TimetoStyle komentáře u knih

Knížku jsem ulovila ve slevě v NeoLuxoru. Bylo to před rokem a já jsem si řekla, že přečtení odkládám už dlouho.
Ze začátku jsem se zase začetla rychle, autorka píše čtivě. Na knížce se mi líbilo to, že se střídal pohled, kdy bylo všechno v pořádku a potom pohled z nemocnice, to se povedlo. Popis nehody, co se rodině stal, byl podle mě hodně krutý. Živě jsem si představovala, jak to asi probíhalo.
Cítila jsem se stejně bezmocně jako Mia, když se chtěla ,,vrátit“ do svého těla, ale nemohla.
Kniha byla dojemná, křehká a podle mě i reálná.
A co ten závěr knížky? Když jsem dočetla poslední slovo, tak jsem si říkala ,,okamžitě potřebuju druhý díl!“ a v tu chvíli jsem si myslela, že se seberu a hned pojedu do města :-)
Můžu vám ji jen a jen doporučit :-) je to taková oddechovka, která neurazí.

12 08.08.2018

Je to tíživá, ale optimistická novela o dvojčatech a rodinných problémech. Ze začátku jsem se do knížky hned začetla, autorka nás krásně seznamuje s postavami. První vypravěč se stal Noah, dvojče Jude, který to vypráví z doby, kdy jeho mamka umřela. Potom následuje kapitola s názvem Jude, která to vypráví z doby po smrti mamky.
Takovýhle typ knížky jsem četla poprvé a moc se mi to líbilo – byla to zvláštní zkušenost. Skoro polovina knížky je taková depresivní, potom už se ,,přehoupneme“ na optimističtější část a ke konci už vysvitne to zmíněné Slunce. (které je v názvu knížky)
Jediné, co mě fakt štvalo bylo to, že v knížce byly chyby. (samozřejmě chápu, že to nikdy nebude úplně bez chyby, ale i tak mi to dost vadilo…) A ten konec? Dal se sice předpovědět, to jo, ale celou knížku jsem si přála, aby to tak dopadlo. Za mě můžu doporučit :-)

Při čtení jsem si do knížky lepila lepítka k zajímavým myšlenkám u musím vám říct jedno – spotřebovala jsem všechna žlutá :-D To značí to, že to je opravdu dobrá knížka.
Pokud by se vám líbily knížky zmíněné v tomto příběhu, tak to jsou tyhle dvě:
Portugalské sonety (Elizabeth Barrett Brownigová) – ,,Jak miluji tě?“
Pekelná přísloví (Wiliam Blake)

12 23.04.2018

Ze začátku se mi hlavní postava nezamlouvala. Její styl vypravování mi přišel hodně zvláštní, často jsem se ztrácela v tom, co chtěla říct. Musela jsem si hodněkrát přečíst daný odstavec znovu. Po chvíli se tohle zlomilo a já si na vypravování zvykla.

Líbilo se mi, že Holden uměl být dost sarkastický a okolí to nepoznalo. V tomhle jsem se viděla, protože to zažívám taky. U téhle scény jsem se nad tím pousmála.

„Co to čteš?“
„Knihu.“
Obrátil mi knihu a podíval se na desky, aby viděl, jak se to jmenuje. „Je to dobrý?“ povídá.
„Ta věta, co čtu, je senzační.“ Dovedu bejt značně sarkastickej, když jsem ve formě. Ale on to stejně nezaznamenal. Když má člověk kolem sebe takovýho kluka, jako je Ackley, tak nic nepřečte. To prostě nejde.

V knize se objevuje hodně ironie, sarkasmu a taky nedůvěry hlavní postavy vůči ostatním. Má strach z budoucnosti, co se z něj po vystudování stane. Pozastavila jsem se nad tím, čím by chtěl být. Představoval si sám sebe, jak na kraji pole je strmý sráz a u něj by stál a chystal děti, aby nespadly dolů. Je to podle něj jediné zaměstnání, které má smysl.

Líbilo se mi, jaký byl Holden. Např. uvažoval nad tím, kam letěly ty kachny z rybníka. Dokázal se na to ptát kohokoli a pořád o tom dumal. Taky mi přišlo komický, že přemýšlel o tom, jestli mrtvýho zajímají kytky na břiše. Občas i mě samotnou napadnou podobné myšlenky a taky s tím otravuju okolí :-D

Po čase nám přiblížil i jeho rodinu. Líbila se mi jeho sestra, byla podle jeho popisu roztomilá. Samozřejmě jsem se pozastavila nad tím, že i děti kouří cigarety a trávu. Když Phoebe chtěla chránit Holdena, řekla, že to ona kouřila. Její mamka reagovala podle mě špatně. Ale tohle je v Americe normální podle toho, co nám ukazují filmy a seriály... Neříkám, že všichni, ale bude jich dost.

Zpětně jsem si uvědomila, že se příběh odehrává jen ve čtyřech dnech. Setkala jsem se s tím už podruhé a líbilo se mi to. Jsem si jistá, že každý si v ní najde kousek sám sebe. V této knize jde hlavně o atmosféru, proto nečekejte děj, při kterém nebudete knížku chtít odložit.

„Co mě ale vážně nadchne, je kniha, kterou člověk dočte, načež by si přál, aby byl s autorem, co ji napsal ohromnej kamarád a moh mu zatelefonovat, kdy se mu zachce.“

Můžu ji jedině doporučit. Určitě se k ní někdy v budoucnu vrátím. Zajímá mě, jestli ji budu vnímat jinak :-)

11 26.04.2021

Představuji vám příběh, který si získal moje srdce hned od začátku. Při střídání pohledů jsem měla nutkavou potřebu přeskakovat stránky, abych se dozvěděla, jak to dopadne. Autorka čtenářům připravila takový test na trpělivost :-D Já ji mám sice skvělou, ale tady to bylo o prsa.
Celou dobu jsem přemýšlela o tom, jak si někteří neváží života. Někdo ho bere na lehkou váhu a všechno mu připadá takové samozřejmě, ale během chvilky se může úplně všechno změnit. Včera máte něco a dnes to nemáte. Autorka nám určitě chtěla sdělit to, ať si vážíme života a ať každý den žijeme jako by to byl ten náš úplně poslední. Will to řekl naprosto přesně o Stelle - ,,Každá druhá vzpomínka je vzácnější než ta předchozí."
Musím dát velké plus za to, že se střídaly pohledy Stelly a taky Willa. Během těchto výměn se i rozvíjely ostatní vztahy, nejen ty hlavní. Vidíme, jak se ostatní vyvíjí a jak se jim daří. Autoři uměli dokonalé přirovnání, které nejen sedělo, ale také mě pobavilo. Jeden příklad za všechny:

Je tak strašně hezký, že mi funkčnost plic okamžitě klesne o dalších deset procent.

A co to bylo před koncem? Stejně jako Stella jsem nemohla dýchat :-D V jedné scéně se zachovala úplně stejně jako můj brácha, neopatrně a o ničem nepřemýšlela. Naopak já jsem se ocitla v kůži Willa, který se podle mě zachoval naprosto skvěle a který málem přišel o to nejdůležitější, co má.
Kdybych tuhle knížku měla k nějaké přirovnat, tak by to byla jednoznačně Hvězdy nám nepřály od Johna Greena, protože je napsaná ve stejném duchu.
Hrozně jsem se našla v hl. hrdince Stelle - taky si píše to-do listy, má hrozně ráda pořádek a taky je hrozný puntičkář co se týče plánování (ona si plánovala v aplikaci, kterou sama vytvořila, čas braní jednotl. léků). Byla prostě skvělá. Taky se mi líbil její nápad a to ten, že natáčela videa o své cystické fibróze. Předávala tak tolik potřebný optimismus a taky vůli bojovat proti nemoci, na internetu sdílela své tipy a rady. Will se snažil zpříjemnit pobyt Stelle zase jiným způsobem - nakreslil jí obrázek, který byl popsán takhle:

Chlapec, který je hodně podobný Willovi, se na něm snaží pomocí dvou nafouknutých balónků natlačit vzduch do prázdných plic tak horlivě, až mu tvář zrudla námahou.

Oproti tomu mi Will zpočátku přišel jako takovej ,,bad boy", ale pak se ukázalo, že on jím není. Budete se v jeho očích procházet po nemocnicích v různých světech a taky po střeše nemocnice za pomoci staré bankovky a peněženky, aby vás nechytli. (Tohle měl podle mě vymyšlené naprosto dokonale.)
Pokud chcete na chvilku vypnout a nebo máte prostě chuť ponořit se do skvělého příběhu, tak tahle knížka je ta pravá. Zbaví vás od stresu a přivede dobrou náladu.

11 22.09.2019

Všechno, úplně všechno je opravdu vyjímečná knížka. Nemohla jsem ji vůbec nikde sehnat, mám ji doma díky jedné zdejší paní, která mi ji prodala.
Podle této knížky je natočený i film (ten jsem viděla a jen tam pár nepřesností, ale i tak byl boží).
Na začátku knížky vás autorka seznámi s Madeline a její nemocí, tenhle pomalý rozjezd se mi líbil, protože kdyby autorka představila všechny postavy na první stránce, tak by mě to odradilo. Příběh je promyšlený do posledního detailu, v knížce jsou krásné ilustrace, které se mi moc líbily. Nejvíc mě však překvapil konec, ten jsem tedy vážně nečekala. Za mě je to fakt výborná knížka, vřele vám ji doporučuju. Dávám ji 5*.

11 22.01.2018

Opravdu na vás přenese vánoční atmosféru, je psána docela i jednoduše. Autor píše moc hezky. Moc se mi líbila jak svým dějem, tak i vzhledem ♥ Za mě můžu jedině doporučit :-) Dávám jí *****

11 05.01.2018

Tahle knížka mi přišla hodně podobná ,,Odpusť mi Megan" - taky tam hlavní hrdinka nemluví, řeší se tam sice něco trochu jiného, ale je to skoro stejné.
Knížka má hlubokou myšlenku, která se mi hrozně líbila. Přišla mi hrozně originální, sice jsem se s podobnou už jednou setkala, ale i tak se mi to hrozně líbilo.
Na obálce je vyobrazený strom, ten tam není jen tak, má svoje místo v příběhu.
Rachelle má taky astma, tak mi hned byla bližší :-) Byla tam scéna, jak chtěla Rachelle začít kouřit, ale že má astma, tak nemůže. Proto začala s úplně novou věcí, kterou ještě žádný deváťák nezkusil - s žvýkačkovými cigaretami. (Od dětství se potýkám s astmatem. Taky jsem si hrála na to, že kouřím, i když jsem měla jen falešné cigarety.)
Melinda je hlavní náctiletá hrdinka, která to nemá v životě vůbec lehké. Po tom, co se událo, má těžký život. Postupně se uzavírá do sebe, až přestane mluvit úplně. Pro spolužáky je ta divná, která jim překazila večírek, ale pod pokličkou se skrývá neštěstí a smutek. Skoro nikdo to nevidí, dokonce ani spolužáci nic nepoznají, i když jsou spolu ve třídě dennodenně. Jediná osoba, která to pozná, je učitel výtvarné výchovy. Melinda díky němu a úkolům, které od něho pravidelně dostává, tím se jí probouzí projev ve výtvarném světě. Může tak vyjadřovat pocity aniž by promluvila. Celý školní rok se snaží namalovat co nejlepší strom, ale moc jí to nejde. Je úžasné pozorovat její cestu a to, jak se zlepšuje a jak snaží komunikovat aspoň s tím učitelem.
Knížka nese hluboký příběh, který je opravdu bravurně napsaný. Pro někoho je děj pomalejší, ale mně to nepřišlo. Čtení jsem si užívala, jak nejvíc to šlo. Málem jsem přejela zastávku v tramvaji, jak jsem nechtěla přestat číst :-D
Tato knížka se bude určitě líbit všem středoškolačkám (samozřejmě i středoškolákům :-)), protože se odehrává na střední škole. Můžu ji doporučit jak mladším, tak i starším čtenářům.

10 10.07.2019

Chandler ze seriálu Přátelé několikrát zmiňoval tuto knížku. Vychvaloval ji do nebes, básnil o ní hrozně dlouho. Neodolala jsem a hned jsem si ji objednala, a to v originálu v naprosto dokonalém vydání ♥ Po jejím přečtení jsem náhodou narazila na Králíčka Sameťáčka v češtině, to jsem si taky koupila. Našla jsem ho na jednom bazaru, kde jsem ho koupila levně.
Když jsem knížku četla nejprve v angličtině, tak mě od čtení vyrušili tím, že chtěli jít se mnou na kolo. Ve čtení jsem pokračovala až jsme se vrátili domů. Pár dní na to mi přišel český překlad a já se do ní samozřejmě okamžitě pustila. No a hádejte co... rodiče se mě zase ptali, jestli s nimi nechci na kolo :-D
Králíčka Sameťáčka jsem si zamilovala, určitě se k ní ještě hodněkrát vrátím. Je hrozně podobná Malému princi, má v sobě hodně super myšlenek a taky citátů. Nejvíc se mi líbil ten, který byl skoro ke konci. Jedno zvířátko říkalo králíčkovi toto:
"Králíčku, opravdové vůbec neznamená, jak jsi ušitý. To se prostě najednou stane. Třeba když tě má dítě hodně, ale hodně rádo, nejenže si s tebou hraje, ale že tě OPRAVDU miluje, tak potom jsi teprve opravdový."
Je dokonce i film, ve kterém se střídají animace s hranými částmi. Stejně jako u předlohy jsem hodněkrát brečela, bylo to hrozně dojemné. Knížka i film se řadí mezi moje oblíbené :-)
Knížku můžu doporučit jak mladším, tak i starším. Pro děti to bude spíše pohádka, pro dospělé to bude pohádka s velkým potencionálem a taky s velkými myšlenky.

9 27.09.2020

Úžasná knížka, ve které jsou boží ilustrace. Jako malá jsem ji měla půjčenou z knihovny, proto jsem si ji musela koupit, abych ji měla ve své sbírce :-)

Tak tahle knížka je fakt boží! Příběh Snow vás zasype nejen sněhovými vločkami, ale taky touhou po pokračování. Potkáte se se Sněhotvory, Zloději a Zlodějkami, a hlavně budete doufat v to nejlepší.
Na tuto knížku jsem narazila náhodou. Jen tak jsem si prohlížela tituly, které by mě mohly zaujmout buď svou anotací a nebo obálkou. Zaujala mě obojím – na první pohled jsem se do přebalu zamilovala, protože je na ní holčina, která má pleť i oči světle modré a okolo ní jsou vločky. Po dočtení můžu říct, že snad lepší obálku nemohli vytvořit. Anotace mi taky přišla hrozně zajímavá, potřebovala jsem vědět, jak to dopadne.
Ze začátku prožíváme dlouhé dny plné nudy ve Whittakerově psychiatrickém ústavu na oddělení D, kde je Snow jako normální pacientka. Má dobré vztahy s ošetřujícími lékaři a sestrami (podle Snow bílými plášti), a tak to tam má hned příjemnější. Na zahnání dlouhých chvílí si kreslí, v čemž se opravdu zlepšuje. V jedné věci je mi Snow hodně podobná – dává jména neživým věcem. Hrozně se mi líbilo, jak pojmenovala pilulky na různé nálady jako dřímal, šmudla, štístko, kejchal, rejpal a další dva, od kterých jsem se jméno nedozvěděla (celkem jich je 7).
Sice jí dělá jedna holčina jménem Straka problémy, ale i tak se snaží zažít nějakou zábavu a vzrušení. Když pozná Balea, život se jí tak ,,trochu“ převrátí vzhůru nohama. Projde přes Strom, který je bránou do světa, kde je princezna, která má nelehký úkol. Víc vám říct nemůžu, protože bych toho vyzradila až příliš.
A co jako má být ten konec? Pro někoho je uzavřený, ale já jsem měla spoooustu otázek, které nebyly zodpovězeny. Tak např. co se stalo s vévodkyní? Když jsem zjistila, jaká ale hlavně kdo je, tak jsem si ji opravdu zamilovala, ale autorka se jí zbavila tak rychle, že jsem se nestačila divit. V jednu chvíli tu je a o pár stránek dál je fuč. Kvůli tomuhle a taky kvůli Snow a Algidu doufám, že bude pokračování.
Na závěr bych chtěla jen říct, že tuhle knížku budu doporučovat všude, kde to jenom půjde :-)

9 13.03.2019

Tuhle kuchařku jsem dostala k narozeninám a moc se mi líbí. Má moc krásný obal a taky super návody, jak vytvořit sladkosti. Brzy si určitě něco připravím :-)

9 04.02.2018

Tento průvodce se mi moc líbil, hezky se mi v něm četlo. Dozvěděla jsem se hodně zajímavých věcí :-) Za mě můžu rozhodně doporučit.

9 17.10.2017

Jednou jsem hledala knížky, které bych si mohla koupit, protože jsem na to zrovna měla náladu. Vyskočila na mě reklama právě s touhle knížkou, která mě zaujala svou obálkou a taky zajímavým názvem. Ani nevím jak, ale za chvilku už jsem ji měla v košíku :-D
Některé odradí téma, o kterém knížka je, protože to je sebevražda. Žádnou knížku jsem s tímto tématem zatím nečetla, proto jsem se jí rozhodla dát šanci. Autorka si podle vybrala těžké téma, které splnila na jedničku.
Příběh začíná tehdy, když Aysel hledá na internetu parťáka na sebevraždu, protože ji nechce spáchat sama. Jak už může z názvu vyplývat – je to romantika jak vyšitá. Začne si psát s jedním klukem, který má stejný plán. Postupem času se navzájem poznávají.
Během příběhu se nám víc a víc představují hlavní hrdinové. Dozvíme se, proč se Roman chová tak divně, proč si na sebevraždu vybral jedno konkrétní datum, proč mamka Aysel tak moc lpí na každodenním utírání fotky na chodbě… Ze začátku příběhu budete mít spoustu podobných otázek, na které postupně autorka odpoví.
Měla jsem ji přečtenou celkem rychle, zabralo mi to přesně 2 týdny. Brala jsem si ji hlavně do tramvaje a otevřela ji každý den na 15 minut, potom jsem pokračovala doma. Jak to byla hlavně romantická knížka s vedlejší dějovou linkou o smrti, tak jsem ji hrozně nerada odkládala jak byla napínavá.
Jediné, co mě fakt iritovalo, tak je malé písmenko v názvu knížky. Je to sice prkotina, ale i tak mi to při každém pohledu na ni vadilo. Jinak obálka mi připadá dokonalá, líbí se mi jak na ní je tmavé srdce, které dokonala pasuje k příběhu.
Začátek se mi hrozně líbí, dokonale k dílu pasuje: ,,Hudba, hlavně ta klasická a hlavně Mozartovo Requiem d moll, oplývá kinetickou energií. Když se pozorně zaposloucháte, uslyšíte, jak se houslový smyčec chvěje nad strunama, jen a jen zažehnout noty.“.
S hlavní hrdinou mě spojuje láska k hudbě, obě rády posloucháme klasickou. Aysel miluje jednu skladbu. Během čtení jsem si ji nespočetněkrát pouštěla. Vlastně pokaždé, co se o ní bavili, tak jsem sahala po telefonu a hledala ji.
V knížce se vyskytujeme docela často ve škole, za což dávám knížce velké významné plus. Miluju, když popisují učitele a komentují tu nudnou hodinu matiky. Ps – všimli jste si toho, že v drtivé většině knížek je minimálně jedna postava, která nemá ráda matiku?
Knížku můžu doporučit stejným milovnicím romantiky jako jsem já, které se nebojí i trochu těžšího tématu jako je smrt nebo sebevražda.

8 15.01.2020

Nikdy jsem povídky moc nečetla, proto jsem nevěděla, co mám od této čekat. Ve škole jsme si četli úryvky z autorovy tvorby a ta mě zaujala.
Povídka je o člověku, který celý svůj život miluje zvířata. Po tom, co se oženil, si domů pořídil hodně nových zvířat, měl psa, ptáky, králíky, opičku a černého kocoura, který v příběhu bude hrát důležitou roli a kterého měl nejraději. Nikdy nevztáhl ruku a nikdy žádné zvíře neudeřil. Změna nastala v době, co propadl alkoholu.
Na konci povídky jsem kroutila nevěřícně hlavou, co se hlavní postavě stalo. Je to neuvěřitelná shoda náhod. Kdyby neudělala hlavní postava tu jednu věc, tak by to nemělo takový spád.
Určitě si v budoucnu od tohoto autora něco přečtu, protože tohle je vážně mistrovské dílo, které se mi vážně hrozně líbilo. Pokud bych si ho vytáhla u maturity, tak bych měla na 100 % jedničku, protože o něm se dá hrozně krásně povídat.
Pokud vás čeká maturita a vybíráte si seznam knih, tak tuhle si tam taky přidejte. Máte ji přečtenou za chvilku a rozbor je taky skvělý.

8 14.01.2020

Je to super kuchařka. Sice jsem ještě podle ní nic nepřipravila, ale už jsem v ní listovala. Nejvíc mě zaujal Santa burger, který dostala Lorelai od Luka :-)
Pro fanoušky Gilmorových děvčat můžu jedině doporučit.

8 02.01.2019

Tuhle knížku jsem si šla hned po dočtení prvního dílu koupit. Ulovila jsem ji dokonce ve slevě :-)
Ze začátku jsem se začetla docela rychle, ale potom jsem knížku na měsíc odložila, protože nebyla stejně tak dobrá jako její první díl. Po téhle ,,pauze“ jsem si na ni vzpomněla a přečetla ji opravdu rychle, protože se konečně něco dělo.
V postavách jsem se vyznala dobře, kapitoly byly středně dlouhé a taky se tam střídali vypravěči.
Moc se mi líbila scéna v obchoďáku s princeznou, to jsem se fakt pobavila. Taky se mi moc líbilo, jak se Oliver musel učit věci v našem světě. Nejvtipnější to bylo podle mě ve škole – nevěděl, jak napsat test (začal do něj kreslit draka :-)).
A ten konec? Překvapil, to jo, ale byl předvídatelný.

8 08.05.2018

O této knížce jsme mluvili ve škole a zaujala mě. Musela jsem si ji ten den jít rovnou koupit.
Knížka se mi četla skoro sama, byla fakt zajímavá. Tenhle typ knížek nečtu, ale tahle mě mile překvapila, možná se podívám po podobných :-) Rozhodně doporučuji.

8 04.03.2018

Delilah jsem si zamilovala úplně od začátku knížky, hned jak jsem ji otevřela. Úplně jsem se s ní ztotožnila, protože o sobě psala, že je pilná studentka a že nikdy nebyla za školou. Když bych měla něco fakt pochválit, tak to, že na začátku knížky je moc hezky napsaný úvod, kde autorka píše něco o sobě a o svojí dceři. Tím se jsem o ní alespoň něco málo dozvěděla. Je to opravdu dobře napsaná knížka, tentokrát jsem se ve jménech vůbec neztrácela. Doporučuji ji všem, kteří mají rádi tak trochu pohádky a i romány.

8 18.11.2017

První díl je pro mě vždycky ten, který mi určí, jestli budu v dané sérii pokračovat. Tady v tom jsem se začetla hned od začátku, stránky mi pod rukama ubíhaly, ani jsem nevěděla jak.
Líbilo se mi, že hned na začátku se hlavní hrdinka sbalila a hledala si nový byt na vlastní pěst. Přišlo mi to hrozně odvážný. Neumím si představit, že bych to ve stejném věku udělala taky. Našla si inzerát, kde nabízel volný pokoj jeden kluk. Už z anotace jsme se dozvěděli, že se jmenuje Kaden a že Allie nadiktoval pravidla pro společné soužití. V tomhle žánru musí být už teď každému jasné, jak to skončí :-D Ale i tak jsem si čtení moc užila. Byla to přesně ta oddechovka, která mě naladila do dobré nálady a u které jsem se pobavila.
Tahle knížka se mi hodila předtím, než jsem nastoupila na vysokou. Před jejím prvním dnem ve škole jsem měla úplně stejné pocity: Večer před první přednáškou na univerzitě bych za normálních okolností byla tak rozrušená, že bych sotva usnula, ale po dnešním horském výstupu jsem spala okamžitě.
Allie mi byla v hrozně věcech podobná. Např. chce být taky učitelka. V tomhle odstavci jsem se uviděla hned:
Potom jsem si udělala pohodlí ve svém malém ráji. Konečně jsem měla čas podívat se na několik seriálů, které jsem v posledních dnech v televizi prošvihla. Miluju seriály a jsem schopná dívat se skoro na cokoli, co mi přijde pod ruku. Zvlášť jsem si poslední dobou zamilovala superhrdiny v Arrow, Agentech S.H.I.E.L.D. nebo The Flash. Záleželo na mojí momentální náladě. Někdy jsem sledovala série pro náctileté jako Upíří deníky a jindy koukala na Dancing With The Stars. V dalších obdobích jsem měla obsesi pro historická dramata, jako jsou Borgiové nebo Cizinka.

Hrozně se mi líbilo, jak byl Kaden vtipný a říkal Allie Brepto. Tohle oslovení mi přišlo hrozně originální, ještě jsem ho nikde neviděla.
Tato série by se mohla líbit všem, co čtou oddychovou literaturu.

7 22.02.2021

Na tuhle knížku jsem měla zálusk fakt hodně dlouho. V knihkupectví jsem kolem ní pořad chodila, byla totiž v regálu hned vedle pokladny. Nakonec jsem si ji koupila od jedné paní na Databázi knih, hned v den prodeje jsem se do ní cestou domů pustila. Musím říct, že mě fakt mile překvapila.
O práci v květinářství jsem zatím nečetla, takže to pro mě bylo něco nového. Isabellu jsem si zamilovala okamžitě, její humor mi byl velmi blízký. Musím říct, že se mi tady romantická linka hrozně líbila. Byla taková nenápadná, hlavní hrdinka mi přirostla k srdci.
Knížku jsem si vybrala proto, že je účetní a taky že má ráda svoje rituály. Každé ráno si dává kávu, potom přejde do své práce v květinářství a oběd si dá naproti v restauraci, což je nudlová polévka, kterou miluje. Tento obchod koupí jeden kluk, který se rozhodne pozměnit pár věcí. Jens je velmi talentovaný kuchař, občas mu vypomůže jeho mladší sestra Merle. Ta studuje na střední škole, později by taky chtěla být kuchařkou, stejně jako její bratr. Hlavní představitelka taky každý večer sleduje seriál „Láska! Láska! Láska!“, který si hrozně oblíbila.
Celým příběhem mě provázely otázky ohledně minulosti hlavní hrdinky. Co se jí přihodilo? Proč nemá ráda vlastní mamku? Proč si volají jednou týdně přesně v daný den a hodinu a nikdy to není milý? Na všechny tyhle otázky mi autorka odpověděla. Vedle romantické linky to bylo hezké ozvláštnění.
V celém příběhu se vyskytuje jeden dezert, který si Isabella zamilovala. Připravuje jí ho její kamarád v protější restauraci. Nazval ho Čokoládový průšvih, což je podle mě hrozně originální název. Isabella si ho dává opravdu často, vychvaluje ho do nebes a říká o něm, že je to to nejlepší, co kdy v životě jedla. Samozřejmě, že jsem ho chtěla taky ochutnat… Víte, co autorka udělala? Ona dala na konec knížky recept právě na tuto dobrotu. Už se těším, až ho vyzkouším :-)
Knížku můžu doporučit všem, co hledají odpočinkovou knížku s nádherným příběhem.

7 19.08.2020