NoViolet Bulawayo

Elizabeth Zandile Tshele · pseudonym

zimbabwská, 1981

Nové komentáře u autorových knih

Chtělo by to nový jména Chtělo by to nový jména

Autorka pravděpodobně sázela na autentičnost samotného tématu a nutno přiznat, že některé výjevy jsou vskutku děsivé a mrazivé. Je tam ale samozřejmě limitace v podobě mladého věku vypravěčky. Fakt, že některé specifické výrazy nahrazuje jinými - jaksi "dětskými"- je sice na jednu stranu pochopitelné, avšak na druhou stranu často dochází k jakési paralyzaci příběhu a děj občas lehce stagnuje. Nicméně myšlenky velmi silné a vůbec celý námět je skvělý. Doporučuji !... celý text
TheCiko5


Chtělo by to nový jména Chtělo by to nový jména

Tak to byl mazec. Byla jsem nadšená a zděšená zároveň tak hrůzným dějem. Stylem psaní mi to připomínalo Stín banyanu. Hrůzy a bídy Afriky očima malý holky. O tom co je horší, jestli hlad fyzický nebo psychický. Odpověď asi neexistuje. Obojí stoji za h...... celý text
Radimka


Chtělo by to nový jména Chtělo by to nový jména

Příběhy, které se odehrávají v Africe mě baví. Tématika mě zajímá a jednou bych se do některých afrických zemí chtěla podívat. Tahle kniha ale prostě není nic moc. Je to spíš takový souhrn vzpomínek. Nemá vyloženě žádný příběh, nějaké vyústění, zakončení... Je ale čtivá, takže jestli chcete vědět, jak vyrůstají děti ve slumu v Zimbabwe, nebo nahlédnout do myslí místních lidí (ale jen pod povrch) tak prosím, máte to za chvíli přečtené:)... celý text
Karolina90



Chtělo by to nový jména Chtělo by to nový jména

Mám pocit, že je ve knize napsaná pravda. Je to moje první kniha od afrického autora, kterou jsem četla. Možná právě Afrika bude mým novým důvodem, pro nové knihy. Uvidíme.... celý text
Any935


Chtělo by to nový jména Chtělo by to nový jména

Jedno velké oddechnutí po přečtení této knihy. Tentokrát to trvalo a trvalo, než jsem se prokousala až na konec. Vůbec mi nesedl styl, jakým je toto dílo psáno. Z mého pohledu šlo o jakousi křečovitost, která se linula celou knížkou. Vše bylo na sílu, děj neplynul přirozeně chvílemi se čtenář až ztrácí ve zmatečném vyprávění hlavní hrdinky. Po kapitole, kdy se ona hrdinka Miláček dostává do vysněné Ameriky opět přichází rozčarování, a to jak její, tak mé. Ona je zklamaná z toho, že Amerika není jen ten velký sen o lepším životě a já z toho, že vlastně není ani o čem pořádně vyprávět. Již nikdy více.... celý text
Devorah