Chtělo by to nový jména

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Originální vyprávění začíná ve slumu v africkém Harare: desetiletá dívka pojmenovaná Miláček má různé kamarády – jmenují se třeba Bastard, Bůhví, Stina. Jejich otcové, případně oba rodiče se povětšinou kamsi vypařili. Jedna dívka je těhotná. Kradou ovoce, hrají si s odpadky. A hlavně sní o tom, že se jim podaří někam odjet, do Ameriky, do Evropy. Miláček má štěstí, jí a její matce se to podaří díky tetičce v Detroitu. Jenomže idealistické představy dítěte jsou jedna věc – a špinavé velkoměsto zasažené hospodářskou krizí věc druhá… Debut třiatřicetileté autorky, s nímž se dostala až do finále Bookerovy ceny....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/235802/chtelo-by-to-novy-jmena-tqy-235802.jpg 3.9130
Žánr
Literatura světová, Romány
Vydáno, Odeon
Orig. název

We Need New Names, 2013

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (37)

Kniha Chtělo by to nový jména

Přidat komentář
tibby
20. června

Kniha mi hodně připomínala dříve čtenou knihu Amerikána, tohle nebylo tak dobrý, na druhou stranu si myslím, že autorka dokázala výborně popsat tu nevýslovně těžkou situaci jak v Zimbabwe, tak i pozdější život hlavní hrdinky ve vysněné Americe. Ten pocit vykořenění a stesku po domově (i když v domově, ve kterém se těžko žije) z celé knihy přímo sálá.

Yorika
01. března

Dětství v rozvojové zemi je přesně takové, jaké jste si vždy představovali. Trpké, depresivní a plné chudoby. A pak je tu Amerika. Ta pohádková země plná neomezených možností, bohatství, jídla a fastfoodů.
Ale život pro dívku s tmavou pletí zde není v podstatě o mnoho lepší než v rodné Africe.
Hořký příběh, ve kterém happyend rozhodně nečekejte.


AdamMez
01. března

Kniha je výsledkem prolnutí zjevného nevšedního talentu autorky a její osobní zkušenosti s tématem a angažovanosti v něm. Pohled na rozvojový svět je v knize filtrován přes dětskou naivitu a prezentován jako imaginativní svět dětských her a každodenních banalit. Události toho světa jsou však násilné, děsivé, vzdálené, těžko pochopitelné...

A i když sny dětí jsou po celém světě podobné, autorka ukazuje, jak moc může prostředí ovlivnit jejich výsledky. Druhá část příběhu odehrávající se ve spojených státech je svědectvím o střetu kultur, které si vzájemně nerozumí a proto s sebou z pohodlnosti pohrdají. Svědectví, které je však podané lehce, obratně a bez hysterie.

Práce autorky s dětským jazykem, špatně naučenou angličtinou hlavní postavy i ironií, která jen neznatelně vystupuje v pozadí hrůz sledovaných ne zcela chápajícím dítětem, vybízí k přečtení knihy v jejím originálu. Na druhou stranu i překladatelce patří alespoň jedna pochvalná věta mého komentáře.

"...a tak běžíme za autobusem a střílíme se těma novýma americkýma zbraněma..."

LooneyCZ
13. února

Trpký příběh o dětství v rozvojové zemi, kde to sice nestojí za moc, ale aspoň se tam cítíte být doma. Snění o lepším životě v té úžasné a všemi opěvované Americe. A nakonec samozřejmě vystřízlivění, protože v nové zemi nic není tak jednoduché a skvělé, jak si jedna malá holka představovala. Život není zase o tolik lepší a navíc vámi všichni ti, které jste opustili a "nechali je tam", začnou pohrdat. Žádný happyend nečekejte (ačkoli autorka sama si podle doslovu svůj americký sen opravdu splnila).
Smutná a v dnešní době plné i/migrace pořád dost aktuální kniha.

Conely
23.12.2019

Drásavá realita popsaná klidně jakoby se nechumelilo. Mě osobně nejvíce bavily zážitky z dětství ještě v Africe - přeci jen je tam ukázán jiný fascinující způsob života. Docela mě překvapilo, že autorka se snažila vyhnout (a úspěšně) tomu, aby zmínila v jaké africké zemi se více než polovina děje odehrává - snad proto aby odkázala na způsob jakým Američané hovoří o Africe jako o jednom velkém státě plném chudoby a těch nejhorších věcí vůbec? Asi nejoptimističtější z celé knížky je doslov o autorce - tedy doporučuji aspoň na zahnání deprese po dočtení knihy.

jitka7326
13.12.2019

Dostala jsem se k této knize díky výzvě. Moc mě nebavila.

Ivana11
09.11.2019

Mně kniha nějak nesedla.

Maanna
03.11.2019

Bezútěšnost, to byl hlavní pocit, který ve mně zůstal po přečtení této knihy. Perspektiva dítěte v části odehrávající se v Africe je velmi silná. Děti si hrají a blbnou a kolem probíhá realita, která není ani trochu veselá. Jedinou perspektivou se zdá být odchod do jiné země. Když se to ale povede, není to přesně ten vysněný život, jaký si postavy představovaly.
V americké části je Miláček již o trochu starší a někdy je to zbytečně vysvětlující, víc podle mě opět fungují ty části, kde se holky baví a věci kolem se dějí spíš na pozadí. Ale i tak je poselství knihy silné. Pro mě je asi nejtěžší to, že mě nenapadá nic, co by se dalo udělat, aby se lidé měli lépe, protože celé je to takové zasekané a zkrátka bezútěšné. Ti, kteří se snaží něco změnit, i ti, kteří vlastně rezignovali, jsou na tom nakonec skoro stejně.

1

Doporučujeme

Pán věže
Pán věže
Úplně cizí lidé
Úplně cizí lidé
Dům na pobřeží
Dům na pobřeží
Na Větrné hůrce
Na Větrné hůrce