návrhy (tzv. rendery) lokací.
V knize je toho opravdu mnoho. Ačkoli je to tedy scénař, čte se to dobře a je to kniha jedno odpoledne. Kdo film neviděl, kniha by ho mohla nalákat. Já mám po přečtení chuť si film pustit znova.
Mimochodem kniha se hodí do čtenářské výzvy na Databázi knih, do bodu kniha s předmluvou :)

Tato kniha se ke mně dostala přesně v ten správný čas. Neměla jsem vyloženě čtecí krizi, ale příběh mi neskutečně sedl. Byla jsem smutná, když jsem knihu odkládala a nesmírně natěšená, když jsem se k ní vracela.
Hned od prvních stránek mě to chytlo, jelikož stará paní je taková vtipná šibalka.

Příběh začíná v době, kdy je paní Veronice McCreedyové už 86 let, žije v příliš velkém domě ve Skotsku, chodí k ní jen všetečná paní na úklid a pravidelně sleduje v televizi dokument o tučňácích.
Veronica se do tučňáků úplně zblázní a chce je poznat osobně (ano, ty tučňáky) a na základě setkání se rozhodne, zda finančně podpoří projekt na jejich záchranu. Podaří se jí spojit právě s vědci ze zmíněného dokumentu, který v TV sleduje a i přes jejich velké výhrady a nesouhlas se vydává na Antarktidu do záchranné stanice. No představte si, že je vám 86 let a letí na zamrzlý ostrov, kde není vůbec nic. Tedy nic kromě tučňáků :D
Cha, paní V. je tvrdohlavá jako mezek a když se pro něco rozhodne, nikdo ji nezastaví. Část příběhu se tedy odehrává na Antarktidě, mezi třemi vědci a spoustou tučňáků. Dochází k vtipným, nečekaným i smutným událostem. Zde se Veronica trošku mění, možná ty tučňáci ji mění :) Začne být více otevřená a ne tak tvrdá, jako byla celý život.

V knize se střídají kapitoly z pohledu Veronicy a Patrika, jejího vnuka. Do střídajících se kapitol, později přibývají ještě deníkové zápisky staré paní z mládí. Ale jen velmi lehce, tak aby jste dostali dostatek informací, které pak doplní vyprávění paní V.

Je to celkem jednoduše napsané, ale tak skvěle, že budete číst dál. Dokud nezjistíte, jaký měla stará paní život, co s ní udělala 2. světová válka nebo proč se rozhodne vypátrat možné příbuzné. Je to vtipné i velice dojemné. Kapitoly jsou velmi dobře poskládány a ty správné informace se dozvídáte v tu správnou chvíli. Jak asi tušíte, v této knize nejde jen o tučňáky, ale i o rodinu, důvěru, odpuštění a chuť žít. Krásný dojemný příběh, který mě moc bavil a i přes smutné události v knize, je to humorný a pozitivní příběh.

1 27.11.2022

Ze začátku jsem s příběhem dost bojovala, mohlo to být několika faktory. Ale tím hlavním asi bude, že jsem celkem nedávno četla velmi podobnou knihu. Jen ten hlavní krasavec neměl bar, ale knihkupectví. Trošku mi tedy trvalo, než jsem se začetla a tu druhou knihu pustila z hlavy.

V příběhu se setkáváme s Blaire a Ronanem. Bohužel Blair mi nijak nepřirostla k srdci, i když se v průběhu knihy začne chovat celkem normálně oproti tomu, jaká je na začátku.
Blair se chystá otevřít vlastní cukrárnu/kavárnu/cupcakekárnu. Přípravy jsou v plném proudu, když se jí začne otřásat zeď a ona zjistí, že vedle za zdí probíhá rekonstrukce, kde bude následně hlučný bar s fešným majitelem. Zápletka je tedy na světě :)
Je to klasické #hatetolove . Na začátku jsou naschvály a neshody, ale díky dalším okolnostem se Blair a Ronan chtě nechtě začnou sbližovat a jistě tušíte, jak celý příběh skončí.

Je to další z mnoha romantických odpočinkových příběhů, na jeden večer / odpoledne. Není tam žádné drama v podobě nějakých traumat z minulosti. Vlastně se to čte velmi dobře. Autorka od začátku sází na vtipné scénky a hlášky. Osobně mi to občas přišlo hodně na sílu, ale jsem si jistá, že to mohlo být tím, jak mi Blair lezla spíš na nervy a to co mělo být z jejího pohledu vtipné, mně přišlo trapné. Celkem dobře si tuto knihu umím představit jako filmovou romantickou komedii, tedy kdyby se vynechaly erotické scény.
Co bylo opravdu peklo jsou ty haldy cupcaků, kdo je na sladké, tak tady bude regulérně trpět :D

1 04.11.2022

(SPOILER) U této knihy jsem dlouho předlouho váhala, zda ji číst. Anotace a ohlasy mě lákaly, ale obálka na mě působila až příliš dětsky. Já mám middlegradky ráda, ale tady jsem si nějak myslela, že už to bude moc. Že ty holčičky na obálce jsou opravdu holčičky a ne takové dračice, jaké jsou pak v knize.

Nakonec vyhrála zvědavost a k rozhodnutí si knihu přečíst přispěla i ukázka z připravovaného seriálu na Netflixu. A jedno vám řeknu rovnou, v žádném případě to není čtení pro děti.

V malém městečku uprostřed divokých lesů potkáváme Sophii a Agátu. Sophie je princezna a Agáta, no ta bydlí v chatrči na hřbitově.
Jednou za čtyři roky z tohoto města nedobrovolně mizí dvě děti. Unáší je školník ze Školy dobra a zla. Další vývoj by se vám mohl zdát jasný jak facka. Prozradím jen, že obě dívky jsou opravdu uneseny a ocitají se v té hodně zvláštní škole. Celý děj knihy je pak o škole, vyučování divných předmětů a o boji dobra se zlem, až dojde na velké finále.
Od začátku mi škola přijde celkem extrémně krutá. Je to jak Harry Potter, tak od pátého dílu. Tam už to taky s tou pohádkou z prvního dílu nemělo nic společného.
Ale postavy si oblíbíte, Sophii teda asi ne, ale její spolubydlící zbožňuju. Navíc narážky na jiné pohádky jsou geniální. Kromě Agáty a Sophie jsou všechny děti z pohádkového světa, mají pohádkové rodiče. Známe čarodějnice, prince a princezny… jako v tomhle směru je to vtipné. Obě školy jsou vymyšleny s velkou nadsázkou, řekla bych. A to knihu hodně táhne.
V určité fázi mě to handrkování mezi Sophií a Agátou přestalo bavit. Vadilo mi, jak je Agátha slepá a nechá se sebou tak manipulovat. Měla své pohnutky proč to vše dělala, ale stejně jsem si furt říkala, ty si blbá ty si blbá :D :D

Další díly této série asi vynechám, konec je relativně uzavřený a více divných princezen nepotřebuji.

1 04.11.2022

Letní noci jsou další kniha, kterou dávám do pomyslného šuplíku oddechové čtení na léto.
On už sám ten název tomu napovídá a je to tak. Léto, Pomáda, láska…..

Jsem ráda, že jsem knihu nečetla hned po vydání a počkala jsem na tu správnou náladu. Knihu jsem četla přesně v ten správný čas. Nemusela jsem u toho moc přemýšlet a vytáhla mě ze čtecí krize, která se rozjížděla.

Charlee i Noah byli skvělí, oba měli své problémy a krásně se to propojilo. Pokud si dobře vzpomínám, tak žádná z postav v předchozích knihách neřešila takové trauma, jako Charlee zde. To je myslím velké plus příběhu, není to jen o zamilovaných středoškolácích, ale je tu i nadhozeno vážné téma.
Kniha je již tradičně proložena graficky zpracovanými chaty mezi Charlee a jejími kamarády i mezi ní a Noahem. Jsou tam fotky, sušenky a narážky na spoustu hudby, filmů a seriálů.

1 09.08.2022

“Miluješ upíry, kteří vystrkují ostré tesáky, krev teče proudem, srdce vytržené z těla holou rukou se drtí na prach a jejich kůže se netřpytí jak diamant? Tak čti dál.”

Klasických upírů je v posledních letech pomálu, jejich doba už minula, ale věřím, že by se mohla vrátit. Upíři od Jaye jsou pekelné bestie, mají různé nadlidské schopnosti, ale pořád se držíme v určitých mezích. Co oceňuji maximálně, že jim vadí sluneční světlo, nevstoupí do tekoucí vody, vadí jim posvěcená půda a stříbro a spousta dalších tradičních věcí. Za to Jay získává velkého zlatého bludišťáka.
Knihu jsem četla bezmála měsíc. Je to tím, že to není úplně letní dovolenkové čtení a ještě to má 800 stran :D Navíc mi to hlavně ze začátku přišlo místy dost vleklé a i proto jsem moc zvědavá na další pokračování. Dle GoodReads má mít série pět dílů!!
Takže jo, trvalo mi se začíst, ale na druhou stranu jsem si díky pomalému čtení ten příběh maximálně užila. Vychutnala jsem si každou kapitolu.

Rozhodně nečekejte podobnost s Nikdynocí. Říše upíra je temnější, svým způsobem drsnější a rozhodně ne pro slabé povahy. Není to v žádném možném vesmíru YA, je to čistokrevné upíří fantasy s haldou postav, spoustou sraček, se střídáním časové osy a taky se spoustou krve samozřejmě. Je to naprosto epické…. promyšlený svět, vlastní náboženství, upíří pokrevní linie, celkově jazyk vlastní tomuto světu.

Gabriel mi svým bručounstvím hodně připomínal Geralta ze Zaklínače, vlastně jsem si ho tak celou dobu představovala. I ten svět plný nestvůr byl takový ponurý.
Ale i přes tu Gabrielovu zatvrzelost a slovník dlaždiče, je to miláček a rozhodně jsem si ho oblíbila.

V příběhu najdeme rodinné vztahy, budování přátelství a důvěry, tajemství, spoustu emocí, ale nechybí ani zajímavé zvraty a bitvy.

Dávám 4 hvězdy, musím si nechat nějakou rezervu na další díly :D

1 25.07.2022

Pro nějakého začátečníka ve fantasy čtení to bude určitě skvělá volba. Knížka je čtivá a líbil se mi nápad zasadit děj do doby divokého západu. Ale jinak pro mne spíše takový průměr.

1 24.02.2020

Minulý rok autorce vyšel Kopírák, který vyvolal u čtenářů opravdu mnoho emocí. Mně sedl do nálady a libíl se mi. A v mém případě nasadil laťku dost vysoko.
Nyní autorce vyšla druhá kniha a tak jsem samozřejmě neodolala. Je tu nový vyšetřovací tým a nový sériový vrah. Rovnou říkám, že kdo za vraždami stojí jsem neuhodla. U Kopíráka jsem byla úspěšnější :D

Hlavním vyšetřovatelem je zde Adam Bishop, který je povolán k mrtvole na skládce. Záhy se ukáže, že mrtvola zde není jediná a spojují je nastříkané římské číslice, které už se kdysi v jednom případu objevily. Vyšetřování se rozbíhá, mrtvol přibývá a ukazuje se, že by za vším mohl stát pachatel, který je ovšem mnoho let ve vězení. A rázem se případ posouvá také do osobní linie. Má následovníka? Obdivovatele? Nebo je to jen shoda náhod?

Adam je dost zvláštní, samozřejmě má své démony, to už je taková klasika. Bylo by divné, kdyby byl normální a měl fungující vztah, ale ničím si mě bohužel nezískal. Osobně mi vyšetřování přišlo takové chaotické a občas jsem se v tom dost ztrácela. Celkově bych řekla, že to autorka zbytečně natahovala.
Nicméně jako oddechovka to bylo fajn, místy trochu nechutné, což mně nevadí, naopak. Pokud nemám haldu mrtvol a potoky krve, tak to není čtení pro mně :D
Uvidíme s čím dalším autorka přijde příště.

14.05.2024

Audioknihu namluvil Pavel Rímský a kdo poslouchá, tak ví jak výrazný hlas p. Rímský má.
Kniha je namluvená skvěle o tom není pochyb. Byť jsem si na ten výrazný chraplák musela zvykat a k postavě draka mi moc nešel, tak prohnilého konstábla Hookea to vystihlo skvěle.

Už od chvíle kdy kniha vyšla jsem o přečtení uvažovala a to z důvodů, které jsou výstižně napsány v části anotace - vtipný, velesvižný román o drakovi, který holduje vodce, zbožňuje film Flashdance a žije samotářským životem v louisianských bažinách.

Nastavila jsem si očekávání, že to bude hodně o drakovi, ale přišlo mi, že drak hrál většinu knihy takové druhé nebo spíš třetí housle :/ A to byl v mém případě ten kámen úrazu, jinak je to příběh zajímavý a poslouchal se dobře.

Drak, jmenuje se Vern, žije v bažině a aby si mohl užívat moderní vymoženosti a pít vodku po litrech, potřebuje důvěryhodného lidského pomocníka. Vern lidem nevěří, přeci jen to byli oni, kdo jeho druh téměř vyhubil. Ale když mu cestu zkříží Petarda, patnáctiletý kluk, který jde z průšvihu do průšvihu, uzavře s ním dohodu a kluk pro draka začne pracovat.
Bohužel je mu v patách místní konstábl, který je zkorumpovaný skrz na skrz a jde si jen za svým blahobytem.
Takže když zjistí, že v “jeho bažině žije opravdový drak, spustí na něj hon. Děje se toho opravdu dost, drak už v druhé části knihy vystupuje víc. Ale i když má mnoho nesporných výhod, konstábl Hooke je veskrze zlý člověk a naprostý psychopat a Vern s Petardou by ho neměli podceňovat.

Pokud si přečtete anotaci, v podstatě se dozvíte víceméně celý děj knihy, což je za mě škoda, alespoň některé pasáže by měly zůstat pro čtenáře skryty, protože přijdete o moment překvapení a případný zvrat už pro vás nebude nic nového.

Líbilo se mi prostředí ve kterém se příběh odehrává a svým způsobem i ta zápletka, jen jak už jsem napsala, chtěla jsem a čekala víc draka. Vtipné to je, smíchy jsem se po zemi neválela, ale několik momentů k pousmání rozhodně bylo.

Vern je poslední žijící drak na zemi, co myslíte, přežije nebo bude jeho druh vyhuben?

02.05.2024

Hodnocení - 2,5 - ale klaním se spíše ke dvěma hvězdám než ke třem.

Romerie je zlodějka z New Yorku, zapletená s místní mafií. Z ničeho nic je, ale zavázána tajemné ženě, která Romy požádá o pomoc se záchranou manžela. Romerie nemá tušení do čeho se připletla, ale najednou se ocitá v úplně jiném světě, v jiné dimenzi, v těle zlé elfí princezny.
Využívá veškerého svého důvtipu a dovedností, které se jako zlodějka naučila, aby se z této prapodivné situace dostala. Ale je tu pohledný král, kterého si měla vzít a nyní ji nenávidí. Romerie si tedy musí ze všeho nejdříve získat právě jeho důvěru, a pak i dalších blízkých osob a celého dvora.

Poměrně dlouho se nic moc neděje a stejně jako Romerie netuší, kam se dostala, tak ani čtenář na tom není o moc lépe. Autorka odkrývá informace zoufale pomalu, buduje sice zajímavý, ale celkem komplikovaný svět, kde funguje magie, jsou zde elfové a jiní tvorové také Osudy - bytosti něco jako bohové, a když víte jak je přivolat, splní vám přání.

Děj se odehrává na Islorském královském dvoru a je to hodně o politice, intrikaření a co kdo s kým, kdy kde jak a tak podobně.
Bohužel pro mě to postrádalo jakoukoliv akci, v určitou chvíli došlo k zajímavému zvratu a to jsem si řekla wau… ale to bylo tak celé. Měla jsem dojem, jakoby autorka úplně zapomněla, že tam má nějaké postavy a že tam chce mít romantickou linku. Vlastně mi k srdci nejvíce přirostla pouze drzá služebná. Bavilo mě asi tak posledních 150 stran, kdy kniha konečně dostala nějaký spád.
Škoda, anotace pro mě byla zajímavá a osobně mi nápad autorky přijde fajn, ale zpracování už je slabší a pro mě bohužel velmi překombinované.

23.04.2024

Tahle kniha byla rozhodně velkým překvapením.

Je to o Jenně, se kterou se z ničeho nic rozejde manžel a ona v depresi tráví poslední měsíce ve svém dětském pokojíčku u rodičů. Jednoho dne přijde babička, ne úplně zdatná řidička a v dost pokročilém věku, že si potřebuje cosi zařídit ve svém rodném městě, které je vzdáleno několik hodin jízdy.
Jenna se tedy nabídne, že ji tam odveze, zároveň si uvědomuje, že potřebuje změnit prostředí a tak tuto cestu vítá. Babička je tedy dost svéráz a za většinu vtipných momentů v knize vděčíme právě jí.
Čekala jsem další bláznivý roadtrip, ale o cestě jako takové tato kniha vůbec není.
Jelikož Jenna je stále v té své naštvané bublině a myslí si, že už nikdy nikoho nebude milovat, babička jí začne vyprávět o tom, jak se poprvé, a ne naposledy, zamilovala. V knize jsou od této chvíle dvě dějové linky - ta ze současnosti a pak ta babičky, která je z padesátých let.

Je to zvláštní příběh, romantický, ale ne tím vyloženě klišoidním způsobem. Dívky v 50. letech minulého století měli jiná pravidla než my dnes. Ještě navíc, když jsou rodiče ortodoxní židé. Ale Jenny babička byla velmi svérázné děvče s vlastní hlavou a podle toho její milostná eskapáda vypadala.
Aby si mohla zařizovat co potřebuje, domluví své vnučce na celý týden společnost - příhodně pohledného a svobodného muže, díky kterému však Jenna začíná znovu žít a být opět sama sebou. Tato linka byla sice dost předvídatelná, ale i tak byla fajn.
Jenna poznává místa a lidi z babiččina vyprávění a tím se to celé krásně propojuje.

30.01.2024

Volné pokračování Hry na druhou od Zuzky Holčíkové nás opět bere ke starým známým, za Nelou, Benem a jejich rodinami.

Stejně jako v prvním díle i zde se Nela potýká se svým svědomím a pravidly. Od posledního setkání Nely s Benem uplynuly dva roky a nyní je osud opět svedl dohromady. Osud a taky trochu Nely synové. Všichni jsou starší, každý měl dostatek času si urovnat vlastní myšlenky a pocity a nyní by mohli začít znovu. Ale Nela je Nela, občas trochu moc zahleděná sama do sebe a řešící jen vlastní pocity a své okolí.
Druhý díl je především o druhé šanci o uvědomění si, že člověk má žít, tak aby byl opravdu šťastný. Je to samozřejmě také o lásce a tom, že se jí nemáme bránit v jakémkoli věku a postavení.

Asi půjdu proti proudu, ale první díl se mi líbil mnohem víc, více jsem se do příběhu dokázala vžít a cítila jsem mnohem více emocí. Zde na mě bylo příliš mnoho úvah tak nějak o ničem a to mi trochu kazilo celkový dojem. Nicméně Zuzka píše velmi čtivě a i tak je příběh plný zajímavých momentů a zvratů. Takže se začátkem jsem trošku bojovala, ale nějak od půlky knihy už jsem četla a těšila se co bude dál a jak to celé dopadne.

I když je toto volné pokračování, doporučuji číst nejprve Hru na druhou, budete mít ucelený děj a celé to prostě více pochopíte.

15.01.2024

Ačkoli se tento příběh neodehrává v létě, je to přesně ta kniha, které patří nálepka letní čtení. Je to zábavné a nenáročné čtení na jeden až dva večery nebo ideální na dovolenou.

Z počátku se to nezdá, Ruthii se přehnaně utápí v sebelítosti a alkoholu po rozchodu s přítelem. Nebýt kamarádky, která jí přinese zajímavý inzerát s nabídkou práce, spala by na jejím gauči asi dokud by se neupila k smrti.
Ruthii je k pracovní nabídce skeptická, ale přeci jen si sama uvědomuje, že práci a nový impuls do života potřebuje. Po kolečku pohovorů práci dostane.
A zde teprve začíná ta zábava. Má doprovodit starší dámu z východního pobřeží Kanady až do Vancouveru na druhém konci země.
Stará paní se ale nechce stěhovat jen tak a když už nic jiného, chce si nudnou cestu zpestřit, jak jen to půjde. Má trochu ztřeštěný seznam, který chce během cesty za každou cenu splnit. Ruthii po krátkém přemlouvání souhlasí a stane se takovým jejím spiklencem.
A tak prožíváme s těmito ženami doslova bláznivý road trip, jak už sám název knihy napovídá. Bylo zajímavé poznávat různá místa Kanady a zároveň s Ruthii a Kay zažívat překvapivé vtipné a místy až bizarní situace.

Samozřejmě nechybí ani romantická linka a jedno malé tajemství, které celou cestu ještě zpestří.

Ruthii mi moc sympatická nebyla, občas se chovala úplně nemožně a iracionálně. Není to dvacetiletá holka, ale téměř čtyřicetiletá žena, která už by mohla používat mozek. Ale její zaměstnavatelka a spolucestující byla okouzlující a vtipná za každých okolností, ovšem také uměla být pořádně tvrdohlavá. Její syn, který ji ke stěhování donutil, v knize moc prostoru nedostal a když, tak to byl spíš mrzout než nějaký idol, do kterého byste se měli zamilovat. Možná mohl dostat od autorky více prostoru a ta romantická linka by byla milejší a uvěřitelnější.
Ale jinak mi kniha naprosto sedla do nálady a čtení jsem si užila.

22.09.2023

Princezna je třetí díl oblíbené série Clifton Forge, opět je to příjemná romantická oddechovka s trochu dramatickou zápletkou.

Tentokrát sledujeme Presley Marksovou, kterou z předchozích dílů známe jako milou recepční z autoservisu. Po nevydařeném vztahu, kdy ji snoubenec nechal u oltáře, se chce soustředit jen na práci, na vše zapomenout a dát si od mužů logicky pauzu.
To by se ovšem nesměl ve městě objevit slavný charismatický hollywoodský herec, který zde bude natáčet film podle vraždy, která se v Clifton Forge stala. Zde se autorka vrací k událostem, které se staly v 1.díle této série, doporučuji tedy nečíst třetí díl, bez znalosti předchozích dílů. Pokud vám nevadí spoiler na to kdo je vrah, tak samozřejmě můžete :)

Od začátku, kdy se na scéně objeví pohledný Shaw Valance je vám jasné, jak tento příběh skončí. Ale cesta k happy endu vede klikatou cestičkou a autorka to ani těmto dvěma hrdličkám neusnadnila. Shaw je v Clifton Forge jen na několik měsíců, do toho jsou tu nenechaví novináři, kteří vytahují skrytá tajemství v tu nejnevhodnější chvíli. A v neposlední řadě se na scéně znovu objeví Presleyin snoubenec, který je členem konkurenčního gangu a další problém je na světě.
Motorkářský gang, který hraje od začátku v sérii důležitou roli, v tomto díle není tak výrazný, ale víte že tam je. Natáčení otevírá staré rány a jsou věci, které nikdo nemá vědět.
Může se zdát, že příběh je jedna velká motanice, ale není to tak, problémy vznikají postupně s tím, jak příběh plyne. Autorka odhaluje zajímavou Presleinyu minulost, která se jistě více promítne v dalším, již čtvrtém díle.

Osobně mi tento díl přišel slabší než předchozí dvě knihy, úplně jsem tak moc tomuto páru nevěřila. Presley je milá a od prvního dílu velmi sympatická postava. Oproti tomu Shaw si mě nijak zvlášť nezískal. Ale nemění to nic na tom, že se kniha čte dobře a já si čtení užila. Konec zůstal do jisté míry otevřený, tak jsem zvědavá na další pokračování.

11.08.2023

Ze začátku jsem váhala, zda tuto knihu číst nebo ne, jelikož mi nesedla forma Opravdových zločinů od Lucie Bechynkové a Lucie je uvedena jako spoluautor této knihy.
Nakonec to byla zbytečná obava. Vrah je v každém z nás je z většiny dílém opravdu p. Štočka nebo to alespoň na mě tak působí. Poslouchala jsem jeho podcast Zloději životů, a tak jak poutavě vypráví, tak přesně tak i píše, cítím v tom stejné zaujetí a podobný osobitý tón vyprávění. Proto se domnívám, že je z většiny autorem právě on. Pro úplnost doplním, že Jan Štoček je známý detektiv pražské mordparty a pracoval například na případu Ivana Roubala nebo Orlických vrahů. O těch se ale v této knize nedočtete.
Kniha má být formou rozhovoru, no… Příběhy jsou proloženy pár dotazy od Lucie, ale rušivé je to jen na začátku. Pak už ne, jelikož tam skoro nejsou, což jsem uvítala.

Pokud sledujete seriály Devadesátky, Případy 1.oddělení nebo jste poslouchali zmíněný podcast, tak pro vás valná většina případů uvedených v knize nebude nová. Neznala jsem snad jen dva. Ale jelikož to vypráví člověk, který na případech osobně pracoval je to opět trochu jiné než třeba právě seriál. Jsou tam přesněji vysvětleny postupy, které v seriálu být nemohly, jde to více do hloubky kdo byl vlastně pachatel, jaké měl motivy. Je to místy silně explicitní a nechutné. Já s tím počítala, ale slabším povahám by to mohlo vadit. Na konci knihy jsou také ne úplně milé fotografie.

V současné době je takový boom těchto knih a ne vždy jsou povedené. Ale pokud se někdo o krimi téma zajímá a seriály ho z jakéhokoliv důvodu nelákají, tak tato kniha za přečtení stojí. Je to drsná realita, která mi zase připomněla, že si mám dávat pozor na to kam a kudy jdu nebo komu otevírám dveře.

28.12.2022

Obraz Mona Lisa, kterou namaloval Leonardo da Vinci, zná snad každý. Znát její pocity, myšlenky a čím si za stovky let prošla, to je zajímavá myšlenka. V knize sledujeme Monu Lisu od jejího vzniku v podstatě až do současnosti. Jistě víte, že existuje mnoho teorií kdo je žena na obrazu, četla jsem i teorii, že by to mohl být autoportrét Leonarda. No, jedno je jisté, pravdu se asi nikdy nedozvíme. Možná je to opravdu šlechtična Lisa del Giocondo a jen hledáme záhadu tam, kde žádná není.

S Monou se tedy seznamujeme v 16. století od jejího úplného vzniku a proplouváme s ní dny, roky a staletími. Poznáváme mnoho Leonardových současníků. Autorka vychází ze skutečných historických událostí. Setkáte se tak např. Raffaelem nebo Michelangelem.
Příběh sledujeme celou dobu z pohledu Mony, která ho vypráví svým tempem a střídá časová období. Ale nijak zásadně to nevadí, jen to není úplně oddechové čtení a přeci jen příběhu musíte věnovat pozornost.

Nejsem bůhví jaký znalec umění. Takže hlavně ze začátku jsem hodně googlila místa i umělecká díla, abych měla trochu představu o čem to vlastně čtu. Nicméně Monu Lisu jsem v Louvru viděla a nepatřím úplně k fanouškům. Promiň Mono :D

Kdo má rád historii, umění a zajímá se o život Leonarda da Vinci, tak je to kniha přesně pro něj. Já si tedy slušně rozšířila obzory :) Nakonec mě více bavila doba, kdy už je Mona v Louvru.

27.11.2022

Tahle knížka by vás mohla nalákat svou poutavou obálkou a možná první co vás napadne bude, že se jedná o další YA příběh. I mě to napadlo, ale nenechte se zmást. S YA to nemá nic společného, to mi věřte.

Je to fantasy plné dobrodrodružství, hrdinů, nejen lidí, ale i zajímavých tvorů, magie a trochu tajemna. Protože pověst o Bílém králi se nám v tomto prvním díle ani zdaleka neodhaluje celá.
V jednu chvíli mi to hrozně připomnělo sérii DragonLance, tam to bylo taky takové zvláštní složení přátel a ne vždy lidí. Pořád na ty knihy ráda vzpomínám :)

Začátek je možná trošku pomalejší, ale příběh poměrně rychle dostává spád, zajímavé zvraty a nové postavy. Postavy se nám představují postupně, jak se přidávají na cestu k úvodní dvojici, která se seznamuje a spřátelí celkem netradičně. Tedy to seznámení vlastně tak netradiční není, ale to přátelství jsem jim ze začátku úplně nevěřila.
Dostáváme tedy celkem zajímavou a nesourodou partičku nejen lidí, která se úplně nehodí do obyčejného života. Zloděj, elf, trpaslík, mnich a další, někteří s mocí Leviar. Leviar dává každému jiné schopnosti a není úplně dobré se s nimi chlubit. To, že jsou tam i čarodějové a umějí kouzlit je super, ale magie Leviar tomu dodává takové zajímavé koření, né vždy víte kdo tuto moc má a co s ní dovede.

Nemusíte se bát, že by těch postav bylo moc. Navíc jsou všichni svou povahou tak odlišní, že si je snadno zapamatujete. ( V jedné recenzi někdo píše, že je tam postav poměrně hodně - já tento dojem nesdílím :) ) Měla jsem spíš problém s časovou osou některých událostí.

Celkově se mi však kniha moc líbila, dostáváme velice zajímavý promyšlený a hlavně originální fantasy svět, rozhodně neotřelou magii Leviar, satyry jak je neznáme a oblíbila jsem si vlastně celou tu partu přátel. A velmi se těším na pokračování. Potřebuji vědět jak dopadl Nydeon a Thelian …. Protože otevřený konec!

25.07.2022

Knihy žánru YA pravidelně nečtu, ale tato mne na první pohled zaujala obálkou a na druhý anotací. Mínus hvězdička je za to, že mi trošku chybí popis tohoto světa a více informací o Říších. Nicméně, čte se to samo a můj první dojem po dočtení: Nutně potřebuji další díl! :D :D Doporučuji.

28.04.2018