TheCiko5
přečtené 381
Lidé z Kišiněva
2017,
Dumitru Crudu
Dumitru Crudu napsal fantastickou knížku. V podstatě se jedná o skvěle propracovaný povídkový román, v němž se postavy potkávají, prolínají, ale hlavně ovlivňují. A závěrečný dodatek Stařena a dívka? Tím autor knížku naprosto vystřelil na měsíc!!! Doporučuji!... celý text
Paprika
2013,
Jasutaka Cucui
Je spousta knih, jejichž příběh je natolik specifický a vymykající se běžným lidským představám, ale Cucuiova Paprika tento rámec nejenom přesahuje, ale vlastně i popírá. Všechno, co se začne dít v druhé části knihy, si nezadá s kombinací Kerouaca, Viana a Burroughse, kteří společně vyšňupali platíčko paralenu. I přes neuvěřitelně komplikované snové sekvence, které prožívaly hlavní postavy byla kniha lehce čitelná, jelikož Cucui nezvolil příliš komplikovaný jazyk a všechen důraz kladl na barevnost a výklad dané látky. Mám problém s určením žánru, o který se autor pokoušel. Musím strávit nejen všechny popsané psychedelické výjevy, ale také klid, s jakým autor vyprávění vede. Zajímá mě: co dělá Cucui normálně přes den? Pracuje? Jde na kávu? Vynese odpadky? Pomiluje ženu? A pak napíše Papriku? Doporučuji pouze s nemalým množstvím lehkých opiátů a rekreačních drog.... celý text
Dívka se zlatými kalhotkami
2010,
Juan Marsé
Kniha o psaní. Psaní o psaní. Fašistický spisovatel sepisující vlastní paměti a více či méně šikovně obměňující jistá fakta, aby poupravil svoji minulost. Kniha je vlastně velmi chytrý dialog spisovatele a jeho "neteře". Myslím, že hra by si zasloužila zpracování do audioknižní podoby. Moc dobré... celý text
Bukowski ve vaně
1999,
Philomene Long
Rozhovory o rozhovorech. Myšlenky, poezie, špetka filozofie. Humor, nohy, chlast. Psaní, vůně, drogy. Jaký byl doopravdy? Jak voněl? Jak psal? Ále co. Srát na to. Jdu se vykoupat.... celý text
Vlak pro děti
2020,
Viola Ardone
Každý z nás máme vztah se svojí matkou, s svými rodiči. A každý z těchto vztahů je něčím specifický, jiný... Těžko proto hodnotit knihu, kde je ústředním tématem právě tento vztah. Dítě posláno pryč z nějakého důvodu. Motiv mámy jasný, pro dítě nepochopitelný. Hezký střet generačních názorů... pěkně napsané.... celý text
Muži v offsidu
1996,
Karel Poláček
Tohle je prostě klasika! Nedefinoval bych to úplně jako knihu o fotbalu. Fotbal spíš celkově dokresluje hlavní situace a samozřejmě tak umocňuje jejich důležitost. Fotbal je jakousi hospodou pro širokou veřejnost, přičemž přístup má naprosto každý. Moc se mi líbila "studie" manželských vztahů obou starých pánů. To by se dalo tesat :-) A Poláčkova čeština... ? Bravo!!!!... celý text
Mo Hayder je prostě famózní. Vůbec mi to nepřijde jako něco přes padesát kapitol. Kniha se čte tak hlaďounce a plynule, že si člověk až musí klást otázku, proč to rovnou nepíše "po Pratchettovsku" - jedna kniha = jedna kapitola Zeměplochy ;) Skládám si komplet paní Hayder a jednoho dne to dám chronologicky:-)... celý text
Číňan
2011,
Henning Mankell
Krásná knížka. Velký výpravný příběh. Pěkně rozpracované postavy. Jediný, co mě nejvíc mrzí, je poměr vyprávění "kriminálního příběhu" versus nábožensko-politická stať. Přišlo mi, že Mankellovislo hlavně o to, předat čtenářům svůj názor na čínskou "okupaci" Afriky a pak si uvědomil, že už napsal 450 stran, tak příběh narychlo ukončil. Ale fajn... Mankell je i tak velmi čtivý.... celý text
Mistr Leonhard
2012,
Gustav Meyer
Nádherný text, který jakoby vypadl z pera Hollywoodských scénáristů v čele s Timem Burtonem. Hlavní role Johnny Depp, v roli strašící matky Helena Bonham Carter. Režie? Tim sám. Citlivá linka do sebe se propadajícího hlavního hrdiny, který má vzadu v hlavě neustále poblikávající červenou kontrolku. Ta se postupem mění ve řvoucí alarm a nemůže to skončit jinak než to skončí. Výrazné temné dílko na jeden večer. Doporučuji!... celý text
Egypťan Sinuhet: Patnáct knih ze života lékaře
1994,
Mika Waltari
Původně jsem chtěl Egypťana přirovnávat k velkým dílům jako Gargantua a Pantagruel, nebo k "Vladařovi", ale v průběhu četby jsem zjistil, že naopak Egypťan Sinuhet je dílo, ke kterému budou přirovnávány ostatní knížky. Sinuhet je žhavý, útočný, ale nebál bych se napsat filozofický román, který přestože se na určitou problematiku dívá někdy až třemi úhly pohledu, tak neztrácí nic ze své poutavosti a čtivosti. Waltariho znalost egyptské historie je samozřejmě fascinující a možná právě i díky ní je v knize ukryta spousta důležitých detailů, které jen podtrhovaly a zvýrazňovaly moji pozornost. Velké dílo plné životních myšlenek je dnes "klasickým" dílem - přesně podle pana Wericha: "Odolává všem stylům, vlivům, směrům, zkrátka trvá ve své kvalitě."... celý text
