tisha8409 komentáře u knih

Téma, které bych čekala od ženy na mateřské dovolené, která by toto téma zpracovala jako svou autobiografii s názvem UDEŘIL JEN JEDNOU - HNED JSEM MU TO VYTMAVILA.
Protože já pro tělesný tresty jsem, tak mi to přišlo jako jedna omáčka plná zbytečností a ničeho.
Jeho vulgarity z něj lepšího pisatele neudělají.

Líbilo. Napínavé, úchylná dvojčata jsou dokonalý stresor jinak poklidného života, druhá část v Egyptě a začleňování se do sekty je taky zajímavá. vysvětlení, že jde vlastně jen o mentální pokusy a úchylky mne sice trochu zklamaly, ale konec je zajímavý.
Měla by se té knize věnovat víc pozornosti, protože blbých hororů typu Stmívání je všude dost.... tohle je ale neobyčejné.

3 06.07.2015

Takhle by měly žít všechny děti. Tato kniha ( a všechny autorčiny) je něco,co prostě musíte předávat dalším generacím dál.

3 02.07.2015

Taky skvělé a ztřeštěné :)

2 28.08.2015

Tak toto bylo ale úplně mimo.... Je to psané jaksi.. hloupě, skutečně jako dítětem, co píše na blogísek.
A Verrrunka jde o dílo pozdně dopsané, tohle nemá s filmem co dělat.

2 28.08.2015

Sever opět plný úchylů. Divně žijících lidí, nefunkčních vztahů, ujetých děcek a podle toho jasněže i konaných aktivit.
Spousta stran o ničem, neustálé chození kamsi za kýmsi a dotazy "kdo jste? znal jste ji?co vám říkala?" a bla bla bla.
Jedna fetka, jeden zneužívanej a nad slunce jasnej pachatel.
Pro zajímavej začátek (úsek s Jo) dávám dvě hvězdy.

2 26.08.2015

K smíchu, skutečně. Francie je snad nějaká kasta, že tamější ženy jsou údajně ve všem nej? Nežijí nijak extra ani odlišně.. jsou to prostě ženy Evropy, podle toho vypadají a taky žijí.

Život bez pšenice musím praktikovat ze zdr. důvodů a protože se o tomto tématu téměř žádné kniíhy nepíší ( vše je jen pro celiaky), tak jsem za tuto knihu ráda.
Pšenice je spolu s cukrem megazlo a já se divím všem, kteří ji do sebe perou ve víře, že proto, že je slisovaná do podoby kaiserky, musí být automaticky zdravá a celozrnná.
Ze všech stran se na nás valí info, že vynecháme li pšenici a to i formou luštěnin, protože třeba kuskus je též pošenice, budeme na tom prý bídně skrz ledviny apod... takže se národy opět raději přikloní k jedu, který se ale tváří doporučovaně a který je přece PŘÍLOHOU, jež nejde opomenout!

2 25.08.2015

Přikláním se k Lili.
Jasně, že to nebylo snadné díky těm úmrtím, ale bohužel právě díky nim se ty dvě našly.
Co se týče stylu psaní, nepřijde mi nijak extra vyjímečný.... kniha je opět plná přebytků, např. ohledně Lajly nebo počátků Marjamina života.
Je škoda, že Mirjam za osvobození se od hajzla musela zemřít, zatímco druhá si v pohodě odkráčela a i s dětičkama, zase plodí další a další a žije si.

Jako nevím... přijde mi, že tyhle knihy jsou cílené citové útoky na srdíčka ženušek, kterým nedochází, že sice můžeme na ulici nalíčené, v krátkých sukních a smíme do kin nebo posedět ve smíšené společnosti,, ale v podstatě je i u nás zakořeněno, že žena je níž než muž a vše je na jejích bedrech. O násilí ani nemluvě.
Takže jak moc enormní rozdíl je mezi nimi a námi?
Není dnes nikdo, kdo by o tom, jak to tam chodí, nevěděl, proto nevím, že to ještě někoho může šokovat, až dojímat.
Je to pořád dokola.
Obdivovat ty ženy? Zač? že prostě žijí a přežívají v područí mužů?
Pro co je obdivovat - však samy nic nemohou dokázat a obdivovat někoho jen pro to, že prostě nějak musí žít kvůli společenskému přesvědčení, mi nepřijde důvodné.
Není proboha pořád jen Afgánistán... je spousta míst, kde je to ještě horší.

2 22.08.2015

"ČEKALA JSEM, ŽE TO BUDE VTIPNĚJŠÍ".
Co jako čekáte za megavtípky od terorizování celýho okolí od malýho fakana??? Co na tom má být vtipnýho? Pokud to zdepřítomným matkám přijde k smíchu,pak není divu, že někdo vychová takový zmetky...protože se tomu v reálu nejspíš směje taky a ono to s něma roste.
A víte co? všem takovým rodičům ty děcka přeju. Doře vám tak děláte si to sami.

Jedna hvězda za obálku která mi zprvu evokovala námět jako Sněhulák. No ono šlo ale o něco úplně jiného- vzhledem k tomu že jsem se nedostala k předchozím dílům, tak nemám utvořený celek. Námět je takový nijaký.
Špatně zabil... a dál? Dál opět nudná detektivka.
Ne, lámat Nesba ( Nesboa?) přes koleno a nutit se do toho prostě nemůžu.

2 19.08.2015

Ano, opravdu, fantasmagorický odpad. Patrně se to dědí.

Hodně syrové? pár seků a řezů mačetama, nějaké znásilnění a přeživší dětičky u mrtvých matek. Ona viděla jen začátek, ale zdaleka nebyla u všeho.
Jo, to bolavý je. Ale jinak jí byl Bůh neskutečně milostiv, že jí do cesty seslal miliony přátel, že na každém kroku potkala někoho, kdo jí pomohl a nic za to po ní nechtěl.
Přežila, přešla, kromě rány na břiše a pár řínutí mačetami, kdy to, že jí ubližují, její přátelé pouze hráli, vlastně nic nemá ani ona, ani její syn.
Na to, že to bylo jen 17letý děcko, z toho vyvázla sakra dobře.
Nelíbila se mi tam místa kde jako pořád zdůrazňuje svou dokonalost i dokonalost svý lásky i života, jako by tím chtěla říct že JÍ se přece nic takovýho stát nemělo.
Jinak její podivení na konci " svět řekl ach to je hrozné a pak se zase odvrátil" se mi líbilo... co čekala?
Jak toto hodnotit? nebrala jsem to ani jako výpověď té hrůzy, ale spíš jako nepříjmenou ji samu...jako hodně si věřící puberťačku, která si hrála na paní světa proto, že viděla všeho pouze zlomek, který se jí dotkl jen minimálně... budu tedy hodnotit ji jako autorku, ne to, co zažila.

2 15.08.2015

Jeden nevyrovnanej fakan, kterej zbavil svět jedný krávy udušením polštářem, za což by jí měli děkovat.
Kdysi jsem četla na toto recenzi v čaopise a zaujalo mě to, ale jo, v podstatě nic moc.
Já na tyhle rozháraný nezralý kecičky dětiček, který maj vše, ale neváží si toho, moc nejsem.
Asi proto, že u nás se v dospívání takový kraviny pořád neřešily.

2 15.08.2015

Pane Bože.....chraň nás od zlého. Americká typická krávovina, ale nyní psáno mužem.

Divadlo mne moc nebere a repliky z tého hry zná nejspíš každý.
Z tehdejšího hlediska těžký zločin, dnes běžné a proto již tak nešokující.
Nebojím se říci až naivní.
Hm nevím co na tom nějak extra obdivovat.
Oslavný epos Stammela tím pádem zcela logicky nechápu. Co mělo koho omámit a pobouřit zároveň? Její čin? to, že žila tak, jak to bylo tehdy normální - prostě s tím, koho mít musela a ne chtěla? To bylo prostě běžné a miliony žen to snesly... proto nějak nechápu proč bych jakož jednu, která to skoncovala a "osvobodila se" měla obdivovat.

Nářečí rozumím, protože z tama mámrodinu, nemyslím že by byl někdo až takový ignorant, že by nechápal tamější slovíčka.

2 11.08.2015

Jedna hvězda za to, že to může ukázat cestu těm, kteří se trápí stejně... ale jako psát o tom, že hledám přírodní věc na problematickou pleť a svý mindráky, mi přijde pubertálně ujeté.
Navíc proč jezdit kamsi, když šungit koupíte v každé zdravé výživě?
Jak psala agi-recenzistka, že je nadšená z toho, že autorka použila jako léčivou věc SKUTEČNÝ kámen, tak mne toto neuchvacuje.. bylo by skutečně hloupé psát o vymyšlené hornině.

Mladým holkám to dá zase to, že zdr. potíž nebo vzhled = potíže, které nutně musí mít.
Jak z toho ven? musí to někdo udělat za ně. Doby, kdy se neřešily malichernosti jsou pryč..dnešní mladí musejí se vším pomoci, protože sami na to nemají.
Takže za mě ne.

2 09.08.2015

Překonávat samu sebe? Vysvětlit druhým, jak se cítím, když mi zemře dítě? Proboha proč? Copak je člověk povinen vždy, když se mu něco stane, vysvětlovat své postoje a psát o tom??? Tyto vysvětlovačky a post mortem výpovědi nemusím a popravdě mi přijdou spíš jako dobrovolné rýpání se v ráně.
Ztráta je bolest osobní... ne náhled pro národ.

Lidi, přišla nečekaná chvíle.
Já totiž hodlám chválit.
Hodnocení zde mne připravovalo na "cosi, co nezaujme". Ale ona určitá místa byla hmatatelně živá.

Pochopitelně pominu přehršel údajů jako stavba komplexu, typ komínů nebo šachet, schodů, osvětlení, životy těch postav a jejich pocity nebo minulost.. to tam být nemuselo, ale líbí se mi, že každá ta postava má v tu jednu chvíli jiný prožitek.
Určitě by se to dalo pojmout i tak, že by každá postava vyprávěla ten děj jako kapitolu formou třeba výpovědi na policii a popisovala by jen to, co se dělo.. ale i takhle se mi to líbí a změny postav mi nevadí, spíš se vždy těším, co v tu chvíli zas kdo prožívá.

Variace děsu jsou zajímavé a já hmatatelně cítím "něco je za mnou" - děsí mě to a to je u knihy přece úspěch.
Představa, že se měním v čase nebo mi cosi nahrbenýho lozí po chodbě se mi prostě....líbila. Duchařská tématika je buď klasicky nudná, nebo takhle živá. A tomuhle chlápkovi se to povedlo.

Thomas se mi nelíbil, protože neděsil a nedával otázky a chuť znát více... toto ano, alespoň mně.
Děj podtržen bouřkou,hlasy odevšud, stíny a zrůdy,jedno místo, všichni trpí stejně, ale jsou na to sami a ven nemůžou.....Dobré!
Klidně bych to zfilmovala.

Akorát to vysvětlení ohledně vědy apod. se mi nelíbilo...mělo to být tajemné a ne pokusně technické.

2 09.08.2015

Pro teen-naivky dobrý...ačkoliv pro ty rozumné a nesentimentální ne.
Ty nemají potřebu se zaplácávat s takovými hlody, kterým se vznešeně říká osudová láska....a přitom je jen směšná.