Torino Torino komentáře u knih

☰ menu

Replika Replika Lauren Oliver

Mě se knížka líbila. Ano, nebyla skvělé skrz na skrz, ale pro mě byla fajn. Vlastně to nejhorší, co se mi na ní nelíbilo, je, když jsem se dozvěděla, že je to teprve první díl. Já jsem totiž četla, četla, říkám si, už jen 70 stránek do konce... To není moc stran, aby nám autorka poskytla všechny potřebné informace, a taky že neposkytla. Snad to napraví ve druhém díle.
Nejprve se mi myšlenka dvou téměř totožných příběhů nelíbil, pořád knížku obracet... Ale pak jsem pochopila ten důvod. Kdyby byl příběh jen z pohledu Gemmy nebo z pohledu Lyry, nebylo by to dostačující. Ty dva pohledy jsou důležité. Oba příběhy se mi líbily a u obou mě překvapilo jejich propletení a fakt, že obě dívky na konci této knihy končí s úplně jiným přesvědčením, než se kterým do děje vstupovaly. Líbili se mi asi všechny postavy, líbilo se mi, že kniha byla místě (konkrétně v jednom místě) velmi drsná. Ale i to nás připravuje na druhý díl. Ano vadí mi, že tam spoustu informací chybí, zvláště velmi podstatná scéna s Gemmininými rodiči, ale já doufám, že tímto se bude otevírat právě druhý díl, na který se těším. Pro více než průměrná kniha.

19.08.2018 3 z 5


Dívka jménem Sus Dívka jménem Sus Jonas T. Bengtsson

Tohle byl zajímavý příběh, ale zase nebyl tak zajímavý, aby se mi vryl do paměti na dlouho. Je to moje první přečtená Odeonka, chápu, že Odeonky jsou podle mého o netradičních příbězích, o těžkých tématech a hodně o tom, aby se člověk nad příběhem zamyslel. Já se zamýšlela, to ano, ale vlastně ani nebylo nad čím. Na to, abych se mohla zamyslet a aby ve mě tedy příběh zanechal hlubší emoci, bych potřebovala, aby byl příběh více rozepsaný s detailnějšími informacemi a ne jen náznaky... Vlastně kniha začala i skončila ve stejném bodě a to je pomsta. Kdyby byla Sus skutečná dívka v reálném životě, tak tato část jejího života popsaná v knize by její život nikam dál neposunula. Sus se snaží žít v nelehkém světě s nedobře rozdanými kartami, ale není to úplně marná ani hloupá dívka, která kdyby měla vizi, určitě by se z tohoto smutného koloběhu vymanila. Ale o tom tento příběh není... Pro mě průměr.

19.08.2018 3 z 5


Pravý leopardí kožich Pravý leopardí kožich Hana Oboda Kolaříková

Tato kniha mě dostala!!! Nejprve jsem byla lehce nervózní jakou linkou děj poputuje, protože bych asi nechtěla číst 200 stran o tom, jak ženě zemřelo miminko po narození. Samozřejmě je to vážné, smutné, reálné téma, ale já bych to 200 stránek nedávala. Proto mě velmi mile překvapilo, že se děj knihy proplétal s blízkou minulostí hlavní hrdinky a dávnou minulostí její židovské rodiny. Autorka velmi zajímavě vymyslela hlavní vztahový propletenec, ale já jsem stejně raději četla dějovou linku z druhé světové války. Až ke konci, když jsme se zamilovala i do příběhu ze současnosti, jsem zoufale chtěla, aby příběh Jany pokračoval, aby i poslední kapitola byla o Janě, aby příběh odhalil víc, abych si nemusela jisté věci jen domýšlet z náznaků... Ale poslední kapitola byla o Erně, babičce hlavní hrdinky, nechtěla jsem ji číst, vadilo mi, že není o Janě, ale to jsem netušila jakou tečku si autorka schovává na konec... Obě dějové linky byly skvělé, poslední kapitoly tomu daly úplně nový rozměr. Musela jsem o této knize ještě dlouho přemýšlet. Je to příběh, který se musí číst až dokonce.

19.08.2018 4 z 5


Nazdar, vitamíne Nazdar, vitamíne Rachel Khong

Na to, jak měla tato kniha celkem dobrý marketing, je pocit při čtení a dočtení neuspokojivý. Dalo by se říct, že děj by mohl výt zajímavý ačkoli neoriginální - dívka řeší svůj relativně čerstvý rozchod a zároveň se dozvídá o vážné nemoci svého otce. To by mohlo fungovat, ale pro mě to nefungovala. Bylo to napsáno velmi zvláštně, nezajímavě. Nevytvořila jsem si vztah k hlavní postavě, vlastně jsme se ani o postavách moc nedozvěděla. Celý příběh je napsán jako seznam věcí do obchodu. Prostě velmi stroze a jednoduše, rohlík, jogurty, maso... Žádné čerstvé měkké rohlíky, jahodový jogurt s kulturou a maso od dobrého řezníka... Mě byl děj vlastně jedno, bylo mi jedno jak příběh dopadne. A ve výsledku ani nedopadl. K této knize jsem zcela apatická.

19.08.2018 2 z 5


Říkali mi Leni Říkali mi Leni Zdeňka Bezděková

Mamka mi v dětství řekla, že je to kniha o válce. To mě asi odradilo od přečtení. Ale nyní v dospělosti, zvlášť když už jsme o válce přečetla jiné knížky jsme se do ní pustila. Nejprve mě neupoutala, musela jsem jí číst na dvakrát. Ale když na ní uzrál čas, dostala mě. Je to kniha o válce, ale je vlastně úplně jiná, že všechny knížky o válce, co jsem kdy četla... Navíc se mi moc líbilo popsání myšlení a myšlenkových pochodů dítěte. Jak dítě vždycky slyší všechno, když si dospělí myslí, že neposlouchá. Jak si postupně dává různé souvislosti dohromady. Jak vnímá i ty nejmenší detaily bytí, jak intenzivně vnímá lásku a projevy citů. Krásná knížka.

18.08.2018 4 z 5


Maus II: A tady začalo moje trápení Maus II: A tady začalo moje trápení Art Spiegelman

Pokračovaní úžasného komiksu se neslo na velmi podobné vlně. Vzhledem k tomu, že jsem knihu četla ve dvou dílech a ne jako souborné vydání, hodnotím druhý díl jako trochu slabší. Trochu mě zklamala dějová linka autorovi současnosti. Chápu, že když autor píše o realitě a nic si nepřikresluje, je velmi těžké napsat zajímavěji, jak mu zemřel tatínek... Ale mě jako čtenáři tam asi něco chybělo, možná větší zmínka o autorově mamince, nebo druhé ženě tatínka... Linka popisující druhou světovou válku byla stále strhující, je to hold část dějin, která nepřestane překvapovat a o které lidé budou vždycky chtít číst. Ne snad proto, že by lidé sympatizovali s tím, co se stalo, ale aby se navždy poučili a nic podobného už se nikdy nestalo.
V tomto díle musím vyzdvihnout kresby, které pro mě byly "čitelné" na první pohled.

18.08.2018 4 z 5


Maus I: Otcova krvavá pouť dějinami Maus I: Otcova krvavá pouť dějinami Art Spiegelman

Tato kniha splnila naprosto bezezbytku to, co od ní asi všichni očekávají. Minimálně to, co jsem očekávala já, a to je pravdivé vyprávění o druhé světové válce. Příběh je strhující, což ovšem není práce autora, ale bohužel práce největšího tyrana v novodobých dějinách. Ale autor uměl skvělému příběhu vdechnout život krásnými malbami s zvířecím podtextem, to mě asi bavilo nejvíce. Nečetla jsem souborné vydání, ale dva samostatné díly, tento první mě dějově chytil trochu více. Moc se mi líbilo propojení autorovi současnosti a minulosti jeho tatínka a celé jeho rodiny. Ovšem občas jsem měla problém s obrázky, oproti druhému díly bych řekla, že byly možná trochu "přeplácané", že tam v jednom komiksovém okénku toho bylo hodně a člověk se musel více soustředit na celou kresbu i na jednotlivé detaily.

18.08.2018 4 z 5


Hana Hana Alena Mornštajnová

Hana je kniha, která měla silný marketing, mnoho se o ní řeklo, člověk ji viděl na každém kroku a dalo se tudíž předpokládat, že ani nemusí být tak dobrá. Dobré knihy přeci nepotřebují silný marketingový tlak na kupující. Ale tato kniha je skvělá!!! Je bez debat jedna z nejlepších, kterou jsem letos četla, možná i úplně nejlepší. Možná předčila i Smrtku (která byla vynikající) a to asi proto, že vychází z reálných událostí. Moc se mi líbil celý příběh, jeho smutek, spletitosti, propojenosti a beznaděj, která z něho trčí. I přes to, že je to vlastně skrz na skrz smutná kniha, tak jí hodnotím kladně, což je skoro neuvěřitelné, mám raději knihy s dobrým koncem. Také mám raději knihy s přímými řečmi bez zbytečných popisných scén, tady je přímé řeči relativně málo, stejně mě to dostalo. Kniha se mi četla snadno a rychle. Líbilo se mi, jak byly části příběhu na sebe navázány, jak některé spojitosti člověku docházely postupně. Je to prostě kniha, kterou by si měl přečíst každý a každý by měl pocítit to, co jsem při čtení cítila já.

18.08.2018 5 z 5


Dánská dívka Dánská dívka David Ebershoff

To je pro mě velmi zajímavá kniha, ale nemám k ní jen pozitivní náhled. Plusové body kniha rozhodně nahnala tématem jako takovým, které sice autor sám nevymyslel, jelikož se tento příběh skutečně stal, ale velmi ho poupravil, což sám přiznává. příběh je velmi zkráceně jednom z prvních mužů, který byl přeoperován na ženu, protože se narodil do špatného těla. Co se mi na jednu stranu velmi líbilo, bylo jak autor dokázal popsat vnitřní rozporuplnost Einara vůči sobě, vůči Lily, vůči své ženě. Na druhou stranu mi tato rozporuplnost přišla mnohdy velmi dlouhá a člověku pak připadlo, že se v knize vlastně neděje nic jiného, za to pro mě mínusové body. Ale velmi zajímavé bylo vykreslení toho zvláštního trojúhelníku Einar - Lily - Greta, to bylo velmi zvláštní. Navíc člověk jako já, který se nikdy nesetkal s člověkem narozeným do špatného těla, má nějaké představy, jak to asi je. Moje představy byly v mnohém úplně jiné, byla jsem velmi překvapená, že Einar bere Lily jako někoho jiné, ne jako součást sebe... Jak píši hned na začátku kniha je to každopádně zajímavá, má své mínusy, alespoň pro mě, ale nejsem zklamaná, že jsem jí četla.

18.08.2018 3 z 5


Biblické příběhy pro nevěřící děti Biblické příběhy pro nevěřící děti Martin Vopěnka

Musím se bez mučení přiznat, že nejsem věřící a nikdy jsem nečetla Bibli... Ano, je to tak. Možná právě proto se mi tato kniha opravdu líbila. Samozřejmě, že některé příběhy jsme více či méně ze školy nebo i z obyčejného života znala, ale nikdy bych o sobě neřekla, že znám biblické příběhy. Vlastně ani po přečtení této knihy bych to o sobě neřekla, ale už mám více jasno. Pří čtení se mi v hlavě spojovali různé hlášky běžného života nebo přirovnání, které znám. Knížka mi přiblížila postavy, objasnila spletité vztahy i hlavní "děj" (ačkoli slovo děj se v tomto případě moc nehodí). Několikrát jsem si říkala, že si budu muset přečíst celou Bibli, protože toto jsou opravu jen převyprávěné zkrácené příběhy, Ale na Bibli se ještě necítím, jednak je dlouhá, jednak neskutečné spletitá a jednak mám nevysvětlitelně hloupý pocit jí číst, když nejsem věřící... Ale Biblické příběhy pro nevěřící děti si pořídím do své sbírky, jelikož teď jsem je měla vypůjčené z knihovny. Je to kniha k opětovnému přečtení.

18.08.2018 4 z 5


Dovolená s moderním fotrem Dovolená s moderním fotrem Dominik Landsman

Musím říct, že po Deníčku jsem k tomuto autorovi byla skeptická, ale tahle kniha mě rozhodně potěšila. Podle mě, nebo spíš pro mě byla rozhodně o třídu lepší. A nebudu se vykrucovat, důvod je jednoduchý - děj je psán z pohledu ženy! A z mého ženského pohledu je celkem dost reálný, oproti Deníčku, který mi takový nepřišel. Kniha byla vtipná, měla jasný směr, probírali se v ní klasická dovolenková klišé i (pro mě) novinky. Není to vzor nejvyššího literárního díla a lehká letní oddychovka. Já ji doporučuji.

18.08.2018 3 z 5


Zadrž hvězdy Zadrž hvězdy Katie Khan

Tato kniha se mi celkem dost líbila. Upřímně většinu času jsem si tuto knihu přestavovala jako film a říkala jsem si, že by byl úžasný. Se všemi možnými triky, barvami a vizualizací. Dalo by se říct, že je to kniha o lásce. To je to nosné téma, které je obaleno letem do vesmíru a vzpomínkami na "normální" život, který nám lidem z roku 2018 rozhodně normální nepřipadá. Ale to co se mi na knize líbilo nejvíce byl konec. Teď musím velmi opatrně, abych vám něco neprozradila. Děj plyne takovým spádem, že si člověk konec snadno domyslí, ale tak to neskončí... U této knihy je nutné číst dál a dál a nespoléhat na to, že konec odhadnete. Neodhadnete, protože tohle vás asi nenapadne. A tím koncem byla kniha povznesena výše, alespoň pro mě.

18.08.2018 4 z 5


Dokonalý cizinec Dokonalý cizinec Renée Knight

Tato knížka mě nezaujala... Tak rozhodně bych jí nenazvala thrillerem, to jako první věc. Ale mě prostě celkově nebavila. První část byla moc zdlouhavá a celkem nezajímavá. Chápu, že díky této části jsme měli dokonale poznat charaktery postav, ale když vás to poznávání nebaví a je napsáno nezáživně, tak je to na prd.
Druhá část, kde se děj už měl rozjíždět, jsem byla k příběhu stále apatická. Na můj vkus to byl až moc vykonstruovaný příběh, ve kterém se autorka celou dobu snažila některé věci neříkat na přímo a kličkovat kolem nich... No a svátečnímu čtenáři to nevadí, já už mám něco přečteno, takže jsem tu "lest" prokoukla. Bylo mi jasné, že příběh nebude z nějaké části takový, jak je nám předkládán. Měla jsem v hlavě několik variant, jak se příběh může zvrtnout. Tam, kam nakonec děj dospěl, jsme neodhadla, ale zase mi to přišlo jako nejméně zajímavé. Nechci spoilerovat, tak jen napíši, že námět zápletky by nebyl špatný, kdyby se kniha držela svého označená thriller.
Co mě také poměrně dost štvalo, bylo neustálá změna vypravěčů a skákání v časových linkách. To jsou prvky, které se v knihách běžně používají, ale tady jsem se v tom nedokázala zorientovat...
Nicméně k tomu pozitivnímu je nutné říct, že kniha zajímavě popisuje fakt domýšlení a obranný mechanismus mozku před něčím opravdu ošklivým. Prostě když nechceme, tak něco nevidíme, nad něčím se nezamyslíme, něco nevnímáme...

18.08.2018 2 z 5


Skoro úplný seznam těch nejhorších nočních můr Skoro úplný seznam těch nejhorších nočních můr Krystal Sutherland

Nejen že to byla kniha s nejdelším názvem, kterou jsem kdy četla, navíc to byla kniha s nejzvláštnější hlavní hrdinkou a celkem dost podivným dějem. Hlavní hrdinku jsem si celkem oblíbila i její zvláštní rodinu. S nadšením jsem sledovala její transformaci a touhu překonat své strachy, ale později jsem si začala říkat, že o tom ta kniha není... Mě osobně nejvíc zaujaly kapitoly o Smrti, vlastně mi bylo líto, že těch kapitol nebylo více. Pak také, že alespoň v této knize a rodině neexistuje žádné prokletí ale nastavení mysli všech zúčastněných. Přesvědčilo mě to, že strachy jsou o hlavě a že každý strach lze překonat. Ale já svým strachům zatím čelit nechci, natolik mě kniha neovlivnila...

11.07.2018 4 z 5


Slečna M. Slečna M. Caroline Woods

Se Slečnou M. mám trochu problém. Podle mě autorka vymyslela super nosné téma s krásnou zápletkou a zasadila ho do nejpodivnější doby historie lidstva. Což by už pro někoho mohly být záruka něčeho. Nicméně pro mě je to trochu málo. Nemyslím si, že by kniha byla špatná skrz na skrz, ale něco mi tam chybělo.
Vzhledem k tomu, že kniha měla mapovat přes čtyřicet let života dvou žen, tak mohla být na můj vkus klidně delší. Pak by totiž autorka měla dost prostoru lépe vylíčit atmosféru dobu, vztahy mezi postavami, jejich emoce a důvody jejich konání. Mě prostě chyběly detaily. Z mého pohledu byl děj vyprávěn velmi plytce a povrchně. Samozřejmě ne vždy. Bylo tam asi 50 stránek, kdy jsem měla ten sevřený úzkostný pocit, který mívám u knížek, které popisují druhou světovou válku. Během těchto stránek jsem z této knihy vyždímala, co jsme od ní očekávala. Jelikož já očekávala více děje kolem války. A to mě zklamalo nejvíce... Válka tam nebyla skoro vůbec. I když svým způsobem prostupuje každou stránku, tak tam ve skutečnosti není. Jen se na ní jen velmi lehce naráží. Vše je jen v náznacích. Chyběly mi důležité informace, které by příběh dělaly autentičtějším. Např. mluví se o "hrozných činech", o "zrůdných lékařských experimentech", o "velkém úkolu"... Nikdy nic konkrétního, nikdy nic vysvětleného... A pak mě také zklamal konec, tam to teda padlo na zadek.
Co se mi naopak líbilo bylo popsání různých názorů na danou situaci a vykreslení tenké hranice mezi dobrem, zlem a větším zlem.

11.07.2018 3 z 5


Před pikolou za pikolou Před pikolou za pikolou Linda Green

Řeknu to na rovinu, k této knize mám určitá ale... Podle mě to nebyla vyloženě špatná kniha, ale ani vyloženě dobrá. Možná mohla mít o pár stránek méně, ale podle mě byl pes zakopán jinde. Již podle anotace můžeme vědět, že kniha je o ztracení malé holčičky při hře na schovávanou. Myslím si, že představa, že se něco stane dítěti, je ta nejhorší a nejen pro maminky. Takže to považuji za velmi dobré téma knihy. Ovšem proto, aby se v knize udrželo napětí a čtenář byl stejně nedočkavý a ochromený, jako rodiče hlavní hrdinky, by chtělo, aby se nestřídaly kapitoly o vyděšené rodině a o únosci/únoskyni. Protože, když v každé druhé kapitole čteme, že je dívenka relativně v pořádku, že žije, dýchá, jí, pije a má spoustu otázek, tak to čtenáře v žádné tísnivé atmosféře moc neudrží.
Celkem zajímavá byla zápletka. Proč byla holčička unesena, co byla motivace, jaké bylo psychické rozložení a historie únoskyně a jakou roli hrála náhoda. Ale to nejsmutnější na tom pro mě bylo, že já jsem to odhadla asi o 100 stránek dříve, než se o tom v knize začalo mluvit.
No a když uhodnete hlavní zápletku, v každé sudé kapitole víte, co je s uneseným dítětem, tak začnete spoléhat na konec. Říkáte si, tam se něco musí stát, tam to vygraduje... No a nic. V této knize se snad o konci ani mluvit nedá. Konec byla totální nuda. Chápu, že autorka chtěla ukázat trápení obou žen, které v knize vystupují, ale věřím, že se to dalo napsat lépe.
Celkově knihu hodnotím jako průměr s celkem promrhaným potenciálem.

27.05.2018 3 z 5


Smrtka Smrtka Neal Shusterman

Myslím, že u tohoto fantasy žánru jde hlavně o to, jaké nové prostředí autor vymyslí. V jakém světě se bude děj odehrávat, jaké tam budou zvláštnosti a odlišnosti od našeho světa, který známe. Myslím, že v této knize se toho autor zhostil skvěle! Vymyslel budoucnost, která je tak vyspělá, že nikdo nemlže zemřít ani nehodou ani na stáří, ale jen a výhradně (až na jeden jediný případ) rukou smrtky.
Ačkoli jsem čtenář, který miluje pasáže s přímou řečí a části, kde se děj posouvá svižnějším tempem, tak tady mi popisné pasáže vůbec nevadily. Ani nevím, jestli je správné je nazvat "popisnými pasážemi", spíše úvahami částmi. Úvahami nad životem, jeho cenou, úvahami nad tím jestli je něčí život cennější, než někoho jiného, úvahami nad morálkou, morální odpovědností vůči životu a svému poslání, úvaha nad tím jestli, když víme, že nemůžeme zemřít, jestli to z nás automaticky dělá bezcitná monstra, jestli naše morálka plyne ze strachu, jestli výchova má tak silný vliv na chování člověka, jestli zbavení se morálky je "nakažlivé"... Prostě kniha byla plná hlubokých otázek, na které většinou nelze odpovědět jednoznačně. To je asi poznávací znamení knih od Neala Shustermana.
Líbil se mi i děj příběhu. Hlavně to, že se odvíjel úplně jinak, než jsem čekala. Autor předložil daný svět a problematiku a já si myslela, že vím, o co tam půjde přednostně a jak se bude děj odvíjet. A najednou bum, všechno jinak. Tak jsem svoje myšlenky přehodnotila a zase to nesedělo. To se mi moc líbilo, autor nás pořád drží v určitém napění a nenechává nás "usnout na vavřínech".
Jsem neskutečně šťastná, že zrovna tuto knihu mám ve své knihovničce a nepůjčovala jsem si ji z městské knihovny. Moc se těším na další díl. Věřím, že to bude jedna z nejlepších sérií, které jsem kdy četla. A právě proto, že se očekávají ještě další díly, je moje hodnocení jen 4 hvězdy, protože 5 hvězdiček si schovávám na další díly.

27.05.2018 4 z 5


Cinder & Ella Cinder & Ella Kelly Oram

Toto je knížka, ke které bych měla tolik "ale"... Ale stejně se mi líbila! Četla se rychle, snadno vlastně sama. Sice docela dost stránek, ale měla jsem jí přečtou strašně rychle.
Pro mě to bylo velmi zajímavé převyprávění známé pohádky O Popelce. Nejvíc se mi líbil nový prvek, který v klasické Popelce není. To, že Cinder neví, kdo je Ella, je předvídatelné, ale že ani Ella neví, kdo je Cinder v sobě skýtá zajímavé zápletky. Samozřejmě se mi také líbí to, že kniha není pohádka skrz na skrz. Ano některé scény (ty lehce přitažené za vlasy, ke kterým bych měla své "ale") jsou ryze pohádkové, ale jiné jsou více lidské a reálné. Mluvím o tom, že kniha ukazuje, že věci, lidé a události nejsou jen bílé nebo černé. Existuje celé spektrum barev a jde také o úhel pohledu. Ukazuje, že to nejhorší na světe není jen žít s cizími lidmi, nebo lidmi, který nás nemají rádi. To nejhorší je daleko za hranicemi našich představ.
Jediná postava, která mi mojí teorii o barevném spektru kazí a ke které jsem si za celou knihu neudělala žádný vztah je Kaylee. Myslím, že to je fajn knížka pro kategorii young adult.

21.05.2018 4 z 5


Bez šance Bez šance Neal Shusterman

Tato kniha byla velmi zajímavá. Nejspíš to bude moje první kniha ze sfi-ci žánru a začala jsem dobrou volbou.
Co upoutá asi každého je hlavně ten námět a otázky, které v nás vyvolává. Otázky, které si klademe celou dobu při čtení a na konci, když už bychom mohli mít odpověď, si některé otázky začneme vzhledem k jedné scéně pokládat častěji a znovu a možná trochu modifikovaně. Máme duši? Kam duše zmizí? Kdy zmizí? Je správné někoho zabít? Je správné někoho zabít, když on chce zabít mě? Kdy už mluvíme o zabití? Je správný potrat? Měl by být život chráněn od chvíle početí? Nebo od chvíle narození? A jak dlouho by měl být život chráněn? Kdo může o našem životě rozhodovat? Je správné obětovat někoho za život jiných? Kdyby lidé měli možnost zbavit se svých dětí v téměř dospělém věku, jak rychle by se ve společnosti ustálila myšlenka, že je to v pořádku? Že se za to nemusí cítit odpovědní? Je možný, aby rodič byl ke svému dítěti až tak bezohledný, když mu to systém dovolí? Vyvolává to prostě tolik otázek, že člověk si tuto knihu musí sám přečíst a pak si na ně sám odpovědět.
Co se děje týče, občas bych ocenila trochu hlubší informace a větší rozepsání. Jediný příběh, který mě nevzal za srdce, byl příběh CiFiho, ale chápu jeho účel v knize.

11.05.2018 4 z 5


Drž mě pevně Drž mě pevně David Levithan

Tato kniha je vlastně scénář k muzikálu. Muzikálu, který v knize Will Grayson, Will Grayson, píše postava jménem Drobek. Takže se dá říct, že tato kniha je doplněním Willa Graysna. Nejsem si jistá, jak velký význam má pro lidi, co Willa nečetli. Ale pro ty, co Willa četli, je to skvělé doplnění, zvláště pro ty, co si oblíbili právě Drobka. Tato kniha a vlastně i celý muzikál mapuje Drobkův život od dětství po "současnost". Zaměřuje se hlavně na jeho sexualitu a milostné vztahy.
Nutno hned v úvodu říct, že mám ráda muzikály :-) Vzhledem k tomu, že kniha je právě muzikálový scénář, tak jsou tam vepsané texty postav, režijní poznámky a hlavně písně. Po chvilince jsem se do knihy a do toho stylu dostala a každou jednotlivou scénu jsem si dokázala představit na divadelních prknech. A dokázala jsem si představit i melodii jednotlivých písniček i potencionální taneční vystoupení. Z důvodu, že mě kniha dokáže vtáhnout tak moc, že toto všechno dokážu živě představit, tak si myslím, že je dobrá. Minimálně pro nás, co máme rádi muzikály a Drobka.
Co se děje týče, je poměrně jednoduchý o zvláštním optimistickým homosexuálovi. Děj má otevřený, ale přesto svým způsobem šťastný konec. Bála jsem se, vzhledem k postavě Drobka, že bude konec až moc sladký, ale ne. Byl pozitivní, ale ne přeslazený. Nese v sobě myšlenku, že každého člověka stíhá menší či větší trable a je nutné se znovu zvednou a jít dál.
Co mě na knize neskutečně naštvalo je fušerská práce vydavatelství. Čtu, čtu, jsem na straně 176 a druhá strana je vzhůru nohama s číslem 184... Takže knihu otočím vzhůru nohama a deset stránek čtu tak... Nemyslím si, že to byl záměr.

30.04.2018 3 z 5