Ulala komentáře u knih
Opět kruté, opět vynalézavé, opět neuvěřitelné ... prostě klasický Masterton a jeho irský svět. Za mně - bylo to super, i když v některých momentech překombinované a tak mimochodem ...už by autor mohl Katie dopřát normálního partnera. Styl a nápady si pět hvězdiček zaslouží.
Opět bez výhrad. Příjemné čtení, až na tu mlhu, kterou člověk cítí i přes popsaný papír.
Není to nic světoborného, ale kdo si chce odpočinout od současného světa a zahrabat se do staré dobré Anglie minulého století a zjistit jak to tam žilo v pánském sídle, ať si knihu přečte. Já určitě budu pokračovat, pokud se objeví nějaký další překlad. I kdybych raději četla překlad někoho jiného, než stávající, který je hodně kostrbatý a ubírá na pohodě čtení.
Taková normální kniha o jedné bláznivé holce a jejím komorníkovi. Proč ne. Něco tomu chybí, něco tomu nadbývá, ale číst se to dá.
Dlouho mi tato trilogie ležela v knihovně nepřečtená i když jsem slyšela, že je dobrá. Teď nastal na ní vhodný čas a musím říct, že je velmi dobrá. Je to trilogie o životě a o problémech a tím je nepřekonatelná.
Vynikající zápletka a opět skvělé zpracování. Nebýt léto a práce na zahradě, tak se od čtení neodtrhnu. Kim Stone se naučila přizpůsobovat lidem a okolnostem, její tým je opět výborný. V pozadí běžící příběh Alexis ukazuje na pokračování tímto směrem (asi). Autorka opět zabodovala.
Opět dobré a čtivé. U Roberta Bryndzy to snad ani nejde jinak. Mně však v této sérií něco chybí a za ten můj pocit dávám o jenu * méně.
Je to taková příjemná kratochvíle, ovšem ne pro každého. Specifický humor devadesátiletých důchodkyň nenadchne všechny, ale je v něm hodně pravdy. Detektivku v tom nehledejte. Pokut však někdo chce poznat mentalitu "finských babiček" ať jde to toho, určitě to za to stojí.
Kromě toho se autorka dotýká celé řady aktuálních problémů, které jsou typické nejen pro Finsko - sociální péče, zaměstnávání cizinců, podvodné firmy a řady dalších.
Trochu bláznivé, jako obvykle trochu neuvěřitelné, přesto výborné. Kouzelnická minulost Jessicy se z děje nevytrácí a to přidává celému příběhu špetku "neobvyklosti". Okrajově se objeví i dědeček a vzpomínky na otce a když je nutné Jessicu zachránit, tak i Damian. Prostě vše jak má být.
Autor se tentokrát vrací zpět v historii do doby, kdy ještě žila žena Jiřího Adama z Dobronína. Určitě je to zpestření série, ale mně osobně to moc nenadchlo. No nic, nezbývá než se těšit na další pokračování.
Co víc říct ke všem komentářům již napsaným ? V podstatě nemám co, jen to, že rozhovor se mi líbil a Tomáš Poláček umně z týdenního pokecu udělal knihu o životě.
Mně tato série bavila. Autor se pustil do neprobádané říše Byzantské a snažil se ukázat její život a právní systém. Se znalosti historika nás provází po ostrově Skyros a zavede nás mezi jejich obyvatele s jejich strastmi a také slastmi. Kromě řešení podezřelých úmrtí se císařský velvyslanec Leon snaží uspořádat svůj život a dořešit neuspořádané rodinné vztahy.
Jako obvykle hodnotím tento díl pozitivně, jinak bych ani tuto sérií nečetla. Potěšilo mně, že autorka lehce obrousila hrany hlavním hrdinům, hned je příběh příjemnější a těším se na další pokračování.
Stejně jako Iška se na příběhy sestry Fidelmy těším a i tentokrát mně autor nezklamal. Děj se v tomto příběhu zaměřuje na princeznu Gelgéis (snoubenku krále Mumanu a bratra Fidelmy) a její podezření na spiknutí, které se snaží zatáhnout její lid do vzpoury proti Mumanu. Fidelma spolu se svým manželem
Eadulfem a Endou, tělesným strážcem, jako vždy rozplete všechny vztahy a dovede ke zdárnému konci celý problém. V knize jsem si opět užívala krásné popisy přírody, vysvětlení irského práva a složitých rodinných a klanových vztahů a doufám v brzké další pokračování.
Autorce se nepochybně nedá upřít talent popisovat děj s důkladností Hercula Poirota. Je to tradiční detektivka ala Agatha Christie, se špetkou humoru, popisem okolí, kde se vraždy udály, průběhem vražedného festivalu a všech akcí, které obsahoval. Obsahuje příjemné postavy, klidnou atmosféru venkova (až na ty vraždy), sem tam se do děje vmísí Agatha, což pro zpestření děje je příjemné. Moc se ni to líbilo a doufám, že se dočkáme pokračování. A ještě musím pochválit přebal knihy - zajímavý a docela sympatický.
Výstižné je hodnocení Amazonu "Geniální mix Vraždy v Orient expressu a Panství Downton". Popis fiktivního domu Agathy Christie a život, zejména služebnictva, v něm přidává na atraktivnosti příběhu. Mohu říct s klidným svědomím, že je to poklidné a příjemné čtení. Už mám nachystaný další díl. Dávám čtyři * za příběh a jednu za odvahu autorky jít do tak nejistého projektu.
Tyto povídky si nikdy nenechávám ujít. Jsou to takové lahodné jednohubky na pár hodin čtení, ale i tentokrát přes spáchanou vraždu pohladí po duši. Autoři se ve Smrti ve vánici zaměřili na domov pro seniory a poukazují, mimo jiné, na smutný osud lidí žijících o samotě (ale ne vždy to tak musí být).
Po dočtení knihy jsem byla lehce zklamaná. Bylo to takové nepříliš uvěřitelné, řekla bych takové "americké". Jsem prostě zvyklá na větší propracovanost zápletky. Tady to bylo trochu bez napětí a na přeskáčku. Jsem ale ráda, že jsem se s autorem seznámila i když v další známosti asi nebudu pokračovat.
564 stran života Agathy bylo jízdou na plný plyn. V knize autorka probrala celou škálu osobních zážitků od dětství po "stáří", politickou situaci za období obou světových válek, archeologické nálezy, své lásky, své názory a pocity i náhledy jiných příbuzných i přátel, . Ukazuje ve své knize náhled na dobu ve které žila a to bylo na tom to nejzajímavější. Jednu hvězdičku ubírám za některé pasáže, které byly nechutně zdlouhavé. Ale jinak doporučují k přečtení všem, kdo mají alespoň trochu zdání kdo je Aghata Christie.
Od Michaela Palina jsem bohužel nečetla nic jiného. Proto nesrovnávám s jinými jeho knihami (mimochodem to málokdy dělám i u jiných, podle mně je každá kniha nesrovnatelná, každá má svou "osobnost"), ale tento příběh se mi zdál uvěřitelný a na rozdíl od některých jiných čtenářů v něm nevidím jen ekologickou linku, ale hlavně příběh o lidech, motivech jejich chování, ať již ušlechtilých, nebo jiných. A právě tento příběh mně zaujal a myslím, že za přečtení stojí.