tonysojka komentáře u knih
Napínavé, čtivé a vtipné.
Dominik Dán a jeho partička se představuje v té lepší kondici.
Knihu jsem si pořídil,abych poznal i tu jinou verzi pravdy o této šílené bratrovražedné válce, než jaká je nám v naší západní části světa prezentována.
Co se týče historické přesnosti výkladů dějin Srbů od počátku až po vznik války v bývalé Jugoslávii,asi nelze nic vytknout.
Možná nelze ani vytýkat autorovo a Mladičovo rozhořčení z přístupu západních vlád, západních médií,USA a NATO ke konfliktu a je i celkem věrohodné zpochybňování průběhu Srebrenického masakru a počtu jeho obětí.
Jenže.
Jako celek kniha na mne působila jako agitace a propagace toho jediného správného "srbského" pohledu.
Neustále opakované zdůrazňování srbského hrdinství a utrpení.
Který národ v této oblasti v tomto kolotoči křivd,pomst a zvěrstev netrpěl?A který nepoužil všech špinavých prostředků,aby se mstil a vyhrál?
Všechno tohle v kombinaci hrátek a zájmů tajných služeb, politiků a naivity západních států a NATO působí děsivým dojmem.
A úplně na závěr mne znechutil odstavec z jednoho Mladičova dopisu,ve kterém chválí Rusko, že během minulých dvouset let osvobodilo Evropu od Napoleona,Rakousko -Uherska a fašistického Nemecka.Věří že osvobodí i od NATO a USA.
O chvále Putina a označení USA a NATO za satanisty nemluvě.
Pro příznivce "konspiračních teorií" a vyznavače "jiných pravd" dokonalá kniha.
Sympaticky staromódní vtipná detektivka.Zpočátku jsem se spíš smál než vyšetřoval:
"....Do ranního šera vpadl místo toho Maryin hlas, blekotající rozčilením: Madam, ach madam, v knihovně leží mrtvola! A Mary se křečovitě rozvzlykala a vyběhla z pokoje.
Paní Bantryová se posadila na posteli. Že by se její sen tak podivně změnil, nebo Mary skutečně vběhla do pokoje a vyřkla tu nehoráznost o mrtvole v jejich knihovně?
To není možné, ujišťovala se v duchu paní Bantryová. To se mi jistě zdálo. Ale i když se tak sama chlácholila, cítila s rostoucí jistotou, že se jí to nezdálo a že Mary, rozvážná, ukázněná Mary, opravdu pronesla tahle fantastická slova.
Chvíli uvažovala a potom naléhavě strčila loktem do spícího manžela.
Arture, Arture, probuď se! Plukovník Bantry zachrčel, něco zamumlal a obrátil se na druhý bok.
Probuď se, Arture, slyšel jsi, co říkala? Patrně ano a naprosto s tebou souhlasím, Dolly, ozvalo se ne-zřetelně a plukovník Bantry pokračoval ve spaní....."
Zábavné to bylo docela.
Výborně napsáno,velmi čtivé,ale kvůli závěru nemohu za sebe dát víc než tři.
Pozor,spoiler.
Nemohu uvěřit konci jednoho z pachatelů a u toho druhého mi chybí popis, jakým způsobem vraždu provedl.
Škoda.
Jinak velmi dobré.
Chlast,drogy a Ostravsko.
V některých případech také chybějící výchova zakotvená v nějakém řádu,to jsou příčiny zločinnosti nejen v tomto regionu.
Zajímavá je v některých případech absence jasného motivu brutálních činů.
Smutné, zneklidňující čtení o tom, čeho je člověk člověku schopen.....
Alenku jsem v minulosti několikrát nedočetl, asi proto, že jsem se v tom fantastickém, snovém a hravém světě snažil najít nějaký význam nebo logiku.
Připadá mi,jakoby byl opakem přesného a logického světa matematiky, který Lewis vyučoval,a domnívám se, že byl stvořen jako protiklad, kde není jisté a logické vůbec nic.
Tak jako ve snu,kde je možné úplně vše.
S Alenkou v říši divů a za zrcadlem jsem strávil zábavné, nesmyslné a fantastické chvíle.
Čtenářský zážitek z obsahu Gaimanových šuplíků se u mne nekonal.
Zajímavé a krásné historické fotografie Ostravy, okolí a obyvatel.
Kvůli čtenářské výzvě jsem po mnoha letech četl podruhé a opět příběh ve mně zanechal silný čtenářský zážitek.
Nikdykde je prostě skvělé.
Kdysi dávno jsem Kinga přestal číst, protože mi připadalo, že v jeho knihách se objevuje stále víc a víc písmenek než děje.
Do letošní výzvy jsem si vybral tohleto, nemělo to na Kinga moc stránek a četlo se to rychle.
Na to, že přiznaně vykradl téma,to nebylo vůbec špatně zpracováno.
..."Prožili spolu dost,aby dospěli k vědomí, že láska je láskou kdykoli a kdekoli, avšak je tím hutnější, čím blíže je k smrti...."
Asi nejlepší román o lásce, životě, stáří a smrti, který jsem zatím četl.
Geniální vypravěčství,popisnost, která mě vůbec nenudila,naopak vytvářela věrohodné a živé obrazy života a prostředí na přelomu 19.a20.století .
Styl vyprávění vyžaduje pomalost a velkou pozornost při čtení ,byl jsem však odměněn velkým čtenářským zážitkem.
Svědectví o inscenovaných politických procesech v režii komunistického režimu a přežívání v komunistických lágrech.
Zajímavý doslov o nejasných momentech v životě Jaroslava Michálka.
Ze začátku do vypadalo na zábavnou fantasy grotesku s postavami jako by od Tima Burtona,pak se to překlopilo do docela temného psychologického thrilleru s příjemným překvapivým koncem.
Trocha vtipu,ironie,sexu a finské (asi) přírodní mytologie, dohromady celkem příjemně strávené chvíle s knihou do čtenářské výzvy.
...„Všichni vědí, že zdravý člověk nezačne sepisovat romány. Kdo je zdravý, ten má zdravou práci. Celá ta zatracená literatura, kolem které se nadělá tolik cavyků – to není nic jiného než duševní vyšinutost prohnaná tiskařským strojem.“,.
Od Houllebeqa mám kromě esejů přečteno vše,od druhého pána nic, neznal jsem ho.
Měl jsem obavy,jestli kniha bude pro mne zajímavá a srozumitelná,ale oba pánové je svým jazykovým a literárním mistrovstvím,vtipem a nadhledem rozptýlili.
Přes své rozdílné povahy, názory a postoje se nakonec oba vyznávají ze své velké lásce ke slovu,jazyku a práci s ním, která je pro ně doslova nade vše.
Houellebecq:...."Nastavím světu zrcadlo a jemu se nelíbí, co vidí.Zrcadlo obrátí a tvrdí:"nepopisujete svět,ale sebe."
Otočím ho taky a řeknu:"Ve svých ubohých článcích nepíšete ani o mých knihách,ani o mně,jenom v nich odhalujete své nedostatky a lži."
Skutečná hranice je tu spíš morální než intelektuální......"
O něco níže přiznává, že jeho zrcadlo může být pošpiněné a deformované.
Upřímná korespondence z obou stran.
Autor a ani Harry Hole mě v prvním díle série nepřesvědčili, že by v záplavě příběhů o pátrání po masovém vrahovi mělo jít v jejich případě o nadprůměrné dílo.
Kniha má skvělou předmluvu,u samotných deníkových záznamů jsem postrádal autorovy osobní názory, postřehy, takhle mi to připadalo neosobní.
O době spíše vypovídají samotné zločiny pachatelů, zajímavé jsou rozdílné tresty u žen, které zabíjely své děti,u bohatých se mi zdály mírnější.
(SPOILER) Komentář 9095 skvěle vystihuje poslední díl a naprosto vyjadřuje mé pocity, nemám k tomu co dodat,nekomentoval bych to lépe.
Kniha přesně popisuje ,co se stane když se k moci dostane tzv."lid", ostatně v dějinách revolucí najdeme skutečnost předčící fikci.
".....Hlas lidu,to je.... spíš hluk.Jsou to žvásty bláznů v blázinci.Je to řev vepřů na jatkách.Je to chór šílenců.Vetšina z nich ani neví co chce, natož aby věděla jak se k tomu dobrat.Potřebují někoho,kdo jim řekne,co mají dělat....."
Ale,mord na to, noblesní odchod mé oblíbené postavy mě velmi zarmoutil,to mě opravdu zabolelo.
Tohle mi Joe neměl udělat.
Proto nedávám plný počet.
Houllebeqův"vánoční"román odehrávající se v období Vánoc a přelomu let 2026-2027,pokračující do září.
Na pozadí zásadní rodinné události vypráví příběh, dotýkající se témat existence, lásky a smrti.Prošpikovaný nekorektními názory,humorem, ironií,cynismem; občas přihodí trochu sexuálních scén, zároveň jemný, citlivý.
Trochu politická fikce,trochu vědecká,trochu pátrání ve stylu příběhů Dana Browna,pro mě skvěle namíchaný, chutný koktejl.Popis zákulisí boje při prezidentských volbách je zajímavý.
Popisuje znovunalezení téměř ztraceného manželství hlavní postavy, péči o otce, osudy rodinných příslušníků, odhalujících jejich životní názory,charaktery, to vše s neoddiskutovatelným spisovatelským mistrovstvím.
I když nihilistické názory autora nesdílím, čtení jsem si užil, ostatně při pozornějším čtení autorových "bonmotů" lze zjistit, že nemají smysl ani hloubku a označení jako "Kazatele nihilismu" od autorova překladatele se mi zdá přehnané;snad jím byl v knihách před "Mapou a územím."
Spíš se vyrovnává z jeho pohledu s pomíjivostí života, nevyhnutelností smrti, zároveň obdivuje sílu lásky a rodinné soudržnosti v těžkých chvílích.
Pro mne po dlouhé době kvalitní ,"velký společenský" román.
Příliš mnoho epiky,magie, příšer a typicky "ruského" zdůvodňování každičké myšlenky a jednání postav.
Unaven čtením to vzdávám.Jediný text, který mě zaujal,bylo vyprávění tamtoho někoho uvězněného pod Citadelou.
Až neuvěřitelně laskavé úvahy a zamyšlení na základě příběhů,z nichž je každý jedinečný,tak jako je člověk .
Autor nesmírně citlivě předává své žití vírou a s Bohem.
Jeho knihy si troufnu nazvat "polévkou pro duši", výživnou a dávající sílu a povzbuzení.
"...Jen vědomí, že nás samotné vidí ještě jiné oči, oči Boží, nám může pomoci unést to,co vlastně nikdy nemělo smysl.Jen musíme vědět, že jsme za každých okolností milováni,jen to smysl dává..."
"... Nejsme na této zemi sami, jen to možná někdy nevnímáme.Jsme navěky milováni, což je pro mne tou nejkrásnější definicí života..."