TheCiko5 komentáře u knih

Kniha se mi moc líbila. Kompaktní příběh, plastické a vykreslené charaktery postav,u čtení jsem se zasmál i zamyslel. Tento příběh jsem začal číst jako první knihu od Fanteho především kvůli tomu,že byl předlohou a vzorem Charlese Bukowského. A myslím,že chybu jsem rozhodně neudělal. Jdu si přečíst Zeptej se prachu a jdu hledat souvislosti mezi Fantem a "Bukem".

18.06.2014

...že se někdo v devětapadesáti chová jako nevrlý stařík? Nic proti,ale z fleku vyjmenuju dvacet lidí,kterým není více než třicet a chovají se na sedmdesát. Zbytečné zásady,ignorantství,přeexponovaný smysl pro spravedlnost,zajeté rituály... Ono kdyby s námi ty úřady vyje....li tak jako s Ovem,čert ví,jestli bychom se nechovali stejně,nebo ještě hůř... Ove se navíc nechová špatně. Pokud jde o něj. Svůj dům udržuje ve vynikajícím stavu,stejně jako auto,má pořádek ve financích... Pokud jde o lidi v jeho okolí,samozřejmě by to nebyl opimální soused na nedělní grilovačku. Záleží,jestli se díváte z pohledu kravaťáka v bílé košili,nebo z pohledu Oveho. Já se snažil o druhou možnost. Myslím,že když zalovíme v paměti,každý někdy přišel do styku s podobným na první pohled nepříjemným človíčkem,který pod nekompromisní skořápkou arogance a zatvrzelosti schovává zraněné dobrácké srdce. Jako Ove....
Výborně napsaný kocour.

14 18.06.2014

Syrové,ryzí,malebné,vtipné,ale i drsné čtení,které pobaví i poučí. Najdete tu jak pohádky pro nejmenší,tak i složitější výpravné a v podstatě historické texty pro náročnější čtenáře. V pohádkách je řeč o gepardech,antilopách,větru,slunci,pralese,zbraních,lásce,lesních bůžcích,nadpřirozených stvůrách,závisti,krvežíznivých čarodějích...ale i o obyčejných lidech,kteří chtějí v životě něco dokázat...ono slovo život je vůbec v této knize dosti chatrným pojmem. Lidé i zvířata přicházejí a odcházejí,jakoby se nic nedělo...otázka života a smrti se pokládá téměř v každém příběhu. Někdy více,někdy méně nápadně. Jestli je to na závadu,posuďte sami. Ale já osobně i po přečtení této vlastně dětské knihy si kladu nesčetné množství otázek a to na závadu určitě není.

2 17.06.2014

Vysoce inspirativní kniha !
Po jejím přečtení jsem učinil osudové rozhodnutí - knihu zdramatizovat. Scénář je ve výrobě,herci natěšení...snad to hovoří za vše. ;-)

3 10.06.2014

Jedna z nejvyváženějších a kvalitativně nejvyrovnanějších básnických sbírek,co jsem četl.

10.06.2014

Nádherná poučná kniha,která se čte jak román. Jako bonus navíc po jeho přečtení ještě něco víte.

2 10.06.2014

Jedna z nejnečtivějších knih,co jsem přečetl. Po jejím přečtení jsem nebyl schopen si uvědomit,o čem kniha byla. Vybral jsem si ji jako první věc od Coehla a dodnes nevím,co si myslet. Prosím přítomné,aby mi poslali nějaký motivační dopis,který změní můj dosavadní názor,totiž,že Coehlo je z čtenářského hlediska nezajímavý spisovatel.

3 09.06.2014

Kerouac zde nepoužívá svůj typycký souvislý vypravěčský systém,dává spíš přednost pozvolnému plynutí své mysli a dosti podrobné citové analýze svého milostného života. V podstatě se ani nejedná o příběhy,spíš o dvě Kerouacova různá životní citová jezírka,ve kterých Vám autor umožní si chvíli zarybařit. Absence jednotlivých kapitol malinko ztěžuje návaznost četby.

09.06.2014

Moc si neumím představit tuhle hru na jevišti. A ikdyž věřím Melance,že si představení užila,myslím,že v případě "neúpravy" textu to pro diváka může být značně složité. Ale z hereckého pohledu samozřejmě ! Taky bych si chtěl střihnout pana Otce :-)

29.05.2014

Jedna z nejlépe dramaticky zpracovaných Vianových knih. V jednotlivých pasážích se zdá,že věci a situace nedávají smysl,jako celek však vše funguje bezvadně. Kniha se dostává pomalu do roviny vizionářské,kdy prostřednictvím Kubohnáta Vian varuje lidstvo a upozorňuje na lidskou přelétavost a senzacechtivost. Nejsem si jistý zda to byl od Viana záměr,ale vzhledem k tomu,že to je jeho poslední a nedokončený (!) román,bych se klonil ke kladné odpovědi.

3 29.05.2014

Škoda kostrbatější druhé části knihy,kdy jsem četl třikrát pomaleji...:-) Ale obdivuju smysl pro zdánlivě nesmyslná přirovnání v kombinaci s rádoby odborným popisem vymyšlených úřadů a funkcí.

Kdo může vynikající krimi povídku z jazzového prostředí rozbít poslední větou "...a těsně před tím,než jsem usnul,jsem se proměnil v kachnu." ???
Boris Vian !!! :-)

2 29.05.2014

Červená tráva byla první knihou od Viana,kterou jsem četl. Myslím,že to nebyla chyba. Po deseti stránkách jsem se zamyslel. Tenhle pán ve mě probudil absolutně nový druh humoru. Vlastně obyčejný příběh, protkaný Vianovým přeexponovaným citem pro detail a uměním vyprávět.

29.05.2014

Pro mě dost atypický Remarkův román,ve své podstatě dosti komorní. Nebojí se ubrat válečný patos,pro něho tak typický. Zúžené a přesto citlivé dialogy,pouze čtyři pět hlavních postav,inu,velmi vkusné a překvapující...

3 29.05.2014

Enzův rekapitulační příběh jsem si poprvé přečetl,když mi bylo 17. Jakožto plnohodnotný postpuberťák jsem od knížky čekal řekněme obyčejný román,u kterého si odpočinu a zabiju volný čas. Jaký to byl šok pro mé ego,když po dvou stránkách (!) se mi po tvářích začaly koulet slzy jak kukuřice. Přišla máma - "Tobě se to nelíbí?"... "Ale docela jooo...jen jsem si na něco vzpomněl." ... počkal jsem,až máma odejde a knížku jsem do druhého dne přečetl. Tím způsobem,že jsem přečetl obálku,číslo vydání a otočil jí zpátky na první stránku. Přečetl jsem ji třikrát za sebou. Teď je mi pětadvacet,přečetl jsem ji celkem šestkrát a troufám si tvrdit,že to navždy bude kniha mého srdce.

8 29.05.2014