TheCiko5

Příspěvky

Kuchař, chmaták a realitní magnátKuchař, chmaták a realitní magnátLiou Čen-jün

Ale no tak!
Začínám být pomalu alergický na mediální kampaně, vehementně propagující a do nebe vychvalující autory, kteří zkrátka nejsou českou veřejností dostatečně prověřeni. Takový autor, respektive takové dílo nemůže v Čechách uspět a je odsouzeno k okamžitému zapomnění.
Kniha chvilku připomíná slohovou práci, chvilku mám pocit, že nahlížím do policejního záznamu a rejstříku trestů. Bez emocí, bez osobního názoru na věc, strojeně, nezábavně. Bohužel.

04. ledna


NápadyNápadyLeonardo da Vinci

Je to opravdu zvláštní. Texty jsou svěží, jako kdyby byly sepsány před rokem. Absolutně na nich není znát tíha doby. Hodnotné, inspirativní a.... pravdivé.

04. ledna


Nedělní ZepelínNedělní ZepelínWilliam Saroyan

Jsou to opravdu malé radosti, o kterých autor píše. Dokonce až tak malých, že si musím položit otázku jestli si každé uvedené téma zaslouží vlastní povídku. :-)
Ale kousky to jsou krásné. Čiší z nich opravdovost a jakási sociální čistota, která nepřechází do patosu, ale do upřímného vyprávění o obyčejném životě.

15.11.2020


KůžeKůžeMo Hayder

Jé... to mě mrzí... Celou knihu jsem zoufale čekal na tempo vyprávění, kterým si mě Mo získala v jiných Cafferyho případech. Pořád jsem čekal na lehce šokující a nečekané zvraty, kterými v jiných knihách Mo bezesporu disponuje. V Kůži se všechno jakoby o 40 procent zpomalí a autorčin přístup tak trochu zleniví. Nerad to říkám, ale kdybych neměl ke srovnání většinu autorčiných knih, tak třeba hodnotím lépe. Ale vzhledem k tomu, že její další knihy velmi dobře znám a jsem z nich nadšený, musím napsat - NUDA...
Promiň Mo... :-/

11.11.2020


Království za storyKrálovství za storyPetr Šabach

Pestrá sbírka povídek, která mě příjemně překvapila svojí rozličností. Ať už se jedná o povídku z prostředí Malé strany, vesnické diskotéky nebo mongolského baru, všechny mají jedno pojítko. Totiž - svým jedinečným osobnostním a přirozeným způsobem vyprávění dává Petr Šabach své práci nezaměnitelný charakter.

02.11.2020


Čuně, seber to!Čuně, seber to!Michaela Krýslová

Tak i druhý díl od Michaely Krýslové je parádní! Drží stejnou formu jako u dílu prvního, ale má navíc tu výhodu, že už se těšíte na hlavní hrdiny, které znáte!
Moc milé, doporučuji.

20.10.2020


Muži ve zbraniMuži ve zbraniTerry Pratchett

Muži ve zbrani lehoulince vybočují z Pratchettových obvyklých kolejí. Nechybí výborný humor, jemuž jsem zcela propadl, nechybí skvělé dialogy, ale pozor! Přibývá smrt! Ale ne v podobě více či méně zábavného Smrtě, ale ve formě nefalšované a ryzí. Smrt nejmenovaného trpaslíka mnou otřásla natolik, že jsem se v knížce musel vrátit a ověřit si, jestli jsem se náhodou "neukouk". Ne. Byl jsem skutečně dojatý a to jsem u Pratchetta nezažil. Pan Mistr v Zeměploše znovu rozšířil svůj spisovatelský zaběr.
Skvělé!

20.10.2020


KrokyKrokyJerzy Kosiński

Jako ano. Většina jednotlivých příběhů má sice velkou vnitřní sílu, oproti tomu ale najdete v knize texty úplně mimo mísu, prostor a téma. Připadalo mi, že Kosinsky moc sází na jednu jedinou kartu, totiž atmosféru války. Několikrát je vyprávění i dost placaté bez jakékoliv šance, že bych si příhodu zapamatoval. A ano. Na Nabarvené ptáče to nenavazuje.

12.10.2020


Betonová zahradaBetonová zahradaIan McEwan

Lidi, tohle je ale velká pecka!
To má napětí jaxviňa! Musím přiznat, že jsem výjevy jednotlivých postav vnímal velice osobně, jelikož autorův závěrečný výkres charakterů je více než intenzivní. Precizně zvládnutý jazyk, precizně zvládnutá psychologie postav. Autor nepotřeboval děj. On potřeboval jen situaci. Silnou situaci, která osloví čtenáře. Tak jako mě. Fakt dobrý.

04.10.2020


Hřbitov nevěstHřbitov nevěstTomáš Boukal

Nevím. Já si sibiřskou detektivku představuji trochu jinak.
Jistě, autor se nepochybně snaží navodit atmosféru zamlžené a profukující tajgy, ale bohužel tak činí na úkor jakékoliv vedlejší linky, názoru jiné postavy, napětí, závratného (nebo spíš jakéhokoliv) zlomu v ději, nedejbože přesného popisu emocí a hloubky ostatních postav. Činí tak pouze ze svého vlastního pohledu, resp. z pohledu vypravěče, a to je zkrátka zoufale málo. Mrzí mě to, ale myslím, že žánr "sibiřské detektivky" není úplně českou devízou.

29.09.2020


Dobrodružství Opeřeného hadaDobrodružství Opeřeného hadaPierre Gamarra

Krásný dobrodružný příběh jako za starých časů. Při jeho čtení jsem si samozřejmě nemohl nevzpomenout na Jaroslava Foglara. Autorovy sympatie ke kultuře a jazykům Latinské Ameriky se rozhodně nazapřou, jelikož text obsahuje velké množství exotických jmen a výrazů.
Ale vzhledem k tomu, že na základním výrazu pro Opeřeného hada - Quetzalkoatl - jsem si vylámal všechny zuby včetně stoliček, tak představa, že toto jméno vyslovuje dejme tomu dvanáctilený chlapec (pro kterého je kniha určena!), je přinejmenším nepředstavitelná.
Vlastně je ale skvělé, že tu zápletku, že celé to drama si vytvořili sami kluci. To se mi líbí. Dělal jsem to stejně:-)

29.09.2020


Sněhová královnaSněhová královnaMichael Cunningham

Ono je to těžké...
Na jedné straně máte geniálního autora, který svou slovní zásobou a myšlenkovými a psychologickými pochody si nic nezavdá s absolutní špičkou...
... a na straně druhé tu máte knihu, která sama o sobě není nic. Stylově je to jen výpad do Kerouacova mozku, okořeněný Célinovým citem pro beznadějnost s kapkou Corsovy poezie... Takže... já nevím... :-)
Dohromady vlastně pecka.
Pojďme dál.
"Hodiny"? ;-)

11.09.2020


Psáno očimaPsáno očimaJan Borna

Posílám Honzovi velké kočičí pozdravení do básnického nebe. Děkuji i za Tvoji poslední knížku!

12.07.2020


Zneuznávané dědictví CervantesovoZneuznávané dědictví CervantesovoMilan Kundera

"Kunderovo Dědictví"
I tak by se knížka mohla jmenovat.
Kundera zkrátka prostřednictvím kritiky Evropského románu kritizuje světovou filozofii... Slušný...

15.06.2020


PonožkyPonožkyZdeněk Troup

Autor má úžasný smysl pro lehký humor v kombinaci s melancholickou touhou po ztraceném čase. Může to znít divně, ale Troup tuhle disciplínu prostě bravurně zvládá.

28.05.2020


Zborník ľudových piesní z okolia Vranova nad TopľouZborník ľudových piesní z okolia Vranova nad TopľouŠtefan Kocák

Vždycky když slyším melodie z Dlhého Klčova, málem zarachotí kroupa. Opět krásná práce Pišty Kocáka, a to nejen sběratelská, ale i editorská...

21.04.2020


LeviatanLeviatanB. Akunin (pseudonym)

Leviatan začíná nenápadně. Jako fádní lodní deník zdánlivě nepodstatných postav. Ze začátku čtenář vůbec nemá tušení, kdo co v té chvíli udělal, nebo mohl udělat. Zkrátka není se čeho chytit. A mistr Fandorin se na scéně objeví až skoro v půlce knížky. Je sympatické, že autor Fandorina nechtěl ukazovat na piedestalu, ale až takové začlenění do řadových cestujících první třídy si nezasloužil. :-)
Deníky postav se bohužel stylem trochu slévají a kdyby na začátku kapitoly nebylo jméno, z kterého deníku se bude číst, bohužel by se nic nestalo.
Ale vyústění krásné, pointa zajímavá a celkově moc pěkné čtení.

21.04.2020


VinografieVinografieMélody Denturck

Tohle je moc hezká knížka!
Obsahuje jak přiblížení tématu úplným začátečníkům, tak propracovanější popis výroby nebo degustace vína. Krásné zpracování geografických údajů a vinařských oblastí ve Francii.
Vtipné je, že knížka vypadá jako přebal Dětí z Bullerbynu, ale přitom pojednává o tak krásném tématu jako je víno.

16.04.2020


Mami, típni to!Mami, típni to!Michaela Krýslová

Lepší dětskou knížku jsem v životě nečetl.
Pepina není protivná a přemoudřelá, jak jsem se bál, ale (a to mě překvapilo nejvíc) ohromně zábavná !!! Do příběhu je samozřejmě implantováno spousta mravních ponaučení, ale vkusně a nepodbízivě. Moc pěkná práce!

09.04.2020


Dámy a pánovéDámy a pánovéTerry Pratchett

Když vidím v Knihovníkově "Oook!" větu, jsem já blázen, nebo Pratchett génius? :-)
Hvězda dolů jde na vrub opět Tallpresu.
Děckaaaa…. je to sice "jen" Pratchett, ale myslím si, že za větami prostě má být tečka.

08.04.2020


Pohádky z ChodskaPohádky z Chodska* antologie

Pohádky a vyprávění rozličných délek a témat. Na hyjtě muselo být s takovýmto vyprávěním veselo!

08.04.2020


Zuřivý vzdorZuřivý vzdorPier Paolo Pasolini

Začnu citátem z osmého - posledního - paragrafu projevu, který měl Pasolini přednést na kongresu Radikální strany v listopadu 1975. Jelikož ale Pasoliniho dva dny před kongresem zavraždili, tento projev byl pouze přečten.
"Jsem si vědom, že říkám velmi závažné věci. Je to však nezbytné, neboť pokud by tomu tak nebylo, co bych tu pohledával?"
Kdyby měl autor ve dvou větách popsat hlavní myšlenku této knížky, jistě by to neudělal jinak.
Autor Korzárských spisů a Luteránských listů tyto dvě díla velmi šikovně spojil do sbírky filosofických esejů, totiž do Zuřivého vzdoru. Pasolini si bere na mušku opravdu ožehavá témata. Dětskou kriminalitu, sex, italskou buržoazii, interrupci, fašismus, Vatikán a jiné perličky. Když pominu jeho etickou a morální (ale samozřejmě i politickou) erudovanost, musím objektivně prohlásit, že mě neuchvátil ani tak tématy a názory (ikdyž je jeho promarxismus do očí bijící), ale spíš vroucností a oddaností k italskému, byť fašistickému národu.

26.03.2020


Jste nulyJste nulyHugleikur Dagsson

Díky této knize,kterou občas za sychravých nejen podzimních večerů přibalím s sebou do tramvaje,se usmívám,či dokonce směju,jako kdyby žádný sychravý nejen podzimní večer nebyl.

23.03.2020


UnesenáUnesenáMo Hayder

Tahle paní je prostě šílená !
Mo Hayder opět nezklamala.
Jsou tři ráno, já mám rozpraskaný žilky v očích, za čtyři hodiny vstávám do práce. Když mrknu, tak to bolí, třesou se mi prsty a dvakrát jsem se málem udusil, protože jsem přestal dýchat.
Vygoogloval jsem si, jak vypadá Sappertonský kanál a to mě taky neuklidnilo. Do práce jsem přišel pozdě, protože jsem Unesenou dal na jeden zátah. Bylo mi blbě, protože jsem nesnídal a z kafe se mi udělalo ještě hůř.
Ale v koutku duše jsem jásal! Pro dobrou knížku přece musíš něco obětovat!

23.03.2020


Petr Koukal: JsemPetr Koukal: JsemMartin Moravec

Miluju badminton!
Miluju Petra Koukala!
A miluju tuhle knihu!
Peťo, respekt!

23.03.2020


CopCopLætitia Colombani

Citlivé dílko, které sice postrádá určitou dynamičnost a výbušnost, ale svojí atmosférou si své diváky rozhodně najde. V této knížce jde o sdělení. O sdělení ženám. Několik druhů ženství se vzájemně proplétá, mění a přizpůsobuje kolikrát nevybíravým okolnostem. Autorka zajímavě vyřešila přímé věty, které oddělila v řádkování a vlastně vystrčila do prostoru. Takže nejde ani tak o přímé věty dialogového typu, jako spíš právě o zmíněné sdělení.
Prvotina autorky?
Klobouk dolů.

23.03.2020


PoselPoselMarkus Zusak

Tahle kniha je naprosto fantastická! Text ne nepodobný filmovému scénáři se čte brilantně, přehledně a hlavně lačně (jak můžu bez okolků přiznat). Fantastické tempo nádherně kontrastuje s jemnými dojemnými momenty a nenechá čtenáře téměř vydechnout. Vřele, opravdu vřele doporučuji!!!!

17.03.2020


Důmyslný rytíř don Quijote de la ManchaDůmyslný rytíř don Quijote de la ManchaMiguel de Cervantes y Saavedra

Je to neuvěřitelné, ale knihu jsem více po více než osmi měsících dočetl. Samozřejmě. Dílo je rozsáhlé, rozvleklé, košaté a jaksi neubíhající. Autor se pozastavuje nad věcmi, nad kterými se dnešní spisovatel sotvakdy jen zamyslí. To knize logicky ubírá na tempu. Navíc překlad Václava Černého zasahuje možná až do samých kořenů českého jazyka, takže pro dnešní případné mladé čtenáře je to oříšek k nerozlouskutí.
Já ale tuto knihu uctívám jako jednu z nejstarších pohádek a dobrodružných vyprávění na celém světě.

31.01.2020


Teta Poldi a sicilští lviTeta Poldi a sicilští lviMario Giordano

Tohle je prostě nádherná knížka !
Jakožto milovník Itálie - a Sicílie obzvlášť - jsem měl při čtení neustále pusu od ucha k uchu. Atmosféra vyprávění se v cukuletu přenesla do tramvaje, metra, i do jiných míst, kde jsem se s knížkou pohyboval. Vedl jsem si při čtení i menší slovník, abych originálním italským výrazům rozuměl (autor s nimi tedy rozhodně nešetřil). Kniha tedy docela dobře funguje pro "italofily" jako příjemné zavedení ještě hlouběji do tajů krásného italského jazyka. Hezký, lehký, volný příběh na pár dní.

07.09.2019


Psi z RigyPsi z RigyHenning Mankell

Přečteno za pár dní. Mankell výborně popsal poválečnou Rigu. Až mikroskopický náhled do Wallenderovy duše a krásně vymalované charaktery obou lotyšských plukovníků. Takhle napsaný příběh se prostě nedá nepředstavit na filmovém plátně. A Mankell by si filmové (nikoliv televizní) zpracování zasloužil.

31.07.2019


1