Ulala
komentáře u knih
Docela fajn. Druhý díl byl pro mně přijatelnější, ale Hrozivé tajemství také nebylo špatné. Spojení s tajemstvím templářů bylo zajímavé a určitě ve své době a asi vůbec je tahákem pro mnoho čtenářů. Naopak od kritiků knihy je pro mně tento styl přijatelný, umožňuje mí více vstřebávat historii.
Velmi milé překvapení. Nebudu se k tomu však vyjadřovat, protože za mně vše řekl JiMi017. Vřele doporučuji milovníkům historické detektivky.
Někdo si může myslet, že číst rozhovory se slavnými po dvaceti letech je tak trochu "ulítlé", ale naopak. Řada ze zpovídaných osobností už není mezi námi, na druhé straně někteří žijí úplně jiným životem, než si před dvaceti lety mysleli, že žít budou. Proto je zajímavé srovnat současnost z minulostí. Autorka měla nelehký úkol vyzpovídat zúčastněné a zaměřit se na manželství, věřím, že je těžké nedávat každému stejné otázky ale přesto se jich ptát na to stejné. Myslím, že se tohoto úkolu zhostila se ctí. Jediné co mi na knize vadilo a na co jsem v poslední době velmi citlivá, byly chyby gramatické. Špatnou korektorskou práci neomlouvá ani 20-ti letý odstup.
Velmi realisticky a velmi podrobně autor popisuje detektivní rutinu. Někomu to může připadat nudné, mně to však nevadilo. Střípek po střípku se detektivové dopracovávají ke zdárnému konci, k pravdě, která vyplyne na povrch a přinese s sebou zasloužený trest.
Až tak nudné mi to nepřipadalo. Fascinující byl popis života ve 12. století, zejména soudnictví, vztahy mezi vysokými královskými úředníky a dalo by se vypočítat spousta dalších příkladů. Řešení sporů a vyšetřování zločinů bylo tak omezené v možnostech, že se až divím, že se autor pustil do takového období. Úsměvné bylo například vybírání poroty, která měla vyřknout ortel. Mně kniha připadala zajímavá i když je charakteristická pomalejším tempem a spíše popisem doby. Mám již nachystaný předchozí díl a docela se na něho těším.
Docela fajn vánoční čtení. Nejen chválím vtipný přebal knihy ale obsah mi zcela vyhovuje. Autorka Phyllidu a její okolí vyobrazuje vtipně a lichotivě, moc do textu netahá Agathu Christie (což oceňuji) a opět si můžeme doplnit informace o životě různých společenských třít v této době. Docela se těším na další pokračování (tentokrát v Londýně ?).
Skvělá pohodová série. Kromě zapeklitých vražd, které musí inspektor Napoleon Bonaparte řešit, příběhy oplývají popisem Australské přírody a života a zvyků domorodých obyvatel, které jsou podávané okem znalce.
Po knize jsem sáhla z důvodu splnění jednoho bodu čtenářské výzvy, s tím, že si připomenu děj a knihu rychle proletím. Nestalo se, začetla jsem se a musím uznat, že je to téma velmi aktuální v jakékoliv době. Je to velmi moudra kniha, která by měla být povinnou četbou pro řadu mladých ale i pro starší generaci, která potřebuje připomenout minulá léta. Páralův styl je sice trochu zvláštní, ale v jeho knihách je vice moudra, než v celé řadě naučných knih.
Tento díl se mi docela zamlouval. Lottie začala být ne že sympatická, ale dalo by se říct snesitelnější než obvykle. Zápletka byla zajímavá. Autorka má však tendenci vytvářet velké množství dějových linek, které člověka mohou vést k nechtěnému zamotávání se do děje a tím mi každý další díl připadá zbytečně delší. Já vím, že tomu tak není, ale... Nicméně další díl už na mně čeká.
Tento díl mně docela bavil i přes příbuzenské propletence.
Tak tato povídka se autorům povedla. Svižné, nekrvavé a příjemné.
Tento díl série mně utvrdil v mém předchozím názoru. Spojení s G.B. mi nesedlo. Jako obvykle námět skvělý a velmi aktuální. Provedení mi připadalo trochu chaotické, zbytečně násilné a v některých případech neuvěřitelné. Historické poznámky (velmi zajímavé), jako by V některých momentech byly vloženy dodatečně. Prostě další díl si už nepřečtu.
Nebylo to špatné, ale... Mladší verze Adama z Dobronína mi moc nesedí. Paní Johanku jsem měla raději jako příjemnou manželovu vzpomínku. Pro mně to je trochu usedlé a bez šmrncu. Ale nic, možná se autor vrátí k původní verzi.
Knihu jsem četla jen z důvodu splnění jednoho bodu čtenářské výzvy. Nebyla špatná, ale do filmu jsem se "zakoukala". Mohla bych ho sledovat tak jednou za měsíc, a co mi vlastně brání....
Kniha, kterou jsem dostala darem, a kterou jsem četla na pokračování. Stálo to však za to.
Opět velmi povedený díl série o Kate Shugak. Tentokrát se autorka více zaměřuje na Johnyho, který svým vyprávěním v deníku spojuje jednotlivé střípky zjišťování kdo zabil neznámého muže nalezeného v jeskyni. Některé události, zejména zničení obydlí Kate, mně přimělo vrátit se k prvopočátkům série. Opět jsem přečetla první čtyři díly opět jsem je četla se zaujetím a zápalem, který si zaslouží (jsou skvělé).
Kniha mi připomínala loupání cibule, autorka odstraňovala slupku po slupce a odkrývala povahy jednotlivých osob. V polovině jsem byla trochu zmatená, když z postarší ženy se vyloupne muž v nejlepších letech a konec byl hodný Dextra. Přesto autorčin styl mně baví.
Minulost je vyřešená, uvidíme, jak to bude pokračovat dál.
Dalo by se říci, že i druhé pokračování je tak trochu zašmodrchané a trochu naivní, Jako oddechová kniha se však dá číst, čtenář však nesmí mít velké nároky na logiku a nějaké postupy, na které jsme zvyklí u klasických detektivek. Jelikož je to teprve druhý případ Atalanty, mám naději, že se trochu otrká a bude působit více jako detektiv, než jako zmatená, zamilovaná holka. Další díl si určitě nenechám ujít.
